Léčiva obsažená v přečištěných odpadních vodách ovlivňují zdraví i chování vodních organismů. Vědci z Jihočeské univerzity se v novém výzkumu zaměřili na to, jak se vybrané psychoaktivní látky akumulují už v nejranějších stádiích ryb, v jikrách a plůdku. Na rozdíl od většiny studií neprobíhal tento výzkum v laboratoři, nýbrž přímo v řece.
Jikry vznášející se ve speciálních plovoucích inkubátorech. A k tomu proud Živného potoka, který k nim vedle životadárného kyslíku přináší neviditelné znečištění. Jedná se o zbytky léčiv a jejich metabolitů, které se do potoka dostávají s vyčištěnou odpadní vodou.
Fakt, že s odpadní vodou přichází do vodního prostředí koktejl nejrůznějších mikropolutantů, jejichž významnou skupinu tvoří léčiva, je doložený řadou studií. Tyto látky mohou mít vážné dopady na zdraví vodních organismů, zejména tam, kde je nízká míra naředění, jako je to právě v případě Živného potoka.
„V našem výzkumu jsme se tentokrát zaměřili na raná vývojová stádia pstruha obecného, na jikry a plůdek. Sledovali jsme, zda a jaká léčiva se v nich bioakumulují. Nalezli jsme třináct psychoaktivních a dvě kardiovaskulární léčiva,“ přibližuje docentka Kateřina Grabicová z Laboratoře environmentální chemie a biochemie Fakulty rybářství a ochrany vod JU.
Výzkum probíhal ve spolupráci s americkými kolegy z Baylor University a jeho výsledky byly zveřejněny v prestižním časopisu Environmental Science and Technology. Přinesl první důkaz, že látky běžně užívané k léčbě deprese, úzkostí či Alzheimerovy choroby se mohou hromadit v jikrách a čerstvě vylíhlém plůdku. Jde o léčiva, která se nesmí podávat těhotným ženám kvůli riziku poškození plodu. Pokud se však dostanou do řek, mohou ovlivňovat vývoj ryb podobným způsobem.
Řeka jako laboratoř
Speciální plovoucí inkubační aparáty s jikrami pstruha umístili vědci nad a pod výtok z čistírny odpadních vod. Po rozplavání plůdku vědci ryby vypustili zpět do toku a dále sledovali jejich vývoj pomocí odlovů elektrickým agregátem. Po několik měsíců zaznamenávali také jejich úmrtnost i obsah vybraných léčiv. Zároveň pravidelně analyzovali vodu samotnou. „Šlo o unikátní projekt, který zachycuje skutečnou situaci v našich tocích. Mnoho řek je ovlivněno komunálním znečištěním, a právě raná vývojová stádia ryb jsou na podobné látky mimořádně citlivá,“ vysvětluje docent Roman Grabic z Fakulty rybářství a ochrany vod JU.
Spotřeba psychoaktivních léčiv celosvětově dlouhodobě stoupá. A s ní i množství těchto látek v odpadních vodách. Čistírny je sice dokážou částečně odstranit, ale zbytky se dostávají do řek, kde mohou působit na vodní organismy. Ryby mají podobné receptory a enzymy jako lidé, takže na ně mohou léčiva působit velmi podobně. Pokud se navíc hromadí už v jikrách, mohou ovlivnit vývoj mozku, chování i dlouhodobé zdraví jedince.
„Několik sledovaných léčiv překročilo mezinárodně uznávanou bezpečnou mez bioakumulace, což znamená, že koncentrace v jikrách a dalších vývojových stádiích ryb byla vyšší, než regulační orgány považují za přijatelné z pohledu kvality vody,“ upozorňuje docentka Kateřina Grabicová.
Spojení Vodňan a Texasu
Výzkum probíhal ve spolupráci s texaskou Baylor University, nešlo však o první společný projekt. Obě instituce spojuje dlouhodobý zájem o kvalitu vody, kontaminaci ryb a dopady na veřejné zdraví. Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz i americké centrum Environmental Health Science patří k předním pracovištím v oboru. Podle profesora Bryana Brookse z Baylor University jde o oboustranně prospěšnou spolupráci. „Pomáhá nám porozumět tomu, jak chránit vodní zdroje ve středním Texasu i ve střední Evropě,“ dodává.
Výsledky studie otevírají zásadní otázku: jak mohou chemické látky ovlivňovat vývoj ryb, jejich chování a dlouhodobé přežití populací? Vědci zdůrazňují, že cílem není stigmatizovat psychoaktivní léčiva, protože mají v medicíně nezastupitelnou roli. Je potřeba hledat zejména ekologicky šetrnější formy léčiv, zlepšovat nakládání s nepoužitými léky a inovovat technologie čištění odpadních vod. Jde o téma, které se dotýká nejen vědců, ale i běžných uživatelů řek a rybářů. Zdravé vodní ekosystémy jsou totiž základem pro udržitelný rybolov i celkovou kvalitu životního prostředí.
Text: Miroslav Boček
Foto: archiv Kateřiny Grabicové
