Studijní a zkušební řád pro doktorské studium Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

1. Tento Studijní a zkušební řád pro doktorské studium (dále jen „Studijní a zkušební řád“) upravuje organizaci a průběh studia v doktorských studijních programech (dále jen „DSP“) uskutečňovaných na fakultách Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „JU“) v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), Statutem JU a akreditacemi jednotlivých studijních programů.
2. Studijní a zkušební řád (též jen „SZŘ“) je závazný pro studenty doktorských studijních programů (dále též jen „doktorandi“), školitele, další osoby podílející se na vedení doktoranda, garanty studijních programů a další členy oborových rad (dále jen „OR“), jako i pro další akademické pracovníky a jiné osoby podílející se na zajištění studia v doktorském studijním programu (dále též jen „doktorské studium“). Na tyto osoby se při realizaci doktorského studijního programu uskutečňovaného ve spolupráci s jinou vysokou školou v České republice nebo v zahraničí nebo s jinou právnickou osobou uvedenou v § 81 odst. 1 zákona vztahuje tento Studijní a zkušební řád, pokud dohoda o vzájemné spolupráci při uskutečňování daného studijního programu nestanoví jinak. Dohoda musí být v souladu s ustanoveními zákona a podmínkami příslušné akreditace.
3. Při rozhodování o právech a povinnostech studentů je děkan a rektor ustanoveními Studijního a zkušebního řádu vázán. Kde je v tomto předpise zmíněn děkan, míní se jím též pověřený proděkan. Udělování výjimek z tohoto Studijního a zkušebního řádu se nepřipouští, pokud není dále stanoveno jinak.
4. Tam, kde to tento Studijní a zkušební řád výslovně řád stanovuje, postupuje se při uskutečňování doktorského studia podle příslušných ustanovení Studijního a zkušebního řádu pro bakalářské a magisterské studium JU (dále „pregraduální SZŘ“). Podle pregraduálního SZŘ se postupuje i v dalších případech, v nichž je to vzhledem k okolnostem potřebné, a to v rozsahu, v němž je to s ohledem na specifika studia v DSP vhodné.
5. Výkladem Studijního a zkušebního řádu je pověřen prorektor pro studium.
6. Postavení doktoranda, školitele a dalších osob podílejících se na vedení doktoranda, OR a školícího pracoviště upravuje též opatření děkana o studiu v doktorských studijních programech (článek 2) a též Standardy kvality doktorského studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (dále jen „Standardy kvality doktorského studia“), Standard studenta DSP a Standard školitele v doktorském studiu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (dále jen „Standard školitele“).

1. K provedení tohoto Studijního a zkušebního řádu vydá děkan opatření o studiu v doktorských studijních programech (dále jen „opatření děkana“). Opatření musí být v souladu s tímto Studijním a zkušebním řádem, jako i s těmi ustanoveními pregraduálního SZŘ, na něž Studijní a zkušební řád výslovně odkazuje (čl. 1 odst. 4 věta první); to neplatí, stanoví-li odkazující ustanovení Studijního a zkušebního řádu zároveň přednost opatření děkana. Opatření děkana se použije přednostně před ostatními případně použitelnými ustanoveními pregraduálního SZŘ (čl. 1 odst. 4 věta druhá).
2. V opatření může děkan stanovit pravidla, která jsou vhodná či potřebná pro řádné zajištění vzdělávací a tvůrčí činnosti vztahující se k doktorskému studiu na příslušné fakultě. Opatření děkana však nesmí rozšiřovat ani zužovat okruh povinností dopadajících na doktorandy, jako ani odnímat doktorandům práva, která jim tento Studijní a zkušební řád přiznává; smí pouze upřesňovat postupy nebo podmínky pro jejich realizaci.
3. Stanovení pravidel, u nichž je to za účelem respektování oborových odlišností vhodné, může děkan dále delegovat na OR. V takovém případě ve svém opatření stanoví, která pravidla mají OR namísto něj upravit nebo doplnit, v jaké formě a k jakému datu tak mají učinit, jako i za jakých podmínek je mohou měnit.

1. Doktorské studium probíhá pod vedením školitele (článek 5) a dalších osob podílejících se na vedení doktoranda (článek 6) podle individuálního studijního plánu (dále též jen „ISP“) (článek 9), který doktorand sestavuje ve spolupráci se svým školitelem.
2. Doktorské studium sleduje a hodnotí OR (článek 7). Účelem hodnocení doktorského studia (dále též jen „hodnocení“) je mj. zjistit, zda doktorand plní studijní povinnosti stanovené v ISP, a pokud ne plně, posoudit, zda lze stále legitimně předpokládat dostatečný postup v jeho doktorském studiu vedoucí k jeho úspěšnému ukončení ve standardní době studia nebo v jiné blízké době.
3. Standardní doba doktorského studia je stanovena akreditací. Maximální doba studia v doktorském studijním programu je o 2 roky delší než standardní doba studia; doba přerušení studia se do maximální doby studia nezapočítává. To neplatí v případě přerušení studia z důvodu dočasné ztráty zdravotní způsobilosti a nezaplacení poplatku za studium, kdy se doba přerušení do maximální doby studia započítává. Dovršení maximální doby studia je posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia. Děkan může v případě, že by s ohledem na dosavadní průběh studia a případné další okolnosti hodné zvláštního zřetele bylo ukončení studia pro dovršení maximální doby studia pro doktoranda příliš tvrdé, povolit doktorandovi na jeho žádost podanou před dovršením maximální doby studia povolit přiměřené překročení maximální doby studia.
4. Studium doktoranda zapsaného do studia před 1. 3. 2025, pakliže jeho první období výuky započalo před tímto datem, se řádně, tedy úspěšně, ukončuje státní doktorskou zkouškou ve smyslu § 47 odst. 4 věty první zákona ve znění účinném do 28. 2. 2025 (dále jen „SDZ“) a veřejnou obhajobou disertační práce (dále jen „DisP“). Studium doktoranda zapsaného do studia po 1. 3. 2025, jako i doktoranda zapsaného před tímto datem, pokud jeho první období výuky započalo po 1. 3. 2025, se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě DisP. Absolventovi doktorského studia se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem).
5. Neúspěšné způsoby ukončení doktorského studia vyplývají z § 56 zákona. Jsou jimi zejména ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „nesplnění studijních požadavků“) (článek 20) a zanechání studia podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona; pro něj se uplatní přiměřeně článek 50 pregraduálního SZŘ.

1. JU využívá evropský systém přenosu a akumulace kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System, tzv. ECTS). Děkan může ve svém opatření konkretizovat rozsah a způsob využití ECTS v rámci studia v DSP, včetně stanovení podmínky pro pokračování ve studiu vztahující se k počtu získaných kreditů v kontrolním období. V takovém případě platí, že pokud doktorand do mezního termínů nezíská stanovený počet kreditů, posuzuje se to jako nesplnění studijních požadavků; v důsledku toho OR zhodnotí průběh studia hodnocením dle čl. 11. odst. 5 písm. d., a děkan rozhodne o ukončení studia.
2. Administraci doktorského studia zajišťuje studijní oddělení fakulty nebo jiné oddělení fakulty tím pověřené.
3. Funkci elektronického informačního systému JU ve smyslu § 57 a § 68 až § 69b zákona, který dále zajišťuje přístup k informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem, plní na JU IS/STAG. Studentské žádosti je doktorand povinen podávat prostřednictvím IS/STAG, prostřednictvím IS/STAG jsou mu též doručována rozhodnutí nebo jiné úřední písemnosti. K ostatní písemné komunikaci vztahující se k jeho doktorskému studiu je povinen využívat e-mailovou schránku zřízenou při zápisu do studia, k níž náleží jeho univerzitní e-mailová adresa. Kde se stanoví povinnost akademického pracovníka nebo jiného zaměstnance JU, popř. jiné osoby podílející se na výuce nebo její organizaci, doktoranda informovat, aniž by se jednalo o úkon ve správním řízení, je povinna činit tak prostřednictvím svého univerzitního e-mailu na univerzitní e-mailovou adresu doktoranda. Školitel, který není zaměstnancem JU, může s doktorandem komunikovat i prostřednictvím jiného svého e-mailu určeného pro jejich vzájemnou komunikaci.

1. Školitel je pověřen vedením doktoranda v DSP. Jeho postavení, práva a povinnosti vyplývají zejména z tohoto Studijního a zkušebního řádu a ze Standardu školitele.
2. Školitelem může být jen akademický či vědecký pracovník, odborník v dané problematice, který by měl svou odborností z hlediska národního i mezinárodního, občanskou bezúhonností a morálně-volními vlastnostmi být zárukou kvalitního a řádného vedení doktoranda.
3. Školitel zejména
   1. společně s doktorandem připravuje jeho individuální studijní plán,
   2. navrhuje konzultanty a/nebo spoluškolitele,
   3. je v pravidelném kontaktu s doktorandem,
   4. sleduje průběh studia a vědecké práce doktoranda a poskytuje mu pravidelné konzultace,
   5. zodpovídá za zapojení doktoranda do výzkumné práce a za přiměřené věcné a finanční zajištění jeho výzkumné práce,
   6. průběžně hodnotí postup práce doktoranda,
   7. zpracovává hodnoticí zprávu školitele a předkládá je OR (čl. 12 odst. 4 písm. c.),
   8. v případě potřeby navrhuje OR mimořádné hodnocení doktorského studia (čl. 11 odst. 1),
   9. vypracovává posudek školitele ve struktuře stanovené opatřením děkana.
4. Školitele jmenuje děkan na návrh OR z řad profesorů a docentů, případně dalších odborníků s vědeckou hodností schválených příslušnou vědeckou radou; školiteli studentů DSP z oblasti umění mohou být též odborníci bez vědecké hodnosti s odpovídající uměleckou erudicí schválení příslušnou vědeckou radou.
5. Při posuzování navrhovaného školitele zohledňuje OR a následně děkan,
   1. zda je badatelské zaměření školitele v souladu s tématem DisP,
   2. požadavky na maximální počet vedených a spoluvedených doktorandů stanovený Standardem školitele a Standardy kvality doktorského studia,
   3. ostatní pedagogické zatížení, a to i mimo JU, zejména počet vedených bakalářských a diplomových prací;

   u každého poprvé navrhovaného školitele posoudí OR nejdříve jeho dosavadní vědeckou, pedagogickou a publikační činnost a jeho dosavadní i plánované profesní vzdělávání pro pozici školitele.

6. Školitel se z vážných důvodů může své funkce vzdát, a to písemně s uvedením důvodů k rukám předsedy OR. O změnu školitele může stejnou cestou požádat i student, může jí navrhnout i OR z vlastního podnětu. Pokud OR navrhuje změnu školitele, činí tak bez zbytečného odkladu, a navrhne děkanovi jiného vhodného školitele; Děkan je povinen o návrhu OR rozhodnout bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu OR. Do doby jmenování nového školitele plní úkoly školitele, které nesnesou odkladu, předseda OR.

1. Součástí Standardů kvality doktorského studia na JU je, aby se na vedení doktoranda podíleli alespoň dva odborní pracovníci. Vedle školitele to může být spoluškolitel, konzultant nebo poradní skupina konzultantů (např. Thesis Advisory Committee).
2. Spoluškolitelem může být další odborník ustavený příslušnou OR. Spoluškolitel doplňuje školitele, zejména v jeho metodickém vedení doktoranda a v zajištění pravidelných konzultací s doktorandem; jeho pravomoci a povinnosti nepřebírá. Spoluškolitel se ustavuje uvedením této skutečnosti v ISP.
3. Konzultantem nebo členem poradní skupiny konzultantů může OR ustanovit osoby z řad odborníků daného vědního oboru, které jsou díky svým speciálním odborným znalostem nebo metodickým a technickým možnostem schopny vést doktoranda v rámci určitého věcného nebo časového úseku doktorského studia. Tito odborníci nemusí být v pracovním poměru vůči JU. Konzultant nebo poradní skupina konzultantů se ustavuje uvedením této skutečnosti v ISP.

1. Kvalitu studia v DSP sleduje a hodnotí OR. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia je možné vytvořit společnou oborovou radu. Za administrativní podporu práce OR odpovídá vedení fakulty.
2. OR odpovídá za obsahovou náplň a realizaci DSP. Zejména:
   1. sleduje a hodnotí studium v daném DSP a reguluje ho tak, aby bylo v souladu se Standardy kvality doktorského studia,
   2. navrhuje složení přijímacích komisí,
   3. navrhuje (budoucího) školitele, a to před zápisem nebo bez zbytečného odkladu po zápisu doktoranda do doktorského studia, popř. navrhuje jeho změnu,
   4. posuzuje a schvaluje ISP, případně povoluje jeho aktualizaci, anebo ji provádí z vlastního podnětu,
   5. u programů realizovaných ve spolupráci více pracovišť bez zbytečného odkladu po zápisu doktoranda do doktorského studia navrhuje děkanovi, aby určil školicí pracoviště,
   6. pravidelně hodnotí doktorské studium (článek 11), může též stanovit dodatečnou lhůtu ke splnění povinností, které doktorand řádně a včas nesplnil, jako i s ní související mimořádné hodnocení,
   7. navrhuje složení komisí pro SDZ a komisí pro obhajoby disertačních prací a schvaluje oponenty disertačních prací,
   8. projednává žádosti studentů o mimořádné hodnocení a změnu školitele.
3. OR stanoví doktorandovi, v jehož studiu je zařazena SDZ (čl. 12 odst. 1), okruh požadavků a zaměření SDZ.
4. OR má nejméně pět členů, jimiž mohou být profesoři a docenti nebo významní odborníci daného oboru s vědeckou hodností, kteří v posledních pěti letech vykonávali tvůrčí činnost, která odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být doktorský studijní program uskutečňován, přičemž alespoň dva z nich nesmí být z řad zaměstnanců fakulty nebo dalších právnických osob podílejících se na uskutečňování daného doktorského studijního programu. Členy OR DSP jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty, a to nejvýše na dobu platnosti akreditace daného DSP. Člen OR nemá při jejím rozhodování ve vztahu k doktorandovi, jehož je školitelem, právo hlasovat.
5. Činnost OR řídí její předseda; je jím ze zákona garant DSP. Předsedu případné společné oborové rady určí děkan, popř. dohoda děkanů, z garantů příslušných DSP. Předseda OR jménem OR provádí též dílčí formální úkony, zejm. seznamuje doktoranda s výsledkem hodnocení jeho doktorského studia. Předseda OR také navrhuje děkanovi potřebné změny nebo doplnění ve složení OR v průběhu jejího funkčního období. OR si ze svého středu ustavuje zastupujícího člena, který vykonává působnost předsedy OR v době nepřítomnosti předsedy OR nebo ve vztahu ke doktorandovi, jehož školitelem je předseda OR.
6. OR jedná za osobní přítomnosti svých členů, nebo využitím prostředků komunikace na dálku umožňujících zvukový i obrazový přenos v reálném čase (dále jen „distančně“) nebo hybridní formou. Je-li to důvodné, může OR jednat i per rollam; ne však ve věci hodnocení doktorského studia (článek 11).
7. OR je usnášeníschopná, je-li počet přítomných členů OR oprávněných hlasovat (odst. 4 věta poslední) vyšší než polovina všech členů OR. Usnesení OR je přijato, pokud se pro něj vysloví nadpoloviční většina přítomných členů oprávněných hlasovat.

1. Školicím pracovištěm je ve vztahu ke konkrétnímu doktorandovi, resp. k jeho doktorskému studiu, katedra, kterou za školící pracoviště určí děkan fakulty, na niž je doktorand zapsán, Označením „katedra“ se rozumí též ústav, ateliér, oddělení nebo jiná organizační jednotka fakulty zajišťující výuku.
2. Rozdělení zodpovědností za administrativní zajištění studia daného doktoranda určí opatření děkana, v případě programů realizovaných ve spolupráci více fakult či institucí smlouva o realizaci programu.

1. Studium doktorského studijního programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a dalších odborníků. ISP vychází ze studijního plánu příslušného DSP a obsahuje zejména:
   1. téma DisP,
   2. rozvržení všech povinných a povinně volitelných předmětů do jednotlivých semestrů, popř. ročníků, studia,
   3. vzdělávání v přenositelných dovednostech, pokud ho nespecifikuje studijní plán DSP formou povinných a povinně volitelných předmětů,
   4. rámcový program vlastní systematické tvůrčí vědecké práce doktoranda na tématu jeho DisP, včetně nástinu metodiky ke zpracování DisP,
   5. další povinnosti doktoranda stanovené studijním plánem daného DSP,
   6. v případě, že školitel není zaměstnancem JU, také emailovou adresu školitele, určenou pro komunikaci se studentem;

   podrobnosti týkající se obsahu a formy ISP stanoví opatření děkana v souladu se Standardy kvality doktorského studia na JU.

2. Návrh ISP, sestaveného tak, aby doktoranda směřoval k úspěšnému ukončení doktorského studia ve standardní době studia, zpracovává doktorand za součinnosti školitele a předkládá ho nejpozději do dvou měsíců ode dne zápisu do studia ke schválení OR; opatření děkana může stanovit kratší lhůtu. Nepředložení návrhu ISP ve lhůtě podle věty předchozí, ledaže by školitel prokazatelně neposkytoval součinnost k jeho zpracování, je posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia. OR posoudí návrh ISP do jednoho měsíce od jeho předložení.
3. OR schválí navržený ISP, pokud splňuje podmínky podle tohoto článku a je způsobilý dovést doktoranda plnícího povinnosti v něm uvedené v termínech v něm stanovených k úspěšnému dokončení doktorského studia ve standardní době studia. V opačném případě ISP neschválí a v dodatečně stanovené lhůtě nejméně 15 dní vyzve doktoranda k jeho přepracování a předložení. Součástí výzvy jsou konkrétní požadavky na přepracování ISP. Nepředložení přepracovaného návrhu ISP ve stanovené lhůtě je posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia. Podle tohoto odstavce se postupuje i při posuzování přepracovaného ISP, který je OR povinna posoudit bez zbytečného odkladu po jeho předložení.
4. Schválený, ISP, resp. aktualizovaný ISP, je pro doktoranda závazný.
5. Opatření děkana stanoví podmínky a postup pro změnu ISP.

1. Doktorand je povinen plnit ISP tak, jak byl schválen OR, a jak je dále konkretizováno v tomto článku.
2. Student doktorského studijního programu musí zejména:
   1. v průběhu prvního roku studia na semináři pracoviště přednést rozpracovaný plán své práce na tématu DisP,
   2. soustavně a pravidelně se věnovat samostatné vědecké práci, jejíž úspěšnost školitel při každém hodnocení potvrzuje udělením zápočtu předmětu vztaženého k DisP nebo v hodnotící zprávě,
   3. ve stanovené lhůtě předložit analýzu dosavadního výzkumu a formulovat výzkumnou otázku svého disertačního výzkumu,
   4. ve stanovené lhůtě absolvovat vzdělávání v oblasti přenositelných kompetencí,
   5. v určeném rozsahu vykonávat pedagogickou (akademickou) praxi, obvykle výuku a další pedagogické činnosti,
   6. nejméně jednou ročně na seminářích školícího pracoviště přednést zprávu o postupu své práce,
   7. plnit další povinnosti určené v individuálním studijním plánu, zejména podle možností publikovat již ukončené výsledky své vědecké a výzkumné práce a získávat zahraniční zkušenosti.
3. Jsou-li součástí ISP studijní předměty (dále jen „předměty“), zapisuje si je doktorand v semestru, resp. ročníku stanovém ISP v termínu zápisu stanoveném harmonogramem akademického roku, resp. opatřením děkana.
4. Studijní předměty a další povinnosti jsou plněny způsobem stanoveným ve studijním plánu a upřesněným v IS/STAG (obvykle zkouška nebo započtení splněné povinnosti); jejich plnění je evidováno v systému IS/STAG.
5. Pokud doktorand nesplní předmět zařazený v ISP do konce mezního termínu stanoveného harmonogramem pro jeho splnění, je povinen zapsat si ho podruhé, a to v nejbližším možném semestru, v němž ho lze s ohledem na organizaci výuky splnit. To neplatí, rozhodla-li OR o změně ISP spočívající:
   1. v zařazení podruhé zapsaného předmětu na pozdější období, nebo
   2. v nahrazení povinně volitelného nebo volitelného předmětu jiným předmětem s odpovídajícím statusem (čl. 9 odst. 1 pregraduálního SZŘ) doplněném jeho zařazením do některého z následujících semestrů studia; OR může též výjimečně stanovit, že se na nahrazující předmět hledí, jako na předmět podruhé zapsaný.
6. Pokud doktorand nesplní podruhé zapsaný předmět v mezním termínu stanoveném pro jeho splnění harmonogramem akademického roku, je to posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v důsledku toho děkan rozhodne o ukončení studia.
7. Podle pokynů školitele a školícího pracoviště se doktorand účastní pedagogické práce, výuky a řešení úkolů školicího pracoviště, a to v rozsahu stanoveném ISP, potřebném pro získání odpovídajících pedagogických kompetencí očekávaných od absolventa DSP.
8. Podle pokynů vedoucího katedry, která je jeho školicím pracovištěm, se doktorand studující v prezenční formě doktorského studia zapojuje do další akademické a vědeckovýzkumné práce školicího pracoviště, a to v souladu s rozvojem jeho akademických a badatelských kompetencí a v rozsahu schváleném OR a přiměřeném výši jeho doktorského stipendia.
9. Plnění ISP studentem hodnotí OR (článek 11).

1. Doktorské studium je průběžně hodnoceno OR v rámci úvodního hodnocení konaného nejpozději po šesti měsících studia a dále v rámci každoročního pravidelného hodnocení doktorského studia konaného na konci jednotlivých ročníků doktorského studia. Školitel, další osoba podílející se na vedení doktoranda, popř. doktorand sám, může navrhnout mimořádné hodnocení doktorského studia.
2. Předmětem hodnocení doktorského studia je posouzení plnění povinností stanovených ISP; jeho součástí může být aktualizace ISP. Podmínky pro uznatelnost studijních povinností prezentování výsledků práce doktoranda (publikační výstupy, aktivní účast na konferencích, popularizace) a stáží na jiných pracovištích, stanoví opatření děkana.
3. K hodnocení doktorského studia předkládá svoji sebehodnotící zprávu student, hodnocení pokroku studia předkládá ve své hodnotící zprávě školitel. Hodnocení se účastní školitel, předseda OR může na jednání nebo jeho část přizvat další osoby, zejména doktoranda a další osoby podílející se na vedení doktoranda. O průběhu hodnocení doktorského studia se pořizuje zápis.
4. O výsledku hodnocení se OR usnáší podle pravidel v čl. 7 odst. 6 a 7. Nikdo z přítomných členů oprávněných hlasovat (čl. 7 odst. 4 věta poslední) se při hlasování nesmí zdržet nebo odevzdat neplatný hlas. Není-li hlasování tajné, nemůže mu být přítomen školitel, další osoba podílející se na vedení doktoranda ani student.
5. Výstupem hodnocení je některý z následujících závěrů o tom, že doktorand v hodnoceném období
   1. splnil veškeré povinnosti stanovené ISP,
   2. nesplnil jen dílčí povinnosti stanovené ISP (např. nesplnění jednoho předmětu/povinnosti zapsaného poprvé),
   3. závažným způsobem nesplnil povinnosti stanovené ISP (nesplnění více předmětů zapsaných poprvé; neplnění dalších povinností určených ISP nebo u prezenčních studentů neplnění povinností stanovených školícím pracovištěm),
   4. mimořádně závažným způsobem nesplnil povinnosti stanovené ISP (nesplnění opakovaně zapsaného předmětu či dalších povinností stanovených ISP ani v dodatečné lhůtě);

   pravidla pro stanovení jednotlivých výstupů hodnocení mohou být dále upřesněna opatřením děkana.

6. Týká-li se závěr, že doktorand závažným způsobem nesplnil povinnosti stanovené ISP, doktoranda, jemuž bylo nebo by mohlo být přiznáno doktorské stipendium, navrhne OR děkanovi jeho přiměřené snížení nebo odejmutí. Podrobnosti pro snížení nebo odejmutí doktorského stipendia jako i další případné následky tohoto závěru OR v případě jakéhokoli doktoranda, může stanovit opatření děkana.
7. Je-li výstupem hodnocení závěr, že doktorand mimořádně závažným způsobem nesplnil povinnosti stanovené ISP, je to posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v důsledku toho děkan rozhodne o ukončení studia. Předseda OR o takovém závěru bez zbytečného odkladu informuje děkana.
8. Má-li doktorand k průběhu nebo výsledku hodnocení námitky, je nutné, aby je uplatnil v písemné podobě prostřednictvím IS/STAG, a to nejpozději do sedmi pracovních dnů ode dne, kdy se o výsledku hodnocení dozví; jinak jeho právo na uplatnění námitek zaniká.
9. Další podrobnosti k hodnocení doktorského studia, zejména okruh dokumentů, z nichž OR vychází při svém hodnocení, způsob seznámení doktoranda se závěrem hodnocení, a postup po podání námitek podle odstavce 8, včetně případných následků jejich vyhovění, stanoví opatření děkana.

1. SDZ je zařazena ve studiu doktoranda zapsaného ke studiu před 1. 3. 2025, jehož první období výuky započalo před tímto datem.
2. Doktorand zapsaný ke studiu po 1. 3. 2025, jako ani doktorand zapsaný ke studiu před tímto datem, pokud jeho první období výuky započalo až po 1. 3. 2025, SDZ nekoná. Státní závěrečná zkouška takového doktoranda spočívá pouze v obhajobě DisP.
3. K SDZ se může doktorand přihlásit po splnění všech povinností stanovených ISP s výjimkou předmětů přímo spojených se zpracováním DisP.
4. Podrobnosti týkající se přihlašování a konání SDZ stanoví opatření děkana.

1. SDZ se koná před komisí pro SDZ; členy komise pro SDZ a jejího předsedu navrhuje děkanovi OR. Komise pro SDZ má nejméně pět členů jmenovaných děkanem z osob, které jsou profesory, docenty nebo mimořádnými profesory nebo jinými odborníky schválenými pro zkoušení při státní zkoušce vědeckou radou fakulty. Členy komise musí být alespoň dva členové OR, alespoň dva členové komise nesmějí být akademickými pracovníky JU (dále jen „externista“).
2. Při určování následků ne/dostavení se doktoranda ke konání SDZ, popř. jeho odstoupení, se postupuje obdobně podle čl. 26 odst. 8 až 10 pregraduálního SZŘ.
3. SDZ se klasifikuje stupněm „prospěl/-a“, nebo „neprospěl /-a“.
4. O konání SDZ se pořizuje zápis, který se uchovává v IS/STAG. Pokud doktorand u SDZ neprospěje, musí z něj být patrné, proč se tak stalo, a to v co možná nejvyšší míře konkrétnosti umožňující případný přezkum. Za správnost a obsah záznamu umožňující případný přezkum (čl. 29 odst. 10 pregraduálního SZŘ), jako i za zadání hodnocení ve lhůtě podle čl. 5 odst. 8 pregraduálního SZŘ, odpovídá předseda komise pro SDZ. Zápis o konání SDZ se nezveřejňuje.
5. Má-li doktorand k průběhu SDZ námitky, postupuje se obdobně podle čl. 15 odst. 11.
6. Neprospěje-li doktorand u SDZ, tj. vykoná-li jí neúspěšně, může ji jednou opakovat. Ustanovení odstavců 2 až 4 platí pro opravný termín obdobně. Děkan může v souladu s odstavcem 1 jmenovat pro opravný termín novou komisi pro SDZ, neučiní-li tak, má se za to, že pro opravný termín SDZ jmenoval komisi pro SDZ ve stejném složení. Děkan může ve svém opatření stanovit lhůtu, v níž je doktorand, který u SDZ neprospěl, povinen přihlásit se k opakování SDZ, v takovém případě platí, že pokud se doktorand ve stanovené lhůtě k opakování SDZ nepřihlásí, je to posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v důsledku toho děkan rozhodne o ukončení studia.
7. Neprospěje-li doktorand ani při opravném termínu SDZ, je to posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v důsledku toho děkan rozhodne o ukončení studia.
8. Další podrobnosti k organizaci SDZ, a to zejména požadavky na fyzickou přítomnost, usnášeníschopnost a přijímání usnesení komise pro SDZ, případně též rozsah, v němž se postupuje obdobně dle ustanovení pro obhajobu DisP, stanoví opatření děkana.

1. DisP prokazuje doktorand schopnost samostatné vědecké a výzkumné činnosti nebo schopnost samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. DisP dodržuje principy otevřené vědy pro daný obor relevantní. Má formu souboru publikací doktoranda již uveřejněných nebo k uveřejnění přijatých a opatřených komentářem nebo formu rukopisu; součástí DisP může být umělecký výstup nebo funkční prototyp technického zařízení, patentová přihláška vynálezu nebo technická dokumentace vytvořená při výzkumné, vývojové nebo inovační činnosti nebo jiný aplikačně realizovaný výsledek výzkumu, vývoje nebo inovací.
2. DisP musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Její neopomenutelnou součástí musí být explicitní vyjádření doktoranda k přínosu provedeného výzkumu a diskuse uplatnitelnosti výsledků práce.
3. Součástí DisP musí být podepsané prohlášení o autorství ve znění dle příslušného opatření rektora.
4. Pokud DisP obsahuje publikaci nebo rukopis již odevzdaný nebo přijatý ke zveřejnění, který je dílem více autorů, uvede doktorand svůj podíl na publikaci v % a k DisP připojí korespondenčním autorem podepsané prohlášení o rozsahu autorského podílu doktoranda. U zatím nepublikovaných rukopisů doktorand současně uvede, v jakém stupni procesu vedoucího k publikaci se rukopis nachází ke dni odevzdání DisP.
5. Další obsahové a formální požadavky, jako i termín, podmínky a postup pro přihlášení se k obhajobě, vč. způsobu a náležitostí či dalších doprovodných dokumentů odevzdání DisP, stanoví opatření děkana.
6. Zpřístupňování DisP a souvisejících dokumentů veřejnosti se řídí § 47b zákona o vysokých školách a příslušným opatřením rektora; opatření děkana může stanovit další požadavky. V souladu se zákonem o vysokých školách platí, že mj. následující:
   1. DisP odevzdaná k obhajobě musí být zpřístupněna veřejnosti v IS/STAG nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby DisP; DisP, které již byly zpřístupněny veřejnosti jiným způsobem, se v IS STAG nezveřejňují,
   2. zpřístupnění DisP nebo její části veřejnosti může být podle ustanovení § 47b odst. 4 zákona odloženo; informace o odložení zpřístupnění veřejnosti musí být spolu s odůvodněním zpřístupněna veřejnosti v databázi kvalifikačních prací v IS/STAG,
   3. bez zbytečného odkladu po obhajobě DisP se prostřednictvím IS/STAG veřejnosti zpřístupňují posudky oponentů a záznam o průběhu a výsledku obhajoby DisP (čl. 15 odst. 10); to neplatí, byla-li obhajoba DisP anulována (čl. 15 odst. 11).
7. OR schvaluje alespoň dva oponenty DisP z odborníků v daném oboru. Alespoň jeden z oponentů musí být profesorem nebo docentem. Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce JU. V případě zahraničních oponentů posuzuje kvalifikaci navrženého odborníka OR. Při obhajobě DisP mezioborové povahy musí být vybráni oponenti z různých oborů, do nichž problematika DisP zasahuje; nejvýše však tři. Školitel ani jiná osoba podílející se na vedení doktoranda nemůže být oponentem DisP. Totéž platí o případných spoluautorech publikací zahrnutých do DisP. Podrobnosti pro zpracování a odevzdání posudků, vč. lhůty garantované doktorandovi pro seznámení se s posudky, jako i pravidla pro kontrolu podobnosti DisP s jinými pracemi, stanoví opatření děkana.

1. Obhajoba DisP se koná před komisí pro obhajobu. Při jejím ustavení se postupuje obdobně podle čl. 13 odst. 1.
2. Student má právo na to, aby byl termín obhajoby stanoven tak, aby se konala nejpozději šest měsíců po podání přihlášky. Nejpozději 15 dnů před konáním obhajoby DisP zpřístupní předseda OR posudky oponentů členům komise. Termín obhajoby DisP musí být ve stejném předstihu zveřejněn ve veřejné části internetových stránek fakulty.
3. Školitel se účastní obhajoby DisP, a to včetně její neveřejné části, ve stejném rozsahu je oprávněna účastnit se SDZ další osoba podílející se na vedení doktoranda. Nikdo z nich není oprávněn hlasovat o hodnocení. Opatření děkana může upřesnit požadavky na přítomnost oponentů a školitele.
4. Při určování následků ne/dostavení se doktoranda ke konání obhajoby DisP, popř. jeho odstoupení, se postupuje obdobně podle čl. 26 odst. 8 až 10 pregraduálního SZŘ.
5. Průběh obhajoby DisP a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Jednání komise pro obhajobu o výsledku obhajoby DisP je neveřejné.
6. Při obhajobě DisP seznámí doktorand komisi s výsledky svého výzkumu zachyceného v DisP. Následuje vyjádření oponentů a rozprava mezi studentem, přítomnými oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby DisP. Průběh této rozpravy je podrobně zaznamenán v zápise o průběhu obhajoby DisP. Předseda komise pro obhajobu dbá na to, aby měl kdokoli z případně přítomné veřejnosti možnost přednést své připomínky k práci, doktorand je povinen je při obhajobě vypořádat.
7. Komise pro obhajobu je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů, nejméně však čtyři, a zároveň nejméně dva externisté. Externista může být na svou žádost přítomen distančně. Ostatní členové komise pro obhajobu DisP mohou být přítomni distančně, souhlasí-li s tím předseda komise pro obhajobu DisP, a to jen z vážných prokázaných důvodů. Opatření děkana může stanovit další podmínky pro konání obhajoby DisP hybridním způsobem za distanční účasti některých členů komise, jako i podmínky, za nichž může děkan z vážných prokázaných důvodů povolit distanční účast na obhajobě DisP studentovi.
8. Komise pro obhajobu se usnáší v tajném hlasování. Členové komise pro obhajobu se mohou vyslovit pouze pro návrh nebo proti návrhu. Návrh je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů. V případě distanční účasti některého z členů komise se hlasuje prostřednictvím vhodné online aplikace zajišťující tajnost hlasování. Protokol o hlasování je součástí zápisu podle odstavce 10.
9. Obhajoba DisP se klasifikuje stupněm „prospěl/‐a“, nebo „neprospěl/-a“. Usnese-li se komise pro obhajobu na tom, že doktorand u obhajoby DisP neprospěl, stanoví následně, zda a jak je nutné DisP přepracovat či doplnit. V takovém případě se postupuje obdobně podle pravidel pro obhajobu stanovených v článku 14. Neschvaluje-li OR nové oponenty, zůstává v platnosti jmenování původních oponentů.
10. O průběhu obhajoby DisP se pořizuje zápis, který se uchovává v IS/STAG. Pokud doktorand u obhajoby DisP neprospěje, musí z něj být patrné, proč se tak stalo, a to v co možná nejvyšší míře konkrétnosti umožňující případný přezkum. Za správnost a obsah záznamu umožňující případný přezkum (odstavec 11), jako i za zadání hodnocení ve lhůtě podle čl. 5 odst. 8 pregraduálního SZŘ, odpovídá předseda komise pro obhajobu.
11. Má-li doktorand k průběhu obhajoby DisP námitky, je nutné, aby je uplatnil v písemné podobě prostřednictvím IS/STAG, a to nejpozději do sedmi pracovních dnů od jejího konání; jinak jeho právo na uplatnění námitek zaniká. Děkan si vyžádá prostřednictvím předsedy komise pro obhajobu její písemné stanovisko k námitkám a případně další potřebné podklady, zejména písemná stanoviska či osobní vyjádření dalších osob. Obhajobu DisP může děkan přezkoumat pouze po stránce procesní, nikoli po stránce obsahové nebo po stránce adekvátnosti hodnocení výkonu doktoranda. O námitkách doktoranda rozhodne do 30 dnů. Dojde-li děkan k závěru, že při obhajobě DisP došlo k porušení tohoto Studijního a zkušebního řádu nebo pravidel stanovených v opatření děkana, popř. pravidel na základě opatření děkana stanovených předpisem OR, a toto porušení mělo nebo mohlo mít vliv na hodnocení obhajoby DisP, rozhodne o jejím anulování a stanoví nový termín konání obhajoby DisP; nejmenuje-li děkan po projednání s předsedou OR novou komisi pro obhajobu, má se za to, že pro nový termín konání obhajoby DisP jmenoval komisi ve stejném složení. V opačném případě rozhodne o potvrzení výsledku obhajoby DisP, a to též namítá-li doktorand zdravotní či jiné závažné důvody, ač je jejich zohlednění výslovně vyloučeno, a to zejména v čl. 26 odst. 9 pregraduálního SZŘ. Děkan může anulovat obhajobu DisP i z vlastního podnětu, vyžádá si předtím stanovisko komise pro obhajobu.
12. Neprospěje-li doktorand u obhajoby DisP, tj. vykoná-li jí neúspěšně, může ji před dosažením maximální doby studia jednou opakovat. Ustanovení odstavců 2 až 11 platí pro opravný termín obdobně, avšak předseda komise pro obhajobu je povinen určit dobu a místo konání obhajoby DisP tak, aby se konala nejpozději tři měsíce po podání přihlášky. Děkan může postupem podle odstavce 1 věty druhé jmenovat pro opravný termín novou komisi pro obhajobu; neučiní-li tak, má se za to, že pro opravný termín obhajoby DisP jmenoval komisi pro obhajobu ve stejném složení. K vykonání opakované obhajoby DisP je doktorand povinen přihlásit se nejpozději čtyři měsíce před uplynutím maximální doby svého studia. Pokud tak neučiní, je to posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia.
13. Neprospěje-li doktorand ani při opravném termínu obhajoby DisP, je to posuzováno jako nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia.
14. Další podrobnosti k organizaci obhajoby DisP může stanovit opatření děkana.

1. Konflikty vznikající v rámci studia řeší student přednostně se svým školitelem, případně dalšími osobami podílejícími se na vedení doktoranda.
2. Má-li doktorand za to, že školitel neplní své povinnosti vztahující se k doktorandovi ve stanovené či potřebné míře nebo že na doktoranda klade nepřiměřené požadavky, informuje o tom předsedu OR. Předseda OR věc bez zbytečného odkladu prověří a případně přijme taková opatření, aby byl závadný stav napraven. Vyjde-li kdykoli v průběhu studia najevo, že školitel zásadním způsobem neplní své povinnosti vztahující se k doktorandovi, je to důvod pro jeho změnu (čl. 5 odst. 6).
3. Student má právo požádat ŠDS o mediaci řešení svého problému. Tím se nijak neomezuje jeho právo obrátit se i na ombudsmana JU.

Specifika doktorského studia v joint/double/multiple degree/cotuttelle stanoví opatření děkana; ve věcech neupravených opatřením děkana se postupuje podle Studijního a zkušebního řádu.

1. V rámci příslušného DSP uskutečňovaného v prezenční i v kombinované formě se umožňuje změna formy studia.
2. Změnu formy studia povoluje děkan na základě odůvodněné žádosti doktoranda, před vydáním rozhodnutí si vyžádá vyjádření školitele, garanta DSP a vedoucího školícího pracoviště.
3. Děkan změnu formy studia nepovolí, dojde-li k závěru, že žádost není důvodná nebo že by povolení změny formy studia ohrozilo kvalitu doktorského studia žadatele.
4. Děkan změnu formy studia z kombinované na prezenční nepovolí též v případě, že s tím ve svém vyjádření nesouhlasí školící pracoviště nebo z dalších důvodů stanovených opatřením děkana.
5. Nejsou-li naplněny podmínky podle odstavce 3 nebo 4, děkan změnu formy studia povolí.

1. Při uznávání a započítávání předmětů, přerušení studia, přestupu, pokračování ve studiu po zániku akreditace a zanechání studia se postupuje podle příslušných ustanovení pregraduálního SZŘ (zejména jeho části sedmé až deváté).
2. Při studiu doktoranda se specifickými potřebami, doktoranda v průběhu uznané doby rodičovství a doktoranda, který je sportovním reprezentantem nebo v jehož studiu nastala jiná mimořádná překážka, se postupuje podle příslušných ustanovení pregraduálního SZŘ (zejména jeho články 43 až 46).

1. Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků, pokud (se) doktorand
   1. dovršil maximální dobu studia (čl. 3 odst. 3),
   2. fakulty, jejíž děkan ve svém opatření stanovil, že se ECTS využije i ke kontrole studia, nesplnil podmínky pro pokračování ve studiu vztahující se k počtu získaných kreditů v kontrolním období (čl. 4 odst. 1),
   3. nepředložil OR návrh ISP do dvou měsíců ode dne zápisu do studia nebo v kratší lhůtě stanovené opatřením děkana (čl. 9 odst. 2),
   4. nepředložil OR přepracovaný návrh ISP ve stanovené lhůtě (čl. 10 odst. 2),
   5. nesplnil podruhé zapsaný předmět v mezním termínu stanoveném pro jeho splnění (čl. 10 odst. 6),
   6. mimořádně závažným způsobem nesplnil povinnosti stanovené ISP, jak vyplynulo z hodnocení jeho doktorského studia OR (čl. 11 odst. 5 písm. d.),
   7. v jehož studiu je zařazena SDZ (čl. 13 odst. 1),
      1. nepřihlásil k vykonání SDZ ve lhůtě stanovené opatřením děkana, pokud takovou lhůtu stanovuje (čl. 12 odst. 4),
      2. úspěšně nevykonal SDZ ve lhůtě stanovené opatřením děkana, pokud takovou lhůtu stanovuje (čl. 12 odst. 4),
      3. nepřihlásil se k opakování SDZ ve lhůtě stanovené opatřením děkana, pokud takovou lhůtu stanovuje (čl. 13 odst. 5),
      4. neprospěl ani při opravném termínu SDZ (čl. 13 odst. 7),
   8. nepřihlásil k vykonání opakované obhajoby nejpozději čtyři měsíce před uplynutím maximální doby studia (čl. 15 odst. 12),
   9. neprospěl ani při opravném termínu obhajoby (čl. 15 odst. 13).
2. Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků také v případě doktoranda
   1. zapsaného do studia v DSP, v němž byla stanovena jako podmínka pro přijetí zdravotní způsobilost, pokud příslušnou zdravotní způsobilost trvale ztratil,
   2. jemuž byla udělena výjimka podle odstavce 6, a který ani po odložení termínu pro splnění předmětné povinnosti danou povinnost nesplnil.
3. Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků také v případě osoby s přerušeným studiem, a to v případě, že (se) tato osoba
   1. po uplynutí doby, na kterou bylo její doktorské studium přerušeno, nebo po uplynutí dne, v němž bylo přerušení doktorského studia ukončeno, ve stanoveném termínu (čl. 37 odst. 11 pregraduálního SZŘ) do studia opětovně nezapsala a do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu nepožádala o stanovení náhradního termínu pro opětovný zápis do studia nebo se opětovně nezapsala ani v náhradním termínu,
   2. pokud bylo její doktorské studium přerušeno z důvodu dočasné ztráty zdravotní způsobilosti (čl. 36 odst. 4 písm. b. pregraduálního SZŘ) nebo z důvodu nezaplacení poplatku za studium (čl. 36 odst. 5 pregraduálního SZŘ), dovršila v souladu s čl. 4 odst. 5 větou poslední pregraduálního SZŘ v průběhu doby přerušení maximální dobu studia podle čl. 3 odst. 3.
4. Doktorand může odvrátit ukončení studia podle odst. 1 písm. c., d., g. bodu i. a iii., a h., avšak nanejvýš jednou za studium, pokud nejpozději v reakci na výzvu k vyjádření se k podkladům ve lhůtě pro vyjádření se stanovené, předmětný úkon v akceptovatelné kvalitě provede. V takovém případě se řízení o ukončení studia zastaví.
5. Osoba s přerušeným studiem může odvrátit ukončení studia podle odst. 3 písm. a., avšak nanejvýš jednou za studium, pokud se nejpozději v reakci na výzvu k vyjádření se k podkladům ve lhůtě pro vyjádření se stanovené do studia opětovně zapíše. V takovém případě se řízení o ukončení studia zastaví.
6. Děkan může ze závažných doktorandem řádně doložených důvodů, na základě jeho žádosti podané nejpozději před vydáním rozhodnutí o ukončení studia, udělit doktorandovi výjimku spočívající v přiměřeném odložení termínu pro splnění povinnosti, kterou nesplnil, čímž naplnil podmínku pro ukončení studia, doplněnou stanovením individuálních lhůt, termínů nebo jiných opatření s cílem umožnit mu realizovatelné splnění předmětné podmínky v přiměřeném čase a za potřebné součinnosti ze strany fakulty. Nesplní-li doktorand navzdory stanoveným individuálním opatřením předmětnou povinnost ani po odložení termínu pro její splnění, posuzuje se to bez dalšího jako nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia. Děkan o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, poskytnout opětovně výjimku již oprávněn není.
7. Témuž doktorandovi lze z téhož důvodu udělit výjimku pouze jednou; z jiného důvodu mu lze udělit výjimku pouze za předpokladu, že nebylo možné po něm spravedlivě požadovat, aby nastoupení závažných důvodů vedoucí k nesplnění studijních požadavků zamezil přerušením svého studia.
8. Dnem ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci, a to i v případě ukončení studia osobě s přerušeným studiem podle odstavce 3.
9. Osoba, jejíž studium bylo pravomocně ukončeno, je povinna vypořádat všechny své závazky vůči fakultě a dalším součástem JU nejpozději do sedmi kalendářních dnů ode dne ukončení studia; fakulta ji na tuto povinnost upozorní.
10. Ukončení studia nemá vliv na povinnost zaplatit pravomocně vyměřený poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 4 zákona, a to ani v případě, že rozhodnutí o vyměření poplatku vydané před ukončením studia nabyde právní moci až po nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia. Ukončením studia není dotčeno právo se proti rozhodnutí o vyměření poplatku odvolat.

Při rozhodování o žádostech a jiných podáních doktorandů se postupuje obdobně podle článku 54 pregraduálního SZŘ.

1. Organizace akademického roku 2025/2026 bude dokončena podle stávajících předpisů, a to, i kdyby přesahovala účinnost tohoto Studijního a zkušebního řádu. Podle tohoto Studijního a zkušebního řádu se však ode dne jeho účinnosti postupuje v případě, že obsahuje pravidlo, které je pro doktoranda příznivější.
2. Řízení započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto Studijního a zkušebního řádu se dokončí podle předchozího Studijního a zkušebního řádu; ledaže tento Studijní a zkušební řád obsahuje pravidlo, které je pro doktoranda příznivější.
3. Děkan vydá opatření podle článku 2 nejpozději 1. 7. 2027, a to s účinností nejpozději od 1. 9. 2027. Do doby vydání opatření podle věty první se ve věcech neupravených Studijním a zkušebním řádem postupuje podle příslušných předpisů vydaných děkanem fakulty přede dnem nabytí účinnosti Studijního a zkušebního řádu.
4. Fakulty uvedou svou praxi do souladu s čl. 4 odst. 1 větou první do 31. 12. 2026.

1. Tento Studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem JU dne 17. 6. 2026.
2. Tento Studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
3. Tento Studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem zveřejnění ve veřejné části internetových stránek JU, nejdříve však 1. září 2026.

prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., v. r.
rektor