Studijní a zkušební řád pro bakalářské a magisterské studium Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

1. Tento Studijní a zkušební řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „Studijní a zkušební řád”) se vztahuje zejména na akademické pracovníky (čl. 4 odst. 2 Statutu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; dále jen „Statut JU“) a studenty (čl. 4 odst. 3 Statutu JU) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „JU”) zapsané ve studiu v bakalářském nebo magisterském studijním programu, a to i navazujícím na bakalářský, pokud není dále stanoveno jinak, jako i na další osoby podílející se na výuce nebo její organizaci.
2. Při rozhodování o právech a povinnostech studentů je děkan a rektor ustanoveními Studijního a zkušeb­ního řádu vázán. Kde je v tomto předpise zmíněn děkan, míní se jím též pověřený proděkan. Udělování výjimek z tohoto Studijního a zkušeb­ního řádu se nepřipouští, pokud není dále stanoveno jinak.
3. Na akademické pracovníky a studenty JU se při realizaci studijního programu uskutečňovaného ve spolupráci s jinou vysokou školou v České republice nebo v zahraničí nebo s jinou právnic­kou osobou uvedenou v § 81 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vztahuje tento Studijní a zkušební řád, pokud dohoda o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu nestanoví jinak. Dohoda může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňovaného na zahraniční vysoké škole nebo jiné právnické osobě a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o ab­solvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinnos­tech splněných na jiné právnické osobě. Dohoda musí být v souladu s ustanoveními zákona a podmínkami příslušné akreditace.
4. Výkladem Studijního a zkušebního řádu je pověřen prorektor pro studium.
5. JU i fakulty dbají na dodržování pravidel stanovených Studijním a zkušebním řádem a navazujícími předpisy. Vyjde-li najevo, že porušením těchto pravidel na straně fakulty bylo postavení studenta zhoršeno oproti situaci, kdy by k porušení nedošlo, jsou zaměstnanci s příslušnou kompetencí povinni využít všech dostupných opatření k nápravě.

1. K provedení tohoto Studijního a zkušebního řádu vydá děkan opatření o studiu v bakalářských a magisterských studijních programech (dále jen „opatření“). Opatření děkana stanoví zejména

1. způsob autorizace záznamu o průběhu a výsledku státní zkoušky nebo její části (čl. 5 odst. 6 písm. b.),
2. organizační zajištění konání státní závěrečné zkoušky (dále jen “státní zkouška”), včetně případných požadavků na zápis studijního předmětu, jehož předmětem je vykonání státní zkoušky nebo její části, nebo na přihlášení se k termínu vykonání státní zkoušky nečlenící se na části, termínu příslušné části nebo termínu společnému pro více částí (čl. 26 odst. 7),
3. termín pro volbu kvalifikační práce (čl. 27 odst. 2); to neplatí, stanoví-li ho harmonogram,
4. podrobnosti týkající se volby, tvorby zadání, vedení, odevzdávání a hodnocení kvalifikační práce, jako i požadavky na její obsah a formu, vč. požadavků na řádnou práci se zdroji a s nástroji umělé inteligence (čl. 27 odst. 3),
5. termín pro odevzdání kvalifikační práce za účelem přístupu k její obhajobě (čl. 28 odst. 1); to neplatí, stanoví-li ho harmonogram,
6. další potřebné či vhodné parametry organizace a průběhu státní zkoušky nebo její části (čl. 29 odst. 2).

2. V opatření děkana může děkan dále stanovit zejména

1. promítnutí nadbytečných předmětů B do podmínek pro přístup ke státní zkoušce nebo její části podle čl. 9 odst. 2,
2. fakultní standardy podmínek pro úspěšné ukončení předmětu (čl. 9 odst. 6),
3. minimální počet studentů, který si musí předmět v daném semestru zapsat, aby byla jeho výuka uskutečňována (čl. 12 odst. 2),
4. další případy, v nichž je možné provedení dodatečného zápisu, popř. dodatečného odzápisu předmětu, jako i vymezit období, v němž je to možné, a případně též specifikovat podmínky, za nichž bude studentovi vyhověno (čl. 14 odst. 7),
5. povinnost vyučujícího umožnit studentovi s překryvem výuky za splnění podmínek podle čl. 15 odst. 2 nižší než popisem předmětu stanovenou přítomnost ve výuce,
6. odlišnou lhůtu pro vykonání řádného termínu státní zkoušky nečlenící se na části nebo její poslední části (dále též jen souhrnně „poslední část státní zkoušky“) pro studenty v průběhu uznané doby rodičovství nebo studenty joint/double/multiple degree, jsou-li splněny podmínky podle čl. 42 odst. 5 písm. f.,

7. nižší počet kvalifikačních prací, které může vést vedoucí, než stanoví čl. 27 odst. 6 písm. a.
8. další přípustné jazyky pro zpracování kvalifikační práce a související pravidla podle čl. 27 odst. 8,
9. možnost prodloužení lhůty pro odevzdání kvalifikační práce za účelem přístupu k obhajobě v příslušném období (čl. 28 odst. 1),
10. lhůtu počítanou ode dne zápisu do studia, v níž je student povinen odevzdat kvalifikační práci (dále též jen “maximální lhůta pro odevzdání kvalifikační práce”), podle čl. 28 odst. 2
11. případy, v nichž lze uznat za splněný předmět svázaný s vypracováním kvalifikační práce (čl. 30 odst. 10 písm. b.),
12. případy, v nichž nelze uznat za splněný předmět, pokud je o jeho uznání žádáno na základě předmětu z jiného studia, které bylo úspěšně ukončeno (čl. 30 odst. 11),
13. další případné náležitosti žádosti o uznání předmětu (čl. 31 odst. 7),
14. podrobnosti organizačního zabezpečení uznání předmětu za splněný, jako i případnou roli garanta studijního programu nebo garanta studijního předmětu v posouzení podmínek pro uznání (čl. 31 odst. 14),
15. další práva a výhody osob v uznané době rodičovství (čl. 44 odst. 1),
16. podrobnosti postupu při rozhodování o individuálním harmonogramu studia vč. případného zapojení relevantních osob (čl. 46 odst. 4),
17. další podmínky pro podání žádosti o změnu formy studia nebo vzorového studijního plánu nebo pro její vyhovění (čl. 47 odst. 5).

3. V opatření může děkan stanovit i další pravidla, která jsou vhodná či potřebná pro řádné zajištění vzdělávací činnosti na příslušné fakultě. Opatření může stanovovat zaměstnancům povinnosti vztahující se k realizaci a organizaci výuky i nad rámec povinností jim uložených tímto Studijním a zkušebním řádem, nesmí však rozšiřovat ani zužovat okruh povinností dopadajících na studenty, jako ani odnímat studentům práva, která jim tento Studijní a zkušební řád přiznává; smí pouze upřesňovat postupy nebo podmínky pro jejich realizaci. Za rozšíření nebo zúžení okruhu povinností nebo odejmutí práv se nepovažuje, pokud opatření děkana pouze konkretizuje náplň povinnosti nebo práva stanoveného Studijním a zkušebním řádem, a to zejména, je-li taková konkretizace účelná z organizačních důvodů.
4. Uskutečňuje-li fakulta bakalářský nebo magisterský studijní program v cizím jazyce nebo se na jeho uskutečňování podílí v rámci mezifakultní nebo meziuniverzitní spolupráce, je povinna zveřejnit přeložený text opatření děkana i v daném cizím jazyce; uskutečňuje-li ho vícejazyčně, postačuje jeho zveřejnění ve kterémkoli z příslušných jazyků.
5. Nabízí-li fakulta předměty vyučované v cizím jazyce tzv. výměnným studentům nebo studentům cizích studijních programů uskutečňovaných v cizím jazyce, aniž by sama uskutečňovala bakalářský nebo magisterský studijní program, je povinna zveřejnit v jazyce vyučovaných předmětů výňatek z opatření děkana obsahující pravidla k takovým předmětům se vztahující. To neplatí, nemůže-li mít neznalost příslušných pravidel negativní dopad na postavení studenta účastnícího se výuky cizojazyčného předmětu.

1. Student má právo studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů uskutečňovaných na téže fakultě JU, na více fakultách JU nebo na JU a jiné vysoké škole. To neplatí, brání-li tomu mezinárodní závazek, kterým je Česká republika vázána. Každé studium je evidováno samostatně. S výjimkou postupu podle § 54b odst. 6 zákona nezakládají rozhodnutí a jiné úkony podle tohoto Studijního a zkušebního řádu vztahující se k jednomu studiu práva nebo povinnosti ve vztahu k ostatním studiím.
2. Student se v rámci jednoho studia zapisuje do jednoho studijního programu. Studijní program může být realizován ve spolupráci více fakult (mezifakultní studium), jako i více vysokých škol (meziuniverzitní studium). Právo studenta realizovat více souběžných studií ve více studijních programech podle odstavce 1 tím není dotčeno.
3. Studium se zahajuje dnem zápisu do studia podle § 51 odst. 1 zákona, popř. podle § 54b odst. 6 zákona. Dnem zápisu do studia vznikají studentovi veškerá práva a povinnosti studenta podle zákona a tohoto Studijního a zkušebního řádu, zejména pak právo výběru předmětů a vytvoření osobního studijního plánu (čl. 8 odst. 4) podle pravidel studijního programu, ve kterém je student zapsán; to neplatí, omezuje-li tvorbu osobního studijního plánu mezinárodní závazek, kterým je Česká republika vázána. Právo výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu (§ 62 odst. 1 písm. b) zákona) realizuje student zápisem studijních předmětů (dále též jen „předmět“) (článek 14). Má se za to, že právo podle věty předchozí není dotčeno v případě studenta, jemuž v souladu s organizačními potřebami fakulty provádí zápis předmětů pro první semestr jeho studia studijní oddělení; v takovém případě pověřený zaměstnanec odpovídá za dodržení podmínek pro zápis předmětů podle článku 13.
4. Při dodržení podmínek stanovených zákonem a tímto Studijním a zkušebním řádem může být studium přerušeno (část osmá).
5. Studium se ukončuje řádně – dnem, kdy student vykoná státní zkoušku předepsanou na závěr studia nebo její poslední část (část šestá), nebo jinak než řádně podle § 56 odst. 1 zákona, zejména zanecháním studia (článek 50) nebo ukončením studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „nesplnění studijních požadavků“) – dnem stanoveným v § 56 odst. 2 zákona. Dnem ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků (článek 51) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.
6. Za výkaz o studiu ve smyslu § 57 odst. 1 písm. b) zákona se považuje výpis údajů z Informačního systému studijní agendy (dále jen „IS/STAG“) úředně potvrzený fakultou, který studijní oddělení fakulty na požádání vydá v tištěné podobě k rukám studenta. Doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu se vydává na základě žádosti fyzické osoby, o jejíž studium jde; žádost lze podat také prostřednictvím IS/STAG. Požádal-li o to žadatel v žádosti o jeho vydání, doručuje se doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu prostřednictvím IS/STAG, přičemž JU příslušný dokument zapečetí kvalifikovanou elektronickou pečetí.

1. Standardní doba studia je v souladu s § 45 a 46 zákona stanovena samostatně pro každý studijní program, k jehož uskutečňování je JU oprávněna, a je uvedena v podrobných informacích o jednotlivých studijních programech v IS/STAG.
2. Maximální doba studia
3. Maximální doba studia podle odstavce 2 se při uznání předmětů v souhrnné kreditové hodnotě alespoň 30 kreditů způsobem stanoveným v čl. 30 odst. 7 zkracuje.
4. Dovršení maximální doby studia je považováno za nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51). Děkan může v případě, že by s ohledem na dosavadní průběh studia a případné další okolnosti hodné zvláštního zřetele bylo ukončení studia pro dovršení maximální doby studia pro studenta příliš tvrdé, povolit studentovi překročení maximální doby studia, a to nejvýše o 1 rok.
5. Doba přerušení studia se do maximální doby studia nezapočítává. To neplatí v případě přerušení studia z důvodu dočasné ztráty zdravotní způsobilosti (čl. 36 odst. 4 písm. b.) a nezaplacení poplatku za studium (čl. 36 odst. 5); jeho doba se do maximální doby studia započítává.

1. Funkci elektronického informačního systému JU ve smyslu § 57 a § 68 až § 69b zákona, který dále zajišťuje přístup k informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem ve smyslu nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, plní na JU IS/STAG.
2. Studentské žádosti je student povinen podávat prostřednictvím IS/STAG, prostřednictvím IS/STAG jsou mu též doručována rozhodnutí nebo jiné úřední písemnosti. K ostatní písemné komunikaci vztahující se ke studiu je student povinen využívat e-mailovou schránku zřízenou při zápisu do studia, k níž náleží jeho univerzitní e-mailová adresa. Kde Studijní a zkušební řád stanoví povinnost akademického pracovníka nebo jiného zaměstnance JU, popř. jiné osoby podílející se na výuce nebo její organizaci, studenta informovat, aniž by se jednalo o úkon ve správním řízení, je povinna činit tak prostřednictvím svého univerzitního e-mailu na univerzitní e-mailovou adresu studenta; osoba, která není zaměstnancem nebo studentem JU, může zajistit informování studenta prostřednictvím univerzitního e-mailu jiné vhodné osoby, která je zaměstnancem JU.
3. IS/STAG dále plní zejména tyto funkce:
1. evidence studentů, studií, informací a požadavků vyplývajících ze studijních programů a jejich studijních plánů, jako i evidence dalších údajů a úkonů nezbytných či vhodných pro administrativní zajištění studia na JU,
2. databáze kvalifikačních prací ve smyslu § 47b zákona,
3. komunikační prostředek ve smyslu nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.
4. Za funkčnost IS/STAG a správu a ochranu dat v něm uložených odpovídá Centrum informačních technologií JU zřízené podle Statutu JU.
5. Za úplnost, aktuálnost a věcnou správnost informací vedených v IS/STAG odpovídají akademičtí pracovníci a další zaměstnanci JU podle své působnosti a odpovědnosti stanovené vnitřními normami JU a jednotlivých fakult.
6. Osobami povolanými provádět vybrané záznamy do IS/STAG jsou zejména
1. vyučující předmětu zakončeného zápočtem, zkoušející předmětu zakončeného kolokviem nebo zkouškou nebo v odůvodněných případech jiná vhodná osoba pověřená garantem předmětu nebo vedoucím katedry nebo garant předmětu sám,
2. předseda komise pro státní zkoušku nebo jím pověřená osoba, pokud se jedná o záznam o průběhu a hodnocení státní zkoušky nebo její části. Provádí-li záznam osoba odlišná od předsedy komise pro státní zkoušku, je předseda povinen záznam do sedmi pracovních dnů autorizovat; způsob autorizace stanoví opatření děkana,
3. děkan, zaměstnanec studijního oddělení (čl. 7 odst. 5) nebo jiná děkanem pověřená osoba, pokud se záznam týká uznání předmětu (článek 30), započítání zahraničního předmětu (článek 32), přerušení studia (část osmá) nebo jiné mimořádné okolnosti dle části deváté.
7. Záznam podle odstavce 6 je oprávněná osoba povinna učinit bez zbytečného odkladu po rozhodné události.
8. Záznam hodnocení je oprávněná osoba podle odst. 6 písm. a. nebo b. povinna učinit nejpozději následující pracovní den po jeho udělení a zároveň nejpozději sedmý pracovní den ode dne, kdy student odevzdal písemné plnění, které je posledním odevzdaným podkladem nebo jediným podkladem pro udělení takového hodnocení. To neplatí v případě zkoušky směřující k získání certifikátu vydávaného externím subjektem, který za tím účelem provádí vlastní externí hodnocení. Student musí být v takovém případě v popisu předmětu (čl. 9 odst. 4) upozorněn na skutečnost, že hodnocení zkoušky bude v IS/STAG zaznamenáno později.
9. Student je povinen provést kontrolu uděleného hodnocení, a to bez zbytečného odkladu po jeho zaznamenání; za tím účelem je povinen mít nastavenou příslušnou notifikaci v IS/STAG. V případě pochybnosti o správnosti hodnocení je student povinen do sedmi pracovních dnů od jeho zaznamenání do IS/STAG prostřednictvím svého univerzitního e-mailu informovat o tom toho, kdo hodnocení do IS/STAG zaznamenal. Neučiní-li tak, jeho právo na případnou opravu tím zaniká.
10. Zjistí-li oprávněná osoba podle odstavce 6, že záznam uvedený v IS/STAG neodpovídá skutečnosti, může jej sama opravit, avšak jen do sedmi pracovních dnů od jeho zaznamenání do IS/STAG. Vyjde-li to najevo později, může opravu hodnocení provést jen
1. děkan, zaměstnanec studijního oddělení nebo jiná děkanem pověřená osoba, jedná-li se o opravu podle čl. 34 odst. 5,
2. děkan v jiném případě, a to jen, pokud lze spolehlivě zjistit, jaké hodnocení bylo uděleno. Dbá přitom, aby byla chráněna dobrá víra studenta.

Odstavec 9 a 10 platí obdobně i pro případ opraveného hodnocení.

11. V případě rozporu mezi záznamem v oficiální evidenci studia v IS/STAG a jiným záznamem o téže skutečnosti, a to i v případě, že určitá skutečnost v IS/STAG zaznamenána není, platí, že se za správný považuje záznam nebo jeho absence v IS/STAG. Tím není dotčena možnost provést opravu záznamu v IS/STAG podle odstavce 10.
12. Studijní oddělení na základě údajů evidovaných v IS/STAG provádí administrativní úkony související s příjímacím řízením, zápisy do studia, studiem, přerušením i ukončením studia.

1. JU poskytuje studentům informační, poradenské a podpůrné služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi prostřednictvím Centra pro rovné příležitosti.
2. JU zajišťuje pro uchazeče o studium a studenty přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na JU, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu uskutečňovaného fakultou. JU poskytuje dostupné služby, stipendia a další podpůrná opatření pro vy­rovnání příležitostí osob studovat na JU pro studenty se specifickými potřebami, přičemž

1. v oblasti vyrovnávání podmínek studia studentů se specifickými potřebami vychází z obecně závazných právních předpisů,
2. zajišťuje poučený a lidskou důstojnost respektující přístup všech svých zaměstnanců ke studentům a uchazečům se specifickými potřebami,
3. zajišťuje, aby poskytované služby a úpravy realizované s cílem dosáhnout přístupnosti akademic­kého života pro studenty se specifickými potřebami nevedly ke snižování studij­ních nároků.

3. Podrobnosti zajišťování podpůrných opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na JU stanoví vnitřní předpis JU.
4. Za to, aby systém přijímání ke studiu a systém organizace studia na fakultě účinně zajišťoval rovný přístup ke studiu všem uchazečům o studium a všem studentům JU, odpovídá děkan.

1. Označením „vyučující“ se rozumí garant předmětu nebo jiná osoba vykonávající pedagogickou činnost ve vztahu ke konkrétnímu studijnímu předmětu. Není-li vyučující akademickým pracovníkem působícím na JU, odpovídá za dodržování jeho povinností podle tohoto Studijního a zkušebního řádu garant předmětu.
2. Označením „garant předmětu“ se rozumí osoba, které je v IS/STAG v daném předmětu přiřazena role „garant“.
3. Označením „garant studijního programu“ se rozumí akademický pracovník podle § 44 odst. 6 a 7 zákona.
4. Označením „katedra“ se rozumí též ústav, ateliér, oddělení nebo jiná organizační jednotka fakulty zajišťující výuku.
5. Označením „studijní oddělení“ se pro účely Studijního a zkušebního řádu rozumí též jiné oddělení fakulty, pokud z vůle fakulty plní vůči určité skupině osob, studií nebo předmětů úkoly studijního oddělení svěřené studijnímu oddělení tímto Studijním a zkušebním řádem.
6. Označením „kvalifikační práce“ se v závislosti na typu studijního programu rozumí bakalářská práce, je-li studijním programem předepsána, nebo diplomová práce.

1. Vymezení a náležitosti studijního programu upravuje § 44 zákona. Přehled studijních programů uskutečňovaných jednotlivými fakultami je evidován v IS/STAG, jeho součástí jsou i podrobné informace o jednotlivých programech zahrnující vedle názvu, typu, formy studia a standardní doby studia též profil absolventa nebo pravidla pro vytváření studijních plánů v podobě vizualizace studijního plánu.
2. Studium v akreditovaném studijním programu je realizováno podle studijního plánu. Studijní povinnosti v něm zařazené mají zpravidla podobu studijních předmětů.
3. Vzorový studijní plán stanovuje časovou a obsahovou posloupnost předmětů při standardním průběhu studia, případně také rozčlenění předmětů do semestrů a ročníků studia ve smyslu § 52 odst. 1 zákona. Studijní program může v souladu s podklady, na jejichž základě byla udělena akreditace, zahr­no­vat jeden vzorový studijní plán nebo více vzorových studijních plánů.
4. Výběrem předmětů, které si v souladu s pravidly a podmínkami pro vytváření studijních plánů každý semestr zapisuje v IS/STAG (článek 14), si student tvoří svůj osobní studijní plán. 

1. Studijní předmět může mít ve vztahu k příslušnému studiu status
1. předmětu povinného (A) – bez jeho absolvování nelze řádně ukončit studium v daném studijním programu,
2. předmětu povinně volitelného (B) – pro něj platí, že k řádnému ukončení studia v daném studijním programu postačuje splnění stanoveného počtu kreditů za takto označené předměty v rámci příslušného bloku povinně volitelných předmětů, nebo
3. předmětu volitelného (C) – předmět, který si student zapisuje nad rámec povinných a povinně volitelných předmětů, a to i na jiné fakultě JU nebo jiné vysoké škole (předměty C zapsané mimo studijní plán), a to nejméně v takovém rozsahu, aby jejich absolvováním získal kredity, které společně s kredity získanými za povinné a povinně volitelné předměty dosahují alespoň minimální kreditové hodnoty jeho studia (čl. 10 odst. 3).

2. Povinnost úspěšně ukončit příslušný povinný nebo povinně volitelný předmět může být ve studijním plánu nahrazena uznáním předmětu (článek 30) nebo započítáním úspěšně ukončeného zahraničního předmětu (článek 32). Stanoví-li tak opatření děkana, platí, že splní-li student po získání povinného počtu kreditů za povinně volitelné předměty, případně v rámci příslušného bloku povinně volitelných předmětů další povinně volitelné předměty (dále jen „nadbytečné předměty B“), považují se pro účely splnění podmínek pro přístup ke státní zkoušce nebo její části (čl. 26 odst. 3 a 6) tyto nadbytečné předměty B za předměty volitelné. Povinně volitelný status těchto předmětů uvedený v IS/STAG není větou předchozí dotčen.
3. Status studijního předmětu je zobrazen v IS/STAG ve vizualizaci studijního plánu.
4. Ostatní parametry studijního předmětu jsou uvedeny v popisu předmětu (či též sylabu) v IS/STAG, a to mimo jiné
1. podmiňující předměty a předměty podmíněné, vyloučené předměty (12 odst. 1), jako i další podmínky a doporučení k možnosti studenta zapsat si nebo absolvovat daný předmět,
2. kreditovou hodnotu předmětu (kredity),
3. vyučovací jazyk předmětu,
4. jména garanta a vyučujících předmětu,
5. cíle předmětu a jeho obsah,
6. základní a doporučená literatura, popř. jiné studijní opory,
7. získané způsobilosti (výstupy z učení),
8. požadavky na studenta, představující podmínky pro úspěšné ukončení předmětu,
9. způsob zakončení předmětu (článek 18 odst. 1) a jeho forma.
5. Podmínky pro úspěšné ukončení předmětu mohou zahrnovat zejména
1. rozsah povinné přítomnosti ve výuce na seminářích a cvičeních,
2. požadavky na přípravu na výuku,
3. požadavky na plnění zpracované mimo výuku,
4. stanovení průběžných kontrol.

6. Pokud některou z výše uvedených podmínek popis předmětu nestanoví, platí, že se pro úspěšné ukončení předmětu daná podmínka neuplatňuje; to neplatí pro povinnou přítomnost na cvičení, semináři nebo konzultaci v prezenční formě studia (čl. 17 odst. 3 písm. a.) a povinnou přítomnost na cvičení nebo semináři v kombinované formě studia. Popis předmětu může stanovit i podmínku nespadající do žádné z kategorií podle odstavce 5. Opatření děkana může stanovit fakultní standardy podmínek pro úspěšné ukončení předmětu souladné s tímto článkem, které musí popis předmětu respektovat, a to i jen ve vztahu k určité skupině nebo typu předmětů.
7. V požadavcích na studenta musí být také uvedena případná specifikace týkající se kolokvia, zkoušky nebo případného zápočtového testu nebo informace o tom, že ji stanoví později zpřístupněný program výuky (odstavec 14).  
8. Je-li přítomnost ve výuce povinná, stanoví popis předmětu způsob, jímž lze za účelem úspěšného ukončení předmětu nahradit jednu nepřítomnost; může též stanovit větší rozsah nepřítomnosti, který lze tímto způsobem nahradit, avšak za podmínky, že se jedná o neúčast důvodnou a její důvody student na vyzvání vyučujícího prokáže. Umožnit náhradu neúčasti z prokázaných zdravotních důvodů je možné i v případě, že popis předmětu větší rozsah důvodné neúčasti nestanoví. Nestanoví-li popis předmětu způsob, jímž lze nahradit jednu nepřítomnost, platí, že je jedna nepřítomnost povolena i bez náhrady.
9. Požadavky na přípravu mohou být jak povahy materiální, spočívající ve stanovení kompletního okruhu pomůcek nezbytných pro účast ve výuce, tak též povahy intelektuální, spočívající ve stanovení očekávaného obsahu či rozsahu domácí přípravy připadající na jednu vyučovací hodinu (jednotku) či souhrnně na výuku předmětu. Podrobnosti pro každou vyučovací hodinu (jednotku) stanoví popis předmětu nebo později zpřístupněný program výuky (odstavec 14).
10. Je-li úspěšné ukončení předmětu podmíněno plněním zpracovaným mimo výuku, např. semestrální prací nebo jiným písemným nebo nepísemným výstupem, stanoví popis předmětu formu a případně též náplň výstupu, a je-li jím semestrální práce, tak též její předpokládaný rozsah. Popis předmětu může stanovit i více takových plnění, a to i různých. Předmět (obsah), termín odevzdání a jiné případné podrobnosti stanoví popis předmětu nebo později zpřístupněný program výuky (odstavec 14).
11. Jsou-li získávané způsobilosti studenta ověřovány průběžnými kontrolami, stanoví popis předmětu jejich formu a rozsah promítnutí průběžných kontrol do konečného hodnocení předmětu. Nestanoví-li popis předmětu jinak, platí, že pro každou průběžnou kontrolu je studentovi k dispozici pouze jeden pokus. Nesplnění průběžných kontrol ve stanovených termínech může být samo o sobě důvodem vylučujícím úspěšné ukončení předmětu, v takovém případě je však nezbytné stanovení přípustného rozsahu a způsobu náhradního splnění průběžných kontrol. Podrobnosti může stanovit později zpřístupněný program výuky (odstavec 14).
12. Údaje obsažené v popisu předmětu k prvnímu dni, v němž probíhá zápis předmětů pro daný semestr, jsou závazné pro studenty i vyučující po celé období, k němuž se zápis předmětů vztahuje, pročež již nesmí být měněny. Následné změny v údajích lze v průběhu příslušného období provádět jen v osobě garanta a vyučujících, je-li to důvodné, a dále v případě, že jsou pro studenty příznivější, a to jen za podmínky, že jsou o nich studenti bez zbytečného odkladu informováni způsobem podle čl. 5 odst. 2.
13. Za správnost údajů, jejich, aktuálnost a kompletnost, jako i za neměnnost popisu předmětu podle odstavce 14 odpovídá garant předmětu.
14. Nad rámec popisu předmětu může mít předmět program výuky, který dále konkretizuje informace a požadavky uvedené v popisu předmětu. Konkretizace spočítá v pouhém doplnění podrobností vztahujících se k jednotlivým podmínkám podle odstavce 6 až 11 stanoveným k prvnímu dni, v němž probíhá zápis předmětů; jejím účelem je pouze upřesnit podrobnosti bez reálného dopadu na práva a povinnosti studentů, nikoli zavést podmínky nové či jiné. Využívá-li vyučující program výuky, je povinen zpřístupnit ho studentům v e-learningu Moodle nebo ve skupině pro daný předmět vytvořené v MS Teams, a to nejpozději do konce prvního týdne výuky předmětu. Případná konkretizace informací a požadavků uvedených v popisu předmětu učiněná v jiné formě než ve formě programu výuky, v pozdějším termínu nebo bez požadovaného způsobu zpřístupnění a informování o něm, je neplatná. Program výuky může být vztažen i jen k určité seminární skupině něco studijní skupině pro cvičení, jsou-li v rámci předmětu vyučovány různými vyučujícími.
15. Pro předmět zakončený zápočtem, jehož náplní je toliko školení podle zvláštních právních předpisů, platí zvláštní režim stanovený v popisu předmětu. Pro takový předmět se neuplatní pravidla podle článku 19 jako ani ostatní ustanovení tohoto Studijního a zkušebního řádu, nevyplývá-li z popisu předmětu výslovně jinak.

1. JU využívá evropský systém přenosu a akumulace kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System, tzv. ECTS). Kredit je jednotkou vyjadřující míru studijní zátěže směřující k dosažení očekávaných výstupů z učení definovaných pro daný předmět.
2. Jeden kredit odpovídá průměrné celkové studijní zátěži v rozsahu 25 až 30 hodin práce studenta zahrnující jak účast na organizované výuce, tak samostudium a další činnosti studenta, jimiž je podmíněno splnění požadavků předmětu.
3. Celkový počet kreditů, který musí student získat pro úspěšné ukončení studia, činí 60násobek standardní doby jeho studia vyjádřené v rocích. Tomu odpovídá doporučená semestrální studijní zátěž 30 kreditů.
4. Tentýž předmět má stejnou kreditovou hodnotu pro všechny studenty JU bez ohledu na status předmětu (čl. 9 odst. 1), který může být pro různé studijní programy odlišný.
5. Student získává kredity úspěšným ukončením předmětu, tj.
1. u předmětů zakončených zápočtem získáním zápočtu,
2. u předmětů zakončených kolokviem úspěšným vykonáním kolokvia,
3. u předmětů zakonče­ných zkouškou nebo zápočtem a zkouškou úspěšným vykonáním zkoušky.

1. Akademický rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku.
2. Akademický rok se dělí na zimní semestr a letní semestr.
3. Semestr se člení na výukové období, zkouškové období a období prázdnin.
4. Výukové období slouží zejména k realizaci výuky, k průběžnému ověřování výstupů z učení, jsou-li popisem předmětu stanoveny, a ke konzultacím vyučovaných témat nebo kvalifikačních prací.
5. Zkouškové období je určeno zejména k závěrečnému ověřování výstupů z učení, zejména ve formě kolokvia nebo zkoušky, ke konzultacím zkoušených témat nebo kvalifikačních prací a ke konání státních zkoušek nebo jejich částí.
6. Období prázdnin je určeno zejména k odpočinku studentů i vyučujících a případně k samostudiu nebo samostatnému zpracovávání kvalifikační práce. Jeho celková délka v akademickém roce je minimálně osm týdnů.
7. Konkrétní data vztahující se k organizaci následujícího akademického roku na JU stanoví v rozsahu, v němž je to pro zajištění vzdělávací činnosti JU potřebné, rektor svým opatřením vydaným do konce února. V opatření stanoví mimo jiné pravidla pro tvorbu fakultního harmonogramu akademického roku.
8. Harmonogram akademického roku (dále jen „harmonogram“) pro následující akademický rok stanoví a zveřejní ve veřejné části internetových stránek fakulty v souladu s tímto Studijním a zkušebním řádem a v souladu s opatřením rektora o organizaci akademického roku pro příslušnou fakultu děkan nejpozději 30. dubna.
9. Opatření o organizaci akademického roku stanoví zejména časové rozvržení výuky, zkouškových období, prázdnin, termínů zápisů a dalších lhůt souvisejících s organizací studia.
10. Harmonogram akademického roku stanoví

1. termín pro zápis předmětů (článek 14 odst. 1), a to i upřesňující,
2. poslední den, v němž je možné úspěšně ukončit předmět (dále též jen “mezní termín pro ukončení předmětů”) zapsaný v zimním semestru (čl. 18 odst. 2),
3. mezní termín pro ukončení předmětů z prvního semestru studia (čl. 24 odst. 2),
4. mezní termín pro ukončení předmětů z příslušného ročníku studia (čl. 24 odst. 4),
5. polední den, v němž musí student splnit podmínky pro přístup k poslední části státní zkoušky v příslušném období (dále též jen “mezní termín pro splnění podmínek pro přístup k poslední části státní zkoušky“) podle čl. 26 odst. 3,
6. poslední den, v němž musí student splnit podmínky pro přístup k části státní zkoušky, na níž se samostatně přihlašuje, v příslušném období (dále též jen “mezní termín pro splnění podmínek pro přístup k části státní zkoušky”) podle čl. 26 odst. 6; je-li na fakultě taková státní zkouška realizována,
7. období, v němž se na dané fakultě konají státní závěrečné zkoušky nebo více takových období, 
8. termín pro přihlášení se ke státní zkoušce (čl. 26 odst. 7).
9. termín pro volbu kvalifikační práce podle čl. 27 odst. 2; to neplatí, stanoví-li ho opatření děkana,
10. termín pro odevzdání kvalifikační práce za účelem přístupu k její obhajobě (čl. 28 odst. 1); to neplatí, stanoví-li ho opatření děkana.

11. Harmonogram akademického roku může dále stanovit zejména termín pro dodatečný zápis předmětu provedený studijním oddělením a(nebo) pro dodatečné zrušení zápisu předmětu studijním oddělením (dále též jen “dodatečný odzápis”) podle čl. 14 odst. 7.

1. Z hlediska podmínek pro zápis předmětu vztahujících se k předmětu samotnému se studijní předměty člení na

1. předmět bez povinných návazností na ostatní předměty, přičemž v popisu předmětu mohou být uvedeny předměty informativně doporučené – tento předmět si může zapsat kterýkoliv student,
2. předmět, jehož zápis je podmíněn jiným podmiňujícím předmětem (tzv. tvrdou prerekvizitou) – tento předmět si lze zapsat nejdříve po absolvování tvrdé prerekvizity,
3. předmět, u něhož je přístup k závěrečnému zápočtovému testu, kolokviu nebo zkoušce podmíněn úspěšným ukončením jiného předmětu (tzv. měkkou prerekvizitou) – tento předmět si lze zapsat nejdříve souběžně s měkkou prerekvizitou, avšak konat z něj závěrečný zápočtový test, kolokvium nebo zkoušku lze až po absolvování měkké prerekvizity,
4. předmět vzájemně se vylučující s jiným, respektive vyloučený (kontraindikace) – tento předmět si nelze zapsat v případě, že je již úspěšně ukončen nebo souběžně zapsán předmět, jehož úspěšné ukončení nebo souběžný zápis je pro zápis předmětu vylučující,
5. předmět vyhrazený studentům, kteří splňují určité podmínky vymezené popisem předmětu,
6. předmět, jehož zápis je omezen nastavením maximální kapacity pro studenty, v jejichž studijním plánu má daný předmět status předmětu povinně volitelného nebo volitelného,
7. předmět s omezeným zápisem pro studenty z rizikových států.

2. Děkan může s přihlédnutím k personálním, prostorovým a ekonomickým možnostem fakulty, jako i s přihlédnutím k počtu studentů, v jejichž studiu se jedná o předmět povinně volitelný, v IS/STAG stanovit maximální počet studentů, kteří si mohou předmět v daném semestru zapsat. Je-li to důvodné, může být skutečná kapacita předmětu se statusem B nebo C výjimečně omezena i jinak než stanovením maximálního počtu studentů, kteří si mohou předmět v daném semestru zapsat, a distribuce volných míst založena na jiném mechanismu než na pořadí zápisu (dále též jen “předmět s kapacitou obsazovanou výběrem”). V takovém případě musí popis předmětu (čl. 9 odst. 4) obsahovat informaci o skutečném počtu dostupných míst, jako i informaci o mechanismu, kterým budou ze studentů, kteří si předmět zapsali, vybráni ti, kteří příslušná místa obsadí; ostatním studentům bude zápis předmětu zrušen (čl. 14 odst. 4). Děkan může též stanovit, a to v opatření děkana, minimální počet studentů, který si musí předmět v daném semestru zapsat, aby byla jeho výuka uskutečňována; může tak učinit i zvlášť pro jednotlivé předměty nebo skupiny předmětů.
3. Stanovení maximálního nebo minimálního počtu studentů podle odstavce 2, resp. zrušení zápisu předmětu s nenaplněnou minimální kapacitou podle čl. 14 odst. 4 písm. a., nesmí omezit možnost studenta splnit v daném semestru předmět, který je v jeho studiu povinný nebo který je v jeho studiu povinně volitelný, avšak v daném semestru nenahraditelný jiným povinně volitelným předmětem za účelem naplnění podmínek pro přístup ke státní zkoušce nebo její části (čl. 26 odst. 3 a 6) v daném nebo následujícím semestru.

1. Student je povinen zapisovat si předměty tak, aby dodržel pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů daného studijního programu, vyhověl podmínkám návaznosti a volitelnosti předmětů a směřoval k ukončení studia ve standardní době studia nebo jí blízké době tím, že si v každém semestru zapíše předměty v souhrnné hodnotě přibližně 30 kreditů, nejméně však 20. Povinnost zapsat si nejméně 20 kreditů neplatí, pokud si student zapsal nebo již dříve absolvoval všechny předměty svého studijního plánu zařazené v daném semestru, které mu zbývají pro přístup k poslední části státní zkoušky (čl. 26 odst. 3). V takovém případě je od povinnosti zapsat si předměty v celkové minimální kreditové hodnotě 20 kreditů osvobozen, je však povinen zapsat si všechny předměty svého studijního plánu zařazené v daném semestru, které mu zbývají pro přístup k poslední části státní zkoušky. Má se zároveň za to, že si student zapsal předměty v minimální souhrnné hodnotě alespoň 20 kreditů, pokud požádal o předběžné posouzení započitatelnosti zahraničního předmětu z důvodu zahraniční studijní mobility nebo toto posouzení bylo již provedeno; to však nezbavuje studenta povinnosti získat počet kreditů potřebný k pokračování ve studiu (čl. 24 odst. 2, 4 a 5). Student prvního semestru je zároveň povinen zapsat si všechny předměty zařazené v prvním semestru, jejichž splnění je podmínkou pro pokračování ve studiu (dále jen “křížkové předměty”).
2. Student si může ve dvou bezprostředně následujících semestrech v rámci jednoho studia zapsat předměty o celkové kreditní hodnotě nejvýše 90 kreditů. Na základě odůvodněné žádosti může děkan umožnit zápis předmětů s vyšší celkovou kreditní hodnotou.
3. Předmět, který student úspěšně ukončil, který mu byl uznán (článek 30) nebo započítán (článek 32 nebo článek 34) není oprávněn zapsat si opakovaně. To neplatí v případě splněného nebo započítaného předmětu, který má v IS/STAG povolen opakovaný zápis. Student není oprávněn zapsat si předmět zařazený ve studijním plánu jím studovaného studijního programu v jiné formě studia, který je totožný s předmětem majícím v jeho studijním plánu status předmětu povinného nebo povinně volitelného. Vyjde-li najevo, že tak učinil, zápis předmětu mu bude zrušen, a to i v případě, že již předmět úspěšně ukončil.
4. Předmět, který student úspěšně neukončil, je oprávněn zapsat si podruhé. Neukončí-li student úspěšně podruhé zapsaný předmět ke konci příslušného ročníku, je to považováno za nesplnění studijních požadavků, v jehož důsledku děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51). Zapsat si předmět, který student úspěšně neukončil, potřetí, není možné.

1. Student je povinen zapsat si předměty pro daný semestr prostřednictvím IS/STAG, a to v termínu stanoveném harmonogramem; to neplatí v rozsahu, v němž mu je případně zapisuje studijní oddělení podle čl. 3 odst. 3 věty poslední. Děkan může na základě odůvodněné žádosti v případě hodného zvláštního zřetele, zejména z důvodů zdravotních, povolit provedení zápisu předmětů v náhradním termínu. Též ho může povolit, a to i z moci úřední, tomu, komu byl umožněn zápis do studia (čl. 3 odst. 3) nebo opětovný zápis do studia (čl. 37 odst. 11) až poté, co uplynul termín pro zápis předmětů. Student je povinen při zápisu předmětů dodržovat pravidla pro zápis předmětů stanovená v článku 13.
2. Zápisem předmětů student realizuje své právo zapsat se do další části studijního programu podle 62 odst. 1 písm. e) zákona. V případě, že student neprovede ve stanoveném termínu zápis předmětů nebo si nezapíše předměty v souhrnné kreditové hodnotě alespoň 20 kreditů, ač je k tomu v souladu s čl. 13 odst. 1 povinen, popř. pokud si student prvního semestru v tomto termínu nezapíše křížkové předměty (čl. 13 odst. 1 věta poslední), jsou-li takové v jeho studiu stanoveny, je to považováno za nesplnění studijních požadavků. V jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51).
3. Po uplynutí termínu pro upřesňující zápis provede studijní oddělení kontrolu zápisu předmětů; u studenta, který požádal o uznání předmětu, tak učiní až po rozhodnutí o jeho žádosti. Zjistí-li, že si student zapsal předmět v rozporu s pravidly pro zápis předmětů (článek 13), tedy zejména, že si student zapsal předměty v celkové nižší hodnotě než 20 kreditů, dá děkanovi podnět k zahájení řízení o ukončení studia.
4. Zjistí-li studijní oddělení v rámci kontroly podle odstavce 3, že si student zapsal předmět v rozporu s článkem 13, jeho zápis zruší. Dále zruší zápis předmětu, a to i v průběhu období pro zápis předmětů, nejpozději však do sedmi pracovních dnů po ukončení období pro upřesňující zápis,

1. pro nenaplnění minimální kapacity předmětu stanovené v opatření děkana (čl. 12 odst. 3),
2. na základě rozhodnutí děkana nebo oznámení garantující katedry, že výuku daného předmětu nemůže v příslušném akademickém roce z objektivních důvodů zajistit, nebo
3. pro nevybrání na dostupné místo předmětu s kapacitou obsazovanou výběrem (čl. 12 odst. 2 věta druhá a třetí);

to neplatí, jedná-li se o předmět, který je v jeho studiu povinný nebo který je v jeho studiu povinně volitelný, avšak v daném semestru nenahraditelný jiným povinně volitelným předmětem za účelem splnění podmínek pro přístup ke státní zkoušce nebo její části (čl. 26 odst. 3 a 6) v daném nebo následujícím semestru.

5. Pokud studentovi v důsledku zrušení zápisu předmětu podle odstavce 4 poklesne souhrnný počet kreditů vztahujících se k zapsaným předmětům pod 20, a není-li této povinnosti s ohledem na čl. 13 odst. 1 větu druhou zproštěn, je povinen zápis svých předmětů adekvátně doplnit. Není-li to s ohledem na uplynutí období pro zápis předmětů, a to i období pro upřesňující zápis, možné, je povinen o provedení dodatečného zápisu jiného dostupného předmětu požádat studijní oddělení, a to do sedmi pracovních dnů poté, co se o zrušení zápisu předmětu, v jehož důsledku došlo ke snížení počtu kreditů pod 20, dozví. Neučiní-li tak, je to považováno za nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51). Nárok na dodatečný zápis dostupného předmětu má za obdobných podmínek i student, který k tomu povinen není.
6. Na žádost studenta studijní oddělení dodatečně zapíše studentovi též dostupný předmět, který byl vypsán až po uplynutí období pro zápis předmětů.
7. Opatření děkana může stanovit další případy, v nichž je možné požádat o provedení dodatečného zápisu, popř. dodatečného odzápisu předmětu studijním oddělením z jiných důvodů; může též vymezit období, v němž je to možné. V ostatních případech je provedení dodatečného zápisu předmětu nebo jeho dodatečného odzápisu studijním oddělením možné jen v termínu stanoveném opatřením děkana nebo harmonogramem pro dodatečný zápis a(nebo) dodatečný odzápis, a případně jen za podmínek stanovených opatřením děkana, a po jejím uplynutí jen se souhlasem děkana.

1. Fakulta zveřejní rozvrh výuky v IS/STAG před termínem zápisu předmětů. Není-li to z organizačních důvodů u některých předmětů možné, zveřejní jejich rozvrh v nejbližším možném pozdějším termínu. Fakulta je oprávněna z organizačních důvodů, zejména s ohledem na požadavky vyplývající ze zápisu předmětů provedeného studenty, rozvrh změnit.
2. Rozvrh výuky musí být stanoven tak, aby studentovi při standardním plnění studijních povinností v jednom jeho studiu umožňoval absolvování výuky všech povinných a povinně volitelných předmětů zapsaných poprvé. To neplatí v případě mezifakultního a meziuniverzitního studia. Pro předměty, které si student zapsal v doporučeném semestru svého studia nebo které nejsou vypisovány každoročně, platí, že pokud se studentovi překrývá výuka v povinném či povinně volitelném předmětu s výukou v jiném povinném či povinně volitelném předmětu v rámci jednoho studia, může vyučující umožnit studentovi na jeho žádost podanou bez zbytečného odkladu poté, co se o překryvu výuky dozví, nižší než popisem předmětu stanovenou přítomnost ve výuce, a to nejméně o polovinu rozsahu, v němž se výuka překrývá v případě překryvu dvou předmětů, resp. o příslušný rozsah umožňující splnění všech překrývajících se předmětů v případě překryvu více předmětů. Opatření děkana může stanovit, že je vyučují povinen to studentovi umožnit. Právo studenta nahradit si v předmětu jednu nepřítomnost způsobem stanoveným v popisu předmětu (čl. 9 odst. 8 věta poslední) nebo právo požádat o dodatečný odzápis předmětu podle čl. 14 odst. 7, tím není dotčeno.
3. Fakulta garantuje, že v průběhu výuky předmětu nedojde ke změně jeho rozvrhu. To neplatí, je-li změna v rozvrhu nezbytná a organizačně možná za účelem odstranění rozvrhové kolize studentů, kteří si před­mět zapsali. Změna rozvrhu by však neměla v takovém případě způsobit rozvrhovou kolizi studentům, kterým ji nezpůsoboval původně zveřejněný rozvrh. Pokud se tak stane, platí pro ně odstavec 2 věta třetí až pátá obdobně.
4. Vyžaduje-li organizační zajištění výuky daného předmětu zařazování studentů do skupin a není-li tento proces řešitelný rozvrhováním předmětu, zařadí studenty do skupin studijní oddělení nebo garant předmětu. Dbá přitom, aby tím nebyla dotčena práva studentů podle § 62 odst. 1 písm. b) a c) zákona. Případné přeřazení studenta po zahájení výuky je možné, avšak je podmíněno jak souhlasem studenta, tak souhlasem vyučujícího, do jehož studijní skupiny má být student nově zařazen.

1. Výuka je realizována vyučujícími (čl. 7 odst. 1). Student doktorského studijního programu, který není akademickým pracovníkem JU, může být vyučujícím jen v důvodných případech, a to zejména za účelem předávání výsledků jeho vlastního výzkumu studentům, popř. za účelem realizace výzkumu, je-li jeho předmětem nebo nástrojem pedagogická činnost, nebo za účelem získávání a zdokonalování jeho pedagogických kompetencí.
2. Výuka ve studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce je realizována česky nebo slovensky. Výuka vybraných předmětů ve studijním programu akreditovaném v českém jazyce může být v souladu s podklady, na jejichž základě byla akreditace udělena, usku­tečňována i v cizím jazyce; výuka ve studijním programu zaměřeném na cizí jazyk může být uskutečňována v příslušném cizím jazyce i ve větším rozsahu než v jazyce českém.
3. Výuka ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce je realizována v příslušném jazyce. Tím není dotčeno právo studenta zapsat si v rámci tvorby osobního studijního plánu i předměty v jiných jazycích; pokud tak však učiní, nese plnou odpovědnost za porozumění výuce i schopnosti prokázat, že dosáhl požadovaných výstupů z učení.
4. Formami výuky uskutečňovanými zejména v prostorách JU jsou
1. přednáška, která slouží k systematickému výkladu teoretických poznatků a základních principů studovaného oboru,
2. cvičení, které je zaměřeno na praktické procvičení a aplikaci získaných znalostí,
3. seminář, který rozvíjí schopnost samostatného myšlení, argumentace a práce se zdroji prostřednictvím diskuse, prezentací a písemných prací studentů, a
4. konzultace, která představuje individuální nebo skupinovou formu výuky určenou k upřesnění a doplnění studované látky nebo k metodickému vedení při plnění studijních povinností.
5. Výuka se v závislosti na časové dotaci uskutečňuje v pravidelných týdenních nebo dvoutýdenních intervalech po celé výukové období (čl. 11 odst. 4), nejedná-li se o předmět s blokovou výukou, jehož výuka je koncentrována do kratšího časového období.
6. Výuka probíhá zejména v prostorech JU. Výuka nebo jiná vzdělávací činnost může probíhat i mimo prostory JU, a to zejména, jedná-li se o
1. kurz, který představuje vícedenní výuku v zařízeních na území České republiky (dále jen „ČR“) nebo v zahraničí
2. exkurzi, která je jako součást výuky realizována na území ČR nebo v zahraničí,
3. praxi, která spočívá ve výkonu činnosti u jiných subjektů k získání praktických dovedností a návyků organizovaný na základě smluvního vztahu,
4. studijní stáž nebo pracovní stáž související se studiem, při níž se student s vědomím nebo též s organizační podporovou JU účastní výuky nebo jiné vzdělávací činnosti na jiné vzdělávací instituci nebo vykonává pracovní činnost u jiného subjektu, čímž získává praktické dovednosti a návyky nebo přispívá k naplňování třetí role JU.
7. Pro předmět určený studentům studujícím v kombinované nebo distanční formě studia garant předmětu ve spolupráci s vyučujícím specifikuje a zajistí výukové zdroje a soubory informací, které studentovi nahradí přímou výuku (dále jen „studijní opory“), specifikuje výuku s využitím výpočetní techniky a internetu, způsob kontaktu s vyučujícím, včetně systému konzultací a zajištění možnosti komunikace mezi studenty navzájem. Studijní opory předmětu vyučovaného v cizím jazyce musí být dostupné v příslušném cizím jazyce.

1. Výuka je v příslušném semestru realizována v souladu s popisem předmětu dostupným v IS/STAG (čl. 9 odst. 4) a případně též s programem výuky popis předmětu upřesňujícím (čl. 9 odst. 14).
2. Od uskutečňování výuky v příslušném předmětu může být v daném semestru upuštěno,
1. pro nenaplnění minimální kapacity předmětu stanovené v opatření děkana (čl. 12 odst. 2), nebo
2. v případě, že fakulta nemůže zajistit výuku z objektivních příčin;

v takovém případě bude zápis předmětu studentovi zrušen, a to s možnou náhradou jiným předmětem (čl. 14 odst. 5). To neplatí, jedná-li se o předmět, který je v jeho studiu povinný nebo který je v jeho studiu povinně volitelný, avšak v daném semestru nenahraditelný jiným povinně volitelným předmětem za účelem splnění podmínek pro přístup ke státní zkoušce nebo její části (čl. 26 odst. 3 a 6) v daném nebo následujícím semestru. Výuka takového předmětu uskutečňována být musí, avšak může být mimořádně realizována jinými formami výuky, než je stanoveno v popisu předmětu, a to zejména konzultacemi.

3. Přítomnost na přednáškách je ve všech formách studia nepovinná. Rozsah, v němž je přítomnost na cvičeních, seminářích a konzultacích povinná, stanoví popis předmětu (čl. 9 odst. 4). Nestanoví-li popis předmětu jinak, platí, že
1. v prezenční formě studia je přítomnost na cvičeních, seminářích a konzultacích povinná v plném rozsahu
2. v kombinované formě studia je přítomnost na cvičeních a seminářích povinná v plném rozsahu, a na konzultacích povinná není, a
3. v distanční formě studia není přítomnost povinná na cvičeních, seminářích ani konzultacích.

Další pravidla vztahující se k přítomnosti, stanoví popis předmětu.

4. Další požadavky na studenta týkající se zejména přípravy na výuku, plnění zpracovávaných mimo výuku a průběžných kontrol, jako specifikaci týkající se kolokvia, zkoušky nebo případného zápočtového testu, stanoví popis předmětu (čl. 9 odst. 4) nebo v souladu s ním program výuky dostupný v e-learningu Moodle nebo ve skupině pro daný předmět vytvořené v MS Teams (čl. 9 odst. 15).
5. Případné průběžné kontroly je student povinen plnit v termínech stanovených programem výuky, předmět je povinen splnit, tedy úspěšně ukončit, nejpozději v termínu podle čl. 18 odst. 2.

1. Základními způsoby zakončení předmětu jsou zápočet, kolokvium, zkouška a státní zkouška. Předmět je považován za splněný, tedy úspěšně ukončený, pokud v něm student

1. získal zápočet,
2. úspěšně vykonal kolokvium,
3. úspěšně vykonal zkoušku, nebo
4. získal zápočet a úspěšně vykonal zkoušku;

podle toho, jaký způsob zakončení je pro předmět stanoven v popisu předmětu (čl. 9 odst. 4).

2. Mezní termín pro ukončení předmětů stanoví harmonogram (čl. 11 odst. 10 písm. b. až d.); harmonogram může stanovit různé mezní termíny pro různé typy či skupiny předmětů, jako i odlišné mezní termíny pro studenty v posledním roce jejich studia. Nejzazším dnem pro splnění předmětu však může být fakticky i den dřívější, pokud to přirozeně vyplyne z okruhu přiměřeně časově rozložených termínu kolokvia, zkoušky nebo zápočtového testu nebo z povahy výuky realizované v blokové formě.
3. Vyučující nebo zkoušející je povinen uchovat všechny písemné podklady, a to i jeho vlastní, na jejichž základě udělil hodnocení předmětu podle článku 19 až 21, a to nejméně do konce výukového období semestru následujícího po semestru, v němž student písemný podklad odevzdal; to neplatí, existují-li písemné podklady v elektronické podobě, které jsou uchovávány automaticky.

1. Zápočet uděluje vyučující za splnění požadavků, které stanoví popis předmětu (čl. 9 odst. 7).
2. V IS/STAG se získání zápočtu vyznačuje slovem „splněno“; součástí záznamu hodnocení musí být datum udělení zápočtu a jméno vyučujícího.
3. Pokud je součástí požadavků pro získání zápočtu závěrečný zápočtový test, platí, že

1. vyučující vypíše v IS/STAG nejpozději tři týdny před začátkem zkouškového období řádný termín zápočtového testu, který může být zařazen i na poslední výukovou hodinu, a alespoň dva další termíny zápočtového testu zařazené nejméně v týdenních odstupech sloužící k jeho náhradnímu nebo opravnému složení; další termíny může v případě potřeby vypsat i později,
2. zápočtový test může student v případě jeho nesložení při prvním pokusu v termínech stanovených vyučujícím podle písm. a. opakovat, a to nejvýše dvakrát,
3. student může při druhém zápisu předmětu požádat děkana o komisionální přezkoumání neúspěšného hodnocení jeho druhého opravného zápočtového testu, popř. zápočtového testu představujícího jeho poslední pokus při druhém zápisu předmětu, i pokud se jedná o pokus řádný nebo opravný. V takovém případě děkan bez zbytečného odkladu ustaví tříčlennou komisi zahrnující též toho, kdo příslušný zápočtový test zhodnotil. Ostatní dva její členové příslušný test nově posoudí a předají své písemné hodnocení děkanovi. Ten za přítomnosti všech členů komise a po případné poradě s nimi vyhotoví na základě dodaných podkladů zahrnujících i původní hodnocení konečné hodnocení zápočtového testu. O komisionálním přezkoumání se pořizuje písemný záznam. Dojde-li v něm k závěru, že byl zápočtový test úspěšný, nahradí příslušné hodnocení v IS/STAG slovem „splněno“. Je-li však získání zápočtu podmíněno dalšími požadavky, které student dosud nesplnil, učiní tak až po jejich splnění, nejpozději v poslední den lhůty, kterou za tím účelem studentovi určí.

4. Pokud student k určitému dni již nemůže zápočet získat, protože je zřejmé, že již nemůže splnit požadavky stanovené popisem předmětu, vč. nesložení případného zápočtového testu ani v druhém opravném termínu nebo v posledním vypsaném termínu, udělí mu vyučující hodnocení „nesplněno“; součástí záznamu v IS/STAG musí být datum nesplnění požadavků zápočtu a jméno vyučujícího.

1. Kolokviem se rozumí odborná rozprava o předem stanovené dílčí problematice daného předmětu, jíž případně předchází vypra­cování písemné práce dílčí tematikou předmětu se zabývající. Účastníky kolokvia jsou student a vyučující, případně jiná vhodná osoba pověřená garantem předmětu nebo vedoucím katedry k hodnocení schopnosti studenta uspět v odborné rozpravě (dále též „zkoušející“). Kolokvium může být konáno za přítomnosti více zkoušejících (tzv. komisionální rozprava), jako i za přítomnosti více studentů; v takovém případě musí mít každý student příležitost k aktivní účasti v rozpravě.
2. Kolokvium koná student v termínu, na který je přihlášen v IS/STAG (článek 22).
3. V IS/STAG se úspěšné vykonání kolokvia vyznačuje slovem „splněno“; neúspěšné vykonání slovem „nesplněno“. Součástí záznamu hodnocení musí být datum vykonání kolokvia a jméno zkoušejícího.
4. Hodnocení v případě, že se student k vykonání kolokvia nedostaví, v jeho průběhu odstoupí nebo poruší-li závažným způsobem pravidla pro jeho konání, upravuje čl. 22 odst. 6 a 9.
5. Nevykoná-li student kolokvium úspěšně, má právo na konání opravného kolokvia. Nevykoná-li student kolokvium úspěšně ani v opravném termínu, může v rámci termínů vypsaných zkoušejícím opakovat kolokvium v druhém opravném termínu nebo může namísto toho požádat děkana, o konání druhého opravného termínu kolokvia ve formě komisionální rozpravy.
6. O konání kolokvia v druhém opravném termínu ve formě komisionální rozpravy je student oprávněn požádat nejpozději do pěti pracovních dnů od zaznamenání nevyhovujícího hodnocení (nesplněno) opravného termínu kolokvia do IS/STAG; neučiní-li tak, jeho právo na druhý opravný termín kolokvia ve formě komisionální rozpravy tím zaniká. Děkan bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti ustaví tříčlennou komisi, stanoví vhodný termín konání komisionální rozpravy a studenta o tom informuje. Stanovený termín komisionální rozpravy je pro studenta závazný. Pokud se student k vykonání komisionální rozpravy nedostaví, do IS/STAG se vyznačí, že se nedostavil a zadá se hodnocení nesplněno; tím není dotčeno jeho právo se z nedostavení se na termín omluvit postupem podle čl. 22 odst. 7. O hodnocení rozhodne komise po společné poradě bez přítomnosti studenta. O komisionální rozpravě se pořizuje písemný záznam, čl. 29 odst. 10 věta druhá platí pro písemný záznam obdobně. Rozhodnout o konání druhého opravného termínu kolokvia ve formě komisionální rozpravy může děkan i na návrh zkoušejícího, na jehož termín je student k vykonání druhého opravného termínu kolokvia přihlášen, učiněný bez zbytečného odkladu poté, co se o přihlášení se studenta na daný termín dozví. Vyhoví-li děkan návrhu zkoušejícího, ustaví tříčlennou komisi, jejíž součástí je i příslušný zkoušející, uloží jí vykonat se studentem komisionální rozpravu v termínu, na nějž je přihlášen, a studenta o tom neprodleně informuje. Není-li to z časových důvodů možné, rozhodne děkan pouze o ustavení tříčlenné komise a pověří zkoušejícího, aby studenta o konání komisionální rozpravy informoval a domluvil s ním a s členy komise vhodný termín jejího konání. Čl. 22 odst. 4 až 10 platí pro komisionální rozpravu obdobně. Odhlásit se z termínu komisionální rozpravy konané na žádost zkoušejícího může student i později než ve lhůtě podle čl. 22 odst. 4, nejpozději do času začátku komisionální rozpravy. Odhlásí-li se student z termínu komisionální rozpravy, bez ohledu na to, zda měla být konána na jeho žádost či na návrh zkoušejícího, ztrácí tím nárok na konání druhého opravného termínu kolokvia; tím není dotčeno jeho právo se z nedostavení se na termín omluvit podle čl. 22 odst. 7. Je-li v takovém případě omluva uznána za důvodnou, stanoví děkan náhradní termín konání komisionální rozpravy a studenta o tom informuje.
7. Pokud se student v daném semestru nepřihlásí na žádný termín kolokvia, resp. pokud do konce období, v němž mohl kolokvium vykonat, nezískal žádné hodnocení podle odstavce 3 nebo 4, udělí mu garant předmětu nebo jím pověřený vyučující s datem posledního dne příslušného období hodnocení „nesplněno“. Do IS/STAG tuto skutečnost vyznačí ve lhůtě podle čl. 5 odst. 8.

1. Předmětem zkoušky je ověřování výstupů z učení nabytých studiem předmětu ukončeného zkouškou, a to i v případě, že zkouška ověřuje výstupy vztahující se k více obsahově na sebe navazujícím předmětům.
2. Je-li předmět zakončen zápočtem a zkouškou, je přístup ke zkoušce podmíněn získáním zápočtu.
3. Zkouška je úspěšně vykonána, pokud student způsobem stanoveným v popisu předmětu, v termínu, na nějž je v IS/STAG přihlášen, prokáže, že nabyl požadovaných výstupů z učení. Podle míry přesvědčivosti jeho výkonu se studentovi uděluje hodnocení podle následující klasifikační stupnice:

   Známka	1	1,5	2	2,5	3
   Její slovní vyjádření	Výborně	Výborně minus	Velmi dobře	Velmi dobře minus	Dobře
   Odpovídající označení	A	B	C	D	E

4. Pokud student v rámci zkoušky neprokáže, že nabyl požadovaných výstupů z učení, udělí se mu hodnocení „4“. Jeho slovní vyjádření je „Nevyhovující“, v rámci písmenné stupnice mu odpovídá označení „F“.
5. Hodnocení v případě, že se student ke zkoušce nedostaví, není k ní pro nezískání zápočtu připuštěn, v průběhu zkoušky odstoupí nebo poruší-li závažným způsobem pravidla jejího konání, upravuje čl. 22 odst. 6 a 9.
6. Zkoušejícím je vyučující nebo garant daného předmětu, pokud vedoucí příslušné katedry nestanoví jinak. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících.
7. Zkoušku koná student v termínu, na který je přihlášen v IS/STAG (článek 22).
8. V IS/STAG se úspěšné vykonání zkoušky vyznačuje příslušným stupněm podle odstavce 3, neúspěšné číslovkou „4“ (odstavec 4). K záznamu hodnocení oprávněná osoba (čl. 5 odst. 6 písm. a.) připojí datum konání zkoušky a není-li sama zkoušejícím, připojí též informaci o zkoušejícím.
9. Nevykoná-li student zkoušku úspěšně, má právo na konání opravné zkoušky. Nevykoná-li student zkoušku úspěšně ani v opravném termínu, může v rámci termínů vypsaných zkoušejícím opakovat zkoušku v druhém opravném termínu nebo může namísto toho požádat děkana o konání druhé opravné zkoušky ve formě ústní komisionální zkoušky; to platí i v případě, že je jinak pro zkoušku stanovena v popisu předmětu písemná nebo kombinovaná forma.
10. O konání druhé opravné zkoušky ve formě ústní komisionální zkoušky je student oprávněn požádat nejpozději do pěti pracovních dnů od

1. Zkoušející vypíše termíny pro konání kolokvia nebo zkoušky v přiměřeném počtu a s přiměřeným rozložením do zkouškového období nejpozději tři týdny před začátkem zkouškového období. Může zároveň stanovit, které termíny jsou vyhrazeny pro první pokusy a které pro druhé či jen pro opravné pokusy. Další opravné termíny může zkoušející vypsat i později, výjimečně může zkoušející vypsat i termín individuální.
2. Garant předmětu odpovídá za to, aby měl každý student, který u kolokvia nebo zkoušky neuspěje, možnost přihlásit se v daném zkouškovém období alespoň na jeden opravný termín. Student, který s ohledem na absenci volných termínů ke dni, v němž se dozvěděl, že u kolokvia nebo zkoušky neuspěl, nejpozději však do tří pracovních dnů po dni, v němž mu bylo neúspěšné hodnocení do IS/STAG zaznamenáno, takovou možnost nemá, je povinen o tom informovat zkoušejícího, a pokud se u něj termínu nedomůže, tak garanta předmětu. Pokud tak student neučiní, nemůže se dovolávat nemožnosti se k opravnému termínu přihlásit.
3. Student se přihlašuje k vykonání kolokvia nebo zkoušky prostřednictvím IS/STAG. Student je povinen přihlásit se a vykonat řádný termín kolokvia nebo zkoušky v termínu, který je vyhrazený pro 1. termín; to neplatí, pokud se z řádného termínu omluvil a jeho omluva byla uznána.
4. Odhlásit se z termínu kolokvia nebo zkoušky může student nejpozději 24 hodin před jeho začátkem; umožní-li však nastavení termínu v IS/STAG pozdější termín pro odhlášení, může se odhlásit i později. Student, který se z termínu kolokvia nebo zkoušky včas odhlásí, je posuzován, jako kdyby na daný termín přihlášen nebyl. Odhlásí-li se student z termínu kolokvia nebo zkoušky, nese sám riziko případného nedostatku termínů, na které by se následně mohl přihlásit. To neplatí, prokáže-li, že se odhlásil z vážných důvodů, zejména zdravotních. V takovém případě platí postup podle odstavce 2 věty druhé a třetí obdobně.
5. Pokud se student z termínu kolokvia nebo zkoušky neodhlásí, je pro něj termín závazný.
6. Pokud se student k termínu, na nějž je v IS/STAG přihlášen, nedostaví, nebo v případě předmětu podle čl. 18 odst. 1 písm. d) není k vykonání zkoušky pro nezískání zápočtu, kterým je přístup ke zkoušce podmíněn, připuštěn, termín je považován za vyčerpaný. Do IS/STAG se v obou případech vyznačí, že se nedostavil a zadá se hodnocení „4“ (nevyhovující).
7. Student se může z vážných prokázaných důvodů, zejména zdravotních, omluvit z nedostavení se na termín, na nějž byl přihlášen, a to i dodatečně, nejpozději však do pátého pracovního dne od příslušného termínu. Omluva se adresuje zkoušejícímu, který rozhodne o její důvodnosti. Uzná-li studentovu omluvu za důvodnou, odstraní v IS/STAG hodnocení „4“ (nevyhovující) a vyznačí, že se student omluvil, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po uznání omluvy za důvodnou. V závislosti na dostupnosti dalších termínů případně podnikne v součinnosti se studentem další kroky k zajištění jeho možnosti být vyzkoušen v náhradním termínu. Zvláštní podmínky platí pro studenta, kterému by jinak trvala mateřská dovolená (čl. 44 odst. 5 písm. b.).
8. Jestliže se student k vykonání kolokvia nebo zkoušky dostaví, má se za to, že mu v jejím vykonání nebrání žádné relevantní důvody, a to ani zdravotní, ať již spočívající v déle probíhajícím onemocnění nebo v náhlém zhoršení zdravotního stavu v okamžiku bezprostředně předcházejícím zahájení zkoušky nebo v okamžiku zahájení zkoušky samotné. Rozhodne-li se student zkoušku vykonat navzdory tomu, že existují důvody, pro které by jeho „výkon“ mohl být i jen potencionálně ztížen, bere na sebe všechna rizika a důsledky svého rozhodnutí, zejména riziko neúspěchu či horšího hodnocení, než kdyby jeho „výkon“ ztížen nebyl.
9. Odstoupí-li student od kolokvia po jeho zahájení nebo poruší-li závažným způsobem pravidla konání kolokvia, posuzuje se to jako neúspěšné vykonání kolokvia; v IS/STAG se tato skutečnost vyznačí slovem „nesplněno“. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení nebo poruší-li závažným způsobem pravidla konání zkoušky, posuzuje se to jako neúspěšné vykonání zkoušky; v IS/STAG se tato skutečnost vyznačí hodnocením „4“.
10. O hodnocení kolokvia nebo zkoušky v ostat­ních případech rozhodne zkoušející na základě výkonu studenta.

1. Jako kritérium hodnocení kvality studijních výsledků studenta slouží vážený studijní průměr, který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, popřípadě za každý semestr, a za celkové studium před vykonáním státní zkoušky.
2. Vážený studijní průměr se vypočte jako podíl součtu všech známek násobených kreditní hodno­tou příslušných předmětů a celkového součtu dosažitelných kreditů ze zapsaných předmětů zakon­čovaných zkouškou za hodnocené období.
3. Předměty, jejichž splnění bylo uznáno (článek 30), se do váženého studijního průměru zahrnují pouze pro účely výpočtu stupně studijní úspěšnosti podle čl. 25 odst. 2.
4. Do výpočtu váženého studijního průměru se zahrnují i předměty, které byly studentovi do jeho studia započítány (článek 32 a 34).

1. Podmínkou uplatňující se v období mezi zápisem do studia a zahájením výuky v prvním semestru studia, je mít proveden zápis předmětů v souladu s pravidly stanovenými v článku 13. Není přitom rozhodné, zda na dané fakultě provádí již pro první semestr studia zápis předmětů student sám, anebo zda ho v souladu s organizačními potřebami fakulty provádí studijní oddělení.
2. Podmínkou pro pokračování ve studiu uplatňující se ke konci prvního semestru studia je
   1. získání alespoň 20 kreditů z předmětů zapsaných v prvním semestru studia; to neplatí, byl-li si v souladu s ustanovením čl. 13 odst. 1 věty druhé student oprávněn zapsat si v prvním semestru předměty za méně než 20 kreditů, a zároveň
   2. splnění všech křížkových předmětů (čl. 13 odst. 1), jsou-li stanoveny;

   Tuto podmínku je student povinen splnit do konce mezního termínu pro ukončení předmětů z prvního semestru studia stanoveného harmonogramem.

3. Podmínkou uplatňující se v každém dalším semestru studia je provedení zápisu předmětů v souladu s pravidly stanovenými v článku 13; zápis pro druhý a každý další semestr studia provádí student vždy sám.
4. Podmínkou uplatňující se ke konci prvního ročníku studia je
   1. získání alespoň 40 kreditů z předmětů zapsaných v prvních dvou semestrech studia; to neplatí, byl-li si v souladu s ustanovením čl. 13 odst. 1 věty druhé student oprávněn zapsat si v prvním nebo ve druhém semestru předměty za méně než 20 kreditů, a zároveň
   2. úspěšné ukončení předmětu zapsaného podruhé, má-li student pro druhý semestr studia takový předmět zapsaný.

   Tuto podmínku je student povinen splnit do konce mezního termínu pro ukončení předmětů z příslušného ročníku studia stanoveného harmonogramem. Harmonogram nesmí stanovit pozdější den, než je den, v němž v následujícím zimním semestru začíná výukové období.

5. Podmínkou uplatňující se ke konci každého dalšího ročníku studia je
   1. získání alespoň 80 kreditů z předmětů zapsaných ve čtyřech po sobě jdoucích semestrech studia; to neplatí, byl-li si v souladu s ustanovením čl. 13 odst. 1 věty druhé student oprávněn zapsat si v některém z dotčených semestrů předměty za méně než 20 kreditů, a zároveň
   2. úspěšné ukončení předmětu zapsaného podruhé, má-li student v některém ze semestrů příslušného ročníku takový předmět zapsaný.

   Tuto podmínku je student povinen splnit do konce mezního termínu pro ukončení předmětů z příslušného ročníku studia stanoveného harmonogramem.

6. Podmínkou vztahující se ke kvalifikační práci studenta, který ji ve svém studiu zpracovává (čl. 27 odst. 1), je
   1. volba jejího tématu v termínu stanoveném harmonogramem nebo opatřením děkana (čl. 27 odst. 2),
   2. její odevzdání v maximální lhůtě pro odevzdání kvalifikační práce, je-li taková lhůta opatřením děkana stanovena (čl. 28 odst. 2); nestanoví-li opatření děkana maximální lhůtu pro odevzdání kvalifikační práce, platí, že se tato podmínka na dané fakultě neuplatňuje.
7. Podmínkou vztahující se k poslední části státní zkoušky (čl. 2 odst. 2 písm. f.) je
   1. vykonání řádného termínu poslední části státní zkoušky nejpozději do konce akademického roku následujícího po akademickém roce, v němž student splnil podmínky pro přístup k poslední části státní zkoušky (čl. 26 odst. 3),
   2. úspěšné vykonání poslední části státní zkoušky nanejvýš v opravném termínu (čl. 26 odst. 13).
8. Podmínkou vztahující se k přerušení studia, je v souladu s čl. 37 odst. 11 provedení opětovného zápisu do studia do pěti pracovních dnů od
   1. uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno, nebo
   2. od uplynutí dne, v němž bylo přerušení studia rozhodnutím děkana pravomocně ukončeno.
9. Ve studiu lze při plnění výše uvedených podmínek pokračovat jen do dosažení maximální doby studia (čl. 4 odst. 2).
10. Nesplní-li student k rozhodnému dni příslušnou podmínku pro pokračování ve studiu nebo dosáhne-li maximální doby studia, studium mu bude ukončeno. Podrobnosti stanoví příslušná ustanovení tohoto Studijního a zkušebního řádu a shrnuje článek 51.
11. Kontrolu podmínek pro pokračování ve studiu provádí studijní oddělení fakulty nebo osoba pověřená děkanem bez zbytečného odkladu po uplynutí dne, v němž měla být v souladu se Studijním a zkušebním řádem a jej konkretizujícím harmonogramem příslušná podmínka splněna. Zjistí-li, že student nesplňuje některou z podmínek pro pokračování ve studiu, učiní bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů, prostřednictvím IS/STAG výzvu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, jíž se v souladu s § 68 odst. 3 zákona zahajuje řízení o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
12. Děkan může ze závažných studentem řádně doložených důvodů, na základě jeho žádosti podané nejpozději před vydáním rozhodnutí o ukončení studia,
    1. udělit studentovi výjimku spočívající v přiměřeném odložení termínu pro splnění povinnosti, kterou nesplnil, čímž naplnil podmínku pro ukončení studia, doplněnou
    2. stanovením individuálních lhůt, termínů nebo jiných opatření vztahujících se k nejbližšímu semestru studia, popř. nejbližším dvěma semestrům studia, nelze-li podmínku splnit v následujícím semestru, s cílem umožnit mu realizovatelné splnění předmětné podmínky v přiměřeném čase a za potřebné součinnosti ze strany fakulty.
13. Nesplní-li student navzdory stanoveným individuálním opatřením předmětnou povinnost ani po odložení termínu pro její splnění podle odstavce 12, stává se po uplynutí termínu pro odložené splnění povinnosti její nesplnění samostatným důvodem pro ukončení studia. Děkan o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, poskytnout opětovně výjimku podle odstavce 12 již oprávněn není.
14. Témuž studentovi lze z téhož důvodu udělit výjimku pouze jednou, a to i v jeho různých studiích; to neplatí pro výjimku udělovanou pro více studií současně. Udělit témuž studentovi v daném studiu výjimku z jiného důvodu lze pouze za předpokladu, že nebylo možné po něm spravedlivě požadovat, aby opakovanému nesplnění některé nebo jiné z výše uvedených studijních povinností zamezil přerušením svého studia.

1. Studium na vysoké škole se v souladu s ustanovením § 54 zákona ukončuje řádně absolvováním studia v příslušném studijním programu, a to dnem úspěšného vykonání poslední části státní zkoušky předepsané na závěr studia. Podmínky pro přístup ke státní zkoušce nečlenící se na části nebo k její poslední části stanoví čl. 26 odst. 3.
2. Celkové hodnocení absolvovaného studia vyjadřuje stupeň studijní úspěšnosti studenta v průběhu celého studia a klasifikuje se stupni: „absolvoval/-a s vyznamenáním” nebo „absolvoval/-a”. Student absolvoval studium s vyznamenáním, jestliže jeho vážený studijní průměr (článek 23) za dobu celého studia nepřesáhl 1,5 a státní zkoušku vykonal s celkovým hodnocením (čl. 26 odst. 12) „výborně”; v ostatních případech student řádně ukončené studium pouze absolvoval.
3. Absolventům se přiznávají příslušné akademické tituly podle § 45 a § 46 zákona a vydávají doklady podle § 55 odst. 2 a § 57 odst. 1 písm. c) a f) zákona. Absolventi magisterských studijních programů a navazujících magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž částí je obhajoba rigorózní práce (článek 52).
4. Jinak než řádně, tedy neúspěšně, se studium ukončuje některým ze způsobů podle § 56 odst. 1 zákona o vysokých školách. Nejčastěji rozhodnutím o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků, (článek 51), zanecháním studia (článek 50) nebo vyloučením ze studia pro spáchání disciplinárního přestupku (§ 64 zákona).

1. Státní zkouška v bakalářském studiu může mít více částí; stanoví-li tak akreditace studijního programu, je jednou z nich obhajoba bakalářské práce. Státní zkouška v bakalářském studiu nemůže spočívat jen v obhajobě bakalářské práce.
2. Státní zkouška v magisterském nebo navazujícím magisterském studiu může mít více částí; její součástí je obhajoba diplomové práce. Stanoví-li tak akreditace, státní zkouška v magisterském nebo navazujícím magisterském studiu spočívá jen v obhajobě diplomové práce.
3. Student může v příslušném období konat poslední část státní zkoušky (čl. 2 odst. 2 písm. f.), pokud ke dni stanovenému harmonogramem (mezní termín pro splnění podmínek pro přístup k poslední části státní zkoušky) získal ve skladbě předmětů předepsané studijním programem alespoň počet kreditů rovný 60násobku standardní doby jeho studia vyjádřené v letech a vypracoval a řádně odevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci (dále též jen souhrnně „kvalifikační práce“), je-li akreditací předepsána. Nesplněné předměty zapsané nad rámec požadavků podle věty první nejsou pro konání státní zkoušky na překážku.
4. Student musí bez ohledu na její výsledek vykonat řádný termín poslední části státní zkoušky nejpozději do konce akademického roku následujícího po akademickém roce, v němž splnil podmínky podle odstavce 3, nebo v případě studenta v uznané době rodičovství nejpozději do konce akademického roku následujícího po akademickém roce, v němž dovršil uznanou dobu rodičovství, podle toho, která z těchto situací nastane později. Tato povinnost není případným přerušením studia dotčena. Je však naplněna i v případě, že se student z účasti na termínu státní zkoušky omluví (odstavec 8) a jeho omluva je uznána za důvodnou. Nevykoná-li student státní zkoušku v termínu podle věty první, je to považováno za nesplnění studijních požadavků, v důsledku čehož děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51).
5. Student musí úspěšně vykonat poslední část státní zkoušky do dovršení maximální doby studia (čl. 4 odst. 2), jinak je to považováno za nesplnění studijních požadavků, v důsledku čehož děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51).
6. Je-li státní zkouška členěna na více částí, k nimž se student přihlašuje samostatně, může příslušnou část státní zkoušky v příslušném období konat, pokud ke dni stanovenému harmonogramem získal ve skladbě předmětů předepsané studijním programem počet kreditů odpovídající příslušné části studia, jež je touto částí státní zkoušky ukončena; je-li takovou částí obhajoba kvalifikační práce, uplatní se zároveň čl. 28 odst. 1. Odstavec 3 tím není dotčen.
7. Student se přihlašuje k vykonání státní zkoušky nečlenící se na části nebo k její části prostřednictvím IS/STAG v termínu stanoveném harmonogramem; přihlašuje-li se přímo na termín státní zkoušky (čl. 29 odst. 7), nemusí být v IS/STAG uvedeno složení komise pro státní zkoušku (dále jen „komise“). Povinnost přihlásit se ke státní zkoušce se vztahuje i na studenta čekatele (čl. 36 odst. 1 písm. b.), který měl v době přihlašování se k vykonání státní zkoušky přerušené studium. Pokud se čekatel s přerušeným studiem nemůže z technických důvodů k vykonání státní zkoušky přihlásit prostřednictvím IS/STAG, přihlašuje se podáním písemné žádosti o přihlášení ke státní zkoušce učiněné prostřednictvím IS/STAG, datové schránky nebo prostřednictvím tištěné vlastnoručně podepsané žádosti. Výjimečně je čekatel s přerušeným studiem oprávněn přihlásit se k vykonání státní zkoušky i později, a to nejpozději jako student v den následující po opětovném zápisu do studia; v takovém případě však nese riziko, že jeho zařazení na příslušný termín státní zkoušky nebude z organizačních nebo časových důvodů možné. Organizační zajištění konání státní zkoušky, včetně případných požadavků na zápis studijního předmětu, jehož předmětem je vykonání státní zkoušky nebo její části, nebo na přihlášení se k termínu vykonání státní zkoušky nečlenící se na části, termínu příslušné části nebo termínu společnému pro více částí (dále jen souhrnně „termín konání státní zkoušky“), stanoví opatření děkana.
8. Termín konání státní zkoušky, na nějž je přihlášen, je pro studenta závazný. Pokud se v něm k vykonání státní zkoušky nebo její části nedostaví, termín je považován za vyčerpaný. V IS/STAG se vyznačí, že se student nedostavil a zadá se hodnocení 4 (nevyhověl); to neplatí, pokud se student z účasti na termínu státní zkoušky omluví a jeho omluva je uznána. Omluvit se z účasti na termínu státní zkoušky může jen z vážných prokázaných důvodů, zejména zdravotních, a to i dodatečně, nejpozději však do pátého pracovního dne od termínu konání státní zkoušky. Omluva se adresuje děkanovi. Uzná-li studentem prokázané důvody za vážné, odstraní v IS/STAG hodnocení „4“ (nevyhověl) a vyznačí, že se student omluvil, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po uznání omluvy za důvodnou. Je-li to možné a účelné, zařadí zároveň studenta na jiný vhodný termín konaný v daném semestru (dále jen „náhradní termín“). Případný náhradní termín je pro studenta závazný. Ustanovení tohoto odstavce platí obdobně i pro náhradní termín.
9. Jestliže se student k vykonání státní zkoušky nebo její části dostaví, má se za to, že mu v jejím vykonání nebrání žádné relevantní důvody, a to ani zdravotní, ať již spočívající v déle probíhajícím onemocnění nebo v náhlém zhoršení zdravotního stavu v okamžiku bezprostředně předcházejícím zahájení státní zkoušky nebo její části nebo v okamžiku zahájení samotném. Rozhodne-li se student vykonat státní zkoušku nebo její část navzdory tomu, že existují důvody, pro které by jeho „výkon“ mohl být i jen potenciálně ztížen, bere na sebe všechna rizika a důsledky svého rozhodnutí, zejména riziko neúspěchu či horšího hodnocení, než kdyby jeho „výkon“ ztížen nebyl. Po zahájení státní zkoušky nebo její části se tak již nemůže domoci omluvy podle odstavce 8 nebo následného anulování státní zkoušky nebo její části (čl. 29 odst. 11) pro jakýkoli důvod existující v době zahájení, a to ani zdravotní.
10. Odstoupí-li student od státní zkoušky nebo její části po zahájení zkoušení nebo poruší-li závažným způsobem pravidla pro její konání, posuzuje se to jako neúspěšné vykonání; v IS/STAG se tato skutečnost vyznačí známkou „4“ (nevyhověl).
11. O hodnocení státní zkoušky nečlenící se na části nebo o hodnocení části státní zkoušky rozhoduje komise na základě výkonu studenta. Podle míry přesvědčivosti jeho výkonu studentovi udělí hodnocení podle následující klasifikační stupnice:

    Známka	1	2	3	4
    Její slovní vyjádření	Výborně	Velmi dobře	Dobře	Nevyhověl
    Odpovídající označení	A	C	E	F

    Hodnocení „4“ (nevyhověl) vyjadřuje, že student státní zkoušku nečlenící se na části nebo její příslušnou část vykonal neúspěšně; ostatní hodnocení znamenají, že student vykonal státní zkoušku nečlenící se na části nebo její část úspěšně.

12. Člení-li se státní zkouška na více částí, její celkové hodnocení je „4“ (nevyhověl), pokud kteroukoli z jejích částí vykonal neúspěšně. Vykonal-li všechny její části úspěšně, stanoví se celkové hodnocení úspěšně vykonané státní zkoušky na základě hodnocení jednotlivých částí, a to následovně:

    Aritmetický průměr	Méně než 1,5	Méně než 2,5	2,5 nebo vyšší
    Nejhorší přípustné hodnocení části	2 (velmi dobře)	3 (dobře), a to nejvýše dvakrát	3 (dobře)
    Celkové hodnocení	1	2	3
    Jeho slovní vyjádření	Výborně	Velmi dobře	Dobře
    Odpovídající označení	A	C	E

13. Nevyhoví-li student u státní zkoušky nečlenící se na části nebo nevyhoví-li u části státní zkoušky členící se na části, tj. vykoná-li ji neúspěšně, může státní zkoušku nebo její část, u níž nevyhověl, případně každou takovou část, jednou opakovat. Ustanovení odstavců 8 až 12 platí pro opravný termín obdobně.
14. Nevyhoví-li student u obhajoby kvalifikační práce, rozhodne komise zároveň o tom, zda se studentovi ukládá kvalifikační práci přepracovat, zda se mu její přepracování doporučuje, nebo zda bude pro nedostatky vztahující se výhradně k obhajobě a nikoli k práci samotné konána opravná obhajoba původní práce; v takovém případě zůstávají pro opravný termín obhajoby v platnosti i původní posudky.
15. Nevyhoví-li student ani při opravném termínu, je to považováno za nesplnění studijních požadavků. V jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51).

1. Kvalifikační práci nezpracovává student bakalářského studijního programu, pokud v jeho studiu v souladu s platnou akreditací obhajoba bakalářské práce není zařazena. Všichni ostatní studenti bakalářskou nebo diplomovou práci zpracovávají.
2. Téma kvalifikační práce si student volí elektronicky prostřednictvím IS/STAG v termínu stanoveném harmonogramem nebo opatřením děkana. Nezvolí-li si student téma kvalifikační práce v daném termínu, je to považováno za nesplnění studijních požadavků; v jeho důsledku děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51).
3. Podrobnosti týkající se volby, tvorby zadání, vedení a odevzdávání kvalifikační práce, včetně vazby mezi jejím odevzdáním a udělením posledního zápočtu ke kvalifikační práci se vztahujícího, hodnocení kvalifikační práce, jako i požadavky na její obsah a formu, vč. požadavků na řádnou práci se zdroji a s nástroji umělé inteligence, stanoví opatření děkana, a to tak, aby stanovená pravidla zajišťovala kvalitu kvalifikační práce, transparentní, předvídatelné a rovné podmínky pro studenta, který ji zpracovává a obhajuje, a také směřovala k zamezení plagiátorství nebo jiného protiprávního nebo neetického způsobu zpracování kvalifikační práce. Děkan je oprávněn stanovení pravidel, u nichž je to za účelem respektování oborových odlišností vhodné, dále delegovat na vedoucí kateder. V takovém případě v opatření děkana stanoví, která pravidla mají vedoucí kateder namísto něj upravit nebo doplnit, v jaké formě a k jakému datu tak mají učinit, jako i za jakých podmínek je mohou měnit.
4. Vedoucím kvalifikační práce může být
   1. akademický nebo vědecký pracovník příslušející k dané fakultě, který je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo jemu na roveň postaveného,
   2. akademický pracovník příslušející k jiné fakultě JU nebo k jiné vysoké škole, který je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo jemu na roveň postaveného,
   3. zaměstnanec smluvního partnera JU nebo spolupracující zahraniční vysoké školy (dále jen „partnerská škola“), který je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo jemu na roveň postaveného,
   4. odborník působící v praxi, který je absolventem magisterského studijního programu,
   5. v případě bakalářské práce též akademický pracovník příslušející k JU nebo jiné vysoké škole, který je absolventem magisterského studijního programu, výjimečně též student doktorského studijního programu, který není akademickým pracovníkem,
   6. v případě diplomové práce výjimečně též student doktorského studijního programu, pokud je současně ustanoven supervizor, který je akademickým pracovníkem příslušejícím k dané fakultě JU, který je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo jemu na roveň postaveného.
5. Hodnocení předmětu vztahujícího se ke kvalifikační práci konzultuje vedoucí kvalifikační práce, který není akademickým pracovníkem příslušejícím k JU, s vedoucím katedry nebo fakultním garantem práce či obdobnou osobou, která v takovém případě odpovídá za vložení hodnocení ve lhůtě podle čl. 5 odst. 8.
6. Nestanoví-li děkan v opatření nižší počet, platí, že
   1. vedoucí kvalifikační práce, který je akademickým pracovníkem příslušejícím k JU, nemůže vést více než 15 kvalifikačních prací; opatření děkana může stanovit nižší maximální počet vedených kvalifikačních prací,
   2. akademický pracovník příslušející k jiné vysoké škole, vedoucí podle odst. 4 písm. c. a d. nemůže vést více než 3 kvalifikační práce,
   3. student doktorského studijního programu, který není akademickým pracovníkem, může vést nanejvýš 1 kvalifikační práci;

   do tohoto rozsahu se nepočítají již odevzdané kvalifikační práce nebo kvalifikační práce studentů s přerušeným studiem. Kvalifikační práce, které mají konzultanta (odstavec 7), se počítají jen s koeficientem 0,5.

7. Nad rámec vedoucího kvalifikační práce, který je akademickým pracovníkem příslušejícím k JU, může mít kvalifikační práce konzultanta, který vzhledem ke své odborné specializaci vypomáhá při odborném vedení studenta a přiměřeně se podílí na zpracování posudku vedoucího práce. Konzultantem může být jen zaměstnanec nebo student doktorského studijního programu příslušející k dané fakultě, akademický pracovník příslušející k jiné vysoké škole nebo odborník z praxe. O zapojení konzultanta rozhoduje vedoucí práce, student mu k tomu může dát podnět.
8. Kvalifikační práce se vypracovává v jazyce studijního programu. Je-li jím jazyk český, může být kvalifikační práce po domluvě s vedoucím práce a v případě anglického jazyka též se souhlasem osoby stanovené opatřením děkana, vypracována v jazyce slovenském nebo anglickém. V případě kvalifikační práce vypracované v jazyce anglickém odpovídá vedoucí katedry za to, že vedoucí práce, oponent i členové komise pro její obhajobu disponují odpovídající znalostí angličtiny (nejméně na úrovni B2), pokud má být v souladu s opatřením děkana práce v anglickém jazyce i obhajována. Za tím účelem lze určit studentovi, na který z vypsaných termínů se smí přihlásit, popř. požádat o jeho přehlášení nebo ho sám provést. Kvalifikační práce ve studijním programu zaměřeném na cizí jazyk může být zpracována v příslušném cizím jazyce bez dalšího. Povinnost i oprávnění podle věty 3. a 4. platí v tomto případě obdobně. Opatření děkana může stanovit i jiné přípustné jazyky pro zpracování kvalifikační práce odlišné od jazyka studijního programu. V takovém případě musí se zpracováním kvalifikační práce v daném jazyce souhlasit její vedoucí a osoba stanovená opatřením děkana podle věty 2.; věta 3. i 4. se obdobně uplatní i v tomto případě.
9. Součástí kvalifikační práce je prohlášení studenta stanovené příslušným opatřením rektora. Pokud je kvalifikační práce vypracována v jiném jazyce než v češtině, uvede student odpovídající formulaci prohlášení v příslušném jazyce. K uvedenému prohlášení student připojí datum, své jméno a příjmení. V elektronické podobě kvalifikační práce, kterou student odevzdává prostřednictvím IS/STAG, připojí za své jméno a příjmení dovětek „v.r.“, čímž se jeho prohlášení považuje za podepsané. Odevzdává-li v souladu s pravidly stanovenými podle odstavce 3 též tištěnou kopii kvalifikační práce, připojí v ní ke svému jménu a příjmení vlastnoruční podpis.
10. Text představující odevzdanou kvalifikační práci nebo její část nemůže být odevzdán jako text jiné kvalifikační práce nebo jeho část; to neplatí pro zjevně relevantní text dříve obhájené kvalifikační práce přiměřeného rozsahu, který je v pozdější kvalifikační práci řádně citován. V případě souběžného nebo dalšího studia nemůže být jedna kvalifikační práce předložena k posouzení v rámci státní zkoušky ve dvou nebo více různých studiích; to neplatí pro double/multiple degree, pokud tak stanoví smlouva o spolupráci.
11. Student, který odevzdal kvalifikační práci ve svém dřívějším neúspěšně ukončeném studiu, může bez ohledu na vykonání obhajoby či její případný výsledek, požádat o souhlas se zpracováním stejného nebo obdobného tématu. Ke své žádosti přiloží zadání dřívější kvalifikační práce a její úvod a stanovisko původního vedoucího práce; je-li o to následně požádán, je povinen předložit celou rozpracovanou část, popř. celou odevzdanou práci. Příslušná osoba posoudí vhodnost tématu ve vztahu ke studovanému studijnímu programu, resp. jeho případné specializaci, a je-li dána, žádosti studenta vyhoví; to neplatí, pokud tomu brání jiné závažné důvody, jejichž existenci prokáže původní vedoucí práce. Zadáním původní práce není určený vedoucí vázán. Student je oprávněn při zpracování nově zadané kvalifikační práce na stejné nebo obdobné téma využít text zpracovaný v rámci dřívější kvalifikační práce, a to, aniž by to bylo posuzováno jako plagiátorství. Na skutečnost, že nová práce obsahuje dříve odevzdaný text, je však student povinen poukázat v úvodu práce, a to i se zřetelným vymezením, které části nové práce jsou tímto způsobem převzaty. Nová kvalifikační práce musí vždy reflektovat aktuální odborné poznatky, tedy zejména musí vycházet z nejnovějších zdrojů.

1. Student odevzdává kvalifikační práci elektronicky prostřednictvím IS/STAG v termínu stanoveném harmonogramem příslušného akademického roku nebo opatřením děkana; nad rámec toho může fakulta požadovat (čl. 27 odst. 3) odevzdání tištěné kopie kvalifikační práce, resp. více takových kopií. Právní účinky odevzdání kvalifikační práce má však vždy její odevzdání prostřednictvím IS/STAG. Neodevzdá-li student kvalifikační práci v termínu podle věty první, nemůže být v příslušném období připuštěn k její obhajobě. Opatření děkana může stanovit, že lze lhůtu pro odevzdání kvalifikační práce za účelem přístupu k obhajobě v příslušném období podle tohoto odstavce prodloužit.
2. Opatření děkana může stanovit maximální lhůtu pro odevzdání kvalifikační práce; po dobu přerušení studia tato lhůta neběží. Pokud student, v jehož studiu je zařazena (čl. 27 odst. 1), kvalifikační práci v maximální lhůtě pro odevzdání kvalifikační práce neodevzdá, je to považováno za nesplnění studijních požadavků, v důsledku čehož děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51).
3. Odevzdanou kvalifikační práci posuzují nejméně dva oponenti, jedním z nich je její vedoucí. Vedoucí práce je povinen před vypracováním svého posudku zhodnotit výstup automatické kontroly podobností v IS/STAG a v návaznosti na zjištěné uvést, zda práci považuje za plagiát či nikoli. Dojde-li na základě vlastního zhodnocení výstupů automatické kontroly k závěru, že práce je plagiátem, explicitně to uvede ve svém posudku a též se v něm vyjádří k tomu, jak vedl studenta, aby se plagiování nebo jiného protiprávního nebo neetického jednání při zpracování práce student nedopustil, a jak na to student reagoval.
4. Studentovi musí být zpřístupněny posudky oponentů prostřednictvím IS/STAG nejméně pět pracovních dnů před obhajobou.
5. Odevzdaná kvalifikační práce se nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zpřístupňuje veřejnosti, a to prostřednictvím IS/STAG; to neplatí pro kvalifikační práci nebo její část, jejíž zpřístupnění bylo odloženo (odstavec 7). Každý si může ze zpřístupněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Posudky se před konáním obhajoby veřejnosti nezpřístupňují.
6. Bez zbytečného odkladu po obhajobě se prostřednictvím IS/STAG veřejnosti zpřístupňují
   1. posudky oponentů a
   2. záznam o průběhu a výsledku obhajoby (čl. 30 odst. 9);

   to neplatí, byla-li obhajoba anulována (čl. 29 odst. 11).

7. Zpřístupnění kvalifikační práce nebo její části veřejnosti podle odstavce 5 může být odloženo, a to po dobu trvání překážky pro zpřístupnění (pozn. pod čarou č. 31 v zákoně), nejdéle však o pět let. Namísto zpřístupněné kvalifikační práce nebo společně se zpřístupněním její části musí být veřejnosti zpřístupněna informace o odložení zpřístupnění spolu s jeho odůvodněním. Dokumenty podle odstavce 6 musí být zpřístupněny vždy.

1. Části státní zkoušky nebo skutečnost, že se státní zkouška na části nečlení, stanoví akreditace studijního programu.
2. Tematické okruhy, popř. konkrétní otázky nebo formu jejich zveřejnění zajišťující jejich neměnnost pro daný akademický rok a závaznost, formu státní zkoušky, zakázané či povinné pomůcky nebo podklady, případné dílčí členění části státní zkoušky na součásti konané v rámci příslušného termínu části státní zkoušky, jako i další potřebné či vhodné parametry organizace a průběhu státní zkoušky nebo její části zajišťující mj. transparentní, předvídatelné a rovné podmínky pro studenty, stanoví opatření děkana. Je-li to za účelem respektování oborových odlišností vhodné, může opatření stanovení příslušných parametrů dále delegovat na určenou osobu. V takovém případě v opatření děkana stanoví, které parametry mají vedoucí kateder namísto něj upravit nebo doplnit, v jaké formě a k jakému datu tak mají učinit, jako i za jakých podmínek je mohou měnit.
3. Státní zkouška nečlenící se na části musí být realizována v ústní formě. Je-li část státní zkoušky nebo její případná dílčí součást realizována v písemné formě, musí být postupem podle odstavce 2 stanoven také čas pro její vypracování a pravidla pro její hodnocení; ostatní pravidla stanovená v tomto Studijním a zkušebním řádu se pro dílčí součást realizovanou v písemné formě uplatní obdobně. Člení-li se část státní zkoušky na samostatně hodnocené dílčí součásti, musí být stejným postupem stanovena též pravidla pro stanovení výsledného hodnocení části státní zkoušky podle čl. 26 odst. 12.
4. Státní zkouška se koná před zkušební komisí; její průběh a vyhlášení výsledku jsou ze zákona veřejné.
5. Komise má nejméně 3 členy jmenované děkanem z osob, které jsou profesory, docenty nebo mimořádnými profesory nebo jinými odborníky schválenými pro zkoušení při státní zkoušce vědeckou radou fakulty; jednoho z členů komise jmenuje jejím předsedou (dále jen “předseda komise”). Předseda komise odpovídá za řádný průběh státní zkoušky, zejména pak za dodržení pravidel stanovených tímto Studijním a zkušebním řádem a pravidel stanovených podle odstavce 2.
6. Děkan jmenuje samostatnou komisi pro každý termín konání státní zkoušky. Další členy komise může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle § 53 odst. 3 zákona.
7. Termínem se míní ústní zkoušení jednoho nebo více studentů nebo obhajoba kvalifikační práce jednoho nebo více studentů sdružená v rámci jednoho dne na jednom místě u komise zasedající ve stejném složení; to nebrání bezprostřední časové a prostorové návaznosti více termínů za sebou. V případě písemné části státní zkoušky se termínem míní písemné zkoušení jednoho nebo více studentů z totožné části státní zkoušky probíhající současně na jednom nebo více místech, pro nějž je ustavena jediná komise.
8. Komise je oprávněná zkoušet jen za přítomnosti všech svých členů jmenovaných děkanem; to neplatí v případě písemné formy části státní zkoušky, při jejímž zadávání a vypracovávání postačuje přítomnost předsedy komise, anebo přítomnost jiného člena komise v případě, že písemné zkoušení probíhá na více místech zároveň. Na hodnocení písemné zkoušky každého ze zkoušených studentů se však musí podílet všichni členové komise. Krátkodobá důvodná nepřítomnost jednoho člena komise není s požadavkem podle věty první v rozporu. Vyjde-li najevo, že děkanem jmenovaný člen komise nemůže být z vážných důvodů při termínu konání státní zkoušky přítomen, děkan ho bez zbytečného odkladu z komise odvolá a na jeho místo jmenuje člena jiného; to neplatí, zůstane-li komise po odvolání člena, který se nemůže termínu zúčastnit, alespoň tříčlenná, a zároveň ve složení, v němž je kompetentní posoudit výkon studenta. Vyjde-li to najevo až poté, co nelze po děkanovi spravedlivě požadovat postup podle věty předchozí, stačí, že děkan jinou oprávněnou osobu výkonem funkce člena komise pověří a informuje o tom předsedu komise; dané úkony může realizovat i ústně. Takto pověřený člen se považuje za člena děkanem řádně jmenovaného.
9. Hodnocení státní zkoušky nečlenící se na části, jako i hodnocení příslušné části státní zkoušky se zaznamenává do IS/STAG, a to ve lhůtě podle čl. 5 odst. 8. V případě části státní zkoušky konané v písemné formě je následně student po dobu sedmi pracovních dnů ode dne zaznamenání hodnocení do IS/STAG oprávněn nahlédnout na studijním oddělení do zadání, vypracování i hodnocení svého písemného plnění. V případě části státní zkoušky konané v ústní formě, státní zkoušky nečlenící se na části, jako i v případě celkového výsledku státní zkoušky, se nad rámec záznamu do IS/STAG vyhlašuje výsledek veřejně, a to ústní formou v den jejího vykonání. Není-li to možné, vyhlásí se výsledek veřejně v pozdější den; v takovém případě fakulta zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek datum, čas a místo veřejného vyhlášení výsledku státní zkoušky nebo její příslušné části, a to v předstihu nejméně pěti pracovních dnů.
10. O konání státní zkoušky nečleněné na části nebo o její části se pořizuje písemný záznam o průběhu a výsledku státní zkoušky který se uchovává v IS/STAG. Pokud student nevyhoví u státní zkoušky nebo její části konané ústně, musí být ze záznamu patrné, proč se tak stalo, a to v co možná nejvyšší míře konkrétnosti umožňující případný přezkum; liší-li se v případě obhajoby kvalifikační práce zjištění a závěry komise od zjištění a závěrů uvedených v posudcích, musí být v záznamu vysvětleno, z jakých důvodů. Za správnost a obsah záznamu umožňující případný přezkum (odstavec 11), jako i za zadání hodnocení ve lhůtě podle čl. 5 odst. 8, odpovídá předseda komise. Záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce se zpřístupňuje veřejnosti podle čl. 28 odst. 6 písm. b., záznam o průběhu a výsledku jiných částí státní zkoušky se nezveřejňuje.
11. Má-li student k průběhu státní zkoušky námitky, je nutné, aby je uplatnil v písemné podobě prostřednictvím IS/STAG, a to nejpozději do sedmi pracovních dnů od příslušného termínu; jinak jeho právo na uplatnění námitek zaniká. Děkan si vyžádá prostřednictvím jejího předsedy písemné stanovisko komise k námitkám a případně další potřebné podklady, zejména písemná stanoviska či osobní vyjádření dalších osob. Státní zkoušku může děkan přezkoumat pouze po stránce procesní, nikoli po stránce obsahové nebo po stránce adekvátnosti hodnocení výkonu studenta. O námitkách studenta rozhodne do 30 dnů. Dojde-li děkan k závěru, že při termínu konání státní zkoušky došlo k porušení tohoto Studijního a zkušebního řádu nebo pravidel stanovených v souladu s odstavcem 2, a toto porušení mělo nebo mohlo mít vliv na hodnocení státní zkoušky nebo její části, rozhodne o jejím anulování a o zařazení studenta na nejbližší obsahově odpovídající termín konání státní zkoušky nebo její části. Pokud o to student prostřednictvím IS/STAG požádá, je děkan povinen stanovit pro něj samostatný termín i dříve, a to tak, aby se konal nejdříve za týden a nejpozději za tři týdny ode dne, kdy o to student požádal; student může požádat o případný samostatný termín i současně s podáním námitek. Pokud děkan nerozhodne o anulování státní zkoušky, námitky studenta zamítne, a to též, namítá-li student zdravotní či jiné závažné důvody, ač je jejich zohlednění výslovně vyloučeno (čl. 26 odst. 9). Děkan může anulovat státní zkoušku nebo její část i z vlastního podnětu, vyžádá si předtím stanovisko komise.

1. Rozhodnutím o uznání předmětu za splněný je deklarováno, že výstupy z učení, kterých student dosáhl v rámci svého dřívějšího nebo souběžného studia na JU nebo jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, popř. na vyšší odborné škole, jsou srovnatelné s výstupy z učení, kterých by student dosáhl, kdyby daný předmět standardním způsobem úspěšně ukončil ve svém studiu na JU. Uznáním předmětu nesmí být ohrožena kvalita vzdělání studenta.
2. Za splněný lze uznat i předmět, pokud student dosáhl předpokládaných výstupů z učení v rámci celoživotního vzdělání, avšak pouze za předpokladu, že
   1. celoživotní vzdělávání absolvoval úspěšně,
   2. úspěšné vykonání zkoušky nebo splnění jiné studijní povinnosti, z níž vyplývají předpokládané výstupy z učení, je formálně potvrzeno osvědčením podle § 60 odst. 2 nebo mikrocertifikátem, a
   3. příslušná zkouška nebo jiná studijní povinnost, kterou v rámci celoživotního vzdělávání splnil, je na dané vysoké škole zařazena ve studijním plánu akreditovaného studijního programu nebo studijního programu, který daná vysoká škola uskutečňuje na základě institucionální akreditace, nebo takové zkoušce nebo jiné studijní povinnosti svým obsahem, rozsahem a náročností plně odpovídá.
3. Za splněný lze uznat též povinný předmět, pokud student dosáhl požadovaných výstupů z učení na základě jiného povinného předmětu splněného v tomtéž studiu, jedná-li se o předmět zařazený v jiném studijním programu, u něhož je zřejmé, že zahrnuje materii předmětu, o jehož uznání je žádáno.
4. Kreditová hodnota uznaného předmětu je dána popisem předmětu v IS/STAG (čl. 9 odst. 4). Kredity získané uznáním předmětu se započítávají do celkového počtu kreditů, který musí student získat pro úspěšné ukončení studia (čl. 10 odst. 3), nezapočítávají se však do počtu kreditů, jímž je podmíněno pokračování ve studiu (čl. 24 odst. 2, 4 a 5).
5. Předmět ukončený zápočtem nebo kolokviem se uznává s hodnocením „splněno“. Předmět ukončený zkouškou se uznává s hodnocením, které bylo uděleno předmětu, na jehož základě student o uznání předmětu vyučovaného na JU žádá, jedná-li se o hodnocení odpovídající klasifikační stupnici podle čl. 21 odst. 3. Byl-li předmět klasifikován jiným hodnocením nebo žádá-li student o uznání na základě více předmětů zároveň, uznává se předmět s hodnocením 3 (dobře). O uznání předmětu provede děkan nebo jím určený zaměstnanec záznam do IS/STAG a připojí k němu datum, k němuž byl předmět uznán za splněný.
6. Uznáním předmětu za splněný student ztrácí nárok na jeho zápis; to neplatí, jedná-li se o předmět s povolením opakovaného zápisu.
7. Uznání předmětů v souhrnné kreditové hodnotě alespoň 30 kreditů s sebou nese zkrácení maximální doby studia, a to o 6 měsíců za každých dovršených 30 kreditů.
8. Za splněné lze uznat jen předměty, jejichž celková kreditová hodnota nepřesahuje 60 % z celkového počtu kreditů, který musí student získat pro úspěšné ukončení studia (čl. 10 odst. 3). To neplatí,
   1. dosáhl-li student výstupů z učení, na jejichž základě o uznání žádá, výhradně v rámci svého předchozího studia na téže fakultě JU,
   2. je-li rozhodnutí o uznání vydáváno v souvislosti s rozhodnutím o povolení přestupu (článek 48), nebo
   3. je-li rozhodnutí o uznání vydáváno v souvislosti s pokračováním ve studiu po zániku akreditace (článek 49);

   odstavec 9 a 10 tím není dotčen.

9. Za splněný lze uznat jen předmět, pokud od úspěšného vykonání zkoušky nebo splnění jiné studijní povinnosti nebo povinnosti splněné v rámci celoživotního vzdělávání, nebo ode dne vydání mikrocertifikátu ověřujícího příslušné výstupy z učení, na jehož základě je o uznání předmětu žádáno (dále též jen „předmět z dřívějšího studia“), neuplynulo více než sedm let v případě, že má být předmět uznán v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, anebo pět let v ostatních případech.
10. Za splněný nelze uznat předmět,
    1. jehož obsahem je vykonání státní zkoušky nebo její části,
    2. svázaný s vypracováním kvalifikační práce; to neplatí v případech, v nichž to umožní opatření děkana,
    3. jehož úspěšným absolvováním se nabývají výstupy z učení, kterým neodpovídají předpokládané výstupy z učení nabyté studentem v jeho dřívějším nebo souběžném studiu nebo v celoživotním vzdělávání.
11. Opatření děkana může stanovit další případy, v nichž nelze uznat předmět za splněný, pokud je o jeho uznání žádáno na základě předmětu z jiného studia, které bylo úspěšně ukončeno.

1. O uznání předmětu rozhoduje děkan na základě žádosti studenta nebo z moci úřední.
2. Žádost o uznání předmětu vyučovaného JU založenou na předmětu z jiného studia, k jehož splnění došlo přede dnem zápisu do aktuálního studia, resp. o uznání více takových předmětů, je student povinen podat bez zbytečného odkladu po svém zápisu do studia, nejpozději do konce prvního týdne výukového období prvního semestru jeho studia, vztahuje-li se žádost k předmětu, který má student v prvním semestru zapsaný, nebo do konce prvního semestru studia v případě předmětů, které v prvním semestru zapsané nemá. Později podanou žádost děkan pro opožděnost zamítne.
3. Žádost o uznání předmětu vyučovaného JU založenou na předmětu z jiného studia splněného později, než přede dnem zápisu do aktuálního studia, resp. o uznání více takových předmětů, je student oprávněn podat kdykoli v průběhu studia, ve vztahu k aktuálně zapsanému předmětu však nejpozději do konce období pro zápis předmětů. Požádá-li student o uznání předmětu po tomto datu, děkan uznání příslušného předmětu pro opožděnost zamítne.
4. Ve vztahu k předmětům zařazeným v osobních studijních plánech studenta v jeho více souběžných studiích na JU se dává přednost započítávání souběžně zapsaného předmětu (článek 34); podmínkou je zápis totožného předmětu v totožném semestru.
5. Zahraniční předměty splněné v rámci joint/double/multiple degree (článek 42) se neuznávají, pokud jsou zařazeny přímo ve studijním plánu akreditovaného studijního programu; v takovém případě jsou studentem splněny přímo. Zahraniční předměty splněné v rámci zahraniční studijní mobility nebo distančního plnění zahraničních předmětů (článek 40) se neuznávají, do studijního plánu jiného studijního programu se započítávají (článek 32 a 33).
6. Podáním žádosti o uznání předmětu student bere na vědomí, že
   1. uznáním předmětu za splněný student ztrácí nárok na jeho zápis,
   2. předmět zakončený zkouškou, který se uznává na základě předmětu splněného v jiném studiu, jehož hodnocení neodpovídá klasifikační stupnici podle čl. 21 odst. 3, se v souladu s čl. 30 odst. 5 uznává s hodnocením 3 (dobře),
   3. kreditová hodnota uznaného předmětu se započítává do celkového počtu kreditů, který musí student získat pro úspěšné ukončení studia (čl. 10 odst. 3), ale nezapočítává se do počtu kreditů, jímž je podmíněno pokračování ve studiu (čl. 24 odst. 2, 4 a 5),
   4. při uznání předmětů v souhrnné kreditové hodnotě alespoň 30 kreditů děkan rozhodne o zkrácení maximální doby studia, a to tak, že za každý dovršený násobek 30 kreditů zkrátí studium o příslušný násobek 6 měsíců (čl. 30 odst. 7).
7. Žádost o uznání předmětu podává student elektronicky prostřednictvím IS/STAG, tím se má za to, že žádost obsahuje všechny potřebné identifikační údaje. V žádosti student uvede předmět či více předmětů vyučovaných JU, o jejichž uznání žádá, a předmět či více předmětů z jiného studia, na základě jejichž splnění tak činí. K žádosti přiloží doklady prokazující splnění uvedených předmětů z jiného studia, typicky doklad o vykonaných zkouškách nebo dodatek k diplomu, a také informace o těchto předmětech umožňující posouzení vzájemné podobnosti předmětů; obojí v důvěryhodné podobě, nejlépe elektronicky vydaný doklad a odkaz na podrobný popis předmětu na veřejně přístupné internetové stránce vysoké školy. Doklady a informace podle věty třetí se nevztahuje k předmětům z jiného studia, bylo-li jím studium na JU. Další případné náležitosti žádosti může stanovit opatření děkana.
8. Děkan posoudí žádost studenta a její přílohy, popř. další podklady, které si za účelem rozhodnutí opatří, a dojde-li k závěru, že
   1. výstupy z učení, kterých student dosáhl v rámci svého dřívějšího nebo souběžného studia jsou srovnatelné s výstupy z učení, kterých by dosáhl, kdyby daný předmět vyučovaný JU úspěšně ukončil,
   2. jsou splněny další formální podmínky podle čl. 30 odst. 8 a 9 a odstavce 2 a 3 tohoto článku, a
   3. není dána žádná z formálních překážek pro uznání podle čl. 30 odst. 10 nebo 11,

   předmět uzná. Má-li však pochybnosti o naplnění podmínky podle písmena a., podmíní uznání předmětu vykonáním rozdílové zkoušky (odstavec 10 a 11).

9. V písemném vyhotovení rozhodnutí o uznání vydaném na žádost děkan rozhodne o všech předmětech, jichž se žádost o uznání týká, a to, i kdyby v části věci vyhověl a v části věci žádost zamítl, popř. v části věci podmínil vyhovění žádosti rozdílovou zkouškou.
10. Podmínil-li děkan uznání příslušného předmětu vykonáním rozdílové zkoušky, stanoví v rozhodnutí obsah, formu a jiné parametry konání rozdílové zkoušky, jako i zkoušejícího a termín jejího vykonání, který nesmí být dříve než sedm pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí. Při konání rozdílové zkoušky se postupuje obdobně podle ustanovení čl. 22 odst. 6 až 10; student se však k vykonání rozdílové zkoušky nepřihlašuje, dostaví se k jejímu vykonání v termínu stanoveném v rozhodnutí děkana o uznání předmětu. Rozdílová zkouška může mít formu kolokvia.
11. Úspěšnému vykonání rozdílové zkoušky odpovídá hodnocení „úspěšně vykonal“, ve všech ostatních případech se má za to, že student rozdílovou zkoušku úspěšně nevykonal. Opravný termín rozdílové zkoušky není možný, a to ani v případě, že student úspěšně nevykonal rozdílovou zkoušku tím, že se k termínu konání nedostavil; tím není dotčen čl. 22 odst. 7. Hodnocení rozdílové zkoušky se pouze oznamuje studentovi a s podpisem zkoušejícího se poznamenává nebo vkládá do spisu. Dnem úspěšného vykonání rozdílové zkoušky se předmět stává uznaným.
12. Děkan uzná předmět nebo více předmětů za splněné z moci úřední
    1. současně s rozhodnutím o povolení přestupu (čl. 48 odst. 9 písm. b.),
    2. studentovi, který pokračuje ve studiu po zániku akreditace (článek 49), je-li uznání předmětů účelné,
    3. studentovi, který změnil formu studia nebo vzorový studijní plán (článek 47), je-li uznání předmětů účelné,
    4. nebo v jiných případech, kdy je uznání předmětů účelné a děkan má k uznání dostatek podkladů.
13. Před vydáním rozhodnutí o uznání je děkan povinen ověřit případnou existenci dříve uznaných předmětů. Zjistí-li, že společně s předměty, které se chystá uznat, naplňují dříve uznané předměty podmínku pro zkrácení maximální doby studia podle čl. 30 odst. 7, rozhodne zároveň o příslušném zkrácení maximální doby studia.
14. Podrobnosti organizačního zabezpečení uznání předmětu za splněný, jako i případnou roli garanta studijního programu nebo garanta studijního předmětu v posouzení podmínek pro uznání, může stanovit opatření děkana.

1. Započítáním zahraničního předmětu se rozumí, že předmět uskutečňovaný zahraniční vysokou školou (dále jen „zahraniční předmět“), který student úspěšně splnil v rámci zahraniční studijní mobility nebo distančního plnění zahraničních předmětů (článek 40), popř. více takových předmětů, plnohodnotně nahrazuje předmět, popř. více předmětů vyučovaných JU, standardně zařazených ve studijním plánu příslušného studenta. Započítání zahraničního předmětu se nevztahuje na předměty, které jsou součástí akreditovaného studijního plánu joint/double/multiple degree (článek 42).
2. Povinnost studenta absolvovat za účelem přístupu ke státní zkoušce nebo její části (čl. 26 odst. 3 nebo 6) nahrazený předmět se tak započítáním příslušného zahraniční předmětu do jeho studijního plánu stane splněnou. Započítání zahraničního předmětu se však nijak nepromítá do obsahu nebo rozsahu státní zkoušky nebo její části. Student je v případě, že státní zkouška nebo její část ověřuje výstupy z učení, které se na JU nabývají úspěšným ukončením předmětu, který byl ve studijním plánu studenta nahrazen započítaným předmětem, odpovědný za samostatné doplnění příslušných znalostí, schopností nebo jiných výstupů z učení. Za tím účelem je oprávněn účastnit se výuky daného předmětu, pokud to jeho kapacita umožňuje, jako i využít konzultací.
3. Započítáním zahraničního předmětu je zároveň splněna prerekvizita (čl. 12 odst. 1 písm. b.), popř. kontraindikace (čl. 12 odst. 1 písm. d.), vyplývající z předmětu vyučovaného JU, který byl započítaným předmětem nahrazen.
4. Zahraniční předmět se započítá včetně
   1. kreditové hodnoty stanovené předmětu zahraniční vysokou školou, a
   2. hodnocení uděleného vyučujícím předmětu, a to včetně všech případných neúspěšných hodnocení, která úspěšnému hodnocení předmětu předcházela; podrobnosti stanoví rektor svým opatřením.
5. Kreditová hodnota započítaného předmětu se zahrnuje do počtu kreditů potřebných pro pokračování ve studiu podle čl. 24 odst. 2, 4 a 5.
6. Započítání předmětu je založeno na předběžném posouzení započitatelnosti předmětu (čl. 33 odst. 3). To se provádí na základě posouzení výstupů z učení a toho, jak daný předmět přispěje k naplnění profilu absolventa, nikoliv na základě shody či podobnosti příslušných předmětů. Při předběžném posouzení, resp. započítání zahraničního předmětu, je se zřetelem k zájmu na ukončení studia ve standardní době studia nebo jí blízké době kladen důraz na to, aby zahraniční předmět nahradil primárně povinný předmět (A) nebo povinně volitelný předmět (B). Nebude-li to možné, bude zahraničnímu předmětu přiřazen status volitelného předmětu (C).
7. Nezapočítání úspěšně splněného zahraničního předmětu není možné.
8. Umožňuje-li studijní program, aby součástí osobního studijního plánu studenta byla zahraniční praktická stáž, postupuje se při její realizaci obdobně podle ustanovení tohoto článku.

1. Student je povinen před zahájením zahraniční studijní mobility nebo v přiměřeném předstihu před zápisem zahraničního předmětu, požádat o předběžné posouzení započitatelnosti zahraničního předmětu či více takových předmětů (dále jen „předběžné posouzení započitatelnosti“) do studijního plánu jím studovaného studijního programu. Bez předběžného posouzení započitatelnosti předmět nemůže být započítán. Započitatelností zahraničního předmětu se rozumí jeho způsobilost být započítán.
2. Žádost o předběžné posouzení započitatelnosti podává student elektronicky prostřednictvím IS/STAG. V žádosti uvede zahraniční předměty, které si zamýšlí zapsat, přičemž ke každému z nich
   1. dodá informaci o tom, jaké výstupy z učení s jeho absolvováním spojuje zahraniční vysoká škola (ve formě souboru tvořícího sylabus předmětu nebo odkazu na sylabus dostupný online), a
   2. navrhne předmět vyučovaný JU, standardně zařazený ve studijním plánu studenta, o němž má za to, že na základě uvedených výstupů z učení přispěje k naplnění jeho profilu absolventa v rozsahu, v němž nahradí předmět vyučovaný JU.
3. Výstupem předběžného posouzení je informace o tom, jaký předmět vyučovaný JU, standardně zařazený v jeho studijním plánu, popř. více takových předmětů, bude v případě, že student úspěšně ukončí zahraniční předmět, nahrazen započítáním zahraničního předmětu, popř. více zahraničních předmětů. Osoba předběžné posouzení provádějící není návrhem studenta podle odst. 2 písm. b. vázána. Předběžné posouzení započitatelnosti je pro započítání úspěšně splněného předmětu závazné; to neplatí, vyjde-li najevo, že výstupy z učení úspěšně ukončeného zahraničního předmětu v relevantním rozsahu neodpovídají výstupům z učení posuzovaným v rámci předběžného posouzení.
4. Nastanou-li na straně zahraniční vysoké školy okolnosti znemožňující studentovi zapsat si nebo splnit předběžně posouzené zahraniční předměty, avšak umožňující mu zapsat si namísto nich předměty jiné, je student povinen bez zbytečného odkladu podat dodatečnou žádost o předběžné posouzení započitatelnosti, v níž uvede kompletní přehled zahraničních předmětů, které bude plnit, s vyznačením předmětů, u nichž dochází ke změně oproti původní žádosti.
5. Nejpozději do 15 dnů po obdržení oficiálního výpisu výsledků studia (Transcript of Records) nebo v případě distančního plnění zahraničního předmětu, pokud se při něm Transcript of Records nevydává, na základě jiného adekvátního dokumentu vydaného nebo potvrzeného zahraniční vysokou školou prokazujícího úspěšné ukončení zahraničního předmětu, je student povinen vložit příslušný dokument nebo jeho elektronickou kopii do IS/STAG. Následně bude realizováno a v IS/STAG příslušným způsobem zaevidováno započítání.
6. Neobdrží-li student dokument podle odstavce 5 do mezního termínu pro ukončení předmětů (čl. 18 odst. 2), požádá prostřednictvím IS/STAG o odložení kontroly studia.
7. Podrobnosti postupu při započítávání zahraničního předmětu jako i související povinnosti studenta, stanoví rektor svým opatřením.
8. Umožňuje-li studijní program, aby součástí osobního studijního plánu studenta byla zahraniční praktická stáž, postupuje se při její realizaci obdobně podle ustanovení tohoto článku.

1. Student, který na JU souběžně studuje více studií, v nichž má ve stejném semestru zapsaný totožný studijní předmět, plní daný předmět pouze jednou. Závěrečné hodnocení, kterého v předmětu dosáhne, se mu započítá do obou, popř. všech, jeho souběžných studií, v nichž má předmět paralelně zapsaný, a to včetně všech případných neúspěšných pokusů. Kredity, které úspěšným splněním předmětu získá, se mu započítají do každého z dotčených studií způsobem, kterým by se mu započítaly, kdyby předmět úspěšně splnil v každém z těchto studí samostatně.
2. Je-li výuka v paralelně zapsaném předmětu rozvrhována pro více studijních skupin, je student povinen vybrat si ve všech studiích, v nichž má předmět paralelně zapsán, totožnou studijní skupinu tak, aby mu bylo vyhrazeno místo ve výuce pouze jednou. Není-li to z organizačních důvodů možné, požádá o zařazení všech jeho zápisů předmětu do totožné studijní skupiny studijní oddělení. Nejpozději na začátku výuky upozorní na skutečnost, že plní předmět paralelně ve více svých studiích, vyučujícího nebo garanta předmětu. Zapisuje-li do IS/STAG hodnocení předmětu jiná pověřená osoba, upozorní na tuto skutečnost a důsledky z ní plynoucí pro započítávání hodnocení předmětu, vhodným způsobem i jeho.
3. V případě předmětu zakončeného kolokviem nebo zkouškou je student povinen přihlásit se na totožný termín zkoušky nebo kolokvia z daného předmětu v obou svých studiích. Není-li to z kapacitních důvodů možné, informuje o tom postupem podle čl. 5 odst. 2 zkoušejícího; k účasti na zkoušce nebo kolokviu v takovém případě stačí, je-li přihlášen na termín v jednom ze svých studí. Student je povinen nebýt v určitý okamžik přihlášen na více než jeden termín zkoušky nebo kolokvia z titulu více svých studií. Porušení této povinnosti může být kvalifikováno jako disciplinární přestupek; v jeho důsledku může být student i vyloučen ze studia.
4. Osoba oprávněná provádět do IS/STAG záznam hodnocení (čl. 5 odst. 6 písm. a.), je povinna zaznamenat udělené hodnocení do všech paralelních zápisů předmětu, a to vč. totožného data a případně totožné informaci o osobě, která hodnocení udělila, není-li jí daná osoba sama.
5. Zjistí-li student, že mu oprávněná osoba v rozporu s tímto článkem zaznamenala hodnocení příslušného předmětu jen do jednoho z jeho souběžných studií, je povinen ji na to bezodkladně upozornit. Porušení této povinnosti může být kvalifikováno jako disciplinární přestupek; v jeho důsledku může být student i vyloučen ze studia. Vyjde-li na základě upozornění studenta podle věty druhé nebo v jakékoli jiné souvislosti najevo, že došlo v rozporu s tímto článkem k nesprávnému zadání hodnocení, hodnocení se s datem, které mělo být správně zadáno, bezodkladně opraví. Datum a důvod opravy poznamená opravující osoba do poznámky v IS/STAG.

1. Studium může být přerušeno, a to i opakovaně. Nejdelší celková doba přerušení studia, jež se připouští v souladu s § 54 odst. 1 zákona, činí v případě přerušení studia podle čl. 36 odst. 4 písm. b. nebo odst. 5 osm let, v ostatních případech dva roky. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství (čl. 44 odst. 1) se nezapočítává do celkové doby přerušení studia.
2. Přerušení studia spočívá v dočasném pozastavení běhu doby studia a dočasné ztrátě statusu studenta. Osoba s přerušeným studiem nemá práva a povinnosti studenta podle zákona ani jiných právních předpisů, ani podle vnitřních předpisů JU.
3. Osoba s přerušeným studiem není oprávněna účastnit se výuky, zakončování předmětů, konzultací, ani jinak využívat infrastrukturu JU určenou jejím studentům. Využívat ubytovací kapacity kolejí JU je oprávněna jen do konce příslušného akademického roku, a to jen, pokud se tak dohodne s ředitelem kolejí a menz. Využívat ubytovacích a stravovacích kapacit kolejí a menz nebo využívat jiných služeb JU podléhajících přímé úhradě, je osoba s přerušeným studiem oprávněna za stejných podmínek jako ostatní osoby nepříslušející k JU.
4. Přerušení studia nemá vliv na povinnost zaplatit pravomocně vyměřený poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona, a to ani v případě, že rozhodnutí o vyměření poplatku vydané před přerušením studia nabyde právní moci až v době jeho přerušení. Přerušením studia není dotčeno právo se proti rozhodnutí o vyměření poplatku odvolat.
5. Nejpozději pátý pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno, je osoba s přerušeným studiem oprávněna zapsat se opětovně do studia. Pokud tak neučiní a nejpozději do pěti pracovních dnů nepožádá o náhradní termín zápisu nebo pokud se nezapíše ani v náhradním termínu, je to považováno za nesplnění studijních požadavků, v důsledku čehož děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51). V takovém případě se má za to, že do dne ukončení studia podle věty předchozí přerušení studia trvá.

1. Student má na přerušení studia nárok, pokud
   1. v semestru, v němž již skončilo výukové období, získal alespoň 20 kreditů (pro účely části osmé dále též jen “řádně plnící student”), a zároveň o přerušení studia požádá (čl. 39 odst. 1) nejpozději v den předcházející výukovému období následujícího semestru. Má se za to, že student splnil podmínku spočívající v zisku alespoň 20 kreditů, pokud v souladu s čl. 13 odst. 1 větou druhou nebyl v semestru, v němž již skončilo výukové období, povinen zapsat si předměty v souhrnné kreditové hodnotě alespoň 20 kreditů, nebo
   2. již splnil všechny studijní povinnosti, které mu zbývají pro přístup k poslední části státní zkoušky (dále též jen “čekatel”) podle čl. 26 odst. 3, a to i v případě, že již státní zkoušku jednou neúspěšně vykonal, nebo
   3. je studentem v uznané době rodičovství (článek 44);

   to neplatí v případě studenta podle písm. a. nebo b., pokud je ke dni rozhodování o jeho žádosti účastníkem řízení o ukončení studia podle článku 51, účastníkem disciplinárního řízení podle § 69 zákona nebo řízení o vyloučení ze studia na základě § 67 zákona.

2. Student joint/double/multiple degree, který je zároveň zapsaný ve studiu na partnerské vysoké škole, má na přerušení studia nárok jen v rozsahu, v němž bude zároveň přerušeno jeho studium na partnerské vysoké škole.
3. Studentovi může být na žádost studium přerušeno i v případě, že nesplňuje podmínky podle odstavce 1, pokud prokáže, že mu v pokračování ve studiu brání závažné důvody, zejména zdravotní nebo sociální, které není možné nebo vhodné nahradit jinými dostupnými opatřeními, zejména individuálním harmonogramem studia (článek 46).
4. Studentovi děkan přeruší studium z moci úřední,
   1. je-li to potřebné pro ochranu jeho práv; újma, kterou přerušení studia může studentovi způsobit, nesmí být větší než újma, která se přerušením studia odvrací,
   2. v případě dočasné ztráty zdravotní způsobilosti, byla-li podmínkou pro přijetí ke studiu,
   3. jedná-li se o virilního studenta JU podle čl. 42 odst. 5 písm. c.
5. Studentovi může děkan přerušit studium z moci úřední též v případě, že i přes výzvu učiněnou po splatnosti poplatku za studium podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona je v prodlení s jeho úhradou.
6. S výjimkou studenta v uznané době rodičovství (odst. 1 písm. c.) a studenta, jemuž je potřebné přerušit studium z moci úřední pro ochranu jeho práv (odst. 4 písm. a.), nelze studentovi přerušit studium, je-li účastníkem řízení o ukončení studia podle článku 51, účastníkem disciplinárního řízení podle § 69 zákona nebo řízení o vyloučení ze studia na základě § 67 zákona.

1. Studium se přerušuje
   1. od prvního dne semestru začínajícího po podání žádosti řádně plnícím studentem (čl. 36 odst. 1 písm. a.) nebo ode dne uvedeného v žádosti čekatele nebo studenta v uznané době rodičovství; nejdříve však ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia,
   2. od prvního dne semestru následujícího po dni, v němž děkan zjistí, že je student v prodlení s úhradou poplatku za studium podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona, nejdříve však ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia,
   3. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia ve všech ostatních případech.
2. Studium se přerušuje do posledního dne posledního semestru uvedeného v žádosti řádně plnícím studentem, nejdéle však do posledního dne semestru předcházejícího semestru, v němž by daný student přesáhl nejdelší celkovou dobu přerušení (čl. 35 odst. 1).
3. Studium čekatele se přerušuje do dne předcházejícího nejbližšímu období, v němž se na dané fakultě konají státní zkoušky, na které čeká. Vyplývá-li z žádosti čekatele záměr vykonat státní zkoušku až v pozdějším období, přerušuje se studium do dne předcházejícího takovému pozdějšímu období; to neplatí, brání-li tomu vážné okolnosti. Věta první platí obdobně i pro čekatele, kterému děkan přerušuje studium z moci úřední z důvodu ochrany jeho práv (čl. 36 odst. 4 písm. a.). Čekatel, jehož studium bylo přerušeno, je v průběhu přerušení studia oprávněn přihlásit se v termínu stanoveném harmonogramem k vykonání státní zkoušky. Podrobnosti stanovuje čl. 26 odst. 7.
4. Studium studenta v uznané době rodičovství se přerušuje do dne uvedeného v žádosti, nejpozději však do dne, v němž dovrší uznanou dobu rodičovství.
5. Studentovi, kterému se přerušuje na jeho žádost, aniž by měl na přerušení studia nárok (čl. 36 odst. 3), se při zohlednění povahy překážek, které mu ve studiu brání, a studijního plánu jeho studia studium přerušuje typicky
   1. do posledního dne semestru, v němž započalo přerušení jeho studia nebo semestru následujícího, pokud o přerušení studia požádal v průběhu výukového období, nebo
   2. do posledního dne výukového období semestru následujícího po semestru, v němž započalo přerušení, nebo semestru po něm následujícího, pokud o přerušení studia požádal v průběhu zkouškového období.

   Je-li to s ohledem na stav plnění studijních povinností studenta účelné, může děkan přerušit i do jiného vhodného dne.

6. Při stanovení posledního dne přerušení z moci úřední z důvodu ochrany jeho práv (čl. 36 odst. 4 písm. a.) postupuje děkan obdobně podle odstavce 5 s tím, že postup podle písm. a. nebo b. je namísto dnem podání žádosti určen dnem vydání rozhodnutí.
7. Přerušuje-li děkan studium z moci úřední z důvodu dočasné ztráty zdravotní způsobilosti (čl. 36 odst. 4 písm. b.) nebo nezaplacení poplatku za studium (čl. 36 odst. 5), přerušuje studium do dne, v němž student dosáhne maximální doby studia podle čl. 4 odst. 2.
8. Přerušuje-li děkan studium z moci úřední virilnímu studentovi JU (čl. 36 odst. 4 písm. c.), přerušuje mu studium do dne, do něhož se mu přerušuje studium na jeho mateřské partnerské škole.
9. Student, jemuž bylo povoleno přerušení studia na žádost (čl. 36 odst. 1 nebo 3), nebo student, jemuž bylo studium přerušeno z důvodu ochrany jeho práv, je oprávněn požádat děkana o zkrácení nebo prodloužení doby přerušení; postup stanovuje čl. 39 odst. 6. Děkan jeho žádosti vyhoví, splňuje-li některou z podmínek pro přerušení podle čl. 36 odst. 1 nebo 3, avšak nový konec přerušení stanoví s ohledem na možnost studenta plynule pokračovat ve studiu s přihlédnutím k zásadám pro stanovení posledního dne přerušení podle odstavce 2 a 5.
10. Student, jemuž děkan přerušil studium z důvodu nezaplacení poplatku za studium (čl. 36 odst. 5), je oprávněn požádat o předčasné ukončení přerušení; postup stanovuje čl. 39 odst. 6. Děkan jeho žádosti vyhoví, pokud student prokáže, že poplatek za studium, jehož nezaplacení bylo důvodem k přerušení studia, zaplatil nebo byl vymožen mimo vůli studenta. Přerušení studia se v takovém případě ukončuje k nejbližšímu vhodnému dni umožňujícímu studentovi plynulé pokračování ve studiu, nejdříve však ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o předčasném ukončení přerušení. V případě, že student, jemuž bylo přerušeno studium z důvodu dočasné ztráty zdravotní způsobilosti (čl. 36 odst. 4 písm. b.), prokáže její opětovné nabytí, uplatní se tento odstavec obdobně.
11. Nejpozději pátý pracovní den od uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno, nebo od uplynutí dne, v němž bylo přerušení studia rozhodnutím děkana pravomocně ukončeno podle odstavce 10, je osoba s přerušeným studiem oprávněna zapsat se opětovně do studia. Pokud tak neučiní a nejpozději do pěti pracovních dnů nepožádá o náhradní termín zápisu nebo pokud se nezapíše ani v náhradním termínu, je to považováno za nesplnění studijních požadavků, v důsledku čehož děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51). V takovém případě se má za to, že do dne ukončení studia podle věty předchozí, přerušení studia trvá.

1. Současně s rozhodnutím o přerušení studia děkan rozhodne o zrušení zápisu případně zapsaných předmětů vztahujících se k semestru postiženému přerušením studia. To neplatí
   1. vyhovuje-li děkan žádosti o přerušení podané v průběhu zkouškového období,
   2. vydává-li děkan rozhodnutí z moci úřední podle čl. 36 odst. 3 v den, který spadá do zkouškového období.
2. Rozhodne-li děkan o zrušení zápisu předmětu, hledí se na daný předmět, jako kdyby v daném semestru zapsán nebyl, a na případné dosavadní plnění studenta v předmětu, jako by v něm nikdy neplnil.
3. V ostatních případech zůstávají předměty studenta zapsány, a to včetně všech hodnocení, která v nich student před přerušením studia získal, jako i včetně případných zkouškových termínů, které student před přerušením studia vyčerpal. Nevyčerpané termíny mu zůstávají k dispozici ve zkouškovém období, v němž se ke studiu opětovně zapsal. Dílčí studijní povinnosti, které splnil před přerušením studia v předmětech, které do dne přerušení studia úspěšně neukončil, se studentovi započítávají jako splněné pro případ dalšího plnění studijních povinností společně mu umožňujících v průběhu příslušného zkouškového období dosud nesplněný předmět úspěšně ukončit.
4. Zapíše-li se student opětovně do studia v průběhu zkouškového období, může děkan na žádost studenta rozhodnout o jeho právu konat v daném zkouškovém období i zkoušky z jím zapsaného předmětu, který nebyl v příslušném semestru vyučován. Pokud tak učiní, pověří garanta předmětu, aby naplnění práva studenta zajistil.

1. Žádost o přerušení studia je řádně plnící student (čl. 36 odst. 1 písm. a.) povinen podat do konce zkouškového období, v němž splňuje nárok na přerušení studia. Při pozdějším podání žádosti student nárok na přerušení studia ztrácí; to nebrání vyhovění žádosti podle čl. 36 odst. 3.
2. V ostatních případech je student oprávněn podat žádost kdykoli po nastoupení důvodů k jejímu podání.
3. Podáním žádosti student bere na vědomí, že v případě přerušení studia
   1. se v důsledku pravděpodobného odložení dne úspěšného ukončení jeho studia zvyšuje riziko změny nebo zániku akreditace jím studovaného studijního programu,
   2. může být v důsledku trvání přerušení studia ke dni, v němž na fakultě začíná zápis předmětů nebo přihlašování se k termínům kolokvií nebo zkoušek jeho možnost zapsat si předmět nebo přihlásit se k termínu omezena zápisem nebo přihlášením se studenty, kteří svého práva využili dříve,
   3. bude v souladu s čl. 38 odst. 1 jím provedený zápis předmětů zrušen,
   4. zůstanou v ostatních případech předměty zapsány, a to včetně všech důsledků s tím souvisejících,
   5. může v průběhu přerušení studia požádat o prodloužení nebo zkrácení doby přerušení.
4. Žádost podává student prostřednictvím IS/STAG, tím se má za to, že žádost obsahuje všechny potřebné identifikační údaje. V žádosti student vymezí období, v němž požaduje, aby jeho studium bylo přerušeno, a uvede, čím žádost odůvodňuje a nejedná-li se o informace známé JU z její úřední evidence, připojí důkazy na podporu svých tvrzení. K období vymezenému v žádosti děkan při svém rozhodování přihlédne, avšak pouze v rozsahu, v němž mu to umožnuje příslušné ustanovení článku 37.
5. O žádosti studenta rozhodne děkan bez zbytečného odkladu. Z moci úřední rozhodne do 30 dnů od zjištění skutečnosti podle čl. 36 odst. 4 nebo kdykoli od zjištění skutečnosti podle čl. 36 odst. 5.
6. Žádost o zkrácení nebo prodloužení doby přerušení (čl. 38 odst. 9) nebo o předčasné ukončení přerušení (čl. 38 odst. 10) je osoba s přerušeným studiem oprávněna podat prostřednictvím IS/STAG nejpozději v poslední den přerušení studia. Podáním žádosti se automaticky prodlužuje doba, na kterou bylo studium přerušeno, a to nejméně do dne, v němž rozhodnutí nabyde právní moci.

1. Osobní studijní plán studenta (čl. 8 odst. 4) může být vedle studijních předmětů uskutečňovaných JU tvořen i předměty uskutečňovanými zahraniční vysokou školou (dále jen „zahraniční předměty“). Nejedná-li se joint/double/multiple degree (článek 42), je jejich plnění ve vztahu ke studijnímu plánu dobrovolné. Dobrovolné plnění zahraničních předmětů může spočívat v
   1. účasti studenta JU na výuce realizované zahraniční vysokou školou a s ní spojeným pobytem studenta v místě působení vysoké školy (dále jen „zahraniční studijní mobilita“), zpravidla bez současné účasti na výuce realizované JU, nebo
   2. v distanční účasti studenta JU na výuce realizované zahraniční vysokou školou, zpravidla za současné účasti na výuce realizované JU, a to aniž by student v zemi, kde působí příslušná zahraniční vysoká škola, pobýval a byl jejím řádným studentem směřujícím k úspěšnému ukončení studia na dané zahraniční vysoké škole (dále též jen „distanční plnění zahraničních předmětů“).
2. Veškeré parametry zahraničního předmětu, včetně způsobu jeho zakončení, kreditové hodnoty a podmínek pro úspěšné ukončení předmětu, jako i veškerá organizační pravidla k předmětu se vztahující, stanovuje příslušná zahraniční vysoká škola. Ostatní parametry studia, mimo jiné podmínky pro pokračování ve studiu (článek 24), se řídí pravidly JU. Tam, kde tento Studijní a zkušební řád spojuje určité následky nebo podmínky s kreditovou hodnotou předmětu (zejména čl. 14 odst. 2 a čl. 24 odst. 2, 4 a 5), míní se jí i kreditová hodnota zahraničního předmětu.
3. Seznam předmětů umožňujících plnění v rámci zahraniční studijní mobility zveřejňuje příslušná zahraniční vysoká škola. Student je povinen zapsat si z nich předměty, jejichž splněním bude směřovat k úspěšnému ukončení studia ve standardní době studia nebo jí blízké době, a to též tím, že se bude jednat o předměty v souhrnné kreditové hodnotě přibližně 30 kreditů, nejméně však 20 kreditů (čl. 13 odst. 1).
4. Úspěšně splněné zahraniční předměty se započítávají do studijního plánu jako řádně splněné studijní povinnosti. Podrobnosti stanovuje článek 32 a 33.
5. Umožňuje-li studijní program, aby součástí osobního studijního plánu studenta byla zahraniční praktická stáž, postupuje se při její realizaci obdobně podle ustanovení pro zahraniční studijní mobilitu.

1. V semestru, v němž se student účastní zahraniční studijní mobility, zůstává studentem JU, avšak bez povinnosti zapsat si ve studiu předměty vyučované JU – platí pro něj zvláštní režim podle čl. 13 odst. 1 věty čtvrté. Pokud si však předměty vyučované JU dobrovolně zapíše, je odpovědný za jejich splnění.
2. Vyučující předmětu, jehož přítomnost ve výuce je v souladu s čl. 9 odst. 4 nebo čl. 17 odst. 3 povinná, může studentovi účastnícímu se zahraniční studijní mobility, který si zapsal předměty vyučované JU, na jeho žádost stanovit namísto povinné přítomnosti adekvátní náhradní plnění. To neplatí, pokud charakter výuky nebo získávaných kompetencí adekvátně nahradit přítomnost ve výuce neumožňuje. Student je povinen požádat o náhradní plnění bez zbytečného odkladu po zápisu předmětu; k žádosti připojí podklad prokazující rozsah jeho zahraniční studijní mobility. Není-li studentovi náhradní plnění umožněno, je povinen zápis předmětu zrušit. Pokud tak neučiní, nese plně následky své případné nepřítomnosti ve výuce zapsaného předmětu a s nimi spojeného hodnocení.
3. Byl-li studentovi účastnícímu se zahraniční studijní mobility zápis určitých předmětů vyučovaných JU s ohledem na charakter studijního plánu nebo na postup studenta ve studiu přímo doporučen příslušnou osobou, může mu být za účelem jejich splnění udělen individuální harmonogram studia (článek 46).
4. Individuální harmonogram studia může být studentovi účastnícímu se zahraniční studijní mobility udělen též v případě, že se z důvodu rozdílné organizace akademického roku na zahraniční vysoké škole a JU překrývají různé semestry studia natolik, že by řádné plnění studijních povinností na obou vysokých školách, ač umístěných do různých semestrů studia, vyžadovalo přítomnost studenta na dvou různých místech zároveň.

1. Obligatorní součástí studijního plánu joint/double/multiple degree jsou povinné zahraniční předměty těmito vysokými školami uskutečňované; mohou jimi být i studijní předměty povinně volitelné a volitelné. Student joint/double/multiple degree je zpravidla povinen plnit zahraniční předměty v místě působení dané zahraniční vysoké školy, s čímž souvisí potřeba v daném místě studijně pobývat, to nevylučuje jiný režim plnění v rámci double/multiple degree.
2. Studijní předměty, které jsou od počátku zařazené ve studijním plánu joint/double/multiple degree, jsou jeho samozřejmou součástí i v případě, že se jedná o zahraniční předměty; nepodléhají proto potřebě jakéhokoli uznání nebo započítání podle části sedmé. Tím není dotčeno právo studenta joint/double/multiple degree zapsaného ve studiu na JU realizovat jinou zahraniční studijní mobilitu nebo plnit jiné zahraniční předměty v režimu ustanovení článku 40, je-li to v souladu s platnou akreditací, popř. požádat o jejich uznání v ostatních případech.
3. Veškeré parametry zahraničního předmětu zařazeného ve studijním plánu joint/double/multiple degree, včetně způsobu jeho zakončení, kreditové hodnoty a podmínek pro úspěšné ukončení předmětu, jako i veškerá organizační pravidla k předmětu se vztahující, stanovuje příslušná partnerská škola. Parametry předmětu vyučovaného JU, se řídí pravidly JU. Tam, kde tento Studijní a zkušební řád spojuje určité následky nebo podmínky s kreditovou hodnotou předmětu (zejména čl. 14 odst. 1 a čl. 24 odst. 2, 4 a 5), míní se jí i kreditová hodnota zahraničního předmětu zařazeného ve studijním plánu joint/double/multiple degree.
4. Ostatní parametry studia, není-li s ohledem na smlouvu o spolupráci mezi JU a partnerskou školou v tomto Studijním a zkušebním řádu stanoveno jinak, se řídí Studijním a zkušebním řádem.
5. Pro joint/double/multiple degree dále platí:
   1. vznik statusu studenta a postup, který mu předchází, včetně případných podmínek pro přijetí, se řídí pravidly vysoké školy, která studentovi status jejího studenta přiznává,
   2. přijímá-li děkan ke studiu v joint/double/multiple degree uchazeče, který není studentem partnerské vysoké školy, postupuje plně v souladu s ustanoveními § 48 až 51 zákona,
   3. stanoví-li vzájemná dohoda o spolupráci při uskutečňování studijního programu právo studenta partnerské školy na to, aby se z titulu svého statusu studenta této školy (dále jen „mateřská partnerská škola“) stal zároveň studentem JU (dále jen „virilní student JU“), děkan ho na základě jeho přihlášky ke studiu a po ověření, že splňuje podmínky pro přijetí podle § 48 zákona, ke studiu v příslušném joint/double/multiple degree přijme; v rozhodnutí mu stanoví způsob a lhůtu pro zápis do studia,
   4. přerušení studia studenta JU se řídí pravidly JU. Pokud však virilnímu studentovi JU přerušila studium jeho mateřská partnerská škola, přeruší mu děkan z moci úřední ve stejném rozsahu i studium na JU; opětovné pokračování ve studiu je u virilního studenta JU navázáno na jeho opětovné pokračování ve studiu na mateřské partnerské škole,
   5. harmonogram může stanovit termíny, u nichž je to pro joint/double/multiple degree důvodné, odlišně,
   6. je-li to s ohledem na organizaci akademického roku na partnerské vysoké škole důvodné, může opatření děkana stanovit pro joint/double/multiple degree odlišnou lhůtu pro vykonání řádného termínu poslední části státní zkoušky než stanovuje čl. 24 odst. 7 písm. a.,
   7. podmínky pro pokračování ve studiu studenta JU, a to i virilního, se řídí ustanovením článku 24; to neplatí
      1. pro podmínky vztahující se k zápisu předmětů (čl. 24 odst. 1 a 3) v semestru, v němž student realizuje studijní pobyt na partnerské škole, a
      2. pro podmínky vztahující se k získání kreditů za úspěšně ukončené předměty (čl. 24 odst. 2, 4 a 5) v semestru, v němž student realizuje studijní pobyt na partnerské škole,
   8. jiné, než úspěšné ukončení studia virilního studenta JU na mateřské partnerské škole, je považováno za nesplnění studijních požadavků; v důsledku toho děkan rozhodne o ukončení studia (článek 51).
   9. student JU ukončuje úspěšně studium na JU vykonáním státní zkoušky nebo její poslední části za podmínek a postupem podle části šesté a studium na partnerské vysoké škole za podmínek a způsobem jí stanoveným. Jedná-li se o část státní zkoušky, která je v souladu s platnou akreditací realizována na partnerské škole, koná se příslušná část státní zkoušky za podmínek a postupem podle příslušných předpisů partnerské školy.

1. Student se specifickými potřebami má v indikovaných situacích, osvědčených vedoucím Centra pro rovné příležitosti JU, právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru nebo ročníku studia, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Toto právo je uskutečňováno prostřednictvím individuálního har­monogramu studia (článek 46).
2. Podrobnosti jako i další podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na JU a podmínky pro jejich využívání stanovují Pravidla zajišťování podpůrných opatření na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

1. Uznanou dobou rodičovství je doba, po kterou by jinak trvala mateřská či rodičovská dovolená rodičů nebo jiných osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů (dále jen „jiné osoby“). Rodičovskou dovolenou jsou matka i otec, resp. jiné osoby, oprávněny čerpat zároveň. Mateřskou dovolenou je oprávněn čerpat jen jeden z rodičů, popř. jiná osoba. Fakulty jsou v rámci uskutečňování akreditovaných studijních programů povinny činit vhodná opatření pro studium rodičů a jiných osob po uznanou dobu jejich rodičovství, a to zejména prostřednictvím následujících práv a výhod; další práva a výhody mohou být stanovena v opatření děkana.
2. Není-li zjištěno, že má být v souladu s příslušnými právními předpisy určena v konkrétním případě jinak, má se za to, že doba, po kterou by jinak trvala mateřská dovolená, začíná prvním dnem osmého týdne před očekáváným termínem porodu a končí posledním dnem dvacátého druhého týdne po očekávaném termínu porodu nebo třicátého prvního týdne v případě dvojčat nebo vícerčat.
3. Není-li zjištěno, že má být v souladu s příslušnými právními předpisy určena v konkrétním případě jinak, má se za to, že uznaná doba rodičovství trvá u matky po celou dobu, po kterou by jinak trvala mateřská dovolená a dále až do 3 let věku dítěte, a zároveň u otce ode dne porodu do 3 let věku dítěte.
4. Pro studium v průběhu uznané doby rodičovství platí, že
   1. po celou její dobu má student právo přerušit studium (část osmá), a že doba přerušení v průběhu uznané doby rodičovství se nezapočítává do maximální doby přerušení,
   2. pokud tak neučiní, má právo využít individuální harmonogram studia (článek 46) nebo jiných vhodných opatření případně stanovených JU nebo fakultou,
   3. se doba studia v průběhu uznané doby rodičovství nezapočítává do doby studia rozhodné pro vyměření poplatku za studium podle § 58 odst. 3 zákona.
5. V souvislosti s těhotenstvím a péčí o dítě má student v případě, že studium v daném období nepřeruší, po dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání jeho mateřské dovolené, právo na
   1. prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro pokračování ve studiu (článek 24),
   2. na opakovanou změnu termínu zkoušky z důvodu těhotenství nebo péče o dítě.
6. Právo podle odst. 5 písm. a. se uplatňuje prostřednictvím individuálního harmonogramu studia (článek 46) a obdobně platí i mimo uznanou dobu rodičovství v případě neodkladné péče o dítě delší než jeden měsíc.
7. JU nemá možnost zjistit rozhodné skutečnosti bez součinnosti studenta, proto je pro uplatnění práv a výhod podle odstavce 4 a 5 potřebné prokázání skutečností rozhodných pro posouzení statusu studenta v uznané době rodičovství nebo prokázání toho, že příslušnému studentovi svědčí doba, po kterou by jinak čerpal mateřskou dovolenou. To může student učinit jednotně pro všechny fakulty a budoucí postupy tím, že prostřednictvím IS/STAG požádá o stanovení uznané doby rodičovství. K žádosti student přiloží elektronicky vydaný nebo autorizovaně zkonvertovaný
   1. těhotenský průkaz nebo jemu obdobný dokument, který pro potřeby JU osvědčuje těhotenství a mateřství ode dne jeho vydání do konce 8. týdne po předpokládaném termínu porodu,
   2. rodný list dítěte osvědčující otcovství a mateřství po dobu následující po porodu,
   3. popř. dokument prokazující postavení jiné osoby podle § 21 odst. 1 písm. f) zákona.

   Neučiní-li tak, je povinen uplatnit a prokázat právní titul pro požadované právo nebo výhodu jednotlivě při relevantním právním postupu.

1. Student, který je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, má v souvislosti s touto skutečností právo na úpravy průběhu studia, která mu umožní účast na reprezentaci a nezbytnou přípravu. Toto právo může být realizováno
   1. prostřednictvím individuálního harmonogramu studia. nebo
   2. jednorázovým zrušením zápisu předmětu nebo více předmětů.
2. O status sportovního reprezentanta musí student požádat prostřednictvím IS/STAG. K žádosti přiloží elektronicky vydané nebo autorizovaně zkonvertované potvrzení o tom, že je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydané sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice.
3. Opatření podle odstavce 1 je možné uplatnit i ve prospěch jiného studenta prokazatelně plnícího strategické nebo jinak celospolečensky významné úkoly, a to zejména, jedná-li se o studenta, který byl zařazen do aktivní zálohy podle branného zákona, je-li jeho účelem umožnit mu účast na vojenském cvičení podle téhož zákona, nebo organizovaně se podílejícího na zajišťování likvidace rozsáhlých následků živelních a jiných mimořádných událostí, popř. ve prospěch studenta, který na podnět nebo se souhlasem děkana vykonává studijní stáž nebo pracovní stáž, jejímž prostřednictvím mimořádně přispívá k naplňování třetí role JU.

1. Individuální harmonogram studia spočívá ve stanovení opatření umožňujících časové a(nebo) obsahové rozvolnění studia v případech, v nichž to výslovně umožňuje Studijní a zkušební řád (článek 41, 43 až 45). Výjimečně může zahrnovat též právo studenta na to, aby mu garant předmětu nebo jím pověřený vyučující namísto povinné přítomnosti stanovil adekvátní náhradní plnění; to neplatí, pokud charakter výuky nebo získávaných kompetencí adekvátně nahradit přítomnost ve výuce neumožňuje. Student je v takovém případě povinen požádat o náhradní plnění bez zbytečného odkladu po udělení individuálního harmonogramu studia; k žádosti připojí rozhodnutí o individuálním harmonogramu studia.
2. Časové rozvolnění studia spočívá v přiměřeném prodloužení lhůt vztahujících se k průběžnému plnění studijních požadavků, v oddálení dne, v němž je možné předmět úspěšně ukončit (čl. 18 odst. 2), nebo termínu pro odevzdání kvalifikační práce (čl. 28 odst. 1), popř. v prodloužení maximální doby studia podle čl. 4 odst. 2 nebo případné maximální lhůty pro odevzdání kvalifikační práce podle čl. 28 odst. 2.
3. Obsahové rozvolnění studia spočívá v povolení zapsat si a splnit předměty v nižší než požadované kreditové hodnotě (čl. 13 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 a 3), nejméně však v poloviční. To neplatí, navrhne-li Centrum pro rovné příležitosti JU nižší povolený počet kreditů.
4. O individuálním harmonogramu studia rozhoduje děkan na základě odůvodněné a řádně doložené žádosti studenta nebo z moci úřední a na základě podnětu Centra pro rovné příležitosti JU. Student je v žádosti povinen uvést, jaká konkrétní opatření navrhuje a z jakých důvodů vztahujících se k jeho specifické situaci podle článku 41, 43, 44 nebo 45. Svá tvrzení je povinen doložit. Děkan není návrhem studenta vázán, je však oprávněn s ním individuální harmonogramu studia ještě před vydáním rozhodnutí konzultovat. Podrobnosti postupu při rozhodování o individuálním harmonogramu studia vč. případného zapojení relevantních osob, stanoví děkan opatřením děkana.
5. K časovému rozvolnění studia děkan přistoupí v případě relativně krátkodobého ztížení možnosti studenta řádně plnit studijní povinnosti, zejména pak, jedná-li se o studium v době, po kterou by jinak trvala mateřská dovolená. V takovém případě rozvolní studium tak, aby lhůty pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru nebo ročníku skončily až po uplynutí doby, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené.
6. K obsahovému rozvolnění studia přistoupí děkan v případě dlouhodobého ztížení možnosti studenta řádně plnit studijní povinnosti, zejména pak, jedná-li se o studium v uznané době rodičovství, nebo studium studenta se specifickými nároky, jehož zdravotní stav mu neumožňuje standardní rozsah přítomnosti ve výuce nebo standardní rozsah výkonu intelektuálně náročných činností.
7. Ve svém rozhodnutí o individuálním harmonogramu studia děkan uvede
   1. období, jehož se individuální harmonogram studia týká,
   2. dotčené předměty a(nebo) lhůty, termíny nebo jinak vyjádřené povinnosti, které jsou rozvolňovány,
   3. způsob, jakým jsou rozvolňovány.
8. Individuální harmonogram studia zaniká uplynutím období, jehož se týká, nahrazením novějším individuálním harmonogramem studia nebo zánikem či přerušením studia.

1. Student může v průběhu svého studia požádat děkana o změnu formy studia nebo o změnu vzorového studijního plánu. Podmínkou pro vyhovění žádosti je, že student v rámci stávajícího studia získá alespoň 20 kreditů a souhlasí s tím garant studijního programu.
2. Změna vzorového studijního plánu může být podmíněna rozdílovou zkouškou; pro její vykonání se obdobně použijí ustanovení čl. 31 odst. 10 a 11. 
3. Nebrání-li tomu vážné důvody, podává se žádost před termínem zápisu předmětů pro následující semes­tr. V žádosti musí být uvedeny důvody pro příslušnou změnu, a lze-li je prokázat (například zdravotní či sociální důvody), musí být k žádosti přiloženy příslušné důkazní prostředky.
4. Změnu nelze povolit, pokud v době rozhodování o žádosti důvodně hrozí ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků.
5. Opatřením děkana mohou být stanoveny další podmínky pro podání žádosti nebo pro její vyhovění.

1. Na JU se umožňuje přestup mezi studijními programy uskutečňovanými jednotlivými fakultami, a to i mezi studijními programy uskutečňovanými různými fakultami JU (mezifakultní přestup). To neplatí v případě studijních programů uskutečňovaných ve formě joint/double/multiple degree (článek 42). nebo jiných meziuniverzitních programů, v nichž je student zapsán do studia i na jiných vysokých školách.
2. Meziuniverzitní přestup není možný.
3. Přestup spočívá v zahájení studia v tzv. pokračovacím studijním programu (§ 54b odst. 1 věta první zákona) bezprostředně navazujícím na ukončení studia v tzv. počátečním studijním programu (§ 54b odst. 1 věta druhá zákona). Důsledky přestupu stanoví § 54b odst. 7 zákona. Přestupem není změna formy studia v rámci studijního programu uskutečňovaného v obou formách v rámci jedné akreditace ani změna vzorového studijního plánu (článek 47).
4. Přestup lze povolit na žádost studenta nebo osoby s přerušeným studiem adresovanou děkanovi fakulty uskutečňující pokračovací studijní program. Žádost musí být odůvodněna a v ní tvrzené skutečnosti řádně doloženy.
5. Žádost lze podat pouze v období stanoveném harmonogramem fakulty, která uskutečňuje pokračovací studijní program, pro zápis předmětů. Podává-li ji student, lze žádosti vyhovět pouze v případě, že ke dni rozhodování o ní student
   1. získal příslušný počet kreditů nebo splnil příslušné množství zapsaných předmětů podle čl. 24 odst. 2, 4 nebo 5,
   2. splnil všechny opakovaně zapsané předměty, a
   3. nepřekročil standardní dobu studia;

   to neplatí, žádá-li student o přestup proto, že mu trvalá nebo dlouhodobá změna jeho zdravotního stavu neumožňuje pokračovat ve studiu v počátečním studijním programu, zatímco studium v pokračovacím studijním programu by mu jeho zdravotní stav umožňoval.

6. Žádosti nelze vyhovět, pokud
   1. žadatel nesplňuje podmínku předchozího vzdělání podle § 48 zákona,
   2. by povolením přestupu došlo k obejití podmínek pro přijetí ke studiu,
   3. to neumožňuje kapacita studijního programu.
7. S výjimkou žádosti o přestup ze zdravotních důvodů vymezených v odstavci 5 nelze povolit opakovaný přestup, tedy přestup ze studijního programu, do něhož již student nebo osoba s přerušeným studiem v minulosti přestoupil.
8. Přestup do studijního programu uskutečňovaného v jiném jazyce než v jazyce počátečního studijního programu lze povolit jen v případě, že žadatel prokáže znalost jazyka, v němž je uskutečňován pokračovací studijní program na úrovni nejméně B2. Znalost jazyka, v němž je uskutečňován studijní program, se považuje za prokázanou, pokud žadatel prokáže, že je příslušný jazyk jeho rodným jazykem, nebo pokud prokáže vykonání maturitní nebo obdobné zkoušky v příslušném jazyce nebo úspěšné ukončení studijního programu uskutečňované v příslušném jazyce. Pro účely tohoto ustanovení se český a slovenský jazyk považují za vzájemně zastupitelné.
9. Pokud děkan přestup povolí,
   1. stanoví v rozhodnutí lhůtu pro zápis do studia; rozhoduje-li o žádosti osoby s přerušeným studiem, stanoví lhůtu tak, aby započala až po uplynutí doby, na kterou jí bylo studium v počátečním studijním programu přerušeno,
   2. rozhodne současně o uznání části studia, zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností, vykonaných nebo splněných žadatelem v rámci studia v počátečním studijním programu; při uznání se řídí pravidly stanovenými v části sedmé,
   3. rozhodne současné také o zařazení do příslušného semestru nebo ročníku studia v pokračovacím studijním programu.
10. Děkan může zároveň rozhodnout o
    1. prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností nebo pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru nebo ročníku studia v pokračovacím studijním programu,
    2. modifikaci podmínek pro pokračování ve studiu, a to zejména o modifikaci v počtu kreditů, které je student povinen získat pro pokračování ve studiu uplatňující se ke konci prvního a(nebo) vyššího ročníku studia (čl. 24 odst. 4 písm. a. a čl. 24 odst. 5 písm. a.),
    3. prodloužení maximální doby studia stanovené v čl. 4 odst. 2,
    4. prodloužení případné maximální lhůty pro odevzdání kvalifikační práce podle čl. 28 odst. 2.
11. Dnem zápisu do studia v pokračovacím studijním programu se žadatel stává jeho studentem; den předcházející uvedenému zápisu je dnem ukončení studia v počátečním studijním programu.
12. Případné členství studenta v akademickém senátu fakulty, v disciplinární komisi fakulty nebo v jiném orgánu působícím v rámci fakulty, v němž je členství podmíněno členstvím v akademické obci fakulty, vnitrofakultním přestupem nezaniká. Mezifakultním přestupem zaniká případné členství studenta v akademickém senátu fakulty, v disciplinární komisi fakulty nebo v jiném orgánu fakulty působícím v rámci fakulty, v němž je členství podmíněno členstvím v akademické obci fakulty, a také v Akademickém senátu JU. Případné členství v Radě pro vnitřní hodnocení JU přestupem nezaniká.

1. Student, který studuje ve studijním programu, jehož akreditace skončí dříve, než by dosáhl maximální doby studia (čl. 4 odst. 2), může požádat o přestup podle článku 48; obdobím pro podání žádosti vymezeným v čl. 48 odst. 5 v takovém případě není vázán. Děkan může v takovém případě povolit přestup, i pokud student ke dni podání žádosti nesplňuje podmínky podle čl. 48 odst. 5 nebo čl. 48 odst. 7.
2. Studentovi, který studuje ve studijním programu, jehož akreditace skončí v příslušném nebo dalším semestru, nabídne fakulta, která je jejím nositelem, nejpozději 2 měsíce před koncem akreditace, možnost pokračovat ve studiu v jiném studijním programu nebo více programech, které určí. V nabídce zejména stanoví postup, kterým student může její nabídku přijmout, a upozorní ho na skutečnost, že pokud tak neučiní, dojde ke dni ukončení akreditace k zániku jeho studia.
3. Studentovi, který pokračuje ve studiu po zániku akreditace, může děkan na jeho žádost prodloužit maximální dobu studia, avšak jen v rozsahu, v němž je prodloužení doby studia vynuceno případnou nekompatibilitou studijních plánů.

1. Student může kdykoli v průběhu studia, a to i v době jeho přerušení nebo po zahájení řízení o ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, zanechat svého studia doručením písemného prohlášení o zanechání studia prostřednictvím IS/STAG; dnem, kdy tak učiní, je jeho studium neúspěšně ukončeno.
2. Osoba, která zanechala studia, je povinna vypořádat všechny své závazky vůči fakultě a dalším součástem JU nejpozději do sedmi pracovních dnů ode dne ukončení studia; fakulta ji na tuto povinnost upozorní.
3. Zanechání studia nemá vliv na povinnost zaplatit pravomocně vyměřený poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona, a to ani v případě, že rozhodnutí o vyměření poplatku vydané před zanecháním studia nabyde právní moci až po zanechání studia. Zanecháním studia není dotčeno právo se proti rozhodnutí o vyměření poplatku odvolat.

1. Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků, pokud (si) student
   1. který je povinen tak učinit (zejm. čl. 24 odst. 1 a 3), k posledními dni stanovenému pro upřesňující zápis předmětů jejich zápis neprovede a do pěti pracovních dnů se neomluví nebo není jeho omluva uznána nebo nepožádá do pěti pracovních dnů o přerušení studia, popř. studium v dané době nepřeruší (čl. 14 odst. 2),
   2. který je povinen tak učinit (zejm. čl. 24 odst. 1 a 3), k posledními dni stanovenému pro upřesňující zápis předmětů nezapíše předměty v souhrnné hodnotě alespoň 20 kreditů, je-li k tomu v souladu s čl. 13 odst. 1 povinen, popř. pokud si student prvního semestru v tomto termínu nezapíše křížkové předměty (čl. 13 odst. 1 věta poslední), jsou-li takové v jeho studiu stanoveny (čl. 14 odst. 2),
   3. nepožádá v rozporu s čl. 14 odst. 5 o provedení dodatečného zápisu pro zrušení zápisu předmětů studijním oddělením podle čl. 14 odst. 4,
   4. ke konci prvního semestru studia do konce mezního termínu pro ukončení předmětů z prvního semestru studia stanoveného harmonogramem
      1. nezíská alespoň 20 kreditů z předmětů zapsaných v prvním semestru studia, není-li od této povinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2 písm. a. zproštěn, nebo
      2. nesplní všechny křížkové předměty (čl. 13 odst. 1), jsou-li v jeho studiu stanoveny,
   5. ke konci prvního ročníku studia do konce mezního termínu pro ukončení předmětů z příslušného ročníku studia stanoveného harmonogramem,
      1. nezíská alespoň 40 kreditů z předmětů zapsaných v prvních dvou semestrech studia, není-li od této povinnosti v souladu s čl. 24 odst. 4 písm. a. zproštěn, nebo
      2. úspěšně neukončí všechny předměty případně zapsané podruhé (čl. 24 odst. 4 písm. b.),
   6. ke konci každého dalšího ročníku studia do konce mezního termínu pro ukončení předmětů z příslušného ročníku studia stanoveného harmonogramem
      1. nezíská alespoň 80 kreditů z předmětů zapsaných ve čtyřech po sobě jdoucích semestrech studia, není-li od této povinnosti v souladu s čl. 24 odst. 5 písm. a. zproštěn, nebo
      2. úspěšně neukončí všechny předměty případně zapsaného podruhé (čl. 24 odst. 5 písm. b.),
   7. který ji ve svém studiu zpracovává (čl. 27 odst. 1), nezvolí kvalifikační práci nejpozději v termínu stanoveném harmonogramem nebo opatřením děkana (čl. 24 odst. 6 písm. a.),
   8. který ji ve svém studiu zpracovává (čl. 27 odst. 1), neodevzdá kvalifikační práci v maximální lhůtě pro její odevzdání, je-li taková lhůta opatřením děkana stanovena (čl. 24 odst. 6 písm. b.),
   9. nevykoná řádný termín poslední části státní zkoušky (čl. 2 odst. 2 písm. f.) nejpozději do konce akademického roku následujícího po akademickém roce, v němž splnil podmínky pro přístup k poslední části státní zkoušky podle čl. 26 odst. 3 (čl. 24 odst. 7 písm. a.), nebo do konce odlišně stanovené lhůty pro studenta v průběhu uznané doby rodičovství, studenta joint/double/multiple degree, je-li opatřením děkana taková lhůta stanovena,
   10. nevyhoví ani při opravném termínu státní zkoušky (čl. 26 odst. 15),
   11. dovrší maximální dobu studia (čl. 4 odst. 2).
2. Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků také v případě studenta
   1. joint/double/multiple degree, který je virilním studentem JU (čl. 42 odst. 5 písm. c.), pokud jinak než úspěšně ukončil studium na mateřské partnerské škole,
   2. zapsaného do studia ve studijním programu, v němž byla stanovena jako podmínka pro přijetí zdravotní způsobilost, pokud příslušnou zdravotní způsobilost trvale ztratil,
   3. jemuž byla udělena výjimka podle čl. 24 odst. 12, a který ani po odložení termínu pro splnění předmětné povinnosti danou povinnost nesplnil (čl. 24 odst. 13).
3. Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků také v případě osoby s přerušeným studiem, a to v případě, že (se) tato osoba
   1. po uplynutí doby, na kterou jí bylo studium přerušeno, nebo po uplynutí dne, v němž bylo přerušení studia ukončeno, ve stanoveném termínu (čl. 37 odst. 11) do studia opětovně nezapsala a do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu nepožádala o stanovení náhradního termínu pro opětovný zápis do studia nebo se opětovně nezapsala ani v náhradním termínu,
   2. pokud bylo její studium přerušeno z důvodu dočasné ztráty zdravotní způsobilosti (čl. 36 odst. 4 písm. b.) nebo z důvodu nezaplacení poplatku za studium (čl. 36 odst. 5), dovršila v souladu s čl. 4 odst. 5 větou poslední v průběhu doby přerušení maximální dobu studia podle čl. 4 odst. 2.
4. Student může odvrátit ukončení studia podle odst. 1 písm. a., b. nebo c., avšak nanejvýš jednou za studium, pokud nejpozději v reakci na výzvu k vyjádření se k podkladům požádá o dodatečný zápis předmětů a ve své žádosti uvede předměty, o jejichž dodatečný zápis žádá. V takovém případě, je-li na základě jeho žádosti proveden dodatečný zápis odpovídající pravidlům pro zápis uvedeným v článku 13, se řízení o ukončení studia zastaví.
5. Student může též odvrátit ukončení studia podle odst. 1 písm. g., pokud si nejpozději v reakci na výzvu k vyjádření se k podkladům kvalifikační práci zvolí. V takovém případě se řízení o ukončení studia zastaví.
6. Osoba s přerušeným studiem může odvrátit ukončení studia podle odst. 3 písm. a., avšak nanejvýš jednou za studium, pokud se nejpozději v reakci na výzvu k vyjádření se k podkladům do studia opětovně zapíše. V takovém případě se řízení o ukončení studia zastaví.
7. Dnem ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků je v souladu s čl. 3 odst. 5 den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci, a to i v případě ukončení studia osobě s přerušeným studiem podle odstavce 3.
8. Osoba, jejíž studium bylo pravomocně ukončeno, je povinna vypořádat všechny své závazky vůči fakultě a dalším součástem JU nejpozději do sedmi kalendářních dnů ode dne ukončení studia; fakulta ji na tuto povinnost upozorní.
9. Ukončení studia nemá vliv na povinnost zaplatit pravomocně vyměřený poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona, a to ani v případě, že rozhodnutí o vyměření poplatku vydané před ukončením studia nabyde právní moci až po nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia. Ukončením studia není dotčeno právo se proti rozhodnutí o vyměření poplatku odvolat.

1. Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž částí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2 zákona; nezaplatí-li uchazeč ve stanovené lhůtě poplatek, platí, že vzal přihlášku zpět.
2. Podmínky a průběh státní rigorózní zkoušky (zejména charakter předkládané rigorózní práce) stanoví vnitřní norma fakulty. Vnitřní norma fakulty stanoví také kvalifikační požadavky na osoby, které vedou rigorózní práce, a nejvyšší počet rigorózních prací, které může vést jedna osoba.
3. Diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky se vydává v souladu s 46 odst. 6 zákona.

1. Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky upravuje § 47c až § 47e zákona, ve věcech v těchto ustanoveních neupravených se postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
2. Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má sedm členů, z toho šest členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo dalších odborníků, přičemž nejméně jeden z těchto šesti členů přezkumné komise není v žádném pracovněprávním vztahu k JU; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů JU. Mezi členy komise musí být zastoupeni členové akademické obce nejméně tří fakult JU. Žádný z členů nesmí mít takový vztah k věci, k účastníkovi řízení nebo k jeho zástupci, pro který by bylo možné předpokládat, že má zájem na výsledku řízení. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku se hlasuje tajně.

1. Rozhoduje-li děkan podle tohoto Studijního a zkušebního řádu ve věci upravené v § 68 zákona, postupuje přitom podle příslušných ustanovení zákona a správního řádu.
2. Rozhoduje-li děkan podle tohoto Studijního a zkušebního řádu v ostatních věcech, procesní úprava v zákoně a správním řádu se nepoužije, pokud tento článek nestanoví jinak. Děkan je však při svém rozhodování povinen dbát na dodržování základních zásad činnosti správních orgánů upravených v § 2 až § 8 správního řádu.
3. Pro rozhodování ve věci neupravené v § 68 zákona platí, že
   1. žádost nebo jiné podání studenta směřující k rozhodnutí děkana (dále jen „žádost“) podává student v jazyce českém, popř. slovenském. Student zapsaný ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce může podat žádost nebo jiné podání v jazyce anglickém. Děkan nebo jím pověřený zaměstnanec komunikuje se studentem a případně vyhotovuje rozhodnutí v jazyce českém, podal-li student v souladu s větou druhou žádost nebo jiné podání v jazyce anglickém, komunikuje s ním a případně vyhotovuje rozhodnutí v jazyce anglickém,
   2. děkan rozhodne o žádosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů od okamžiku, kdy student žádost podal,
   3. nejsou-li důvody tvrzené v žádosti řádně doloženy, nebo trpí-li žádost jinými vadami (dále jen „vady žádosti“), vyzve děkan studenta k jejich odstranění ve lhůtě 15 dnů. Učiněním výzvy se lhůta podle písm. b. přerušuje, odstraněním vad počíná 30denní lhůta podle písm. b. běžet znovu. Neodstraní-li student vady do 15 dnů ode dne učinění výzvy, má se za to, že vzal svou žádost zpět. Zpět vzatou žádost student opětovně podat nemůže,
   4. rozhodnutí, jímž se vyhovuje žádosti, děkan nevyhotovuje, namísto toho provede požadovaný úkon nebo úkon, který s vyhověním žádosti spojuje tento Studijní a zkušební řád, popř. uloží příslušné osobě jeho provedení, a do příslušného pole v IS/STAG vyznačí způsob vyhovění žádosti. Pokud vyhovění žádosti s žádným úkonem přímo spojeno není, děkan v příslušném poli v IS/STAG uvede výsledek svého rozhodnutí a má-li to pro studenta právní význam, stručně ho odůvodní, popř. připojí instrukce k dalšímu postupu studenta. Rozhodnutí, jímž se žádosti nevyhovuje, děkan vždy uvede v příslušném poli a přiměřeně ho odůvodní; jedná-li se o rozhodnutí o výjimce podle čl. 24 odst. 12 a o námitkách proti státní zkoušce (čl. 29 odst. 11), vyhotoví dále v elektronické podobě plnohodnotné rozhodnutí a studentovi ho prostřednictvím IS/STAG doručí. Součástí takového rozhodnutí je přiměřené odůvodnění a též standardní poučení.
   5. proti rozhodnutí děkana se student nemůže odvolat; to neplatí v případě rozhodnutí o výjimce podle čl. 24 odst. 12 a o námitkách proti státní zkoušce (čl. 29 odst. 11),
   6. se obdobně použije ustanovení § 14, § 40, § 41, § 51 odst. 1 a 3, § 52 a § 80 správního řádu,

   pokud jiné ustanovení tohoto Studijního a zkušebního řádu nestanoví jinak.

4. Stanoví-li rozhodnutí studentovi právo, kterému odpovídá povinnost, resp. součinnost, zaměstnance fakulty, zajistí děkan, aby byl daný zaměstnanec o své povinnosti, resp. povinné součinnosti, bezodkladně informován. Stanoví-li rozhodnutí studentovi povinnost, musí být jeho součástí informace potřebná pro její splnění, existuje-li taková.
5. Je-li v souladu s odst. 3 písm. e. přípustné odvolání, postupuje se v odvolacím řízení podle příslušných ustanovení správního řádu. Rektor se však při přezkoumání rozhodnutí děkana a řízení, které mu předcházelo, omezí na přezkum správně zjištěného skutkového stavu, správné aplikace ustanovení tohoto Studijního a zkušebního řádu, popř. opatření děkana, a bude-li to student ve svém odvolání výslovně namítat, tak též na přezkum toho, zda nebylo porušeno legitimní očekávání studenta a zda osoba, která rozhodnutí vydala, nebyla podjatá. Zjistí-li rektor, že došlo k některému z uvedených pochybení, které mělo nebo mohlo mít vliv na výsledek rozhodnutí děkana, rozhodnutí zruší a se svými výtkami děkanovi věc vrátí k novému projednání. V opačném případě rozhodnutí děkana potvrdí.
6. Podle odstavce 3 a 4 děkan postupuje i v případech zákonem a tímto Studijním a zkušebním řádem neupravených, pokud mu rozhodování o nich ukládá opatření děkana vydané podle článku 2.
7. Pokud Studijní a zkušební řád nebo opatření děkana svěřuje kompetenci rozhodnout o žádosti studenta někomu jinému než děkanovi, uplatní se tento článek obdobně i pro jeho rozhodování.

1. Opatření rektora o organizaci akademického roku vydané přede dnem účinnosti tohoto Studijního a zkušebního řádu se považuje za opatření rektora o organizaci akademického roku vydané podle tohoto Studijního a zkušebního řádu. Harmonogram akademického roku vydaný přede dnem účinnosti tohoto Studijního a zkušebního řádu se považuje za harmonogram akademického roku vydaný podle tohoto Studijního a zkušebního řádu.
2. Organizace akademického roku 2025/2026 bude dokončena podle stávajících předpisů, a to, i kdyby přesahovala účinnost tohoto Studijního a zkušebního řádu. Podle tohoto Studijního a zkušebního řádu se však ode dne jeho účinnosti postupuje v případě, že obsahuje pravidlo, které je pro studenta příznivější.
3. Řízení započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto Studijního a zkušebního řádu se dokončí podle předchozího Studijního a zkušebního řádu; ledaže tento Studijní a zkušební řád obsahuje pravidlo, které je pro studenta příznivější.
4. Ode dne účinnosti tohoto Studijního a zkušebního řádu platí, že je vážený studijní průměr v IS/STAG počítán a zobrazován v souladu s článkem 23 tohoto Studijního a zkušebního řádu. Student, jehož studium započalo v akademickém roce 2025/2026 či dříve, však může nejpozději do sedmi pracovních dnů ode dne, v němž se přihlásil k vykonání poslední části státní zkoušky (čl. 26 odst. 7), požádat o přepočítání váženého studijního průměru vztahujícímu se k období před účinností tohoto Studijního a zkušebního řádu podle předchozího Studijního a zkušebního řádu; pokud tak v uvedené lhůtě neučiní, považuje se za závazný jeho vážený studijní průměr zobrazovaný v IS/STAG. Vyjde-li po přepočtu najevo, že student, který o přepočet požádal, dosáhl za dobu celého studia váženého studijního průměru nejvýše 1,20, považuje se to za podnět k zahájení řízení o přiznání prémiového stipendia podle Stipendijního řádu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Případným přepočtem podle věty první se řídí i celkové hodnocení studia podle čl. 25 odst. 2 tohoto Studijního a zkušebního řádu. Pokud student o přepočet nepožádá, provede se hodnocení studia na základě výpočtu provedeného v souladu s článkem 23 tohoto Studijního a zkušebního řádu.
5. Fakulty jsou povinny uvést svou praxi vedení kvalifikačních prací do souladu s čl. 27 odst. 6 do 31. 8. 2029.
6. Povinnost studenta požádat o uznání předmětu vyučovaného na JU nejpozději do konce prvního týdne výukového období prvního semestru jeho studia, vztahuje-li se žádost k předmětu, který má student v prvním semestru zapsaný, podle čl. 31 odst. 2 se poprvé uplatní pro studenty zapsané ke studiu po 1. 6. 2027. Ostatní pravidla v čl. 31 odst. 2 zůstávají tímto ustanovením nedotčena.
7. Fakulta vydá opatření děkana podle článku 2 do 1. 9. 2026, a to s účinností od 1. 9. 2026.

1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích registrovaný Minister­stvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. května 2017 pod č.j.  MSMT‐12766/2017.
2. Tento Studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem JU dne 16. 2. 2026.
3. Tento Studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
4. Tento Studijní a zkušební řád nabývá účinnosti 1. září 2026.

prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., v. r.
rektor