Petra Motzbäuchlová se bude ve své bakalářské práci věnovat jedné z výrazných tendencí ve vývoji současné němčiny, a sice tzv. deagentivizaci. Jedná se o způsob komunikace, při níž původce děje vůbec není jmenován, popř. zaujímá druhořadou roli. V centru zájmu je tedy děj samotný a nikoli jeho původce. Pro výzkum současné němčiny se jedná o aktuální a nosné téma.
Petra Motzbäuchlová rozdělí svou práci na dvě základní části. V úvodní teoretické části se soustředí na představení možností, které pro deagentivní vyjadřování nabízí morfosyntaktický a lexikální subsystém současné němčiny.
V praktické části práce se pak bude autorka věnovat výzkumu deagentivních konstrukcí, konkrétně na základě studia tiskových zpráv německého a rakouského ministerstva hospodářství (URL 1 a URL 2). Petra Motzbäuchlová vytvoří vlastní korpus textů v rozsahu asi 60 stran DIN A4 (tedy cca. 108 000 znaků včetně mezer). Zohlední přitom období 2015-2022 a zahrne rovnoměrně německé a rakouské texty k různým tématům. To jí umožní sledovat celkovou tendenci i provést srovnání výskytu deagentivních konstrukcí v rakouských a německých textech.
Hlavním cílem práce je určit, které deagentivní konstrukce jsou pro současnou němčinu nosné (např. trpný rod, zájmeno man atd.), jaká je jejich frekvence a zda lze aktuálně pozorovat nějaký rozdíl v užití těchto konstrukcí v rakouské a německé němčině. Součástí výzkumu bude také sledování lexikálního významu daných deagentivních konstrukcí.
Research Plan
Petra Motzbäuchlová se bude ve své bakalářské práci věnovat jedné z výrazných tendencí ve vývoji současné němčiny, a sice tzv. deagentivizaci. Jedná se o způsob komunikace, při níž původce děje vůbec není jmenován, popř. zaujímá druhořadou roli. V centru zájmu je tedy děj samotný a nikoli jeho původce. Pro výzkum současné němčiny se jedná o aktuální a nosné téma.
Petra Motzbäuchlová rozdělí svou práci na dvě základní části. V úvodní teoretické části se soustředí na představení možností, které pro deagentivní vyjadřování nabízí morfosyntaktický a lexikální subsystém současné němčiny.
V praktické části práce se pak bude autorka věnovat výzkumu deagentivních konstrukcí, konkrétně na základě studia tiskových zpráv německého a rakouského ministerstva hospodářství (URL 1 a URL 2). Petra Motzbäuchlová vytvoří vlastní korpus textů v rozsahu asi 60 stran DIN A4 (tedy cca. 108 000 znaků včetně mezer). Zohlední přitom období 2015-2022 a zahrne rovnoměrně německé a rakouské texty k různým tématům. To jí umožní sledovat celkovou tendenci i provést srovnání výskytu deagentivních konstrukcí v rakouských a německých textech.
Hlavním cílem práce je určit, které deagentivní konstrukce jsou pro současnou němčinu nosné (např. trpný rod, zájmeno man atd.), jaká je jejich frekvence a zda lze aktuálně pozorovat nějaký rozdíl v užití těchto konstrukcí v rakouské a německé němčině. Součástí výzkumu bude také sledování lexikálního významu daných deagentivních konstrukcí.
Recommended resources
Internetové zdroje pro tvorbu korpusu:
URL 1: Bundesministerium. Digitalisierung und Wirtschaftsstandort. Österreich. Pressemeldungen. Dostupné z https://www.bmdw.gv.at/Presse/AktuellePressemeldungen.html [cit. 19. 1. 2022].
URL 2: Bundesministerium für Wirtschaft und Klimaschutz. Deutschland. Medienraum. Dostupné z https://www.bmwi.de/SiteGlobals/BMWI/Forms/Listen/Medienraum/Medienraum_Formular.html?documentType_=PressRelease [cit. 19. 1. 2022].
Doporučená literatura:
Duden - Die Grammatik. Unentbehrlich für richtiges Deutsch (2016). 9., überarb. Aufl. Mannheim, Wien, Zürich: Dudenverlag (Reihe Duden, Bd. 4). ISBN 978-3-411-04048-3.
Helbig, Gerhard und Joachim Buscha (2005). Deutsche Grammatik: Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. 5. Aufl. Berlin, München: Langenscheidt. ISBN 3-468-49493-9.
Höhle, Tilman N. (1978). Lexikalistische Syntax. Die Aktiv-Passiv-Relation und andere Infinitkonstruktionen im Deutschen. Tübingen: Niemeyer (Linguistische Arbeiten, 67). ISBN 3-484-10319-1.
Kusová, Jana (2018). Zu den morphosyntaktischen Charakteristika der Konstruktion bleiben + zu-Infinitiv im geschriebenen Gegenwartsdeutschen. In: Lingua viva XIV (27), S. 52-62. ISSN 1801-1489.y
Kusová, Jana (2019). Lexikalisch-semantische Charakteristika der passivischen Konstruktion bleiben + zu-Infinitiv im Gegenwartsdeutschen. In: Hana Menclová a Michaela Voltrová (eds.). Experimentierräume in der deutschen Sprachwissenschaft. Pilsen: Westböhmische Universität Pilsen, 2019, s. 77-100. ISBN 978-80-261-0951-8.
Lasch, Alexander (2016). Nonagentive Konstruktionen des Deutschen [E-Book/EPUB]. Berlin, Boston: de Gruyter (Sprache und Wissen, 25). ISBN 978-3-11-049230-9.
Leirbukt, Oddleif (2006). Bemerkungen zur passivischen Fügung bleiben + Infinitiv mit zu: mit besonderer Berücksichtigung subjektloser Konstruktionen. In: Eva Breindl, Hrsg. Grammatische Untersuchungen: Analysen und Reflexionen. Gisela Zifonun zum 60. Geburtstag. Tübingen: Narr, S. 205-222. ISBN 3-8233-6229-1.
Recommended resources
Internetové zdroje pro tvorbu korpusu:
URL 1: Bundesministerium. Digitalisierung und Wirtschaftsstandort. Österreich. Pressemeldungen. Dostupné z https://www.bmdw.gv.at/Presse/AktuellePressemeldungen.html [cit. 19. 1. 2022].
URL 2: Bundesministerium für Wirtschaft und Klimaschutz. Deutschland. Medienraum. Dostupné z https://www.bmwi.de/SiteGlobals/BMWI/Forms/Listen/Medienraum/Medienraum_Formular.html?documentType_=PressRelease [cit. 19. 1. 2022].
Doporučená literatura:
Duden - Die Grammatik. Unentbehrlich für richtiges Deutsch (2016). 9., überarb. Aufl. Mannheim, Wien, Zürich: Dudenverlag (Reihe Duden, Bd. 4). ISBN 978-3-411-04048-3.
Helbig, Gerhard und Joachim Buscha (2005). Deutsche Grammatik: Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. 5. Aufl. Berlin, München: Langenscheidt. ISBN 3-468-49493-9.
Höhle, Tilman N. (1978). Lexikalistische Syntax. Die Aktiv-Passiv-Relation und andere Infinitkonstruktionen im Deutschen. Tübingen: Niemeyer (Linguistische Arbeiten, 67). ISBN 3-484-10319-1.
Kusová, Jana (2018). Zu den morphosyntaktischen Charakteristika der Konstruktion bleiben + zu-Infinitiv im geschriebenen Gegenwartsdeutschen. In: Lingua viva XIV (27), S. 52-62. ISSN 1801-1489.y
Kusová, Jana (2019). Lexikalisch-semantische Charakteristika der passivischen Konstruktion bleiben + zu-Infinitiv im Gegenwartsdeutschen. In: Hana Menclová a Michaela Voltrová (eds.). Experimentierräume in der deutschen Sprachwissenschaft. Pilsen: Westböhmische Universität Pilsen, 2019, s. 77-100. ISBN 978-80-261-0951-8.
Lasch, Alexander (2016). Nonagentive Konstruktionen des Deutschen [E-Book/EPUB]. Berlin, Boston: de Gruyter (Sprache und Wissen, 25). ISBN 978-3-11-049230-9.
Leirbukt, Oddleif (2006). Bemerkungen zur passivischen Fügung bleiben + Infinitiv mit zu: mit besonderer Berücksichtigung subjektloser Konstruktionen. In: Eva Breindl, Hrsg. Grammatische Untersuchungen: Analysen und Reflexionen. Gisela Zifonun zum 60. Geburtstag. Tübingen: Narr, S. 205-222. ISBN 3-8233-6229-1.
