doc. PhDr. Ivo Cerman, Ph.D.

  • Pracoviště:
    FF Habsburkové v dějinách českých zemí raného novověku | vědecký, výzkumný a vývojový
    FF Historický ústav | docent
  • E-mail:
    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • Telefon:
    +420 389 034 834
  • Místnost:
    023402029 pracovna pedagogů 029 - 2. patro - FF a Rektorát´
    Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice
    navigovat

Projekty

Projekty lorem ipsum:

  • lorem ipsum
  • lorem ipsum
  • lorem ipsum

Životopis

Ivo Cerman

 

Lecturer in Modern History

History Institute, Faculty of Arts, University of South Bohemia

Branišovská 31a

37005 České Budějovice

Czech Republic

contact: ivo.cerman (at) email.cz

 

 

Research

My academic interest lies in the field of Enlightenment ethics and natural law in the Catholic Habsburg Monarchy. My publications have discussed the Enlightenment ethics and sciences within the context of aristocratic education, and aristocratic literature (i.e. literature written by aristocrats). I have published the results of my research in Habsburgischer Adel und Aufklärung (Stuttgart, Franz Steiner Verlag, 2010), and Slechticka kultura v 18. stoleti [Aristocratic culture in the 18th century] (Prague, NLN 2011). The former book deals with the impact of Enlightenment ethics on aristocratic education, exemplified by three families of Viennese court aristocracy. The latter monograph deals with philosophical and literary works and manuscripts written by aristocratic authors in the Habsburg Bohemia, it includes also a chapter on their political thought. However, I have been interested in the philosophy of university professors, independent scholars, and Jewish maskilim, as well. This general context has been outlined in The Enlightenment in Bohemia. Morality, religion, and multiculturalism (Oxford, Voltaire Foundation, 2011), a collective volume I have co-edited. My interest in the dark side of the Enlightenment has resulted in two books – Aufklärung oder Illuminismus? (Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2015) and Casanova, Enlightenment philosopher (Oxford: VF, 2016). However, my main focus is on natural law and legal philosophy. It resulted in a collective monograph Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti (Praha: NLN, 2016). I am currenlty working on an edition of legal documents on Bohemian serfdom. I am also the co-founder and co-editor of the journal Opera historica where I organized the important discussion on The 1619 Project.

Curriculum vitae et studiorum

Personal data:

Place and date of birth: 1976 Jičín, Czech Republic

Married, one child, one dog

Education:

1976 born in Valdice, Czech Republic

1990–1994 Lepař Gymnasium, Jičín

1994–2000 English and American studies and history, Charles University in Prague

1999 MA in English and American studies, 2000 MA in history (specialization on the

history of international relations)

2001–2004 doctoral studies in Czech history, Faculty of Arts, Charles University in

Prague, supervisor Prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc

2003–2006 doctoral studies in intellectual history, Eberhard Karls Universität zu

Tübingen (Graduierten-Kolleg ‘Ars und Scientia im Mittelalter und in der frühen

Neuzeit’), supervisor Prof. Dr.Phil. Anton Schindling

Study and Research stays 1999-2006:

Research stay at the University of Vienna (1 October – 31 December 1999)

Research stay at the University of Vienna (1March – 30 June 2003)

Doctoral studies at Eberhard Karls Universität zu Tübingen (2003 to 2006)

MA and Ph.D. theses:

Systém stran na dvoře Leopolda I. (Politická organizace habsburských dvorů ve Vídni a v

Madridu ve světle osobní korespondence císařského vyslance Františka Eusebia

z Pöttingu), MA thesis, Faculty of Arts, Charles University in Prague 2000.

Party System at the Court of Emperor Leopold I. Political Organization of the Habsburg

Courts in Vienna and Madrid as Mirrored in the Private Correspondence of the Imperial

Ambassador Franz Eusebius von Pötting)

Supervisor PhDr. Martin Kovář, Ph.D.

Vzestup rodu Chotků. Životní styl úřednické šlechty v 18. století, Supervisor: prof. PhDr.

Jaroslav Pánek, DrSc., Institute of Czech History, Faculty of Arts, Charles University in

Prague 2006, published in 2008, see bibliography.

Habsburgischer Adel und Aufklärung. Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18.

Jahrhundert, Phil. Diss., Eberhard-Karls Universität zu Tübingen 2006. Supervisor: Prof.

Dr. Phil. Anton Schindling, published in 2010, see bibliography.

Degrees

MA in English and American studies 1999, Charles University in Prague

MA in history 2000, Charles University in Prague

PhD in Czech history 2006, Charles University in Prague

PhD in history 2006, Eberhard Karls Universität zu Tübingen

Professional Experience

2000–2001 teacher of English at Czech-Spanish Gymnasium Michelská, Prague 4

2006 till present, lecturer in modern history, University of Bohemia, History Institute,

Ceske Budejovice

Academic Assignments and Project Grants:

2004 to 2006, participant of the Project Grant GAČR Transformace politických elit 1748-

1948 (Transformation of Political Elites 1748–1948), the promoter of the collective

project grant: PhDr. Luboš Velek, Ph.D., Faculty of Arts, Charles University in Prague.

2005 to 2011 participation at the Research Project MSMT Společnost českých zemí v

raném novověku – struktury, individua, vztahy, instituce moci. Project promoter: Prof.

PhDr. Václav Bůžek, CSc, University of South Bohemia.

2008 to 2010 Project Grant GAČR GP404/08/P333 - Šlechtická kultura v Čechách 18.

století (Aristocratic Culture in Bohemia in the 18th century); single investigator.

2011 to 2014 Project Grant GAČR GP410/11/0608 Encyklopedie hraběte Thuna. Věda a

mystika v pozdním osvícenství (The Encyclopedia of Count Thun. Science and Mysticism

in the Late Enlightenment); single investigator.

 

Tvůrčí činnost

Bibliography / Bibliografie Ivo Cerman, 2001–2021

1. 1. Monographs / Odborné monografie:

CERMAN, Ivo. Chotkové. Příběh úřednické šlechty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 757s. ISBN 978-80-7106-977-5.

CERMAN, Ivo. Habsburgischer Adel und Aufklärung. Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2010. 503s. ISBN 978-3-515-09639-3.

CERMAN, Ivo. Šlechtická kultura v 18. století. Česká šlechta a osvícenství. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 761s. ISBN: 978-80-7422-122-4.

CERMAN, Ivo. Aufklärung oder Illuminismus? Die Enzyklopädie des Grafen Franz Josef Thun, Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2015. 322s. ISBN 978-3-515-10672-6.

CERMAN, Ivo – KONEČNÝ, Michal, Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památková ústav, 2021. ISBN 978-80-907400-8-2.

1. 2. Editor of Collective Works / Kolektivní díla:

CERMAN, Ivo – VELEK, Luboš, ed. Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München: Martin Meidenbauer Verlag, 2006. 304s. ISBN 3-89975-057-8.

CERMAN, Ivo – VELEK, Luboš, ed. Adel und Wirtschaft. Lebensunterhalt der Adeligen in der Moderne. München: Martin Meidenbauer Verlag, 2009. 302s. ISBN 3-89975-056-0

CERMAN, Ivo – KRUEGER, Rita – REYNOLDS, Susan, ed. The Enlightenment in Bohemia. Religion, morality and multiculturalism. Oxford: Voltaire Foundation, 2011. 339s. SVEC 2011: 07. ISSN 0435-2866. ISBN 978-0-7294-1014-4.

CHALINE, Olivier – CERMAN, Ivo, ed. Les Schwarzenberg. Une famille dans l´histoire de l´Europe XVIe – XXIe siècles. Paris: La Vauzelle, 2012, 395s. ISBN 9782702515426.

CERMAN, Ivo – Šedivá-Koldinská, Marie, ed. Základní problémy studia raného novověku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 801s. ISBN 978-80-7422-251-1.

CERMAN, Ivo – LUCCI, Diego – REYNOLDS, Susan, ed. Casanova. Enlightenment philosopher. Oxford, Voltaire Foundation, 2016. 247s. Oxford University Studies in the Enlightenment 2016:09. ISBN 978-0-7294-1184-4.

CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016. 880s. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo a kol. Střední Čechy 1918–2018. Průvodce historií, Praha: NLN 2018. 318 s. ISBN: 978-80-7422-661-8.

2. Chapters in Collective Monographs / Kapitoly v kolektivních knihách:

CERMAN, Ivo. Od klienta k občanovi? Kritika ‚kabal’ a změna sociální imaginace tereziánských dvořanů, in: BŮŽEK, Václav  – KRÁL, Pavel, ed. Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr (1526–1740). České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2003, s. 101–120. Opera historica, sv. 10. ISBN 80-7040-627-5.

CERMAN, Ivo. Aufgeklärtes Ständetum? Die Verfassungsdiskussion in Böhmen 1790/1791, in: Gehrke, Roland, ed., Aufbrüche in die Moderne. Frühparlamentarismus zwischen altständischer Ordnung und monarchischem Konstitutionalismus 1750–1850. Köln/Weimar/Wien: Böhlau Verlag, 2005, s. 179–205. Neue Forschungen zur schlesischen Geschichte, sv. 12. ISBN 3-412-20405-6.

CERMAN, Ivo. Habsburgischer Adel und das Theresianum: Wissensvermittlung, Sozialisation und Berufswege. In: CERMAN, Ivo – VELEK, Luboš, ed. Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München: Martin Meidenbauer Verlag, 2006, s. 143–168. ISBN 3-89975-057-8.

CERMAN, Ivo. Tereziánská legenda. In: BŮŽEK, Václav – KRÁL, Pavel, ed., Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526–1740). České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006, s. 149–166. Opera historica 11. ISBN 80-7040-882-0.

CERMAN, Ivo. Empfindsame Briefe. Familienkorrespondenz der Adeligen im Ausgang des 18. Jahrhunderts. In: BŮŽEK, Václav – KRÁL, Pavel, ed., Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526–1740). České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006, s. 283–301. Opera historica 11. ISBN 80-7040-882-0.

CERMAN, Ivo. Cesty za osvícením. Úloha cestování v osvícenské antropologii. In: KUBEŠ, Jiří, ed., Šlechtic na cestách v 16.–18. Století. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007, s. 221–233. ISBN 978-80-7194-928-2.

CERMAN, Ivo. Opposition, oder Kooperation? Der Staat und die Stände in Böhmen 1749–1789. In: AMMERER, Gerhard – GODSEY, William – SCHEUTZ, Martin, ed., Bündnispartner und Konkurrenten der Landesfürsten? Die Stände in der Habsburgermonarchie. Wien - München:  R. Oldenbourg Verlag, 2007, s. 374–393. Veröffentlichungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung, sv. 49. ISBN 978-3-7029-0550-7.

CERMAN, Ivo. Pouť do Pompejí. Marie Josefina z Windischgrätzu v Itálii 1774-1776. In: Bůžek, Václav –Dibelka, Jaroslav, ed., Člověk a sociální skupina ve společnosti raného novověku. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2007, s. 113–133. Opera historica 12. ISBN 978-80-7394-020-1.

CERMAN, Ivo. Gelasius Dobner a česká šlechta. Proměny šlechtické genealogie ve věku osvícenství. In: Bůžek, Václav – Král, Pavel, ed. Šlechta a paměť, NLN, 2007, s. 88–110. ISBN: 978-80-7106-928-7.

CERMAN, Ivo. Panovník. In: Bůžek, Václav – Král, Pavel, ed. Člověk českého raného novověku. Praha, Argo, 2007, s. 54–78. ISBN: 978-80-7203-694-3.

CERMAN, Ivo. Josef II. In: RYANTOVÁ, Marie – VOREL, Petr, ed. Čeští králové. Praha-Litomyšl: Paseka, 2008, s. 487–498, ISBN 978-80-7185-940-6.

CERMAN, Ivo. Jenseits des Marxismus. Der Adel in der modernen Wirtschaftsgeschichte. In: CERMAN, Ivo – VELEK, Luboš, ed. Adel und Wirtschaft. Lebensunterhalt der Adeligen in der Moderne. München: Martin Meidenbauer Verlag, 2009, s. 23–46. ISBN 3-89975-056-0

CERMAN, Ivo. L'instruction privée dans les familles nobles en Bohème au XVIIIe siècle. In: CADILHON, François – COMBET, Michel – FIGEAC, Marguerite, ed., Construire l'éducation. Pessac: Presses universitaires de Bordeaux, 2009, s. 67–74. ISBN 978-2-86781-584-3.

CERMAN, Ivo. La noblesse de Bohême dans l’Europe française. L’Enigme du français nobiliaire. In: FIGEAC, Michel – DUMANOWSKI, Jaroslaw – CHALINE, Olivier, ed., Le rayonnement culturel de la France en Europe Centrale du 17e siècle à nos jours. Pessac: Presses universitaires de Bordeaux, 2009, s. 365 – 385. ISBN : 2-85892-364-7.

CERMAN, Ivo. Adel und Aufklärung in Böhmen. Vom Feudalismus zur Aufklärung. In: Bůžek, Václav –KRÁL, Pavel, ed., Šlechta raného novověku pohledem českých, francouzských a španělských historiků. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2009, s. 467–479. Opera historica 13. ISBN: 978-80-7394-183-3.

CERMAN, Ivo. Agrikulturgesellschaften und die agronomische Aufklärung in den böhmischen Ländern. In: Popplow, Marcus, ed., Landschaften agrarisch-ökonomischen Wissens. Münster: Waxmann, 2010, s. 297–304. ISBN 3830919042.

CERMAN, Ivo. Obraz společnosti raného novověku v dobové vědě. In: BŮŽEK, Václav, ed. Společnost českých zemích v raném novověku. Struktury, identity, konflikty. Praha: NLN, 2010, s. 54–75. ISBN: 978-80-7422-062-3.

BŮŽEK, Václav – CERMAN, Ivo – SMÍŠEK, Rostislav. Habsburkové a jejich obraz v raném novověku. In: BŮŽEK, Václav, ed. Společnost českých zemích v raném novověku. Struktury, identity, konflikty. Praha: NLN, 2010, s. 157–222. ISBN: 978-80-7422-062-3.

CERMAN, Ivo. Česká šlechta v době osvícenství. In: Knoz, Tomáš  – Dvořák, Jan, ed., Šlechta v proměnách věků. Brno: Matice moravská, 2011, s. 122–151. ISBN 978-80-86488-71-4.

CERMAN, Ivo. The Estates Opposition in the Habsburg Reform Monarchy (1748-1790). In: Heppner, Harald – Urbanitsch, Peter – Zedinger, Renate, ed., Social Change in the Habsburg Monarchy. Bochum: Dieter Winkler Verlag, 2011, s. 155–174. ISBN 978-3-89911-161-3.

CERMAN, Ivo. Adelige Landschulen für arme Kinder in Böhmen. In: BAHLCKE, Joachim –WINKELBAUER, Thomas, ed., Schulstiftungen und Studienfinanzierung. Bildungsmäzenatentum in den böhmischen, österreichischen und ungarischen Ländern, 1500–1800. Wien: Böhlau Verlag 2011, s. 371–383. Veröffentlichungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung, sv. 58. ISBN 978-3-205-78446-3.

Серман И. Французские гувернеры в Чехии XVIII в. Перев. с фр. Н. Вощинской. In: Чудинов, А.В.– Ржеуцкий, В.С., ed. Французский ежегодник 2011: Франкоязычные гувернеры в Европе XVII-XIX вв. Москва:  2011, s. 35–41 (online http://annuaire-fr.narod.ru/fe2011-oglav.html, zveřejněno 5.3.2012).

 CERMAN, Ivo. „Instruire et plaire“. Lolo Clary-Aldringen et son oeuvre littéraire. In: Stroev, Alexandre –Gretchanaia, Elena – Viollet, Catherine, ed., La francophonie européenne aux XVIIIe – XIXe siècles. Perspectives littéraires, historiques et culturelles. Bern: Peter Lang 2012, s. 151-158. ISBN 978-2-87574-005-2.

CERMAN, Ivo. Giacomo Casanova v Duchcově. In: WOLF, Jiří, ed. Duchcov. Historie, kultura, lidé. Praha: NLN, 2013, s. 180-185. ISBN 978-80-7422-253-5.

CERMAN, Ivo. Le précepteur français en Bohême (XVIIIe siecle). In: Rjéoutski, Vladislav – Tchoudinov, Alexandre,  ed., Le précepteur francophone en Europe (XVIIe – XIXe siècles). Paris: L’Harmattan, 2013, s. 21-37. ISBN 978-2-343-00200-2.

CERMAN, Ivo. Archivní síť a prameny raného novověku. In: CERMAN, Ivo – Šedivá-Koldinská, Marie, ed. Základní problémy studia raného novověku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013, s. 32-101. ISBN 978-80-7422-251-1.

CERMAN, Ivo – CERMANOVÁ, Iveta. Židé v českých zemích raného novověku. In : CERMAN, Ivo – Šedivá-Koldinská, Marie, ed. Základní problémy studia raného novověku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013, s. 335-369. ISBN 978-80-7422-251-1.

CERMAN, Ivo. Osvícenství v českých zemích. In: CERMAN, Ivo – Šedivá-Koldinská, Marie, ed. Základní problémy studia raného novověku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013, s. 714-768. ISBN 978-80-7422-251-1.

CERMAN, Ivo – CHALINE, Olivier. Présentation de la famille. In: CHALINE, Olivier – CERMAN, Ivo, ed. Les Schwarzenberg. Une famille dans l´histoire de l´Europe XVIe – XXIe siècles. Paris: La Vauzelle, 2012, s. 6–32. ISBN 9782702515426.

CERMAN, Ivo. Aristocratic Francophone Literature in Bohemia. In: Rjéoutski, Vladislav – Argent, Gesine – Offord, Derek, ed. European Francophonie. The Social, Political and Cultural History of an International Prestige Language. Bern: Peter Lang, 2014. s. 209-238. ISBN 978-3-0343-1703-0.

CERMAN, Ivo. Každodenní život Chotků v parku Veltrusy. In: Kronika. Schola naturalis. Projekt revitalizace zámku Veltrusy. Praha: Národní památkový ústav, 2015, s. 10–17. ISBN: 978-80-7415-110-1. (online: https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/10577-kronika-schola-naturalis-projekt-revitalizace-zamku-veltrusy-a-centrum-evropske-umluvy-o-krajine, zveřejněno 2015.)

CERMAN, Ivo. Der Josephinismus und die „Geistesgeschichte“ in Tschechien. In: Fillafer, Franz Leander – Wallnig, Thomas, ed. Der Josephinismus zwischen den Regimen. Wien: Böhlau Verlag, 2016, s. 213-239. ISBN 978-3-205-79569-8.

CERMAN, Ivo. Introduction. In: CERMAN, Ivo – LUCCI, Diego – REYNOLDS, Susan, ed. Casanova. Enlightenment philosopher. Oxford, Voltaire Foundation, 2016, s. 1-16. ISBN 978-0-7294-1184-4.

CERMAN, Ivo. Casanova’s observations on moral philosophy. In: CERMAN, Ivo – LUCCI, Diego – REYNOLDS, Susan, ed. Casanova. Enlightenment philosopher. Oxford, Voltaire Foundation, 2016, s. 19-48. ISBN 978-0-7294-1184-4.

CERMAN, Ivo. „Je viens pour vous convertir“: Casanova’s dialogues on philosophy and religion. In: CERMAN, Ivo – LUCCI, Diego – REYNOLDS, Susan, ed. Casanova. Enlightenment philosopher. Oxford, Voltaire Foundation, 2016, s. 201-224. ISBN 978-0-7294-1184-4.

CERMAN, Ivo. Úvodem: tři příběhy. In: CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016, s. 1-20. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo – Dibelka, Jaroslav, Na začátku bylo bezpráví? Právní postavení nevolníků. In: CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016, 48-65. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo. Podněty přirozeného práva. In: CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016, s. 66-89. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo. Rozpory josefínských reforem. In: CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016, s. 217-229. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo. Za konstituční monarchii. Stavovská revoluce v letech 1790–1791. In: CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016, s. 243–259. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo. Zrušení poddanství – zrození občana? In: CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016, s. 395-407. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo. Žurnalistika a vznikání veřejné sféry. In: CERMAN, Ivo, ed. Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti. Praha: NLN, 2016, s. 537–573. ISBN 978-80-7422-483-6.

CERMAN, Ivo. Jesuit Historiography in Bohemia. In: Maryks, Robert, ed. Jesuit Historiography online (BrillOnLine Reference Works, link: http://referenceworks.brillonline.com/entries/jesuit-historiography-online/jesuit-historiography-in-bohemia-COM_192532 ).

CERMAN, Ivo. Pour une piété militaire. Le Prince de Ligne et la théologie joséphiste. In: Valérie André – Manuel Couvreur, edd. Cinquante nuances de rose. Les affinités électives du Prince de Ligne. Bruxelles: Éditions de l´Université de Bruxelles 2017, s. 111–115. ISBN 9-782800-4-16298.

CERMAN, Ivo. Vyhnání Židů  z Vídně roku 1670.  In: Václav Bůžek - Rostislav Smíšek (edd.) Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii, Praha 2017, s. 166–169. ISBN 978-80-7422-575-7.

CERMAN, Ivo. Počátky osvícenství v habsburské monarchii. In: Václav Bůžek - Rostislav Smíšek (edd.) Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii, Praha 2017, s. 203–205. ISBN 978-80-7422-575-7.

CERMAN, Ivo. Židé, in. Václav Bůžek - Rostislav Smíšek (edd.) Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii, Praha 2017, s. 664–666. ISBN 978-80-7422-575-7.

CERMAN, Ivo. Die Rolle der Akademie im naturrechtlichen Staatsrecht Christian Wolffs, in: Gábor Tüskés, Dieter Breuer (ed.), Die aufgeklärten Sozitäten, Literatur und Wissenschaft im Mitteleuropa, Berlin: De Gruyter, 2019, s. 17-30. ISBN 978-3-11-063764-9.

CERMAN, Ivo. Diplomatická služba v době osvícenství – Kaunitzova éra, in: Petr Pavelec, Martin Gaži, Milena Hajná (edd.), Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. Praha: NPÚ, 2020, s. 423-436. ISBN 978-8087890-31-8. 824s.

CERMAN Ivo. Joseph von Sonnenfels and the Political Codex (1763–1817). In: Adriana Luna-Fabritius, Ere Nokkala, Marten Seppel, Keith Tribe (edd.), Political Reason and the Language of Change, Reform and Improvement in Early Modern Europe. London: Routledge 2022, pp. 158-173. eISBN 9781003206675. https://www.taylorfrancis.com/books/oa-edit/10.4324/9781003206675/political-reason-language-change-adriana-luna-fabritius-ere-nokkala-marten-seppel-keith-tribe

 

2 Articles in Journals / Články v odborných periodikách

2.1. Articles in International Journals / Články v zahraničních recenzovaných časopisech

CERMAN, Ivo. Bildungsziele – Reiseziele. Die Kavalierstour im 18. Jahrhundert. Jahrbuch der Österreichischen Gesellschaft zur Erforschung des Achtzehnten Jahrhunderts 2004, 18/19, s. 49–78. ISSN 1015-406X.

CERMAN, Ivo. La noblesse de Bohême et la „coterie holbachique“. Lettre clandestine 2008, 16, s. 283–292. ISBN 978-2-84050-608-9, ISSN 1242-3912.

CERMAN, Ivo. Adelskultur im Böhmen des 18. Jahrhunderts. Vom Feudalismus zur Aufklärung. Discussions 2 (http://www.perspectivia.net/publikationen/discussions/2-2009/cerman_adelskultur, 2009)

CERMAN, Ivo. Introduction: The Enlightenment in Bohemia. SVEC, 2011, 7, s. 1–37. ISSN 0435-2866

CERMAN, Ivo. The Enlightenment universities. SVEC 2011, 7, s. 55–69. ISSN 0435-2866

CERMAN, Ivo. Ethics and natural law: wolffianism in Prague 1750–1773. SVEC 2011, 7, s. 131–146. ISSN 0435-2866

CERMAN, Ivo. Secular moral philosophy: Karl Heinrich Seibt. SVEC 2011, 7, s. 147­–168. ISSN 0435-2866.

CERMAN, Ivo. Moral anthropology of Joseph Nikolaus Windischgrätz, SVEC 2011, 7, s. 169–189. ISSN 0435-2866.

CERMAN, Ivo. “Seeing in the Dark”: Franz Joseph Thun and his Encyclopedia. Central Europe 2012, 10, s. 91–107.  ISSN 1479-0963.

CERMAN, Ivo. Aristocratic Achievement: Aristocratic Writers and Philosophers in Bohemia. Austrian History Yearbook 2017, 48, s. 1–15. ISSN 0067-2378.

CERMAN, Ivo. Universal Human Rights and Social Compact in Christian Wolff. Jahrbuch der österreichischen Gesellschaft zur Erforschung des 18. Jahhrunderts 2016, 31, s. 123–146. ISSN 1015-406X

CERMAN, Ivo. Nicolaus Königsmann: Natural Law in Prague before 1752, Grotiana 41, 2020, s. 177–197. ISSN 01673831.

CERMAN, Ivo. "Erziehungskunst nach Karl Heinrich Seibt: Zur Pädagogik der Aufklärung in Prag", JKGE 1, 2020, s. 135-56. (online: www.degruyter.com)

CERMAN, Ivo. Natural Law and the Rights of Man in France before the Revolution. Journal on European history of Law 12, 2021, 1, s. 15-28. ISSN 2042-6402.

 

  1. 2. Articles in Czech Journals / Články v českých recenzovaných časopisech

CERMAN, Ivo. Anti-Jewish Superstitions and the Expulsion of the Jews from Vienna in 1670. Judaica Bohemiae 2000, 36, s. 5–33. ISSN 0022-5738.

CERMAN, Ivo. Pojmy ‚frakce’, ‚strana’ a ‚kabala’ v komunikativní praxi dvořanů Leopolda I. Český časopis historický 2002, 100, pp. 33–54. ISSN 0862-6111.

CERMAN, Ivo. Raimundo Montecuccoli a ‘válečná strana’ na dvoře Leopolda I. Historie a vojenství 2002, 51, s. 568–603. ISSN 0018-2583.

CERMAN, Ivo. Maria Theresia in the Mirror of Contemporary Mock Jewish Chronicles. Judaica Bohemiae 2002, 38, s. 5–47. ISSN 0022-5738.

CERMAN, Ivo. Stavovský turnaj v Praze roku 1791. Epilog k nenapsaným dějinám. Kuděj 2003, 5, s. 25–32. ISSN 1211-8109.

CERMAN, Ivo. Vzdělání a socializace kancléře Rudolfa Chotka. Český časopis historický 2003, 101 (4), s. 818–853. ISSN 0862-6111.

CERMAN, Ivo. Zrození osvícenského kavalíra. Vzdělání a cestování Jana Karla z Dietrichsteina, Časopis Národního Muzea, 2004, řada historická 172, s. 157–190. ISSN 0139-9543.

CERMAN, Ivo. Název a ideové poselství chrámu zahrad a venkova ve Veltrusích. Zprávy památkové péče 2008, 68 (1), s. 68–69. ISSN: 1210-5538.

CERMAN, Ivo. Svět české šlechtologie. Když Petr Maťa odpovídá… Časopis Matice Moravské 2008, 127, s. 161–186. ISSN 0323-052X.

CERMAN, Ivo. Evropské osvícenství Jonathana Israele, Cornova 2011, 1, s. 27–50.

CERMAN, Ivo. Aloys von Sonnenfels and the Blood Libel in the Early Enlightenment. Judaica Bohemiae 2012, 47 (2), s. 35–56. ISSN 0022-5738.

CERMAN, Ivo. Lidská práva v rakouském osvícenství. Wolff, Martini a Windischgrätz. Český časopis historický 111 (2013), s. 300-334. ISSN 0862-6111.

CERMAN, Ivo. Božena Komárková – odboj, disent a lidská práva. Paměť a dějiny 2013, 4, s. 27–40. ISSN 1802-8241.

CERMAN, Ivo. Patriotický park Veltrusy: každodenní život a myšlenkové poselství. Zprávy památkové péče 2013, 73, s. 283-288. ISSN 1210-5538.

CERMAN, Ivo. Temná stránka evropského osvícenství. Folia Historica Bohemica 2013, 28, (2),  s. 307–326. ISSN 0231-7494.

CERMAN, Ivo. Kdo byl první? K metodě a předmětu dějin lidských práv. Opera historica 2015, 16 (1), s. 9–36. ISSN 1805-790X.

CERMAN, Ivo. Chotkové před soudem historiků. Acta Cuthna 5–11, 2009–2015, s. 7–8. ISSN 1803-1374.

CERMAN, Ivo – MORAWETZ, Michal. Der Entwurf zur Emporbringung der österreichischen Staaten (1772). Opera historica 16, 2015 (2), s. 269-299. ISSN 1805-790X. 

CERMAN, Ivo. Illusions and Realism in the History of Human Rights. Opera historica 2016, 17, s. 249–270. ISSN 1805-790X.

CERMAN, Ivo. „Všeobecná práva státních občanů“ v prosincové ústavě, Právník 2017, 156 (12), s. 1097–1108. ISSN 0231-6625.

CERMAN, Ivo - Gary B. COHEN - Pavel KLADIWA, Habsburská cesta rozvoje občanské společnosti, Opera historica 2017, 18 (1), s. 118–139.

CERMAN, Ivo. Maria Theresa´s Tricentennial in the Czech Republic of 2017. Opera historica 2018, 19 (2), s. 271–277.

CERMAN, Ivo. Přirozenoprávní omyl podle Hanse Kelsena, Právník 2019, 158, 9, s. 837–851. ISSN 0231-6625.CERMAN, Ivo. Stavitel nového světa. Vladimír Zákrejs a československý urbanismus 1918–1938, ČČH 117, 2019/ 4, s. 992-1029. ISSN 0862-6111.

CERMAN, Ivo. Die Böhmischen Robotpatente von 1680 und der Rechtsschutz von Untertanen. Eine Edition der Dokumente, Opera historica 20, 2019, 2, 228-287. ISSN 1805-790X.

CERMAN, Ivo. Beyond a Genealogy of Human Rights. Introduction to a Discussion Forum, OH 21, 2020, s. 54-60. ISSN 1805-790X.

CERMAN, Ivo. On Rights without Natural Law, OH 21, 2020, s. 90-108. ISSN 1805-790X.

CERMAN, Ivo. Nad knihou o Židech a českém nacionalismu, ČČH 2020, č. 3, s. 725-750.

CERMAN, Ivo. Konkurz na profesora přirozeného práva v roce 1758. Acta Universitatis Carolinae : Historia Universitatis Carolinae Pragensis 60, 2020, č. 2, s. 11-22. ISSN 0323-0562.

CERMAN, Ivo. America's Racist Founding? An East-European View. Opera historica : časopis pro dějiny raného novověku 2021, 22, č. 1, s. 102-126.

CERMAN, Ivo. Did the Czechs Want the Holocaust? On a Modern History of the Jews in the Bohemian Lands. Comenius. Journal of Euro-American Civilization 8, 2021, č. 1 s. 25-48. (online: http://comeniusacademicclub.org/comenius-journal#7-2).

CERMAN, Ivo. Did the Czechs Want the Holocaust? On a Modern History of the Jews in the Bohemian Lands. Historia scholastica 7, 2021, č. 1, s. 269-306. ISSN 1804-4913 (online: http://www.historiascholastica.com/sites/historiascholastica.com/files/historia_scholastica_1-21_online_1.pdf).

 

  1. Articles in Collective Volumes / Články ve sbornících

CERMAN, Ivo. „Kabal“, „Parthey“, Faction“ am Hofe Kaiser Leopolds I. In: PARAVICINI, Werner –HIRSCHBIEGEL, Jan, ed., Der Fall des Günstlings. Hofparteien in Europa vom 13. bis zum 17. Jahrhundert. Ostfildern: Thorbecke Verlag, 2004, s. 235–247. ISBN 3-7995-4517-4.

CERMAN, Ivo. Jan Rudolf Chotek v čele České společnosti nauk (1804 – 1824). In: MIKULEC, Jiří –POLÍVKA, Miloslav, ed., Per saecula ad tempora nostra. Sborník k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, sv. 2. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2007, s. 635–638. ISBN 978-80-7286-116-3.

CERMAN, Ivo. Šlechta na pomezí. In: KARNER, Stefan – STEHLÍK, Michal, ed., Česko – Rakousko. Rozděleni, odloučeni, spojeni. Schallaburg – Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2009, s. 354–358. ISBN: 978-80-86382-27-2.

CERMAN, Ivo. Adel im Grenzraum. In: KARNER, Stefan – STEHLÍK, Michal, ed., Österreich, Tschechien. Geteilt – getrennt – geeint. Schallaburg – Jihlava: Muzeum Vyosčiny Jihlava, 2009, s. 354 – 358. ISBN: 978-80-86382-27-2.

CERMAN, Ivo. „J´écris par lambeaux.“ Der literarische Stil des Grafen von Lamberg. In: Asch, Günther –Bůžek, Václav – Trugenberger, Volker, ed., Adel in Südwestdeutschland und Böhmen 1450-1850, Stuttgart: Kohlhammer, 2013, s. 165-170. ISBN: 978-3-17-023030-9.

CERMAN, Ivo. „Patriotické zahrady. Alternativní veřejný prostor.“ In: HRDLIČKA, Josef –KRÁL, Pavel – SMÍŠEK, Rostislav (eds.). Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu. Praha: NLN, 2019, s. 292–308.

6. Popularizing Articles / Popularizační texty:

CERMAN, Ivo. Návrat před Josefa II.? Mýtus o neexistenci církevního vlastnictví. Dějiny a současnost XXXIV, 2012, č. 10, s. 18–22. ISSN 0418-5129.

CERMAN, Ivo. “Přišla za námi jedna partyzánka...” Rozhovor s Jehudou Bauerem. Dějiny a současnost XXXIV, 2012, č. 12, s. 20–21. ISSN 0418-5129.

CERMAN, Ivo. Obranyschopná a zkorumpovaná demokracie. 75 let od Mnichova. (online: aktualne.cz)

CERMAN, Ivo. Chrám obránců vlasti ve veltruském parku. Dějiny a současnost XXXV, 2013, č. 5, s. 28-29. ISSN 0418-5129.

CERMAN, Ivo. První ministr Marie Terezie. Dějiny a současnost XXXVII, 2015, č. 7, s.19-21. ISSN 0418-5129.

CERMAN, Ivo. Francouzská debata o obraně civilizace. Dějiny a současnost XXXVII, 2015, č. 10, s. 29-32. ISSN 0418-5129.

CERMAN, Ivo. První ministr císařovny Marie Terezie. Státní kancléř Václav Antonín Kaunitz. Dějiny a současnost XXXVII, 2015, č. 7, s. 19–21.

CERMAN, Ivo. Kolonáda na Reistně v lednickém parku. Dějiny a současnost XXXVIII, 2016, č. 1, s. 28–29.

CERMAN, Ivo. „Není meče jako tento v celém křesťanstvu!“ Rytířský ideál v době osvícenství. Dějiny a současnost XXXVIII, 2016, č. 7, 17–19.

CERMAN, Ivo. Boj o historický odkaz zakladatelů USA. Dějiny a současnost XXXIX, 2017, č. 4, s. 40–44.

CERMAN, Ivo. 300 let od narození Marie Terezie. Dějiny a současnost XXXIX, 2017, č. 5, s. 10–11.

CERMAN, Ivo. Před Rousseauem…Počátky myšlenky lidských práv v době Marie Terezie.  Dějiny a současnost XXXIX, 2017, č. 5, s. 15–17.

CERMAN, Ivo. Chceme znát historii občanské společnosti? K recenzi Pavla Běliny (ĎaS 8/2017), Dějiny a současnost XXXIX, 2017, č. 9, s. 52.

CERMAN, Ivo. „7. září 1848 zrození občana?“, Živá historie 11/2018, s. 16–20.

CERMAN, Ivo. Krajské zřízení je česká tradice, Deník extra, 13. říjen 2018 (vydání Střední Čechy).

seriál 15 článků k dějinám středních Čech ve 20. století v Deníku (nakladatelství Vltava-Labe media), leden-duben 2019

veřejný projev k odhalení pomníku Vějíř Žofie Chotkové na Praze 6, u Písecké brány 17. 6.2019

vystoupení v ČRo 22.3.2019 v diskuzi Zaslouží si Marie Terezie pomník? https://plus.rozhlas.cz/zaslouzi-si-marie-terezie-pomnik-gramotnost-pred-bilou-horou-byla-vyssi-odmita-7798408

6 příspěvků s historickou tematikou pro rubriku Názory blogy časopisu aktualne.cz

 

  1. Encyclopaedia Entries / Příspěvky do encyklopedií

CERMAN, Ivo. Familiant Laws. In: HUNDERT, Gershon David, ed. The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe. Vol. I. New Haven: Yale University Press, 2008, s. 493–494. ISBN 978-0-300-11903-9. (online: http://www.yivoencyclopedia.org/article.aspx/Familiants_Laws, 6. 8. 2010.)

 

Aktuální rozvrh



Informace

Novověk 2 Přednáška

 

Po 12.20–13.50, místnost: P2

 

Kurz sleduje dějiny novověku v českých zemích a ve světě od anglické revoluce až po americkou a francouzskou revoluci. Přednáška sleduje 3 osy vývoje: politický vývoj od absolutní monarchie po konstituční režimy konce století, náboženský vývoj od monolitních církví po tolerovanou polykonfesijnost a ateismus, hospodářský vývoj od kameralismu po průmyslovou revoluci. Cvičení jsou rozdělena tak, aby pomohla hlouběji poznat některé aspekty tohoto vývoje v kontextu obecných dějin Evropy moderní éry a zapamatovat základní fakta.

 

Požadavky: pravidelná účast

 

Ke zkoušce: 10 titulů, tj. 7 titulů sekundární literatury ze seznamu doporučené literatury (tj. 4 ze seznamu B, 3 ze seznamu C) + 3 dobové texty (ze seznamu A). Cizojazyčné tituly jsou bď online (proquest), nebo v Akademické knihovně JU.

 

Základní tematické okruhy přednášek

  1. Anglická revoluce a občanská válka
  2. Slavná revoluce v Anglii a absolutní monarchie ve Francii, války Ludvíka XIV.
  3. Habsburská monarchie 1: mezinárodní vztahy, politické instituce, církev
  4. Habsburská monarchie 2: kultura, vzdělanost, hospodářství, poddanská otázka
  5. Evropská náboženská krize: anglický deismus, Spinoza, náboženská skepse, „druhá reformace“
  6. Vědecká revoluce a přirozené právo. 6a. Vzestup Ruska za Petra Velikého. 
  7. Francouzské osvícenství a Evropa
  8. Reformy Marie Terezie a Josefa II.: války, reformy správní, školské, poddanské
  9. Vznik USA a myšlenka lidských práv: kolonie, válka, ústava a listina práv
  10. Rusko Kateřiny Veliké: dělení Polska, reformy, ruské osvícenství
  11. Francouzská revoluce a napoleonské války:
  12. Zemědělská a průmyslová revoluce

 

LITERATURA

Doporučená Literatura

Internetové zdroje jsou hlavně na: Library of Liberty (oll.libertyfund.org) a www.archive.org

A Primární texty

  1. Beccaria, Cesare, O zločinech a trestech, Praha 1893 (angl. On Crimes and Punishments, Toronto 2009 nebo online)
  2. Campanella, Tommasso, Sluneční stát, Praha 1979 (nebo dřívější vydání).
  3. Diderot, Denis, Jeptiška, Jakub fatalista (různá vydání);
  4. Diderot, Denis - úryvky z encyklopedie v: Vybrané spisy, Praha 1953; nebo Výběr z díla, Praha 1990.
  5. Fridrich II., Antimachiavell. Vyvrácení Machiavelliho vladaře, Bratislava 1999 (= český překlad)
  6. Hamilton, Alexander –Jay, John –Madison, James, Listy federalistů, Olomouc 2004.
  7. Harrington, James, Republika Oceána, Praha 1985.
  8. Hobbes, Thomas, Leviathan, Praha 2010.
  9. Hume, David, Dialogy o přirozeném náboženství, Praha 2013.
  10. Kant, Immanuel, Idea všeobecných dějin (online)
  11. Kant, Immanuel, Co je osvícenství? / Was ist Aufklärung? (německy online, česky online, nebo v Haubelt, České osvícenství, Praha 2001, s. 437–443; nebo Filozofický časopis 1993, č. 3)
  12. Kant, Immanuel, Základy metafyziky mravů, Praha 2014 (1990, 1976)
  13. Komenský, Jan Ámos, Labyrint světa a ráj srdce (různá vydání)
  14. Komenský, Jan Ámos, Didactica, in: Opera omnia 11, Praha 1973, s. 33-220 (nebo Didaktika, Praha 1849 – online, nebo Praha 1872; nebo Vybrané spisy JK sv. 4).
  15. Komenský, Jan Ámos, Všenáprava (část 6: Panorthosie), Praha 1950 (nebo Všeobecná porada o nápravě věcí lidských, 3 sv., Praha 1992 – jen část šest)
  16. Maien, J. P., Odkaz bratrstva zlatého a růžového kříže. Příspěvek k dějinám rozenkruciánství v 17. a 18. století, Praha 2013 (Antologie původních alchymistických rukopisů z českých zámeckých knihoven, v českém překladu.)
  17. Locke, John, Druhé pojednání o vládě, přeložil Josef Král, Praha 1990 (Dvě pojednání o vládě, přeložil Josef Král, Praha 1965).
  18. Locke, John, Dopis o toleranci, Brno 2000.
  19. Montesquieu, O duchu zákonů, Praha 2010 (nebo dřívější vydání)
  20. Montesquieu, Perské listy, Praha 1989.
  21. Paine, Thomas, Zdravý rozum (Common Sense) (online)
  22. Thomas Paine, Rights of Man (online)
  23. Pascal, Blaise, Myšlenky, Praha 2000 (i dřívější vydání); Týž, Listy venkovanovi (ukázky v Horák, Svět Blaise Pascala, Praha 1985, s. 105-208). 
  24. Rousseau, Jean-Jacques, Emil čili o vychování, Praha 1926 (nebo vyd. 1889, 1910).
  25. Rousseau, Jean-Jacques, O původu nerovnosti mezi lidmi, Praha 1949.
  26. Rousseau, Jean-Jacques, O společenské smlouvě, Praha 2002.
  27. Smith, Adam, Bohatství národů, Praha 2001.
  28. Voltaire, Candide čili optimismus, Praha 2009 (nebo starší vydání).
  29. Pešina z Čechorodu, Tomáš, Prodromus Moravographiae, to jest Předchůdce Moravopisu, Brno 2021.

B Literatura povinně volitelná

  1. Belling, Vojtěch, Zrození suveréna. Pojem suverenity a jeho kritika v moderní politické a právní filozofii, Brno 2014.
  2. Beránková, Marie, Dějiny československé žurnalistiky I. Český periodický tisk do roku 1918, Praha 1981.
  3. Bluche, François, Za časů krále Ludvíka XIV. Král slunce a jeho století, Praha 2006.
  4. Bůžek, Václav – Smíšek, Rostislav (edd.), Habsburkové 1526-1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii, Praha 2017.
  5. Cerman, Ivo (ed.), Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016.
  6. Cerman, Ivo, 1. 11. 1781. Zrušení nevolnictví. Základ občanské svobody, Praha 2022.
  7. Cerman, Ivo, Podněty přirozeného práva, in: I. Cerman (ed.), Habsburkové, s. 125-144.
  8. Cermanová, Iveta, Židovské osvícenství v českých zemích, in: I. Cerman (ed.), Habsburkové, s. 125-144.
  9. Černý, Václav, Generační periodizace českého baroka, Literární archiv 27, 1994, s. 5–60. (přetisknuto v Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím, Praha 1996).
  10. Čornejová, Ivana (ed.), Dějiny univerzity Karlovy II, 1622–1802, Praha 1996.
  11. Čornejová, Ivana, Tovaryšstvo Ježíšovo v Čechách, Praha 1995.
  12. Dibelka, Jaroslav, Obranné strategie mužů a žen obviněných ze smilstva a cizoložství. Panství Třeboň na přelomu 17. a 18. století, České Budějovice 2012.
  13. Dülmen van, Richard, Divadlo hrůzy. Soudní praxe a právní rituály raného novověku, Praha 2001.
  14. Evans, Robert J. W., Vznik habsburské monarchie 1550-1700, Praha 2003
  15. Furet, Francois, Francouzská revoluce I. Od Turgota k Napoleonovi 1770–1814. Praha, 2004.
  16. Halada, Jan, Osvícenství – věk rozumu, Praha 1984.
  17. Herrsche, Peter, Der Spätjansenismus in Österreich, Wien 1977.
  18. Hroch, Miroslav, Na prahu národní existence, Praha 1999.
  19. Israel, Jonathan, The Revolution of the Mind, Oxford 2009.
  20. Jan Kumpera, Jan Ámos Komenský, Ostrava 1992.
  21. Jellinek, Georg, The Declaration of the Rights of Man and Citizen. A Contribution to Modern Constitutional History (1901) - online
  22. Kašpar, Jaroslav, Nevolnické povstání v Čechách roku 1680, Praha 1965.
  23. Klabouch, Jiří, Osvícenské právní nauky v českých zemích, Praha 1958.
  24. Klíma, Arnošt, Čechy v období temna, Praha 1961.
  25. Kutnar, František, Obrozenské vlastenectví a nacionalismus, Praha 2003.
  26. Lochman Jan Milíč, Náboženské myšlení českého obrození, Praha 1952.
  27. Medek, Zdeněk Jan, Na slunce a do mrazu. První čas josefinské náboženské tolerance v Čechách a na Moravě, Praha 1982.
  28. Melmuková, Eva, Patent zvaný toleranční, Praha 1999 (2. vyd. 2013).
  29. Melton, James Van Horn, The Rise of the Public in Enlightenment Europe, Cambridge 2001. (online)
  30. Mikulec, Jiří, Poddanská otázka v barokních Čechách, Praha 1993.
  31. Milan Švankmajer, Kateřina II. Lesk a bída impéria, Praha 2001.
  32. Miroslav Táborský, Reformní katolík Josef Dobrovský, Brno 2007.
  33. Mousnier, Roland, Peasant Uprisings in 17th-Century France, Russia and China, London 1971.
  34. Nešpor, Zdeněk, Náboženství na prahu nové doby, Ústí nad Labem 2006.
  35. Nešpor, Zdeněk, Víra bez církve? Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. století, Ústí nad Labem 2004.
  36. Nešpor, Zdeněk, Za hranicí povolené víry – evangelíci a náboženští blouznivci, in: I. Cerman (ed.), Habsburkové, s. 183-201.
  37. Oestreich, Gerhard, Strukturprobleme des europäischen Absolutismus, Vierteljahrschrift für Wirtschafts- und Sozialgeschichte 55, 1968, č. 3, s. 329-347. (přetisk v Geist und Gestalt des frühmodernen Staates, Berlin 1969)
  38. Peltonen Markuu, Classical Humanism and Republicanism in English Political Thought 1570-1640, Cambridge 1995.
  39. Petráň, Josef (ed.), Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století, Praha 1990.
  40. Petráň, Josef, Nevolnické povstání 1775. Prolegomena edice pramenů, Praha 1972.
  41. Polách, Drahomír –Neubauerová, Michaela, Zpráva o nevíře, Šumperk 2010 (o čarodějnických procesech)
  42. Quarles, Benjamin, The Negro in the American Revolution, Williamsburg 1961; reprint 1996; online)
  43. Russell, Conrad, The Causes of the English Civil War, Oxford 1971.
  44. Schelle, Karel – Tauchen, Jaromír, Vývoj kodifikace občanského práva, in: I. Cerman (ed.), Habsburkové, s. 305-320.
  45. Sousedík, Stanislav, Filozofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, Praha 1997 (část II)
  46. Sousedík, Stanislav, Svoboda a lidská práva. Jejich přirozenoprávní základ, Praha 2010.
  47. Sousedík, Stanislav – Šolcová, Kateřina, Kapitoly z dějin politického myšlení v českých zemích 17. století, Hradec Králové, 2021.
  48. Staněk, Karel – Wanner, michal, Císařský orel a vábení Orientu - Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715-1789), Praha 2021.
  49. Stoklásková, Zdeňka, České země v době napoleonských válek, in: I. Cerman (ed.), Habsburkové, s. 269-282.
  50. Šimeček, Zdeněk, Počátky novinového zpravodajství. Do devadesátých let 18. století, Brno 2011.
  51. Švankmajer, Milan, České země na sklonku napoleonských válek (1810-1815). Praha 2004.
  52. Tinková, Daniela, Osvícenství v českých zemích I. Formování moderního státu 1740-1792, Praha 2022.
  53. Vlček, Radomír, Impérium – stát – společnost. Proměny Ruska v 18. století, Praha 2021.
  54. Wood, Gordon S., The Origins of the Bill of Rights, American Antiquarian Society 1991, s. 255-274 (online)
  55. Zuber, Rudolf, Osudy moravské církve v 18. století, sv. I, Praha 1987.

 

C Doplňující specializované monografie

  1. Adamová, Karolína a kol., Právníci doby osvícenské, Praha 2014.
  2. Antonín, Luboš, Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách, Praha 2010.
  3. Beales, Derek, Joseph II, sv. 1-2, Cambridge 1987, 2009.
  4. Catalano, Alessandro, Zápas o svědomí. Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu a protireformace v Čechách, Praha 2008.
  5. Cerman, Ivo - Reynolds, Susan – Krueger, Rita (edd.), The Enlightenment in Bohemia, Oxford 2011.
  6. Cerman, Ivo, Chotkové. Příběh úřednické šlechty, Praha 2008.
  7. Cerman, Ivo, Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, Praha 2011.
  8. Čornejová, Ivana, Temno, Praha 2022.
  9. Ďurčanský, Marek, Česká města a jejich správa za třicetileté války, Praha 2014.
  10. Foucault, Michel, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha 2000.
  11. Gaži, Martin a kol., Opat Bylanský a obrazy zlatokorunské školy, České Budějovice 2013.
  12. Horák, Petr, Svět Blaise Pascala. Absolutismus Ludvíka XIV., jezuité, jansenismus, Port Royal, Praha 1985 (obsahuje překlady děl Pascal, Listy; Jansen, Augustinus).
  13. Hrbek, Jiří, Evropa a absolutismus v 17. a 18. století (1648-1789), Praha 2012.
  14. Hroch, Miroslav –Kubišová, Vlasta, Velká francouzská revoluce a Evropa, Praha 1990.
  15. Kalista, Zdeněk, Cesty ve znamení kříže, Praha 1941.
  16. Kalista, Zdeněk, Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko, Brno 1970.
  17. Kalista, Zdeněk, České baroko, Praha 1941.
  18. Kalista, Zdeněk, Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok, Jinočany 1994.
  19. Kalista, Zdeněk, Tvář baroka. Poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí, Praha 20143.
  20. Koldinská, Marie – Cerman, Ivo (edd.), Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013 (uvést konkrétní nastudované kapitoly).
  21. Komárková, Božena, Původ a význam lidských práv, Praha 1990.
  22. Kroupa, Jiří, Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810, Brno 2006.
  23. Kuthan, Jiří, Aristokratická sídla v českých zemích 1780-1914, Praha 2014.
  24. Laslett, Peter, Introduction, in: John Locke, The Second Treatise of Government, ed. Peter Laslett, Cambridge 1960, s. 3-127.
  25. Lehner, Ulrich (ed.), The Catholic Enlighetnment in Europe, Leiden 2010.
  26. Lenderová, Milena, Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu, Praha – Litomyšl 2004.
  27. Lennhoff, Eugen, Svobodní zednáři, Praha 1931.
  28. Malý, Tomáš, Smrt a spása mezi tridentinem a sekularizací, Brno 2010.
  29. Mejdřická, Květa, Listy ze stromu svobody, Praha 1989.
  30. Mikulec, Jiří, 31. 7. 1627: Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země, toho je i náboženství, Praha 2005.
  31. Mikulec, Jiří, Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka, Praha-Litomyšl 1998.
  32. Mikulec, Jiří, Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích, Praha 2013.
  33. Miller, Jaroslav, Opožděný zrod Leviatana. Krize raněnovověké stuartovské monarchie 1603-1641, Praha 2006.
  34. Peška, Zdeněk, Z dějin politické filosofie, Praha 1929.
  35. Petráň, Josef, Kalendář, Praha 1988 (reprint 2004).
  36. Petráň, Josef, Rebelie, Praha 1975.
  37. Podškubka, Jan, České svobodné zednářství v průběhu XVIII. století, Praha 2004.
  38. Polišenský, Josef, Casanova a jeho svět, Praha 1997.
  39. Preis, Pavel, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, Praha – Litomyšl 2003 (1. vyd. 1981).
  40. Raková, Svatava, Dobrodruzi, puritáni a indiáni. Angličané v Novém světě, Praha 1998.
  41. Raková, Svatava, Podivná revoluce. Dlouhá cesta Američanů k nezávislosti (1763-1783). Praha, 2005.
  42. Rostislav Smíšek, Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I., České Budějovice 2009.
  43. Schelle, Karel - Tauchen, Jaromír a kol., Stát a právo v době Metternichově, Brno 2009.
  44. Skinner, Quentin, Foundations of Modern Political Thought, vol. I-II, Cambridge 1979.
  45. Skinner, Quentin, Visions of Politics, vol. I-III, Cambridge 2002.
  46. Svátková, Hana (ed.), Praha Mozartova. Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800, Praha 2006.
  47. Švankmajer, Milan a kol., Dějiny Ruska, Praha 2010.
  48. Švankmajer, Milan, Čechy na sklonku napoleonských válek, Praha 2004.
  49. Tapié, Victor-Lucien, Marie Terezie a Evropa. Od baroka k osvícenství, Praha 1997.
  50. Tinková, Daniela, Francouzská revoluce, Praha 2008.
  51. Tuck, Richard, Introduction, in: Thomas Hobbes, Leviathan, ed. Richard Tuck, Cambridge 1991, s. ix-lvii (onlineú
  52. Urfus, Valentin, 19. 4. 1713: Pragmatická sankce. Rodný list podunajské monarchie, Praha 2002.
  53. Vlnas, Vít, Jan Nepomucký. Česká legenda, Praha 1993.
  54. Vlnas, Vít, Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka, Praha-Litomyšl 2001.
  55. Vocelka, Karl - Heller, Lynn, Soukromý svět Habsburků, Praha 2011.
  56. Vokáčová, Petra, Příběhy o hrdé pokoře, Praha 2014.
  57. Wotton, David, Leveller democracy and the Puritan revolution, in: J. H. Burns (ed.), The Cambridge History of Political Thought 1450-1700, Cambridge 1991, s. 412-442. (online)
  58. Zouhar, Jakub, František Pubička. Barokní historik ve století rozumu, Hradec Králové 2014.

D Obecné práce, příručky

 

  1. Balík, Stanislav, Právní dějiny evropských zemí a USA, Praha 2010.
  2. Bělina, Pavel – Jiří Kaše – Jan Kučera, Velké dějiny zemí Koruny české, sv. X. (1740–1792), Praha-Litomyšl, 2001.
  3. Black, Jeremy, Evropa XVIII. století. Praha, 2003.
  4. Bůžek, Václav a kol., Společnost v českých zemích v raném novověku, Praha 2010.
  5. Denis, Arnošt, Čechy po Bílé hoře, I, Praha 1921 (nebo jiná vydání).
  6. Gombrich, Ernst H., Příběh umění, Praha 1993.
  7. Hlaváčová, Ludmila –Svobodný, Petr, Dějiny lékařství v českých zemích, Ústí nad Labem 2004.
  8. Jánošíková, Petra –Knoll, Vilém –Rundová, Alena, Mezníky českých právních dějin, Plzeň 2010.
  9. Jiří Mikulec – Jiří Kaše – Pavel Bělina – Vít Vlnas – Irena Veselá, Velké dějiny zemí koruny české, sv. IX (1683–1740), Praha 2011.
  10. Jiří Mikulec – Jiří Kaše – Vít Vlnas – Ivana Čornejová, Velké dějiny zemí koruny české, sv. VIII (1618–1683), Praha 2008.
  11. Kadlec, Jaroslav, Přehled českých církevních dějin, sv. 2, Řím 1987.
  12. Kopal, Josef, Dějiny francouzské literatury, Praha 1949.
  13. Morgan, Keneth O. a kol, Dějiny Británie, Praha 2011.
  14. Munck, Thomas, Evropa v XVII. století (1598-1700). Praha, 2002.
  15. Neumann, Jaromír, Český barok, Praha 1970.
  16. Purš, Jaroslav –Kropilák, Miroslav (edd.), Přehled dějin Československa sv. I/2 (1526–1848), Praha 1982.
  17. Röd, Wolfgang, Novověká filozofie II. Od Newtona po Rousseaua, Praha 2004.
  18. Romaňák, Andrej – Dangl, Vojtěch (edd)., Vojenské dějiny Československa II (1526–1918), Praha 1986.
  19. Ryantová, Marie – Vorel, Petr (edd.), Čeští králové, Praha – Litomyšl 2009.
  20. Schelle, Karel a kol., Právní dějiny, Praha 2007 (o obecných dějinách od starověku po současnost)
  21. Schelle, Karel a kol., Velké dějiny zemí koruny české – Stát, Praha – Litomyšl 2015.
  22. Skřivan, Aleš – Drška, Václav – Stellner, František, Kapitoly z dějin mezinárdních vztahů 1648-1914, Praha 1994 (a pozdější vydání).
  23. Tindall, George – Shi, David E., Dějiny Spojených států amerických, Praha 1996.
  24. Tyllner Lubomír a kol., Velké dějiny zemí koruny české – Lidová kultura, Praha-Litomyšl 2014.

 

Novověk II. Politické dějiny raného novověku (17.–18. stol.)

Út 8.00-9.30 místnost: S8

 

Podmínky zápočtu:

Docházka na kurzovní přednášku, účast na semináři (max. 4 absence), 1 referát, 2 průběžné testy, aktivita při hodině, připravenost na četbu textů v hodině.

 

Kurzovní seminář k dějinám novověku seznámí s hlavními milníky vývoje evropských států od absolutních monarchií k revolucím na konci 18. století. Hlavním cílem je objasnit vývoj, který směřoval k objevení lidských a občanských práv. Cvičení je zaměřeno na podporu znalosti základních fakt představených v přednášce. Zatímco v kurzovní přednášce jsou však fakta představena metodou frontální výuky, ve cvičeních jsou představena za pomoci vlastní práce studentů. V průběhu semestru se střídají hodiny s referáty a hodiny, kdy se pracuje s vybraným dobovým dokumentem. Ke studiu v hodině jsou vybrány historické texty, které buď reflektují výsledky dané události (např. francouzské revoluční ústavy, Bill of Rights), nebo deklarují úmysly aktérů (např. levelerský manifest), popř. jde o důležitá dobová díla pro dlouhodobý vývoj (Rousseuaova Společenská smlouva pro politiku, Smithovo Bohatství národů pro ekonomiku).

 

Osnova:

 

  1. 14.2. Úvod: rozdělení témat
  2. 21.2. Anglická revoluce: leveleři, digeři (referát podle JH Burns, ed., The Cambridge History of Polit. Thought, s. 412-442; Duspivová; opakování angl revoluce)
  3. 28.2. Thomas Hobbes, Leviatan, 1651 (kapitoly 13–15) (referát – Hobbes život podle Richarda Tucka - Klabačková)
  4. 7.3. Francouzský absolutismus a války Ludvíka XIV. (referát podle F. Bluche - Prokopec; opakování války Ludvíka XIV.)
  5. 14. 3. Anglický konstitucionalismus: Slavná revoluce (referát – Locke podle Lasletta - Holubják, Bill of Rights); opakování Slavná revoluce

Text: Bill of Rights + John Locke, Druhé pojednání o vládě, 1690 (kapitoly 7–13)

  1. 21. 3. Absolutismus v habsburské monarchii (referát podle Evanse - Štěpničková; koreferát selská rebelie r. 1680 - Bízková); opakování habsburská monarchie

Text: Poddanské patenty z r. 1680

  1. 28.3. Francouzské osvícenství: Kritika státu? Text: Jean-Jacques Rousseau, O společenské smlouvě, 1762 (kniha I.6-9, kniha II.1-3, kniha III.4-5) (referát – Rousseau - Ludačka); opakování Deismus, skepse, druhá reformace
  2. 4.4. Reformy Marie Terezie a Josefa II. (opakování války, správní a školské reformy; referáty: selská rebelie 1775 referát podle Petráně, Prolegomena, a Cerman, 2022, s. 117-126 - Štipl; náboženské reformy podle Medek, Na slunce a do mrazu - Kováčiková)

Text: Všeobecný školní řád (úryvek); toleranční patent; patent o zrušení nevolnictví

  1. 11. 4. Americká revoluce: Text: Deklarace nezávislosti 1776, virginská deklarace lidských práv 1776; Ústava USA; US Bill of Rights (referát o vývoji ústav podle Gordona S. Wooda - Smolka; referát o otroctví podle B. Quarlese, s. 33-51- Kolář); opakování americké revoluce
  2. 18. 4. Francouzské ústavy – srovnání; referát: Text: Ústavy z roku 1791, 1793, 1795 - Stropek; referát o Furetově knize - Chudoba; opakování – každá z ústav zachycuje výsledky jedné fáze revoluce
  3. 25. 4. Průmyslová a zemědělská revoluce (referát o Adam Smith, Bohatství národů - Chaloupka; referát o manufakturách podle Klíma, Čechy v období temna, s. 56-137 - Barešová); opakování průmyslová revoluce
  4. 2. 5. Napoleonské války (referát: války podle Romaňák-Dangl, ed., Vojenské dějiny II, s. 264-290; Skřivan, Stellner, Drška, Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů, s. 103-130 referát - Habich; referát: české země podle Švankmajera - Šindelářová)

 

Písemné referáty: Výletová: Campanella a sluneční stát; Hengerič: Berně podle lánových rejstříků na Moravě; Kreichová, Komenského Didaktika Neznámý: JJ Rousseau

 

Dějiny historických věd 2

Út 9.40-11.20, místnost S8

Cílem přednáškového kurzu je seznámit studenty se základními trendy vývoje dějepisectví od konce 1. světové války až po současnost. Kurz věnuje rovnoměrnou pozornost českému i světovému dějepisectví, zvláštní důraz klade na seznámení s významnými historiky a jejich dílem.

Požadavky: pravidelná účast na hodině (max. 4 absence); 2 testy; zkouška, ke zkoušce 2 tituly ze seznamu A, povinně oba tituly ze sezamu B a 1 titul ze seznamu C (celkem 5 titulů).

 

  1. Poválečná světová historiografie: USA, GB, Francie, Itálie, Německo
  2. Historiografie za první republiky: instituce, směry, období
  3. Okupace a nástup marxismu-leninismu (1938-1948): sudetoněmecká, slovenská a sovětská historiografie
  4. Posun k sociálním dějinám ve světě 50.-60. léta: studená válka, levicovost
  5. V socialistickém Československu: kulturní revoluce, ideologická témata
  6. Historiografie holocaustu: západ, východ, Izrael
  7. 70.-80. léta na západě: čas teorií, revizionismy, Historikerstreit, dějiny idejí, gender
  8. V Československu za normalizace (1968-1989)
  9. Kauzy soudobých dějin: „hrdinství“, zásluhy KSČ, tabuizovaná témata
  10. Sametová revoluce: rehabilitovaná témata, nové úkoly, „odpolitizování dějin“
  11. „Race, class and gender“ na Západě: nové trendy, odvrat od evropských dějin
  12. Současné kauzy soudobých českých dějin

 

 

  1. A) Paměti a metodologické eseje

BUTTERFIELD, Herbert, The Whig Interpretation of History, 1931 (online: http://www.eliohs.unifi.it/testi/900/butterfield/index.html )

CASSIRER Ernst, History, in: Týž, An Essay on Man, New York 1953, s. 217-260.

CROCE, Benedetto, Historie jako myšlení a jako čin, Brno 2006 (angl. Theory and History of Historiography, 1921 online: https://archive.org/details/dli.granth.111560 ).

CROCE, Benedetto, History as the Story of Liberty, New York 1955.

HARTZ, Louis, The Liberal Tradition in America, New York 1955.

HIGHAM, John, "The Cult of the American Consensus: Homogenizing Our History," Commentary (1959) 27#2 pp: 93–100. (online)

HIMMELFARB, Getrude, The New History and the Old, New York 1987.

HOFSTADTER, Richard, The Progressive Historians: Turner, Beard, Parrington, Newy York 1968. (online: https://ia601402.us.archive.org/15/items/in.ernet.dli.2015.118327/2015.118327.The-Progressive-Historians.pdf)

KALISTA, Zdeněk, Cesty historikovy, Praha 1947.

KALISTA, Zdeněk, Cesty historikova myšlení, Praha 2002.

KUTNAR, František, Generace Brázdy, Praha 1992.

MATOUŠEK, Josef, Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích, Brno 1998.

POLIŠENSKÝ, Josef, Historik v měnícím se světě, Praha 2001.

SCHLESINGER Sr., Arthur, New Viewpoints in American History, New York 1922 (online: archive.org)

ŠUSTA, Josef, Dějepisectví : jeho vývoj v oblasti vzdělanosti západní ve středověku a době nové, Praha 1933.

ŠUSTA, Josef, Úvahy o všeobecných dějinách. Velké milníky, Praha 1999.

TOYNBEE, Arnold J., A study of History, London 1934-1939 (online: http://nobsword.blogspot.com/1993_10_17_nobsword_archive.html#geneses%20of%20civilizations )

 

  1. B) Povinná sekundární literatura (všichni čtou)

HANZAL, Josef, Cesty české historiografie 1945-1989, Praha 1999.

KUTNAR, František, Přehledné dějiny českého a československého dějepisectví, Praha 1997, s. 681-976.

 

  1. C) Volitelná sekundární odborná literatura:

BAUER, Jehuda, Úvahy o holokaustu, Praha 2009.

BLOCH, Marc, Obrana historie aneb Historik a jeho řemeslo, Praha 1969, 2011.

BROWN, David S., Richard Hofstadter: An Intellectual Biography, Chicago 2006.

BRANDES, Detlef – Míšková, Alena, Z katedry dějin východn9 Evropy na pražskou radnici - Josef Pfitzner 1901-1945, Praha 2021.

Blüml, Josef, Josef Šusta. Úvahy o dějinách a dějepisectví, České Budějovice 2006.

Blüml, Josef, Kulturní historik Čeněk Zíbrt, České Budějovice 2012.

Blüml, Josef a kol., Jihočeši v české historické vědě, České Budějovice 1999.

Burke, Peter, Co je kulturní historie?, Praha 2011.

BURKE, Peter, Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales 1929-1989, Praha 2004.

Bůžek, Václav (ed.), Dílo Josefa Petráně a současná historická věda. Pocta Jihočeské univerzity českému historikovi, Praha 2020.

CASTLETON, Edward, Untimely Meditations on the Revolution of 1848 in France, Opera Historica 2018, 19 (2), s. 244-70. (online: www.opera-historica.com)

CERMAN, Ivo, Nad knihou o Židech a českém nacionalismu, ČČH 2020/3, s. 725-750.

Cohen, Gary-  Kladiwa, Pavel - Cerman, Ivo, Habsburská cesta rozvoje občanské společnosti. Diskuse o knize Pietra M. Judsona, The Habsburg Empire. A New History, Opera Historica 2017, 18/1, s. 118-40.

DAWIDowicz, Lucy, The Holocaust and the Historians, Cambridge, Mass, 1981.

Ducháček, Milan, Václav Chaloupecký: hledání československých dějin, Praha 2014.

Fabini, Pavel a kol., Historik Josef Kalousek: historiografie, politika, kultura a společnost druhé poloviny 19. století, České Budějovice - Praha 2016.

Hanuš, Jiří – Vlček, Radomír (edd.), Historik v proměnách doby a prostředí 20. století, Brno 2009.

Hanzal, Josef, Josef Pekař – život a dílo, Praha 2002.

Havelka, Miloš (ed.), Spor o smysl českých dějin 1895-1938 I-II, Praha 1995–2006.

Hlaváček, Ivan – Kašpar, Jaroslav – Nový, Rostislav, Vademecum pomocných věd historických, Praha 2004 (pasáže o dějinách oborů PVH).

holzbachová, Ivana, Společnost – dějiny – struktura. Historický materialismus a škola AnnalesPraha 1988 (Studie ČSAV)

HOFFMAnNOVá, Jaroslava, Jaroslav Werstadt (1888-1970). O minulosti pro přítomnost, Praha 2020.

Hoffmannová, Jaroslava, Václav Novotný (1869–1932). Život a dílo univerzitního profesora českých dějin, Praha 2014.

Iggers, Georg G., Dějepisectví ve 20. století: Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002.

Jiroušek, Bohumil, Antonín Rezek, České Budějovice 2002.

Jiroušek, Bohumil, Historik Jaroslav Charvát v systému vědy a moci, Praha 2011.

Jiroušek, Bohumil, Jaroslav Goll: role historika v české společnosti, České Budějovice 2006.

Jiroušek, Bohumil, Josef Macek. Mezi historií a politikou, České Budějovice 2004.

Jiroušek, Bohumil, Karel Stloukal. Profesor obecných dějin, České Budějovice 2014.

kábová, hana a kol., Josef Dobiáš (1888–1972). Život a dílo, Pelhřimov 2019.

kábová, hana, Josef Vítězslav Šimák. Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě, Pelhřimov 2013.

KALISTA, Zdeněk, Josef Pekař, Praha 1994.

Kollmann, Josef, Archiváři: sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin, Praha 2010.

Křen, Jan, Bílá místa v našich dějinách? Praha 1990.

KUDRNA, Jaroslav, Ke kritice pozitivismu v současné buržoazní německé, francouzské a italské historiografii 19. a 20. století, Brno 1983.

KUČERA, Karel, Historie a historici, Praha 1992.

Lach, Jiří, Josef Šusta a dějiny lidstva, Olomouc 2001.

LACH Jiří, Laichterovo nakladatelství a projekt České dějiny, Olomouc 2008

Malina, Jaroslav, Archeologie včera a dnes, České Budějovice 1981.

Marek, Jaroslav, Jaroslav Goll, Praha 1991.

Marek, Jaroslav, O historismu a dějepisectví, Praha 1992.

Morávková, Naděžda, František Graus a československá poválečná historiografie, Praha 2013.

Morávková, Naděžda, Plzeňan Kamil Krofta, Plzeň 2016.

NOVOTNÝ, Václav, České dějepisectví v prvém desetiletí republiky, Praha 1929.

POLREICHOVÁ, Helena, Současné proudy v historiografii Spojených států amerických a společenská úloha historie, ČsČH 20, 1972, s. 527-547.

Ryantová, Marie a kol., Býti archivářem: přednášky ze stejnojmenného cyklu pořádaného v Českých Budějovicích, Praha 2012.

Řezník, Miloš (ed.), W. W. Tomek, historie a politika (1818-1905),  Pardubice 2006.

Smutná, Kateřina – Štarha, Ivan (edd.), 155 let archivnictví v českých zemích: sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 155. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně ve dnech 31. května - 1. června 1994, Brno 1995.

Sommer, Vítězslav, Angažované dějepisectví, Praha 2011.

Štaif, Jiří, Historici, dějiny a společnost: historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. I-II, Praha 1997.

ŠTAIF, Jiří, Historici, dějiny a společnost: historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. I-II, Praha 1997.

TŘEŠTÍK, Dušan, Češi a dějiny v postmoderním očistci, Praha 1999.

TŘEŠTÍK, Dušan, Mysliti dějiny, Praha 1999.

Vařeka, Pavel (ed.), Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – metody – témata, Plzeň 2013.

Vlček, Radomír, Historik - historismus - dějepisectví: nad životem a dílem Jaroslava Marka, Praha 2016.

WERSTADT, Jaroslav, O Kamilu Kroftovi (historiku a diplomatu). Stati psané k jeho šedesátinám, Praha 1936.

WERSTADT, Jaroslav, Odkazy dějin a dějepisců, Praha 1948.

WERSTADT, Jaroslav, Politické dějepisectví XIX. století a jeho čeští představitelé, Praha 1920.

WOOD, Gordon S., A Century of Writing Early American History: Then and Now Compared; Or How Henry Adams Got It Wrong, The American Historical Review, 100, 1995/3, s. 678-696 (online jstor.com)

 

  1. D) Online knihovny

Electronic Library of Historiography: www.eliohs.unifi.it

 

  

 

 

Specializační seminář kulturní a politické dějiny 18.-19. století

Po 15.00-16.30, kancelář,

vyučující: doc.Dr.Phil.Ivo Cerman

Abstrakt:

Cílem specializačního semináře je seznámit hlouběji s dějinami Českých zemí v 18. a 19. století, představit metodologii kulturních dějin a prameny a připravit studenty na samostatnou badatelskou práci. Dílčí témata jednotlivých sezení se podřizují profilovému tématu a zadáním jednotlivých kvalifikačních prací tak, aby se vhodně kombinovala výuka a samostatná vědecká práce účastníků. Seminář je vzhledem k převažující orientaci nově zadaných bakalářských prací zaměřen na urbanismus měst a dějiny krajiny v 18.-19. století. Letní semestr bude zaměřen na dokončení kvalifikačních prací a prezentaci výsledků.

Požadavky: aktivní účast; práce na kvalifikační práci / seminární práce; referát.

13.2. Historiografie místopis

20.2. Frencl, Industriální výchova v systému veřejného školství 1774-186

27.2. Kafková, Královská města po zrušení feudalismu: státní a městská sprá

6.3. Pikalová: Progresivní éra v USA – celkový kontext epoch

13.3. Liška: Reálnost krize venkovského zemědělství po 1874 a reakce agrárního hnut

27.3. David Matějka, Prezentace výsledků (František Čupr a recepce indického náboženství v českém prostředí

3.4. Frencl, Prezentace výsledků, průmyslové škola Volyně a město Volyn

10.4. Velikonoce

17.4. Pikalová: Raná afro-americká emancipace v kontextu progresivní éry (prezentace výsledků)

24.4. Kafková, Židovské synagogy v českých zemích emancipační éry (Prezentace výsledků)

1.5. státní svátek

8.5. státní svátek

15.5. Liška, Agrární filosofie Alfonse Šťastného (prezentace výsledků)

 

 

Literatura:

Bůžek, Václav (ed.), Společnost Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty, Praha 2010.

Čabart, Jan, Vývoj české myslivosti, Praha 1958.

Červinka Jan (ed.), Vývoj, současnost a problémy dostaveb muzeí pod otevřeným nebem nejen v Muzeu lidových staveb v Kouřimi, Kolín 2019.

Daniel, Ute, Kompendium Kulturgeschichte, Frankfurt am Main 2001.

Frič, Jan, Vývoj lesního hospodářství podle předpisů a literatury, Písek 1932.

Jeleček, Leoš, Nová historiografie? Environmentální dějiny v USA, ČČH 94, 1994, s. 510-539.

Kazimour, Josef, Státní péče o lesy v Čechách v letech 1654 -1852, I, Praha 1933.

Křivka Josef, Nové osady vzniklé na území Čech v letech 1654-1854, Praha 1978.

Kuča Karel, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I-VIII, Praha 1997-2011.

Lotes, Günther, Kompass Kulturgeschichte, Göttingen 2002.

Nožička, Josef, Přehled vývoje našich lesů, Praha 1957. (online: https://archive.org/details/prehled_vyvoje_nasich_lesu)

Pešta Jan, Encyklopedie českých vesnic, I-V, Praha 2003-2011.

Škabrada Jiří, Holašovice – vesnická památková rezervace, Praha 2010.

Škabrada Jiří, Nejstarší venkovské domy ve východních Čechách, Pardubice 2018.

Woitsch, Jiří, Člověk a les v dějinách. Ambiciózní teorie versus realita, in: Lucie Storchová (ed.), Conditio humana - konstanta (č)i historická proměnná? Koncepty historické antropologie a teoretická reflexe v současné historiografii, Praha 2007, s. 173-186.

Woitsch, Jiří, Dějiny lesa a lesnictví: variabilita přístupů a současné hlavní badatelské směry, Hospodářské dějiny 25, 2010, č. 2, s. 199-226.

Woitsch, Jiří, K hospodářskému využití lesa v raném novověku. "Lesní řemesla v 17-18. století, Praha 2009, disertační práce.

 

 

 NOVOVĚK 2 

Otázky a podklady k četbě textů v semináři

Hobbes otázky k Leviathanovi (1651):

  • Zkuste vlastními slovy shrnout Hobbesovo vysvětlení o tom, proč je pro jednotlivce výhodné a nutné, aby opustil přirozený stav a vzdal se přirozeného práva.
  • Proč nemá v přirozeném stavu nikdo mocenskou převahu nad ostatními?
  • Jak Hobbes vysvětluje v kapitole 13 metaforu „války všech proti všem“?
  • Jaký je rozdíl mezi prvním přirozeným právem a prvním přirozeným zákonem?
  • Je člověk pohnut k míru ctnostmi nebo vášněmi? Najděte v textu kterými.
  • Jsou Hobbesovy další přirozené zákony (v kapitole 15) v rozporu s desaterem, nebo s evangeliem?)
  • Jaké výhody získá člověk opuštěním přirozeného stavu?
  • (K další úvaze): 
  • Jaká jsou práva člověka-občana po uzavření smlouvy o poddanství?
  • Vyskytuje se u Hobbese teze o třech oddělených pravomocí státu (moc výkonná, zákonodárná, soudní)?

 Obnovené zřízení zemské (1627)

  • Číst: zákonodárná pravomoc bod A VIII; písemný proces bod C1 (s. 118); právní kontinuita bod R XXXI, postavení nevolníků (s.456) Q 1-21 + Q 61-62, trestní činnost nevolníků R VII, S XIII (s. 524), T 1-30 – T 23, T27-28 (s. 530, s. 544); pravidla dědictví O 1-28 (s. 404); disciplinace tuláků Y I-XIV (s. 572)
  • Smějí se stavové podílet na vydávání nových zákonů?
  • Na které společenské vrstvy se vztahují pravidla výkonu trestního práva v čl. T 1-30? Co přesně jim zakazují?

Poddanské patenty (1680)

 

  • Jaké vrstvy obyvatelstva se podle patentu údajně vzbouřily?
  • Je patent udělen pro všechny poddané, nebo je v něm nějaká podmínka?
  • Stanoví čl. 1, že vrchnost ručí za nedoplacené daně poddaných a má je doplácet z vlastí kapsy?
  • Stanovil patent v čl. 2 skutečně limit tří dnů roboty?
  • Jaké dva druhy právních zdrojů se uznávají jako dostatečné pro ospravedlnění požadovaných robot?
  • Jak patent chrání dědické právo poddaných?
  • Jak patent definuje daleké fůry a zda je zakazuje?
  • Zakazuje se v čl. 7 „špatné zacházení“ (tj bití a týrání)?
  • Čím je v bodě 10 a v úvodu zdůvodněno, že se s poddanými má zacházet mírně?
  • Jaký orgán je v čl. 11 pověřen dohledem na dodržování?
  • Které z nezcizitelných statků člověka jsou v robotním patentu chráněny? a) život, b) majetek, c) svoboda pohybu?
  • Která dvě místa v patentu nepřímo potvrzují znevolnění obyvatel? 

Rekatolizační patent (1651)

  • Povoluje patent pod nějakou podmínkou setrvání osob nekatolických vyznání v zemi (např. chudým)?
  • Které vrstvy obyvatelstva jsou vlastně vyhnány?
  • Komu je naopak nepřímo zakázáno odejít?
  • Kdo má zajistit konverzi nekatolických poddaných? Stát, církev, nebo vrchnost?

Ratio studiorum (1599) – základ jezuitské výuky 17.-18. stol.

  • Jaké přírodovědné disciplíny a jaké jazyky zahrnuje jezuitská výuka? Srovnejte je v pořadí, v jakém se mají učit od prvního ročníku až po konec studia (srov., obsah/contents + s. 40-41 instrukce pro filozofii)
  • Jak jsou v instrukci pro profesory vyšších fakult vymezeny škodlivé názory, které nemají učit? (s. 25ad., body 5-8)
  • Co radí Ratio profesorovi písma svatého ohledně využití judaismu? Pokud nejsou zakázány, tak čím je jejich využití omezeno? (s. 31, body 9-10)
  • Co radí Ratio profesorovi scholastické teologie ohledně využití nauk Tomáše Akvinského? Uveďte, z jakého řádu Tomáš Akvinský pocházel? Pokud ho nedoporučuje následovat ve všem, čím je využití jeho nauk omezeno? (s. 34, body 2-5) Z jakého Tomášova díla mají profesoři vycházet? (s. 35)
  • Jezuité byli obviňováni z toho, že propagovali laxní kazuistickou morálku (zvanou někdy probabilismus), která umožňovala zpětně ospravedlnit jakékoli jednání. Jaký postup radí Ratio profesorovi kazuistiky (cases of conscience) ? Co říká o ospravedlnění pravděpodobného jednání (probable)? (s. 37-39, body 5-7)
  • Co říká Ratio profesorovi filozofie o místu filozofie v celkovém sledu studia? Co mu předchází a co po něm následuje? (s. 40, bod 1)
  • Jak Ratio profesorovi filozofie vymezuje jeho přístup k Aristotelovi? Podle jakého pravidla má vybírat, co je povoleno a co je škodlivé? (s. 40, body 2-5)
  • Které disiciplíny zahrnuje filozofický kurz a z kterých Aristotelových knih se mají tyto disciplíny učit? (s. 41-42, bod 7)
  • Z jakého Aristotelova díla má vycházet ve výuce profesor Morální filozofie? (s. 45, bod 1)
  • Z jakého starověkého filozofa má vycházet profesor matematiky? (s. 46, bod 1-2)

Ratio studiorum (1599) angl překlad: https://www.bc.edu/sites/libraries/ratio/ratio1599.pdf

 

Locke: Otázky k Druhému pojednání o vládě (1690):

(v písemném vyhotovení během karantény doplňte k ot 2-8 odkazy na §)

  • Odvoďte z Lockeových námitek, jak jeho oponent (Filmer) ospravedlňoval absolutní monarchii.
  • K pochopení Lockeova pojetí přirozeného a občanského stavu: Vysvětlete, proč podle Lockea absolutní monarchie není ještě občanským stavem. Jaké jsou hlavní úlohy státu (ve prospěch občana)? (kap. VII a IX)
  • Nauka o oddělených státních pravomocích se často spojuje s Lockem, ale má u různých autorů různé varianty. Jaké pravomoci státu rozlišuje Locke?
  • Jaký je dle Lockea původ výkonné, soudní pravomoci v přirozených právech člověka, která měl v přirozeném stavu? (cíle kap. VIII a IX a XI)
  • K otázce společenské smlouvy je nutný dostatečný souhlas. Jak jej Locke objasňuje? (kap. VIII)
  • Jaké typy státu Locke rozlišuje? A dává některému přednost? (kap. X)
  • Jak stanoví Locke vzájemnou nadřazenost a podřazenost tří hlavních pravomocí státu a proč právě takto? (kap. XIII) Proč musí být tyto pravomoci odděleny?
  • Co chápe Locke pojmem „vlastnictví“ (property)? Garantuje jeho vize přechodu z přirozeného stavu nějaká přirozená lidská práva? Pokud ano, jaká? (kap. IX)
  • Jak byste srovnali myšlenky Lockea a Hobbese? Lišili se, popírali, psali oba o něčem jiném, nebo na sebe navazovali?

 

Locke: Otázky k dopisu o toleranci (1690)

  • V čem se odlišují pravomoci státu a církve vůči jednotlivci? Locke odlišuje obojí na základě jakési dělby práce mezi oběma – poznejte, v čem se liší jejich oblasti činnosti. Jaké prostředky pro ovlivňování jednotlivce jsou církvi odepřeny, zatímco stát je používat může?
  • Jaká práva má jednotlivci garantovat stát? Doložte v textu.
  • Které náboženské skupiny by stát dle Locka neměl tolerovat a proč?
  • Podle kterého principu se pozná, kdy je stát oprávněn použít násilí (a to i vůči církvím)?
  • Řekli byste závěrem, zda Locke toleruje církve, nebo spíše individuální náboženství disidentů mimo církve?

 

Jean-Jacques Rousseau: Otázky k Společenské smlouvě (1762)

  • Z kolika knih se skládá dílo O společenské smlouvě?
  • Proč je Rousseau nespokojen s výkladem autorů přirozeného práva a kterého z nich cituje jménem? Rozeznává jednu společenskou smlouvu nebo několik? (kniha I , kap. 5-7, kniha III, kap. 16)
  • Co získává člověk přechodem z přirozeného a občanského stavu? (kniha I, kap. 8)
  • Jak Rousseau vysvětluje rozpor mezi tím, že svoboda jednotlivce má být v občanském stavu zachována a zároveň má být omezena zákony? (kniha I, kap. 8)
  • Jak zachová Rousseau svobodu občana, když má svrchovaná moc zůstat nedělitelná? (kniha II, kap. 1-4)
  • Co je obecná vůle (volonté générale)? Je pravda, že Rousseau tímto výrazem obhajuje despocii (totalitu), nebo najdete v textu argumenty, které to vyvrací? (kniha II kap. 3, kap. 6, kniha IV, kap. 2)
  • Doporučuje Rousseau demokracii jako nejvhodnější typ „vlády“? Pokud ne, tak jaký typ „vlády“ se mu zdá nejlepší? (kniha III, kap. 2-7)
  • Vychází Rousseau při určení ideálního typu státu z všeobecně platného ideálu či všeobecně platného principu, nebo se domnívá, že každému klimatu je vhodný jiný typ státu? (kniha II, kap. 8-9, kniha III, kap. 8)
  • Uznává Rousseau rozdělení pravomocí státu ? (kniha III, kap. 1 a 16)
  • Rousseau počítá s volbami, ale mají občané volit poslance parlamentu (tj zákonodárné moci) nebo někoho jiného? (kniha III, kap. 15, kniha IV, kap. 2-3)
  • Je Rousseauovo pojetí „občanského náboženství“ (kniha IV, kap. 8) porušením náboženské svobody? V čem se podobá jeho pojmu „občanské svobody“?

 

Reformy Marie Terezie a Josefa II.

Všeobecný školní řád 1774 (český překlad)

Preambule: „Vzhledem k tomu, že nám na ničem nezáleží tak, jako na skutečném dobru našich zemí, všimli jsme si, že výchova mládeže obojího pohlaví, jakožto nejdůležitější základ skutečného štěstí našich národů, vyžaduje zvláštní pozornosti. Tato otázka upoutala naši pozornost zvláště proto, že na výchově a správném vedení v raných letech závisí veškerý budoucí život každého člověka i způsob myšlení celého lidstva.“

Povinná školní docházka: § 12 „Děti obojího pohlaví, jejichž rodiče či poručníci ve městech nemají vůli či majetek na to, aby vydržovali vlastního domácího učitele, patří bez výjimky do školy, a sice jakmile začnou 6tý rok života, odkdy musí navštěvovat německé školy dokud se zcela nenaučí předměty nutné pro jejich budoucí stav či povolání: což se stěží pořádně dokáže před 12tým rokem jejich života, když začaly v 6tém, nebo po 6tém roce; proto bychom rádi viděli, kdyby rodiče pustili svoje děti do německých škol aspoň 6 nebo 7 let. Mohou je podle vůle či potřeby navštěvovat i déle; když ale někdo odejde na studia nebo opustí školu před 12tým rokem, pak musí při veřejné zkoušce prokázat a od školního dozorčího získat písemné vysvědčení o tom, že se vše nutné dobře naučili.

Kde to příležitost dovolí, aby dívky měly vlastní školy, měly by je dívky navštěvovat a vzdělávat se tam také, když to půjde, v šití, pletení a jiných věcech přiměřených jejich pohlaví; kde ale nejsou zvláštní dívčí školy, musí chodit do společné školy, avšak ne společně s chlapci, nýbrž mají sedět odděleně na zvláštních lavicích a budou s chlapci aspoň společně vzděláváni, s nimiž se zároveň naučí vše, co se hodí pro jejich pohlaví.“

 

Otázky:

  • Co je dle preambule základem štěstí v úvodu?
  • Vztahuje se text patentu jen na chlapce, nebo na obojí pohlaví?
  • Kdo je vyňat z povinnosti posílat své děti do školy?
  • V jakém věku má docházka začínat a na jak dlouho je vymezena?

  

Toleranční patent 1781

http://kostel-evang.webzdarma.cz/tolpat/tolpat.htm

Otázky:

  • Zdůvodňuje ho Josef II. svobodou svědomí, nebo hospodářskými účely?
  • Které tři náboženské skupiny jsou zahrnuty?
  • Jak rozumíte výrazu nesjednocení Řekové?
  • Jaké kritérium musí být splněno, aby mohli nekatolíci založit v obci sbor?
  • Jaká omezení pro modlitebny jsou uvedeny v bodě 1?
  • Platí evangelické duchovní stát, nebo sbory samy?

 

 Zrušení nevolnictví 1781

Reformní návrh Franze Antona von Blanc (1772), současníky připisovaný Josefu II. – vydáno OH 2015, Nr. 2, s. 284-285.

Nevolnictví je v rozporu s pílí čili bohatstvím a tento rozpor dokazuje každodenní zkušenost, protože píle a blahobyt u národů, kde jsou všichni ostatní bohatí, se chová dle míry jejich obvyklé svobody; a že nevolnictví, tato ostuda našeho věku, ošklivá utlačovatelka všech občanských ctností, stačí sama o sobě na to, aby zničila bohaté a navěky pošpinila jméno panovníka, který ji strpí. Ano, je to věčná pravda: dokud může oráčovi, coby nejnutnějšímu a nejužitečnějšímu občanovi, dát jeho spoluobčan 50 ran holí, aby ho ukáznil – v tisících případech to závisí jen na sobectví, lakomství, vášni či krutosti jeho pána či úředníka – do té doby bude rozkvět státu jen přízrak, který nikdy nedostihneme.

Rozhodnutí o zrušení nevolnictví – reskript Josefa II. 23. 4. 1781

To, že všeobecné zrušení nevolnictví v těchto královských českých zemích a zavedení umírněného poddanství po vzoru našich rakouských zemí, by mělo užitečný vliv na zdejší kulturu (tj zemědělství) a industrii, že i Rozum a Láska k lidem se za tuto změnu samy přimlouvají, nemůže po zralé úvaze podlehnout žádné zdůvodněné námitce.“

 

Patent o zrušení nevolnictví 1. 11. 1781

https://zskaznejov.webnode.cz/products/a1781-patent-o-zruseni-nevolnictvi/

 „Poněvadž jsme rozvážili, že vyhlazení a vyzdvižení tělesné poddanosti neb člověčenství a uvedení mírné, dle případu našich rakouských dědičných zemí spořádané poddanosti, k zvelebení vorby a společnýho polního hospodářství, jakož i taky k přičindlivému vyhledávání užitku velmi prospěšné jest, a že se taková proměna s zdravým rozumem, tak taky s láskou bližního srovnává: protož jsme pohnuti byli tělesnou poddanost nebo člověčenství hned od této chvíle zcela vyzdvihnouti, místo ní ale mírnou poddanost uvédsti, a tudy gruntovním vrchnostem a jejich ouředníkům jakož i poddaným následující pravidlo k nejbedlivějšímu zachování příkazně předepsati.“

 

Otázky:

  • Patent o nevolnictví: Zdůvodňuje ho Josef II. etickými ohledy, nebo hospodářským účelem, nebo obojím? Vypište jakými.
  • Má být cílem patentu nastolení svobody, nebo nějaké mírnější podoby poddanství? Jaká země je tu dána za vzor?
  • Jaké svobody jsou uděleny v bodech 1-3?
  • Při srovnání patentu o nevolnictví s bodem 7 v tolerančním patentu, jaké shodné hospodářské svobody se zde objevují?

 

Vznik USA a původ lidských práv

  • Pokud Georg Jellinek odmítá názor, že lidská práva mají původ v evropském osvícenství, či přirozeném právu, v čem vidí jejich původ?

Virginská deklarace 1776 a Deklarace nezávislosti 1776

  • Najdete ve virginské deklaraci právo na soukromý majetek a svobodu vyznání? 
  • Která tři práva zmiňuje deklarace nezávislosti v úvodu? 
  • V čem se výčet lidských práv Deklarace nezávislosti liší od lidských práv v Virginské deklaraci lidských práv? (Jedno důležité právo zmizelo...)

Ústava USA 1787

  • Jaká je základní tematická struktura Articles I-IV federální ústavy USA? Kde se vyskytuje právo na soukromý majetek? Která uznává právo na život? Uznává některá z nich svobodu projevu či svobodu vědeckého bádání?
  • V čem se liší způsob reprezentace obyvatelstva v Senátu a Sněmovně reprezentantů?
  • Jak je v popsána úloha electors college a pojem natural born citizen?
  • Poznáte, kde se v Ústavě mluví o otroctví? (aspoň 2x)

Americká listina práv 1789/91

  • V kterém článku Americké listiny práv najedete základní osobní práva? (svobodu vyznání, projevu, bezpečí)?
  • Která z práv, jež chybí v dodatcích, lze dohledat v textu Ústavy USA Articles I-IV (bill of attainder, právo na porotu, habeas corpus)? Garantuje Ústava USA svobodu bádání?
  • Najdete v Americké listině práv (= 10 dodatků) právo na soukromý majetek?

Listy federalistů

  • Jak obhajuje Madison v Listech federalistů kap. 14 možnost republiky ve státě s velkou rozlohou? V čem viděl Hamilton v Listech federalistů kap. 15-23 hlavní nevýhody konfederace a jak obhajuje silnou centrální vládu?
  • Jak zdůvodňuje Madison v Listech federalistů kap. 38 absenci listiny práv ve federální ústavě?
  • Jak zdůvodňuje Madison v Listech federalistů kap. 46-51 oddělení pravomocí?

 

Adam Smith: Otázky k Bohatství národů (1776)

  • Jak zní výchozí otázka Smithovy knihy?
  • Co způsobuje bohatství civilizovaných národů?
  • V čem je příčina úpadku španělského impéria založeného na importu zlata? V čem je příčina prosperity britského impéria?
  • Ačkoli bývá Smith vykládán jako polemika s plánovaným hospodářstvím, ve skutečnosti uplatňuje jinou klasifikaci hospodářských typů. Jaké tři různé systémy politické ekonomie rozeznává?
  • Smith bývá vykládán jako obhájce volného trhu. Najděte dvě místa, kde se v knize hovoří o „neviditelné ruce“. Jak tuto metaforu používá? Jaký typ etiky tím prosazuje?
  • Ve třetí knize se věnuje vzdělání. Přisuzuje mu vůbec nějaký význam? Jsou jeho názory na vzdělání v rozporu s obhajobou etiky „vlastního zájmu“?

 

 

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel.+420 389 032 191 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05
České Budějovice
Tel.+420 389 032 191 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. www.jcu.cz

© 2021 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1