Atmosféra–list–fotosyntéza–člověk. Jak měníme fotosyntézu listu a jak fotosyntéza listu mění nás – tak se jmenuje první příspěvek Jiřího Šantrůčka publikovaný v Živě, který vyšel v roce 2010. Redakce periodika přírodovědci předala 15. dubna 2026 Cenu Antonína Friče. Stalo se tak při udílení Cen Živy za rok 2025 v pražské vile Lanna. Vyznamenání zde převzali také další autoři a autorky článků, jež časopis, který vychází v Akademii věd ČR, otiskl v uplynulém roce.
„Časopis Nature vychází od roku 1869, Science od 1880. Tradice Živy, která začala vycházet už v roce 1853, je tedy ještě starší – a úžasná. Musíme si jí vážit,“ zdůraznil Jiří Šantrůček. Badatel stál u zrodu Biologické, nyní Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a pracoval v Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR. Publikoval ve vědeckých i popularizačních časopisech a je mj. spoluautorem knihy Stabilní izotopy biogenních prvků. Použití v biologii a ekologii vydané Nakladatelstvím Academia. Redakce Živy mu udělila Cenu Antonína Friče určenou osobnostem, jež významně přispěly k rozvoji časopisu. Obdržel ji za dlouholetou spolupráci a záštitu a koncepci bloku článků o fotosyntéze, tedy tématu, které není snadné přiblížit srozumitelnou formou.
„Víme mnoho o objektech vytvořených člověkem i o fyzikální a chemické podstatě jevů, které jsou běžnou součástí života. Jsme s to sestrojit zařízení, které zachytává energii slunce a tvoří elektřinu. O čem ale víme velmi málo, je život – třeba vztahy organismů nebo i mozek,“ uvedl Jiří Šantrůček a dodal: „Je skvělé, že Živa existuje a mladým lidem dodává entuziasmus k poznávání.“
Redakční rada Živy udělila ocenění také dalšímu vědci z Přírodovědecké fakulty JU. Petr Koutecký z Katedry botaniky PřF JU byl jedním z autorů seriálu Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? I–III (Živa 2024, 6 až 2025, 2), který získal Zvláštní ocenění časopisu Živa. V této kategorii jsou oceněny popularizační příspěvky, které obsahově i rozsahem přesahují rámec jednotlivých publikovaných článků. Ocenění autorům předávala imunoložka Blanka Říhová: „Četba těchto seriálů vylepšila mnoho mých večerů. Bylo to jako číst detektivku – lepší než Agatha Christie.“
Purkyňovu cenu pojmenovanou po zakladateli Živy získávají autoři nejlepšího článku v kategorii od 30 let věku. Ocenění za rok 2025 získal Vít Latzel za článek Epigenetická paměť je jedním z klíčů k přežití rostlin v proměnlivém světě. Bývalý student Jihočeské univerzity, který podle ředitele Biologického centra AV ČR Libora Grubhoffera, jenž ocenění předával, patřil mezi nepřehlédnutelné posluchače, v něm shrnul výsledky desetiletého výzkumu v Botanickém ústavu AV ČR. Zaměřoval se na epigenetickou paměť rostlin, tedy schopnost reagovat na prostředí bez změny sekvence samotné DNA. „Chtěl jsem ukázat, jestli paměť poskytuje rostlinám výhodu – nejen evoluční, ale i třeba schopnost se učit,“ popsal cíle autor.
Zdroj: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jaroslav Tománek, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
