Častým problémem onkologických onemocnění je nedostatečná výživa či odmítání
potravin pro změnu chutí nebo jiných komplikací spojených s léčbou. Jinak tomu není ani u onkologických onemocnění krve. Osoby s těmito chorobami jsou často vlivem léčby bez chuti k jídlu. Pocit na zvracení je často velmi silný, až dojde ke zvracení, průjmu či úplné změně chutí. Ihned po léčbě mohou cítit v ústech tzv. "kovovou" chuť. V této práci se zaměřujeme na to, zda příjem je dostačující i v takových případech. Ke kvalitativnímu výzkumu jsme využili polostrukturovaný rozhovor, sběr antropometrických údajů a ukázky jídelních lístků od respondentů s onkologickými onemocněními krve, které jsou následně propočítané v Nutriservisu. Rozhovor byl zaměřen především na výživu, ale bylo několik otázek i na léčbu, rodinou a osobní anamnézu. Při srovnání doložených jídelních lístků od respondentů s vypočítanými hodnotami doporučeného příjmu pro každou osobu byl výsledek očekávající. Všichni oslovení respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Bílkovin přijímalo 77,7 % osob (tedy 7 lidí z 9) také malé množství, přičemž tuky přijímalo 44,4 % lidí (4 osoby z 9) větší množství, než znělo doporučení. Na doporučené množství sacharidů nedosáhl nikdo z respondentů. Můžeme tedy říci, že i přes snahu lékařů a nutričních terapeutů jsou stále osoby s onkologickým onemocněním krve málo vyživovány. Této situaci lze předcházet pouze dostatečným informováním nemocných o častých komplikacích, které nastanou a o rizicích s nimi spojenými. Dále tyto osoby sledovat a v případech velkých ztrát hmotnosti informovat lékaře, který zváží podání umělé výživy.
Annotation in English
A common problem with oncological diseases is a lack of nutrition or refusal to take food caused by changes in taste or other complications associated with treatment. This is also true with oncological blood diseases. Because of the influence of their treatment, the people with these diseases frequently lose their appetite and suffer from nausea, often strong enough to induce vomiting, as well as diarrhea or complete change of taste. Immediately after the treatment they can feel a so called "metallic" taste in the mouth. This thesis focuses on analyzing whether the intake is sufficient in such cases. For qualitative research, we used directive interview and collected anthropometric data and sample menus from respondents with oncological blood diseases, which are subsequently calculated Nutriservis. The interview focused primarily on nutrition, but there were also some questions about treatment, as well as family and personal medical history. Comparing the documented menus from the respondents with the calculated values of the recommended intake for each person had a predictable result. All respondents had a lower intake of energy than was calculated for them Protein was taken by 77.7% people (i.e., 7 out of 9 people), which is also a small amount, while fat was taken by 44.4% (4 of 9 people), which is larger amount than recommended. None of the respondents achieved the recommended amount of carbohydrates. We can therefore say that, despite the efforts of doctors and nutritional therapists, people with oncological blood diseases still suffer from poor nutrition. This situation can only be prevented by giving the people with these diseases enough information about the frequent complications that occur and the risks associated with them. In addition, it is necessary to monitor these people and, in cases of major weight loss, inform their doctor, who will consider the administration of artificial nutrition.
Keywords
Hematoonkologie, výživa při hematoonkologii, specifika výživy u hematoonkologických pacientů, výživa, onkologie
Keywords in English
Hematooncology, nutrition during hematooncology, specifics of nutrition for hematooncological patients, nutrition, oncology
Length of the covering note
76 s.
Language
CZ
Annotation
Častým problémem onkologických onemocnění je nedostatečná výživa či odmítání
potravin pro změnu chutí nebo jiných komplikací spojených s léčbou. Jinak tomu není ani u onkologických onemocnění krve. Osoby s těmito chorobami jsou často vlivem léčby bez chuti k jídlu. Pocit na zvracení je často velmi silný, až dojde ke zvracení, průjmu či úplné změně chutí. Ihned po léčbě mohou cítit v ústech tzv. "kovovou" chuť. V této práci se zaměřujeme na to, zda příjem je dostačující i v takových případech. Ke kvalitativnímu výzkumu jsme využili polostrukturovaný rozhovor, sběr antropometrických údajů a ukázky jídelních lístků od respondentů s onkologickými onemocněními krve, které jsou následně propočítané v Nutriservisu. Rozhovor byl zaměřen především na výživu, ale bylo několik otázek i na léčbu, rodinou a osobní anamnézu. Při srovnání doložených jídelních lístků od respondentů s vypočítanými hodnotami doporučeného příjmu pro každou osobu byl výsledek očekávající. Všichni oslovení respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Bílkovin přijímalo 77,7 % osob (tedy 7 lidí z 9) také malé množství, přičemž tuky přijímalo 44,4 % lidí (4 osoby z 9) větší množství, než znělo doporučení. Na doporučené množství sacharidů nedosáhl nikdo z respondentů. Můžeme tedy říci, že i přes snahu lékařů a nutričních terapeutů jsou stále osoby s onkologickým onemocněním krve málo vyživovány. Této situaci lze předcházet pouze dostatečným informováním nemocných o častých komplikacích, které nastanou a o rizicích s nimi spojenými. Dále tyto osoby sledovat a v případech velkých ztrát hmotnosti informovat lékaře, který zváží podání umělé výživy.
Annotation in English
A common problem with oncological diseases is a lack of nutrition or refusal to take food caused by changes in taste or other complications associated with treatment. This is also true with oncological blood diseases. Because of the influence of their treatment, the people with these diseases frequently lose their appetite and suffer from nausea, often strong enough to induce vomiting, as well as diarrhea or complete change of taste. Immediately after the treatment they can feel a so called "metallic" taste in the mouth. This thesis focuses on analyzing whether the intake is sufficient in such cases. For qualitative research, we used directive interview and collected anthropometric data and sample menus from respondents with oncological blood diseases, which are subsequently calculated Nutriservis. The interview focused primarily on nutrition, but there were also some questions about treatment, as well as family and personal medical history. Comparing the documented menus from the respondents with the calculated values of the recommended intake for each person had a predictable result. All respondents had a lower intake of energy than was calculated for them Protein was taken by 77.7% people (i.e., 7 out of 9 people), which is also a small amount, while fat was taken by 44.4% (4 of 9 people), which is larger amount than recommended. None of the respondents achieved the recommended amount of carbohydrates. We can therefore say that, despite the efforts of doctors and nutritional therapists, people with oncological blood diseases still suffer from poor nutrition. This situation can only be prevented by giving the people with these diseases enough information about the frequent complications that occur and the risks associated with them. In addition, it is necessary to monitor these people and, in cases of major weight loss, inform their doctor, who will consider the administration of artificial nutrition.
Keywords
Hematoonkologie, výživa při hematoonkologii, specifika výživy u hematoonkologických pacientů, výživa, onkologie
Keywords in English
Hematooncology, nutrition during hematooncology, specifics of nutrition for hematooncological patients, nutrition, oncology
Research Plan
1. Současný stav - pacientů s onkologickým onemocnění narůstá, prodlužuje se doba přežití a s tím narůstá i potřeba nutričně tyto pacienty zabezpečit.
2. Cíl práce: zhodnotit jídelníčky pacientů s hematoonkologickým onemocněním se zaměřením na celkový kalorický příjem, příjem bílkovin, tuků, spektrum tuků a sacharidů. V případě nedostatečnosti optimalizovat výživu pomocí umělé výživy.
3. Výzkumné otázky: Mají pacienti dostatečný příjem (kalorie, bílkovin a dalších živin)? Jaké jsou důvody, pro které pacienti nemají dostačující příjem?
4. Popis metodiky: Zhodnocení jídelníčku v programu Nutriservis. Sběr antropometrický dat, polořízený rozhovor s pacienty, případně rodinnými příslušníky. Kvalitativní výzkum.
5. Využití v praxi: Podklady pro informační letáky pro pacienty s hematoonkologickým onemocněním.
Research Plan
1. Současný stav - pacientů s onkologickým onemocnění narůstá, prodlužuje se doba přežití a s tím narůstá i potřeba nutričně tyto pacienty zabezpečit.
2. Cíl práce: zhodnotit jídelníčky pacientů s hematoonkologickým onemocněním se zaměřením na celkový kalorický příjem, příjem bílkovin, tuků, spektrum tuků a sacharidů. V případě nedostatečnosti optimalizovat výživu pomocí umělé výživy.
3. Výzkumné otázky: Mají pacienti dostatečný příjem (kalorie, bílkovin a dalších živin)? Jaké jsou důvody, pro které pacienti nemají dostačující příjem?
4. Popis metodiky: Zhodnocení jídelníčku v programu Nutriservis. Sběr antropometrický dat, polořízený rozhovor s pacienty, případně rodinnými příslušníky. Kvalitativní výzkum.
5. Využití v praxi: Podklady pro informační letáky pro pacienty s hematoonkologickým onemocněním.
Recommended resources
STRÁNSKÝ, Miroslav a Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2010. ISBN 978-80-7394-241-0.
ADAM, Zdeněk, Marta KREJČÍ a Jiří VORLÍČEK. Speciální onkologie: příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob. Praha: Galén, c2010. ISBN 978-80-7262-648-9.
SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
CHOCENSKÁ, Eva, Heidi MÓCIKOVÁ a Kateřina DĚDEČKOVÁ. Průvodce pacienta onkologickou léčbou. Praha: Forsapi, 2009. Rady lékaře, průvodce dietou. ISBN 978-80-87250-02-0.
KRŠKA, Zdeněk, David HOSKOVEC a Luboš PETRUŽELKA. Chirurgická onkologie. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4284-7.
Recommended resources
STRÁNSKÝ, Miroslav a Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2010. ISBN 978-80-7394-241-0.
ADAM, Zdeněk, Marta KREJČÍ a Jiří VORLÍČEK. Speciální onkologie: příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob. Praha: Galén, c2010. ISBN 978-80-7262-648-9.
SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
CHOCENSKÁ, Eva, Heidi MÓCIKOVÁ a Kateřina DĚDEČKOVÁ. Průvodce pacienta onkologickou léčbou. Praha: Forsapi, 2009. Rady lékaře, průvodce dietou. ISBN 978-80-87250-02-0.
KRŠKA, Zdeněk, David HOSKOVEC a Luboš PETRUŽELKA. Chirurgická onkologie. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4284-7.
