Newsletter Universitas: Deset let od reformy akreditací – pomohlo to? Goryczka o architektuře i cestě na MIT. Co si odnést ze setkání s nobelisty

Další pravidelný newsletter Magazínu vysokých škol Universitas přináší řadu rozhovorů a publicistiky. Najdete ho zde:
Deset let od reformy: Dosáhla novela zákona o vysokých školách z roku 2016 svých cílů?
Letos je to deset let od reformy akreditací z roku 2016. Tehdejší novela zákona o vysokých školách přinesla řadu změn – starou Akreditační komisi nahradil nový Národní akreditační úřad, byly zavedeny institucionální akreditace, školy musely vybudovat vnitřní systémy zajišťování kvality a začali jsme rozlišovat mezi profesními a akademickými studijními programy. Dostali jsme od změn to, co jsme očekávali? Čtěte analýzu Šimona Stiburka a Soni Nantlové.
Architektura musí rozumět nejen stavbám, ale i lidem. Kateřina Goryczka z ČVUT míří s výzkumem na MIT
Jak může architektura vytvářet místa, ve kterých se lidé cítí dobře? Samotná znalost staveb, materiálů a technologií k tomu podle Kateřiny Goryczky z Kloknerova ústavu ČVUT nestačí. Architektky a architekti musí lépe chápat, jak prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše duševní zdraví, chování, vztahy, zkrátka každodenní život. Díky Fulbright-Masarykovu stipendiu teď Goryczka odjíždí na MIT v Bostonu, kde tento přístup rozvine na konceptu tiny house nové generace. V rozhovoru mluví také o městech navrhovaných skutečně pro lidi, udržitelnosti a podmínkách smysluplné spolupráce mezi různými obory.
„Nobelisté jsou inspirací, ale neomylní nejsou. Hodně jich pochází z privilegovaných podmínek,“ popisuje výzkumnice
Jaké je diskutovat s držiteli Nobelovy ceny u jednoho stolu? Lucie Ráčková z Masarykovy univerzity se zúčastnila prestižního Lindau Nobel Laureate Meetings. Vedle inspirativních setkání si odvezla i podněty ke kritickému přemýšlení o vědě.
Vrátili jste se z rybníka s nepříjemnou svědivou vyrážkou? Je možné, že vás napadly larvy ptačích schistosom – cerkárie
Na šneky vyrážíme s cedníkem, na parazity s konvicí, popisuje výzkum cerkáriové dermatitidy Tomáš Macháček z Helmintologické laboratoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta patří mezi nejvýznamnější světová pracoviště, jež se studiu těchto parazitů věnují. V současnosti tu vyvíjí metodu, která by snadno a rychle přítomnost cerkárií ve vodě odhalila. Tým studuje také tropické příbuzné těchto parazitů, již způsobují člověku vážné onemocnění, jemuž ročně podlehne více než 200 tisíc lidí.
Foto: Jitka Janů (HKVŠ)