Tým vědců Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity a Bioptické laboratoře Plzeň po takřka čtyřletém výzkumu vyloučil časté spekulace o tom, že boreliózu mohou na člověka kromě klíšťat přenášet i komáři. Závěry studie jasně dokazují, že to není možné.
Teze o přenosu borélií prostřednictvím komárů jsou přitom v Česku i Evropě velmi rozšířené. Řada lidí je totiž ochotna odpřisáhnout, že se na ně žádné klíště před nákazou boreliózou nepřisálo a infekci tedy musel přenést další krevsající živočich – komár.
Vědci naproti tomu už dlouhou dobu tvrdí, že takový přenos z biologického hlediska není možný. Lidé podle nich svádějí infekci boreliózou na komáry pouze kvůli tomu, že si předtím nevšimli přisátého klíštěte. To se nasálo a odpadlo.
Tým parazitologa Radka Šímy z Bioptické laboratoře Plzeň, Biologického centra AV a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity se světově unikátním způsobem rozhodl spekulace o nákaze boreliózou z komárů prověřit. Na rozdíl od jiných podobných studií jihočeští vědci spojili teorii s experimentálním výzkumem a na vzorku nejméně tisíce komárů v celém Česku ověřovali, zda komár nejen může nasát s krví i borélie, ale navíc je přenést i na člověka. A vyvolat u něj infekci.
O významu tohoto takřka čtyři roky trvajícího výzkumu svědčí fakt, že jeho závěry aktuálně zveřejnil renomovaný vědecký časopis Parasites&Vectors (odkaz na studii). A výsledek?
„Prokázali jsme, že komáři borélie do lidského organismu přenášet nemohou,“ řekl portálu ScienceZoom Radek Šíma. Aby podle něj vědci vyloučili možnost tohoto přenosu, prověřovali hned tři důležité faktory, které tento přenos podmiňují.
Aby komár mohl borélie přenést, musí být schopen je nejprve nasát s krví nakaženého hostitele. Poté je nutné, aby v něm borélie přežily. A nakonec by musela být potvrzena schopnost komára borélie přenést na dalšího hostitele, tedy v tomto případě člověka.
„Ani jedna z těchto možností se nepotvrdila,“ uvedl Radek Šíma. Komáři podle něj totiž nasávají na rozdíl od klíšťat krev hostitele přímo z jeho kapilár, tedy krevního řečiště, kde se borélie nevyskytují. Nejsou totiž přítomny přímo v krvi, ale v tkáni. Tu komár nijak nenarušuje, mimo jiné i kvůli tomu, že saje velmi krátkou dobu, maximálně minutu. Klíště naproti tomu saje dlouho, i několik dnů, a zasahuje při tom (na rozdíl od komára) i tkáň, teoreticky infikovanou boréliemi.
„Ani v jednom ze zhruba tisícovky zkoumaných komárů, odchycených na lokalitách v celé republice, jsme borélie neobjevili. A to jsme použili opravdu špičkovou diagnostiku,“ uvedl Šíma.
I když podle něj vědci vyloučili už první, základní předpoklad pro přenos borélií komáry, zkoušeli i druhou možnost, tedy, zda jsou borélie schopné v komářím organismu přežít. „Nakrmili“ komáry z takzvaných krmítek uměle infikovanou krví a sledovali osud borélií v komářím střevě. I když se touto technikou podařilo dostat borélie do komárů se stoprocentní účinností, borélie nebyly schopny přežít v komářím střevě déle než dva dny.
„Komár má totiž úplně jiný trávící systém než klíště,“ uvedl Radek Šíma. Komáři tráví potravu, v jejich případě tedy krev, podobně jako člověk. Do střev se mu vylučují trávicí enzymy, konkrétně trypsin, které štěpí bílkoviny a umožňují tak vstřebávání potravy. „Trypsin v komářích střevech ale zabije také borélie, které jsme do něj dostali uměle,“ říká Šíma.
U klíštěte to funguje jinak. Klíště nasaje krev, ta se však prostřednictvím enzymů ve střevech nerozkládá, ale je distribuována přímo do buněk. Až tam probíhá trávení. Tento unikátní způsob trávení zároveň umožňuje, aby borélie v klíštěti přežily a dostaly se i do dalšího hostitele.
Aby ale vědecký tým vyloučil i tu nejméně pravděpodobnou možnost přenosu borélií na člověka prostřednictvím komárů, vyzkoušel i mechanický přenos uměle infikované krve. To znamená, že vědci ověřovali, zda komár teoreticky nemůže infikovanou krev přenést do lidského organismu tak, že borélie mechanicky přenese na sosáku. I to se ale ukázalo jako naprosto vyloučené, experimentálně se to ani v jednom případě nepotvrdilo.
Podle Radka Šímy se tak dá jednoznačně potvrdit, že jediným krevsajícím živočichem, který je schopen infikovat člověka boréliemi, je klíště. I když na toto téma existuje ve světě několik studií, studie jihočeských vědců jako první zkombinovala teoretické poznatky a diagnostiku s tak rozsáhlým experimentálním ověřováním. Výsledky lze tedy považovat za velmi věrohodné.
Borélie představují rod baktérií, které u člověka vyvolávají onemocnění lymeskou boreliózou. V České republice jsou nejčastějšími původci onemocnění druhy Borrelia afzelii a Borrelia garinii, méně často také druh Borrelia burgdorferi, který je naopak nejčastější v Severní Americe.
Borelióza představuje vážný medicínský problém, protože má prakticky u každého člověka trochu jiné příznaky, snadno zaměnitelné s jinými onemocněními. Infikovaní lidé mohou trpět bolestmi hlavy, kloubů, někdy i vážnými psychickými problémy. Infekce může přerůst až do chronické fáze. Borelióza se přitom poměrně složitě odhaluje, vlastně jediným spolehlivým vodítkem diagnostiky této nemoci je červená skvrna (erythema migrans) kolem místa, kde se klíště přisálo. Zhruba u poloviny nakažených se však tento příznak neobjeví. V počáteční fázi je borelióza léčitelná antibiotiky, vakcína proti ní zatím přes řadu pokusů na trhu není.
Odkaz na studii zde.
Text: Marek Kerles
Foto: archiv PřF JU
