Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity podpořila petici proti plánované výstavbě větrného parku na rakouské straně Novohradských hor. Podle přírodovědců by vysoké věže větrné elektrárny nenávratně poškodily krajinný ráz jedné z nejčistších a přírodně nejzachovalejších oblastí republiky.
Nový větrný park (https://www.windenergie-sandl.at/) by měl stát nedaleko rakouského Sandlu pod nejvyšší horou Novohradských hor Kamencem (1072 m/nm), přičemž nejbližší turbíny mají být jen 100 metrů od českých hranic. Investor tady plánuje výstavbu 19 věží s výškou 285 metrů. Jednalo by se o nejvyšší věže s větrnými turbínami na rakouském území.
I když je pravda, že plánovaný větrný park má zejména na rakouské straně mezi mnoha lidmi silnou podporu, stejně tak proti němu v Rakousku i Česku řada lidí protestuje. A to i formou petice v české (https://www.petice.com/windpark_sandl_czech) a v německé verzi (https://www.petitionen.com/windpark_sandl_deutsch). Kritici tohoto projektu se obávají zejména toho, že devatenáct vysokých věží s lopatkami by fatálně narušilo krajinný ráz v jedné z přírodně nejzachovalejších oblastí v republice.
Odborníci mají ale obavu i z dalších negativních následků provozu větrného parku na hřebeni Novohradských hor. Proto petici podpořily jak Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, tak Biologické centrum Akademie věd. „Máme od kolegů k dispozici studie, jejíž výsledky potvrzují možný negativní vliv větrných turbín v této oblasti na migraci ptáků i migrujících savců. A dokonce podle odborníků z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR i na kvalitu povrchových vod,“ řekl portálu ScienceZoom Martin Hais z katedry biologie ekosystémů PřF JU v Českých Budějovicích.
Zdůrazňuje, že není odpůrcem obnovitelných zdrojů energie, hřeben Novohradských hor ale není pro větrný park takové velikosti vhodný. „Jedná se o jádrovou oblast Novohradských hor, území cenných přírodních hodnot s vysokou mírou biodiverzity,“ uvedl Hais.
Novohradské hory jsou ze známých historických důvodů nejen málo osídlené, ale kvůli chybějící infrastruktuře také nezatížené masivním turismem jako Šumava či Krkonoše. Proto zde panuje potřebný klid, který ocení nejen živočichové, ale i turisté.
Většina rozlohy Novohradských hor patří mezi evropsky chráněné ptačí oblasti Natura 2000 a hory jsou také součástí zeleného pásu „Green Bell“, zahrnující oblast málo dotčené přírody kolem bývalé „železné opony“. Jejich význam pro ochranu biodiverzity je obrovský. „Z tohoto pohledu jsou Novohradské hory svým významem v republice jedinečné,“ říká doktor Hais.
Přírodovědcům, ekologům a odpůrcům stavby z řad místních obyvatel se zatím podařilo dosáhnout toho, že větrný park na rakouské straně hor projde mezinárodním hodnocením vlivu na životní prostředí (EIA). A bude zřejmě i předmětem mezivládního jednání, případně diskuse mezi českým a rakouským ministerstvem životního prostředí.
Podle Martina Haise je přitom možná problém také v tom, že Rakušané nepovažují hory na hranicích s Českem za tak přírodně důležité a vzácné území za jaké ho považují Češi. „Pro mnoho Rakušanů jsou možná cennější Alpy, kde by nějaký zásah, včetně větrného parku, vzbudil silnější odpor než na rakouské straně Novohradských hor,“ domnívá se Martin Hais.
Text: Marek Kerles
Foto: Jiří Jiroušek
