Kam zmizel racek chechtavý, symbol Budějovic? Možná bude nahrazen jiným rackem

Racek chechtavý, donedávna jeden ze symbolů Českých Budějovic, z města najednou takřka zmizel. Proč? Odborníci z Jihočeské univerzity za tím vidí souhru hned několika okolností. Ta začíná vyhovovat rackům zcela jiného druhu.

Výzva „jdeme krmit racky“ je známá celým generacím budějovických dětí a obliba krmení těchto ptáků, chytajících kousky chleba přímo ze vzduchu nebo z ruky, byla srovnatelná s krmením labutí. Hejna racků se s hlasitým křikem slétala zejména k řece Malši těsně před jejím soutokem s Vltavou.

Jenže racci jako by z města najednou všichni odletěli, jejich typický křik zmizel. Co tenhle exodus budějovických racků znamená? Pro mnoho lidí je překvapivý už z toho důvodu, že racek je obecně považován za ptáka, který „sezobe a sežere všechno“ a tedy také všechno přežije. Jenže to je podle ornitologů omyl. Racci jsou velmi citliví jak na výběr potravy, tak na hnízdění.

„Racek sice někdy opravdu vybírá popelnice, to ale neznamená, že nepotřebuje k životu i jinou, hodnotnější potravu,“ říká Petr Veselý, ornitolog z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Některé studie podle něj docházejí k závěru, že úbytek racků v celé kontinentální Evropě (není to jen záležitost Budějovic) souvisí s nárůstem intenzivnějšího hospodaření na chovných rybnících i na zemědělských plochách.

I když totiž racek rád navštěvuje aglomerace, obvykle hnízdí ve velkých kompaktních koloniích na vodních plochách v okolí měst, v budějovickém případě to byla výhradně oblast Vrbenských rybníků. Tam se živí korýši, drobnými vodními živočichy, malými rybkami a další potravou, bohatou na proteiny. „Odpadky“ ve městech a krmivo od lidí jsou pouze doplňkem stravy. Problém racků chechtavých ale spočívá v tom, že na evropských rybnících se hospodaří stále intenzivněji, což je spojeno nejen s hnojením, ale i intenzivním chovem kapra, který v takových podmínkách „vysaje“ i velkou část toho, čím se živí racci. A pokud ubývá hodnotné potravy, ubývá i racků.

Druhým problémem je pro racky chechtavé úbytek míst k hnízdění. „Aby se vyhnul predátorům, nehnízdí racek, který si staví hnízda na zemi, prakticky nikde jinde než na ostrovech,“ říká doktor Veselý. Pro velkou kolonii racků, létajících do Budějovic, byly před lety ideálním hnízdištěm ostrovy na Vrbenských rybnících, vzniklé při odbahňování rybníků. Bahno se neodváželo, ale shrnovalo dohromady k prostředku rybníka. Jenže takto vzniklé ostrovy začaly časem zarůstat stromy a keři, což rackům pochopitelně nevyhovuje. A začalo jich tedy rapidně ubývat. Tento problém byl odborníkům znám a v posledních letech došlo k výrazné redukci dřevin na ostrovech v rámci Přírodní rezervace Vrbenské rybníky, a dokonce i k tvorbě nových ostrovů. Racci tyto změny uvítali, najednou se ale objevil další, zásadní problém.

„U Budějovic se začal rozšiřovat jiný druh racka, tedy racek bělohlavý,“ říká Petr Veselý. Jedná se o výrazně větší druh racka než jeho „chechtavý“ příbuzný. Ornitologové dokonce podezírají racky bělohlavé, že těm „chechtavým“ žerou vejce a jsou schopni se adaptovat obecně na jiný druh potravy. A tím vytlačují v okolí Budějovic racky, na které jsme byli zvyklí celá desetiletí.

Zatím se podle Petra Veselého nejedná o nějak masový jev, do budoucna se ale může jednat o poměrně vážný ekologický problém. Zatímco racci chechtaví nezpůsobují výběrem potravy prakticky žádné hospodářské nebo ekologické škody, u těch bělohlavých se to říct nedá. Pták s rozpětím křídel až 150 centimetrů totiž kromě vajec jiných ptáků nepohrdne ani drobnými živočichy, včetně savců, dokáže silným zobákem zabít třeba i malé zajíčky. „Tím je jako predátor srovnatelný více s krkavcem než s rackem chechtavým,“ říká Petr Veselý. V severní, západní a jižní Evropě se tak hlavními městskými racky stávají právě tyto velké druhy a vypadá to, že podobný osud čeká i České Budějovice.

Text: Marek Kerles

Foto: archiv JU