Hledání života na Marsu. To je hlavní úkol studenta Přírodovědecké fakulty JU Lucase Fernandeze. Sám říká, že bez studia na naší univerzitě a bez absolvování kurzu polární ekologie by se na toto místo v Evropské kosmické agentuře nikdy nedostal. Podílí se na plánování připravované evropské mise ExoMars roveru pojmenovaného po slavné vědkyni Rosalind Franklin. Ten by měl k Marsu odstartovat v roce 2028.
Lucasi, jaká je přesně Tvá pozice v rámci ESA a projektu roveru ExoMars ?
Jako výzkumník se zaměřuji hlavně na mapování. Budu vytvářet mapy přistávací oblasti pro misi ExoMars. V současné době máme na oběžné dráze Marsu několik různých sond, které jeho povrch mapují, a to v různých vlnových délkách. My tyto snímky analyzujeme a díky různým spektrům zjišťujeme, jaké horniny a minerály v přistávací oblasti jsou. Také se zaměřujeme na potenciálně zajímavá místa pro výzkum a také samozřejmě na potenciálně nebezpečná místa pro rover.
Přistávací místo roveru je tedy už dané?
Ano. Je to velmi krásné místo nazvané Oxia Planum. Je v místě, kde se v dávné minulosti potkávala pevnina s oceánem, to bylo před několika miliardami let. Kdybych to přirovnal k něčemu na Zemi, tak je to asi něco jako Portugalsko. Blízko Atlantského oceánu.
To místo ESA vybrala proto, že je z hlediska astrobiologie něčím zajímavé?
Přesně tak. Už z dat z oběžné dráhy víme, že jsou na místě jílovité minerály. To sice není žádný velký objev, ale tyto minerály mohou být vhodné k tomu, že v sobě udrží takzvané biosignatury, tedy potenciální stopy po bývalém nebo současném životě. A pokud se k nim rover dostane a navrtá je, předpokládáme, že by je v nich mohl i zaznamenat. Také o této oblasti víme, že se v ní vyskytuje metan. Ta oblast ho nějakým způsobem produkuje. A metan může být také biosignatura, protože ho mohou produkovat například bakterie. Ale samozřejmě i neživé procesy. Takže proto se právě sem chceme vydat, abychom zjistili, jestli tam skutečně nějaké bakterie jsou nebo ne.
Co přesně jsou cíle mise ExoMars?
Ve stručnosti – najít život. Náš tým se v podstatě dělí na dvě skupiny. Jedna jeho část si myslí, že na Marsu život v minulosti byl, ale už není, a ta druhá – do které patřím i já – si myslí, že tam stále je. A to proto, že máme určité signály, ale ne dostatečné důkazy. Jsme vědci, potřebujeme silné důkazy. A to je právě cíl této mise. V podstatě najít život, a to ať už minulý, anebo i takový, který tam žije i dnes.
Jak ten život chcete potvrdit? Ono se to zdá jednoduché, ale jednoduché to určitě není, zvlášť na takovou dálku. Mohla se o tom přesvědčit i dvojice amerických sond Viking ze 70. let, které na palubě měli tři velmi důkladné experimenty, které ho měli potvrdit anebo vyvrátit, ale stejně dodnes pořádně nevíme, co vlastně ty výsledky ukázaly a stále se o tom spekuluje…
Ano, to je velmi důležité. A tato mise je opravdu rozdílná oproti těm jiným od NASA, protože my po životu opravdu budeme pátrat. Rover bude mít na palubě velký vrták a bude se moct provrtat až dva metry pod povrch. A to proto, že my víceméně s určitostí víme, že přímo na povrchu Marsu život být nemůže – je tam silná UV radiace a ta v podstatě zabije vše živé. Ale pokud se podíváme už třeba jen metr pod povrch, máme opravdu velkou šanci, že tam už by něco přežívat mohlo. Takže ten rover se provrtá takto pod povrch a to proto, aby ten život našel. To je první věc. Druhá věc je, že bude mít opravdu výkonnou kameru. A ta bude schopná analyzovat povrch, horniny a minerály, a to do velkých detailů a dokáže i zjistit, jestli něco v nich produkuje právě ten metan.
Jaké další přístrojové vybavení, které by mohlo pomoct s hledáním života rover bude mít? Bude tam třeba nějaký spektrometr?
Ano, bude tam hmotnostní spektrometr. A využívat ho ten rover bude hlavně na ty vrtané vzorky. Ten vrták totiž ten povrch nerozdrtí, velmi pomalu ho bude vrtat a to jádro z něj bude schopný dostat k povrchu, kde ho právě budeme moct zanalyzovat tímto spektrometrem. Ten nám snad pomůže v něm případný život najít.
Jaká je teď nálada uvnitř vašeho týmu? Ptám se proto, že rover měl původně letět už v roce 2018, poté v září 2022, ale kvůli válce na Ukrajině ESA přerušila spolupráci s Roskosmosem - s Rusy - ti měli dodávat nejen nosnou raketu, ale i přistávací modul pro rover. A současná politická situace v USA tomu také nepomohla – protože nová administrativa chce přerušit spolupráci NASA na tomto projektu také…
Rover se úspěšně dokončuje. Měl by být hotový letos. Doufám, protože je to pro nás skutečně důležité. Musíme ho mít hotový, abychom případně mohli reagovat na tyto politické události. A až bude rover hotový, jsme v podstatě připravení. Co se týče rakety, plánuje se oslovit soukromý sektor, takže to by mělo být také v pohodě, případně má ESA k dispozici svou raketu Ariane 6. A přistávací modul se také staví, a to tuším ve Velké Británii v Liverpoolu.
A platí tedy plán, že se má na půlroční let k Marsu vydat v roce 2028? Vzpomínám si, že se o roveru ExoMars začalo mluvit už někdy okolo roku 2004, kdy se na Mars dostala dvojice amerických vozítek Spirit a Opportunity. Je to skutečně dlouhý projekt…
Ano, někdy v roce 2028, koncem roku by to mělo být. Co je ale neuvěřitelné je to, že ta mise se začala ve skutečnosti plánovat už v roce 1998! Takže to vypadá, že se na ní bude pracovat 30 let předtím, než odstartuje…
Jak důležité pro Tebe bylo studium na Jihočeské univerzitě k tomu, abys získal toto zajímavé pracovní místo v rámci Evropské kosmické agentury?
Abych byl plně upřímný, tak opravdu důležité, a to nejen ta část v Českých Budějovicích, ale i v Linzi – byl jsem na programu biologické chemie, kde jsem studoval právě i v Rakousku. A mohl jsem se tak soustředit jak na chemii, tak na astrobiologii. Chemickou část jsem dělal v Linzi a bylo skvělé, že v Budějovicích je také Centrum polární ekologie, kde je řada lidí, kteří se aspoň částečně zabývají i astrobiologií. A pracují v oblastech, které jsou vlastně docela podobné Marsu – je to extrémní prostředí. A to si myslím bylo důležité i pro ESA. Také jsem předtím studoval dálkový průzkum Země a Jiří Bárta z CPE mi navíc napsal výborný doporučující dopis, což byla důležitá součást výběrového řízení, kde zdůraznil můj nápad pro využití snímků z družic pro měření albeda, které jsme dělali na Svalbardu. Takže České Budějovice mi pomohly opravdu hodně, a to nejen samotná výuka, ale také kurz polární ekologie, který jsem tam absolvoval. Na CPE v podstatě dělají podobné věci, jako bude dělat právě ten rover. Například – také jsme na Svalbardu odebírali vrtné jádro, které jsme následně analyzovali. Právě to bude ten rover dělat.
Myslíš, že absolvování právě kurzu polární ekologie byla věc v Tvém CV, která Ti v získání této pozice pomohla?
Určitě to byla velmi důležitá součást. Myslím si, že to byla asi i ta přímo klíčová součást. Jsem za to opravdu vděčný. Určitě ocenili, že mám zkušenosti i z takto extrémního prostředí. A kupříkladu – když jsem se o tom bavil se spolužáky, tak nikoho moc nenapadlo hledat nějaké bakterie v ledu na Svalbardu nebo analyzovat z nich DNA, ale všichni byli nadšení z toho, dělat něco na Marsu. A vůbec je nenapadlo toto spojení a jak je důležité něco nejdřív testovat právě v takových místech. To si myslím, že jen ukazuje na to, jak důležité takové pracoviště je. Nevím ani, kolik univerzit má právě takové Centrum, ale považuji to za důležité.
Text: Martin Lulák
Foto: ESA, archiv L. Fernandeze
