Záhada tlustých medvědů. Proč na Svalbardu lední medvědi místo hubnutí tloustnou?
Na kost vyhublí lední medvědi se stali jedním z hlavních symbolů následků klimatických změn. Příroda na Svalbardu ale nyní ukazuje, že to nakonec s medvědy nemusí být tak špatné, jak se mohlo zdát. Potvrzují to i polárníci Jihočeské univerzity.
Hubený lední medvěd byl skutečně ještě nedávno prezentován v mnoha publikacích o klimatické změně jako příklad toho, jak devastující vliv může mít globální oteplování na arktický ekosystém. Lední medvědi se totiž v Arktidě z větší části živí lovem tuleňů. A ideální pro tento lov jsou jarní měsíce, kdy je ještě moře zamrzlé a tuleni otvory v ledu vylézají ven a na ledovém příkrovu také rodí mláďata.
Tím, jak moře kvůli klimatické změně na mnoha místech už nezamrzá nebo led roztaje příliš brzy, se však lední medvědi dostávají do složité situace. Na volném moři je pro ně totiž lov tuleňů mnohem těžší, někdy i nemožný, což vede k akutnímu nedostatku potravy. Právě z toho se stal vyhublý lední medvěd symbolem klimatické změny.
Jenže studie publikovaná v časopise Scientific Reports (https://www.nature.com/articles/s41598-025-33227-9) tento zažitý předpoklad o vlivu globální změny na hubnutí medvědů do značné míry vyvrací. Vědci totiž zjistili, že minimálně na souostroví Svalbard (Špicberky) jsou od 90. let minulého století medvědi naopak tlustší a zdravější. Výzkumníci v letech 1992 až 2019 na Svalbardu zvážili a změřili 770 dospělých medvědů a zjistili, že medvědi výrazně ztloustli. A to navzdory tomu, že mořského ledu v okolí ostrovů trvale ubývá. Jak je to možné?
Výsledky studie takzvaně vlily krev do žil mnoha popíračům klimatické změny a staly se hitem sociálních sítí. Jenže čeští polárníci potvrzují, že skutečnost je mnohem složitější. „Tloustnutí medvědů rozhodně neznamená, že se na Svalbardu přestalo oteplovat,“ řekl portálu ScienceZoom Josef Elster z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. To, co se s medvědy na souostroví nyní děje, je podle něj jen příkladem adaptability přírody a jejích obyvatel.
Medvědi se jednak dokázali z části přizpůsobit novým podmínkám, jednak jim tato změna kromě úbytku jednoho druhu potravy přinesla zase jiné potravní možnosti. „Část medvědů, která lovila na zamrzlém moři, se naučila lovit na pevnině, a to dokonce i soby,“ uvedl profesor Elster. A nejen to.
I když je kvůli úbytku ledu skutečně lov tuleňů pro medvědy mnohem složitější, tuto nevýhodu částečně kompenzuje fakt, že tulení populace je větší než dřív. Teplejší moře přináší totiž do okolí Svalbardu více různých živin, objevuje se tady více ryb, které zase loví tuleni či mroži. A čím více dobře živených tuleňů a mrožů, tím roste i šance medvědů na to, že budou mít úspěšný lov i na menší rozloze mořského ledu. Svou roli zřejmě hraje i fakt, že mroži, v polovině minulého století na Svalbardu takřka vyhubení, jsou dnes chráněni. A jejich rostoucí počet opět nabízí medvědům větší možnosti lovu.
„A takových věcí je víc. Třeba se podle výzkumu nizozemských kolegů na Svalbardu tisícinásobně zvětšila populace hus bernešek, jejichž vejci a housaty se také medvědi živí,“ uvedl Elster. Populace polárních medvědů na souostroví tak pro někoho možná překvapivě nehubne, ale skutečně tloustne. „Při své poslední návštěvě jsem opravdu viděl medvěda, který vážil snad tunu,“ řekl Elster.
Tahle adaptace medvědů na nové podmínky a změna těchto podmínek ale není důkazem, že se klimatická změna zastavila. Právě naopak. Vědci pozorují na Svalbardu ještě rychlejší oteplování než ve zbytku Arktidy. Během trvání studie o medvědech (1992-2019) se tady počet dnů, kdy okolní moře není pokryté ledem, zvyšoval každý rok o čtyři dny a dnes už se jedná o 100 dní v roce.
I profesor Elster ve shodě s autory studie ale varuje před tím, aby bylo „tloustnutí“ svalbardských medvědů zneužíváno k podceňování negativního vlivu oteplování na medvědí populaci. „Svalbard má velmi specifické podmínky, jinde v Arktidě medvědi zdaleka takový přístup k potravě nemají a úbytkem ledu skutečně trpí,“ uvedl Elster.
Autoři studie například uvádějí, že v západní části Hudsonova zálivu v Kanadě, kde žijí nejjižnější a nejlépe prozkoumaní lední medvědi, byl pokles populace přímo spojen s oteplováním. Bez ohledu na to, že se svalbardským ledním medvědům momentálně daří, tak jejich populace zůstává klimatickou změnou ohrožena.
John Whiteman, hlavní vědecký pracovník organizace na ochranu polárních medvědů Polar Bears International (PBI), pro BBC News uvedl, že výsledky studie na Svalbardu považuje pro medvědy jen za krátkodobě pozitivní a specifické právě pro současnou klimatickou situaci na tomto souostroví. „Úbytek ledu ale v konečném důsledku znamená úbytek medvědů. A pokud bude tento úbytek pokračovat nekontrolovaně, víme, že medvědi nakonec zmizí,“ tvrdí Whiteman.
Text: Marek Kerles
Foto: Archiv CPE PŘF JU
