Současný stav: Agresivita a násilí představují závažný fenomén, který negativně ovlivňuje kvalitu poskytované zdravotní péče a psychickou pohodu zdravotnického personálu. Nelékařští zdravotničtí pracovníci v intenzivní péči jsou častým terčem násilného chování pacientů.
Cíle: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit připravenost nelékařských zdravotnických pracovníků na poskytování ošetřovatelské péče o agresivního pacienta na odděleních intenzivní péče ve sledovaném období 2024-2025. V rámci tohoto cíle byly formulovány hypotézy, že personál využívající nástroj the Br?set violence checklist lépe předchází násilí než ten, který tento nástroj nevyužívá, a že školení a ochranné prostředky přispívají ke zvýšení bezpečnosti nelékařských zdravotnických pracovníků. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s poskytováním ošetřovatelské péče agresivním pacientům. Tento cíl souvisel s výzkumnou otázkou, jaké jsou jejich praktické zkušenosti při péči o agresivní pacienty na odděleních intenzivní péče, přičemž byl opět kladen důraz na vztah k využívání hodnoticích nástrojů a ochranných opatření. Třetím cílem bylo zmapovat využívání deeskalačních technik v ošetřovatelské praxi. S tímto cílem byla spojena výzkumná otázka, jakým způsobem jsou deeskalační techniky uplatňovány nelékařskými zdravotnickými pracovníky v péči o agresivní pacienty, a hypotéza, že jejich využívání přispívá k prevenci eskalace konfliktu.
Metodika: Metodikou diplomové práce byl kombinovaný design výzkumu. Diplomová práce byla zpracována kvantitativně-kvalitativní formou výzkumného šetření za použití nestandardizovaného dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří pracovali na odděleních intenzivní péče, ARO a urgentních příjmech ve vybraných nemocnicích Libereckého a Jihočeského kraje.
Výsledky: Z výsledků diplomové práce vyplývá, že ačkoliv většina respondentů považuje deeskalační techniky, školení i ochranné prostředky za důležité nástroje při zvládání agresivních pacientů, nebyl prokázán jednoznačný vztah mezi jejich využíváním a snížením výskytu agrese. Rovněž nebyla potvrzena hypotéza, že pracovníci používající Br?set Violence Checklist by výrazně efektivněji předcházeli násilí než ti, kteří jej nevyužívají. Kvalitativní data však naznačila, že informanti, kteří nástroj BVC znají a používají, jej subjektivně vnímají jako přínosný. Výsledky celkově poukazují na nutnost dalšího vzdělávání a podpory v oblasti prevence násilí v prostředí intenzivní péče.
Závěr: Diplomová práce přináší ucelený pohled na problematiku zvládání agresivního chování pacientů v prostředí intenzivní péče. Výstupem práce bude prezentace na odborné konferenci a příprava odborného článku zaměřeného na tuto oblast.
Annotation in English
Current state: Aggression and violence represent a serious phenomenon that negatively affects the quality of healthcare and the psychological well-being of healthcare workers. Non-medical healthcare workers working in intensive care units are frequent targets of violent behavior by patients.
Objectives: The first objective of this thesis was to assess the preparedness of non-medical healthcare workers to provide nursing care to aggressive patients in intensive care units during the observed period of 2024-2025. Within this aim, hypotheses were formulated that staff utilizing the Br?set Violence Checklist are more effective in preventing violence than those who do not use this tool, and that training and protective equipment contribute to increased safety of non-medical healthcare workers. The second objective was to explore the experiences of non-medical healthcare workers in providing care to aggressive patients, which was linked to the research question concerning their practical experience in intensive care. Emphasis was placed on the use of assessment tools and protective measures. The third objective was to map the application of de-escalation techniques in nursing practice. This objective was linked to the research question of how these techniques are applied by non-medical healthcare workers when caring for aggressive patients, and the hypothesis that their use contributes to the prevention of conflict escalation.
Methodology: The methodology of this thesis was based on a mixed research design. The study was conducted through quantitative and qualitative research using non-standardized questionnaires and semi-structured interviews. The research sample consisted of non-medical healthcare workers working in intensive care. anaesthesiology and resuscitation departments and emergency departments in selected hospitals in the Liberec region and South Bohemian region.
Results: The results of the thesis indicate that although the majority of respondents consider de-escalation techniques, training, and protective equipment to be important tools in managing aggressive patients, no clear relationship was established between their use and a reduction in the occurrence of aggression. Furthermore, the hypothesis that non-medical healthcare workers using the Br?set Violence Checklist (BVC) would significantly more effectively prevent violence compared to those not using, it was not confirmed. However, qualitative data indicated that informants who are familiar with and use the BVC tool subjectively perceive it as beneficial. Overall, the results highlight the need of further education and institutional support in the prevention of violence within intensive care settings.
Conclusion: The thesis provides a comprehensive perspective on the issue of managing aggressive patient behavior in the intensive care setting. The outcome of the thesis will include a presentation at a professional conference and the preparation of a scholarly article focused on this topic.
Současný stav: Agresivita a násilí představují závažný fenomén, který negativně ovlivňuje kvalitu poskytované zdravotní péče a psychickou pohodu zdravotnického personálu. Nelékařští zdravotničtí pracovníci v intenzivní péči jsou častým terčem násilného chování pacientů.
Cíle: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit připravenost nelékařských zdravotnických pracovníků na poskytování ošetřovatelské péče o agresivního pacienta na odděleních intenzivní péče ve sledovaném období 2024-2025. V rámci tohoto cíle byly formulovány hypotézy, že personál využívající nástroj the Br?set violence checklist lépe předchází násilí než ten, který tento nástroj nevyužívá, a že školení a ochranné prostředky přispívají ke zvýšení bezpečnosti nelékařských zdravotnických pracovníků. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s poskytováním ošetřovatelské péče agresivním pacientům. Tento cíl souvisel s výzkumnou otázkou, jaké jsou jejich praktické zkušenosti při péči o agresivní pacienty na odděleních intenzivní péče, přičemž byl opět kladen důraz na vztah k využívání hodnoticích nástrojů a ochranných opatření. Třetím cílem bylo zmapovat využívání deeskalačních technik v ošetřovatelské praxi. S tímto cílem byla spojena výzkumná otázka, jakým způsobem jsou deeskalační techniky uplatňovány nelékařskými zdravotnickými pracovníky v péči o agresivní pacienty, a hypotéza, že jejich využívání přispívá k prevenci eskalace konfliktu.
Metodika: Metodikou diplomové práce byl kombinovaný design výzkumu. Diplomová práce byla zpracována kvantitativně-kvalitativní formou výzkumného šetření za použití nestandardizovaného dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří pracovali na odděleních intenzivní péče, ARO a urgentních příjmech ve vybraných nemocnicích Libereckého a Jihočeského kraje.
Výsledky: Z výsledků diplomové práce vyplývá, že ačkoliv většina respondentů považuje deeskalační techniky, školení i ochranné prostředky za důležité nástroje při zvládání agresivních pacientů, nebyl prokázán jednoznačný vztah mezi jejich využíváním a snížením výskytu agrese. Rovněž nebyla potvrzena hypotéza, že pracovníci používající Br?set Violence Checklist by výrazně efektivněji předcházeli násilí než ti, kteří jej nevyužívají. Kvalitativní data však naznačila, že informanti, kteří nástroj BVC znají a používají, jej subjektivně vnímají jako přínosný. Výsledky celkově poukazují na nutnost dalšího vzdělávání a podpory v oblasti prevence násilí v prostředí intenzivní péče.
Závěr: Diplomová práce přináší ucelený pohled na problematiku zvládání agresivního chování pacientů v prostředí intenzivní péče. Výstupem práce bude prezentace na odborné konferenci a příprava odborného článku zaměřeného na tuto oblast.
Annotation in English
Current state: Aggression and violence represent a serious phenomenon that negatively affects the quality of healthcare and the psychological well-being of healthcare workers. Non-medical healthcare workers working in intensive care units are frequent targets of violent behavior by patients.
Objectives: The first objective of this thesis was to assess the preparedness of non-medical healthcare workers to provide nursing care to aggressive patients in intensive care units during the observed period of 2024-2025. Within this aim, hypotheses were formulated that staff utilizing the Br?set Violence Checklist are more effective in preventing violence than those who do not use this tool, and that training and protective equipment contribute to increased safety of non-medical healthcare workers. The second objective was to explore the experiences of non-medical healthcare workers in providing care to aggressive patients, which was linked to the research question concerning their practical experience in intensive care. Emphasis was placed on the use of assessment tools and protective measures. The third objective was to map the application of de-escalation techniques in nursing practice. This objective was linked to the research question of how these techniques are applied by non-medical healthcare workers when caring for aggressive patients, and the hypothesis that their use contributes to the prevention of conflict escalation.
Methodology: The methodology of this thesis was based on a mixed research design. The study was conducted through quantitative and qualitative research using non-standardized questionnaires and semi-structured interviews. The research sample consisted of non-medical healthcare workers working in intensive care. anaesthesiology and resuscitation departments and emergency departments in selected hospitals in the Liberec region and South Bohemian region.
Results: The results of the thesis indicate that although the majority of respondents consider de-escalation techniques, training, and protective equipment to be important tools in managing aggressive patients, no clear relationship was established between their use and a reduction in the occurrence of aggression. Furthermore, the hypothesis that non-medical healthcare workers using the Br?set Violence Checklist (BVC) would significantly more effectively prevent violence compared to those not using, it was not confirmed. However, qualitative data indicated that informants who are familiar with and use the BVC tool subjectively perceive it as beneficial. Overall, the results highlight the need of further education and institutional support in the prevention of violence within intensive care settings.
Conclusion: The thesis provides a comprehensive perspective on the issue of managing aggressive patient behavior in the intensive care setting. The outcome of the thesis will include a presentation at a professional conference and the preparation of a scholarly article focused on this topic.
V současné době hovoříme o fenoménu agresivního chování pacientů v nemocničních zařízeních, který výrazně snižuje efektivitu a kvalitu zdravotní péče. Násilí ve zdravotnictví se stalo globálním problémem. Nejčastěji se jedná o patologickou agresi s cílem někoho poškodit. Nelékařští zdravotničtí pracovníci jsou vystaveni vysokému riziku násilí na pracovišti. Dalším problémem je negativní dopad násilí na psychickou a sociální pohodu nelékařských zdravotnických pracovníků, což vede i k výrazným finančním ztrátám v systému zdravotní péče. Deeskalace může pozitivně ovlivnit kvalitu ošetřovatelské péče o agresivního pacienta.
Cíle
1. Zjistit připravenost nelékařských zdravotnických pracovníků na poskytování ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči. 2. Zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s poskytováním ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči. 3. Zmapovat využívání deeskalačních technik při poskytování ošetřovatelské péče nelékařskými zdravotnickými pracovníky v intenzivní péči.
Hypotézy (vztahující se k prvnímu a druhému cíli) 1. Personál využívající nástroj BVC lépe předchází násilí než ten, který ho nepoužívá. 2. Školení a ochranné prostředky zvyšují bezpečnost nelékařských zdravotnických pracovníků. 3. Používání deeskalačních technik snižuje riziko eskalace konfliktů s agresivními pacienty.
Výzkumné otázky (vztahující se ke druhému a třetímu cíli) 1. Jaké jsou zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s poskytováním ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči? 2. Jak jsou deeskalační techniky využívány nelékařskými zdravotnickými pracovníky při poskytování ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči?
Metodika Metodikou diplomové práce bude kombinovaný design výzkumu. Diplomová práce bude zpracována kvantitativně-kvalitativní formou výzkumného šetření za použití dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor budou tvořit nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující na odděleních intenzivní péče a urgentních příjmech ve vybraných nemocnicích Libereckého a Jihočeského kraje. Kvantitativní část výzkumu bude realizována technikou dotazování prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Výběr komunikačních partnerů a respondentů bude záměrný. Velikost výzkumného vzorku komunikačních partnerů bude určena teoretickou saturací dat.
Využití pro praxi Získané výsledky výzkumného šetření budou využity k tvorbě doporučených postupů pro deeskalaci agresivních pacientů při poskytování ošetřovatelské péče. Cílem je zlepšení prevence a připravenosti nelékařských zdravotnických pracovníků v intenzivní péči. V rámci diplomové práce bude vytvořen návrh managementu deeskalace u agresivních pacientů v intenzivní péči.
Research Plan
Současný stav
V současné době hovoříme o fenoménu agresivního chování pacientů v nemocničních zařízeních, který výrazně snižuje efektivitu a kvalitu zdravotní péče. Násilí ve zdravotnictví se stalo globálním problémem. Nejčastěji se jedná o patologickou agresi s cílem někoho poškodit. Nelékařští zdravotničtí pracovníci jsou vystaveni vysokému riziku násilí na pracovišti. Dalším problémem je negativní dopad násilí na psychickou a sociální pohodu nelékařských zdravotnických pracovníků, což vede i k výrazným finančním ztrátám v systému zdravotní péče. Deeskalace může pozitivně ovlivnit kvalitu ošetřovatelské péče o agresivního pacienta.
Cíle
1. Zjistit připravenost nelékařských zdravotnických pracovníků na poskytování ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči. 2. Zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s poskytováním ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči. 3. Zmapovat využívání deeskalačních technik při poskytování ošetřovatelské péče nelékařskými zdravotnickými pracovníky v intenzivní péči.
Hypotézy (vztahující se k prvnímu a druhému cíli) 1. Personál využívající nástroj BVC lépe předchází násilí než ten, který ho nepoužívá. 2. Školení a ochranné prostředky zvyšují bezpečnost nelékařských zdravotnických pracovníků. 3. Používání deeskalačních technik snižuje riziko eskalace konfliktů s agresivními pacienty.
Výzkumné otázky (vztahující se ke druhému a třetímu cíli) 1. Jaké jsou zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s poskytováním ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči? 2. Jak jsou deeskalační techniky využívány nelékařskými zdravotnickými pracovníky při poskytování ošetřovatelské péče agresivním pacientům v intenzivní péči?
Metodika Metodikou diplomové práce bude kombinovaný design výzkumu. Diplomová práce bude zpracována kvantitativně-kvalitativní formou výzkumného šetření za použití dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor budou tvořit nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující na odděleních intenzivní péče a urgentních příjmech ve vybraných nemocnicích Libereckého a Jihočeského kraje. Kvantitativní část výzkumu bude realizována technikou dotazování prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Výběr komunikačních partnerů a respondentů bude záměrný. Velikost výzkumného vzorku komunikačních partnerů bude určena teoretickou saturací dat.
Využití pro praxi Získané výsledky výzkumného šetření budou využity k tvorbě doporučených postupů pro deeskalaci agresivních pacientů při poskytování ošetřovatelské péče. Cílem je zlepšení prevence a připravenosti nelékařských zdravotnických pracovníků v intenzivní péči. V rámci diplomové práce bude vytvořen návrh managementu deeskalace u agresivních pacientů v intenzivní péči.
Recommended resources
Bednařík A & Andrášiová M. (2020). Komunikace s nemocným. Grada Publishing a.s.
Brezovsky, J. (2022, September 27). Agresivita pacientů narůstá, fyzické útoky na zdravotníky nebývají výjimkou. Zdravotnický Deník. https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/09/agresivita-pacientu-narusta-fyzicke-utoky-na-zdravotniky-nebyvaji-vyjimkou/
Dingová, Š. M., Vrabelová, L., & Lidická, L. (2018). Základy ošetřovatelství a ošetřovatelských postupů pro zdravotnické záchranáře. Grada Publishing, a.s.
Florence. (2019, May). Agresivita pacientů není normální, mluvme o jejím řešení. Www.florence.cz. https://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/agresivita-pacientu-neni-normalni-mluvme-o-jejim-reseni/
Jana, Š., Knor Jiří, & a kolektiv. (2018). Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Grada Publishing a.s.
Pich, J., & Roche, M. (2020). Violence on the Job: The Experiences of Nurses and Midwives with Violence from Patients and Their Friends and Relatives. Healthcare, 8(4), 522. https://doi.org/10.3390/healthcare8040522
Pokorná, A., Dolanová, D., Štrombachová, V., Búřilová, P., Kučerová, J., & Mužík, J. (2019). Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví: metodika prevence, identifikace a analýza. Grada Publishing.
Špatenková N., & kolektiv. (2017). Krize a krizová intervence. Grada Publishing a.s.
Vento, S., Cainelli, F., & Vallone, A. (2020). Violence Against Healthcare Workers: A Worldwide Phenomenon With Serious Consequences. Frontiers in Public Health, 8(570459). https://doi.org/10.3389/fpubh.2020.570459
Zacharová, E. (2017). Zdravotnická psychologie. Grada Publishing a.s.
Záchranářů, K. (n.d.). Násilí ve zdravotnictví: Nejlepší obranou bývá obyčejná slušnost. Komorazachranaru.cz. Retrieved March 20, 2024, from https://komorazachranaru.cz/aktualita/nasili-ve-zdravotnictvi-nejlepsi-obranou-byva-obycejna-slusnost
Recommended resources
Bednařík A & Andrášiová M. (2020). Komunikace s nemocným. Grada Publishing a.s.
Brezovsky, J. (2022, September 27). Agresivita pacientů narůstá, fyzické útoky na zdravotníky nebývají výjimkou. Zdravotnický Deník. https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/09/agresivita-pacientu-narusta-fyzicke-utoky-na-zdravotniky-nebyvaji-vyjimkou/
Dingová, Š. M., Vrabelová, L., & Lidická, L. (2018). Základy ošetřovatelství a ošetřovatelských postupů pro zdravotnické záchranáře. Grada Publishing, a.s.
Florence. (2019, May). Agresivita pacientů není normální, mluvme o jejím řešení. Www.florence.cz. https://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/agresivita-pacientu-neni-normalni-mluvme-o-jejim-reseni/
Jana, Š., Knor Jiří, & a kolektiv. (2018). Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Grada Publishing a.s.
Pich, J., & Roche, M. (2020). Violence on the Job: The Experiences of Nurses and Midwives with Violence from Patients and Their Friends and Relatives. Healthcare, 8(4), 522. https://doi.org/10.3390/healthcare8040522
Pokorná, A., Dolanová, D., Štrombachová, V., Búřilová, P., Kučerová, J., & Mužík, J. (2019). Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví: metodika prevence, identifikace a analýza. Grada Publishing.
Špatenková N., & kolektiv. (2017). Krize a krizová intervence. Grada Publishing a.s.
Vento, S., Cainelli, F., & Vallone, A. (2020). Violence Against Healthcare Workers: A Worldwide Phenomenon With Serious Consequences. Frontiers in Public Health, 8(570459). https://doi.org/10.3389/fpubh.2020.570459
Zacharová, E. (2017). Zdravotnická psychologie. Grada Publishing a.s.
Záchranářů, K. (n.d.). Násilí ve zdravotnictví: Nejlepší obranou bývá obyčejná slušnost. Komorazachranaru.cz. Retrieved March 20, 2024, from https://komorazachranaru.cz/aktualita/nasili-ve-zdravotnictvi-nejlepsi-obranou-byva-obycejna-slusnost
