Únorový newsletter Universitas: Rozhovor s předsedou ČKR. Nerovnosti v chytrých domácnostech. Večerníček

Další pravidelný newsletter Magazínu vysokých škol Universitas přináší řadu rozhovorů. Najdete ho zde: https://www.universitas.cz/archiv-newsletteru/listid-1/mailid-342-novy-predseda-ckr-nina-andrs-farova-o-nerovnostech-nove-studijni-programy 

• S novým předsedou České konference rektorů a stávajícím rektorem VŠCHT v Praze Milanem Pospíšilem mluvila Zuzana Keményová o tom, proč chce více vymezit pravomoci rektorů a rektorek, a proč je podle něj nutné, aby stát ujasnil, podle čeho mají univerzity nastavovat počet míst ve studijních programech – zda podle zájmu uchazečů a uchazeček, nebo podle reálných potřeb země.

„Vláda například může říct: Jsme průmyslový stát, voda je pro nás strategickou surovinou, jsme evropským rozvodím, budeme stále více a více bojovat se suchem, takže v příštích pěti letech větší měrou podpoříme všechny obory spojené s vodou. Dalším tématem určitě bude stárnutí populace, zvýšená potřeba péče o seniory a k tomu i nutná podpora vysokoškolsky vzdělaných lidí v sociální oblasti. Ve velmi oblíbené politologii a řadě humanitních disciplín víme, že absorpce absolventů na trhu práce je nižší, takže ti pak zastávají pracovní pozice mimo svou profesi nebo se musí rekvalifikovat. Je tedy zcela relevantní říct: Tady máte tisíc míst na tyto společenskovědní obory. Ta budou zdarma, hrazená z prostředků státu, rozprostřená rovnoměrně po krajích. Kdyby některá škola chtěla do těchto méně potřebných oborů více míst, nedostane je zaplacená celá, ale třeba jen ze 75 procent. A zbytek bude spoluúčast od sponzorů, z grantů a tak dále,“ říká v rozhovoru.

• Máte někdy pocit, že vám autonomní vysavač, chytrá pračka nebo lednice s wifi sítí místo pomoci práci spíš přidělávají? Nejste v tom sami. Socioložka z Univerzity Hradec Králové Nina Andrš Fárová začínala s výzkumem chytrých domácností ve spojitosti s genderem na své Fulbright stáži v USA. Dnes popisuje, proč jsou i v době technologických vymožeností ženy nadmíru zatěžovány domácími pracemi, jak se do problému promítá umělá inteligence a čím k nerovnostem přispívá náš vzdělávací systém. 

• Po Večerníčku už se dneska spát nechodí, pořád má ale smysl… Pokud vaše dětské večery rámovala větička „Večerníček a spát“, patříte mezi lidi narozené v době, kdy v televizi běžely maximálně dva programy a seriál nebo tradiční detektivka se vysílaly vždy po zprávách, kterým předcházel Večerníček – pohádka, která oddělovala večer dětí a dospělých. Večerníček oslavil 60 let a o jeho historii, zajímavosti i možnou budoucnost mluví v rozhovoru televizní historik Milan Kruml z Univerzity Karlovy.

Chcete takové newslettery dostávat pravidelně do schránky? Přihlásit odběr si můžete tady: https://www.universitas.cz/newsletter

Foto: Cyril Popek, VŠCHT