Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
Annotation in English
The diploma thesis focuses on the poetic writings of Czech poets: Albína Dvořáková-Mráčková, Berta Mühlsteinová, Eliška Krásnohorská and Irma Geisslová. These authors published their first poetry collections in the 1870s and thus actively participated in shaping Czech poetry. The poetic works of these authors are highly critically appraised (for example, and quite systematically, by Jan Neruda). Also, the thesis presents the authors' biographies and their literary activities in the 1870s (provided in the form of a complete bibliography overview). The aim of this thesis is to analyse the contemporary "ideal" image of the Czech poets and to answer the question regarding how this "ideal" image was required by contemporary reviewers and accepted by contemporary readers. The authors' poetic works are analysed with the use of electronic databases such as Retrobi and Kramerius. Also used were archival materials from the Memorial of National Literature in Prague.
Keywords
české básnířky; česká literatura; 70. léta 19. století; Krásnohorská; Geisslová; Mühlsteinová; Dvořáková-Mráčková; česká poezie; Neruda; Hálek; ideální česká básnířka; ženy v literatuře; feminismus; emancipace
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
Annotation in English
The diploma thesis focuses on the poetic writings of Czech poets: Albína Dvořáková-Mráčková, Berta Mühlsteinová, Eliška Krásnohorská and Irma Geisslová. These authors published their first poetry collections in the 1870s and thus actively participated in shaping Czech poetry. The poetic works of these authors are highly critically appraised (for example, and quite systematically, by Jan Neruda). Also, the thesis presents the authors' biographies and their literary activities in the 1870s (provided in the form of a complete bibliography overview). The aim of this thesis is to analyse the contemporary "ideal" image of the Czech poets and to answer the question regarding how this "ideal" image was required by contemporary reviewers and accepted by contemporary readers. The authors' poetic works are analysed with the use of electronic databases such as Retrobi and Kramerius. Also used were archival materials from the Memorial of National Literature in Prague.
Keywords
české básnířky; česká literatura; 70. léta 19. století; Krásnohorská; Geisslová; Mühlsteinová; Dvořáková-Mráčková; česká poezie; Neruda; Hálek; ideální česká básnířka; ženy v literatuře; feminismus; emancipace
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
Research Plan
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
Recommended resources
HAMAN, Aleš, TUREČEK, Dalibor a kol. Český a slovenský literární parnasismus: synopticko-pulzační model kulturního jevu. Brno: Host, 2015
HECZKOVÁ, Libuše, ed., PACHMANOVÁ, Martina, ed. a ŠÁMAL, Petr, ed. Jak odlesk měsíce v jezeře: česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865-1945. Vydání první. Řevnice: Arbor vitae, 2016.
MALÍNSKÁ, Jana. "My byly, jsme a budeme!": české ženské hnutí 1860-1914 a idea českého národa. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2013.
MORRIS, Pam. Literatura a feminismus. Překlad Marian Siedloczek a Renata Kamenická. Brno: Host, 2000.
NOVÁK, Arne. Podobizny žen. Praha: Novina, 1940.
VOJÁČEK, Milan (ed.). Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. poloviny 19. století: sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 23.-24. listopadu 2006 Národním archivem ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy. Praha: Scriptorium, 2007
Recommended resources
HAMAN, Aleš, TUREČEK, Dalibor a kol. Český a slovenský literární parnasismus: synopticko-pulzační model kulturního jevu. Brno: Host, 2015
HECZKOVÁ, Libuše, ed., PACHMANOVÁ, Martina, ed. a ŠÁMAL, Petr, ed. Jak odlesk měsíce v jezeře: česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865-1945. Vydání první. Řevnice: Arbor vitae, 2016.
MALÍNSKÁ, Jana. "My byly, jsme a budeme!": české ženské hnutí 1860-1914 a idea českého národa. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2013.
MORRIS, Pam. Literatura a feminismus. Překlad Marian Siedloczek a Renata Kamenická. Brno: Host, 2000.
NOVÁK, Arne. Podobizny žen. Praha: Novina, 1940.
VOJÁČEK, Milan (ed.). Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. poloviny 19. století: sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 23.-24. listopadu 2006 Národním archivem ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy. Praha: Scriptorium, 2007
