Magisterská diplomová práce se zabývá geochemickou pozicí thallia litogenního a antropogenního původu v zemědělských a lesních půdách. První studovanou oblastí byla lokalita Kluky u Písku v jižních Čechách s výskytem thallia výhradně litogenního původu. Druhou studovanou oblastí byla lokalita Olkusz v jižním Polsku, kde se vyskytuje thallium především antropogenního původu. Na obou lokalitách byly v jednotlivých půdních horizontech zjištěny velké rozdíly v distribuci a mobilitě thallia. Koncentrace thallia v půdách byly stanoveny pomocí sekvenčního extrakčního postupu a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Dále bylo zjištěno, že erozivní procesy, následná depozice, stejně jako procesy bioturbace představují významné faktory mobilizace thallia litogenního původu i jeho pohybu mezi živou a neživou složkou životního prostředí. Na základě zjištěných výsledků závisí depozice thallia antropogenního původu především na směru převažujících větrů v krajině, členitosti terénu a jeho charakteru (přítomnost/nepřítomnost lesů apod.). Velkou úlohu při procesu mobilizace/imobilizace thallia antropogenního původu a následné kontaminaci půd hrají také postup zpracování těžených rud a nevhodně umístěná úložiště odpadů.
Anotace v angličtině
This M.Sc. thesis is focused on geochemical position of lithogenic and anthropogenic thallium in forest and agricultural soils. Two localities with different contamination source were chosen for this study. The first studied locality with occurrence of lithogenic thallium only, was an area of Kluky u Písku (South Bohemia). The second studied locality with anthropogenic thallium occurrence was the area of Olkusz (South Poland). The thallium fractionation forms in studied soils were detected by a sequential extraction procedure. The significant differences in thallium distribution and mobilization were observed at both localities. It was found that the erosive and bioturbation processes, as well as dust deposition into the soils, represent the main factors for lithogenic thallium mobilization and thallium distribution between biotic and abiotic components of the environment. Dust deposition of anthropogenic thallium depends mainly on predominant wind direction in landscape, or landform of target area (presence/absence of forest etc.). Ore processing methods and an inappropriate location of disposal sites also played an important role in the mobilization/imobilization process of anthropogenic Tl and soil contamination.
Klíčová slova
thallium, půdy
Klíčová slova v angličtině
thallium, soils
Rozsah průvodní práce
64 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Magisterská diplomová práce se zabývá geochemickou pozicí thallia litogenního a antropogenního původu v zemědělských a lesních půdách. První studovanou oblastí byla lokalita Kluky u Písku v jižních Čechách s výskytem thallia výhradně litogenního původu. Druhou studovanou oblastí byla lokalita Olkusz v jižním Polsku, kde se vyskytuje thallium především antropogenního původu. Na obou lokalitách byly v jednotlivých půdních horizontech zjištěny velké rozdíly v distribuci a mobilitě thallia. Koncentrace thallia v půdách byly stanoveny pomocí sekvenčního extrakčního postupu a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Dále bylo zjištěno, že erozivní procesy, následná depozice, stejně jako procesy bioturbace představují významné faktory mobilizace thallia litogenního původu i jeho pohybu mezi živou a neživou složkou životního prostředí. Na základě zjištěných výsledků závisí depozice thallia antropogenního původu především na směru převažujících větrů v krajině, členitosti terénu a jeho charakteru (přítomnost/nepřítomnost lesů apod.). Velkou úlohu při procesu mobilizace/imobilizace thallia antropogenního původu a následné kontaminaci půd hrají také postup zpracování těžených rud a nevhodně umístěná úložiště odpadů.
Anotace v angličtině
This M.Sc. thesis is focused on geochemical position of lithogenic and anthropogenic thallium in forest and agricultural soils. Two localities with different contamination source were chosen for this study. The first studied locality with occurrence of lithogenic thallium only, was an area of Kluky u Písku (South Bohemia). The second studied locality with anthropogenic thallium occurrence was the area of Olkusz (South Poland). The thallium fractionation forms in studied soils were detected by a sequential extraction procedure. The significant differences in thallium distribution and mobilization were observed at both localities. It was found that the erosive and bioturbation processes, as well as dust deposition into the soils, represent the main factors for lithogenic thallium mobilization and thallium distribution between biotic and abiotic components of the environment. Dust deposition of anthropogenic thallium depends mainly on predominant wind direction in landscape, or landform of target area (presence/absence of forest etc.). Ore processing methods and an inappropriate location of disposal sites also played an important role in the mobilization/imobilization process of anthropogenic Tl and soil contamination.
Klíčová slova
thallium, půdy
Klíčová slova v angličtině
thallium, soils
Zásady pro vypracování
Cílem práce je provést monitoring na vytipovaných oblastech s možným zvýšeným výskytem thallia v půdách (přirozeně zvýšené pozadí, antropogenní vliv). Při vypracování diplomové práce bude postupováno podle následujících zásad:\\
1.Vypracujte literární rešerši týkající se obsahu a forem thallia vázaného v půdách a možné zdroje kontaminace půd thalliem.\\
2.Seznamte se se základními postupy odběru a zpracování půdních vzorků a nastudujte metodiky stanovení základních půdních charakteristik.\\
3.Nastudujte vybrané jednokrokové a sekvenční extrakční schéma ve vztahu k posouzení geochemické pozice thallia vázaného v půdách.\\
4.Zpracujte vzorky získané v terénu dle uvedených metod.\\
5.Statisticky zpracujte výsledky analýz.\\
Zásady pro vypracování
Cílem práce je provést monitoring na vytipovaných oblastech s možným zvýšeným výskytem thallia v půdách (přirozeně zvýšené pozadí, antropogenní vliv). Při vypracování diplomové práce bude postupováno podle následujících zásad:\\
1.Vypracujte literární rešerši týkající se obsahu a forem thallia vázaného v půdách a možné zdroje kontaminace půd thalliem.\\
2.Seznamte se se základními postupy odběru a zpracování půdních vzorků a nastudujte metodiky stanovení základních půdních charakteristik.\\
3.Nastudujte vybrané jednokrokové a sekvenční extrakční schéma ve vztahu k posouzení geochemické pozice thallia vázaného v půdách.\\
4.Zpracujte vzorky získané v terénu dle uvedených metod.\\
5.Statisticky zpracujte výsledky analýz.\\
Seznam doporučené literatury
Merian, E. (Ed.), 1991. Metals and their compounds in the environment. Analysis and biological relevance, VCH Weinheim, 313-398.\\
Adriano, D.C., 2001. Trace Elements in the Terrestrial Environments: Biogeochemistry, Bioavailability, and Risks of Metals. Springer, New York, Berlin, Heidelberg, Tokyo.\\
Quevauviller, Ph., 2002. Operationally-defined extraction procedures for soil and sediment analysis. Part 3: New CRMs for trace-element extractable contents. Trac Trends Anal. Chem., 21, 774-785.\\
Komárek, M., Chrastný, V., Ettler, V., Tlustoš, P., 2006. Evaluation of extraction/digestion techniques used to determine lead isotopic composition in forest soils. Anal. Bioanal. Chem., 385, 1109-1115.\\
Seznam doporučené literatury
Merian, E. (Ed.), 1991. Metals and their compounds in the environment. Analysis and biological relevance, VCH Weinheim, 313-398.\\
Adriano, D.C., 2001. Trace Elements in the Terrestrial Environments: Biogeochemistry, Bioavailability, and Risks of Metals. Springer, New York, Berlin, Heidelberg, Tokyo.\\
Quevauviller, Ph., 2002. Operationally-defined extraction procedures for soil and sediment analysis. Part 3: New CRMs for trace-element extractable contents. Trac Trends Anal. Chem., 21, 774-785.\\
Komárek, M., Chrastný, V., Ettler, V., Tlustoš, P., 2006. Evaluation of extraction/digestion techniques used to determine lead isotopic composition in forest soils. Anal. Bioanal. Chem., 385, 1109-1115.\\