Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím
s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava
a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat.
V teoretické části byl definován legislativní rámec přípravy a podávání léčivých přípravků v České republice. Dále byly popsány obecné principy zacházení s léčivými přípravky spjaté s problematikou medikačních pochybení v kontextu kvality zdravotních služeb a byly vymezeny formy léčivých přípravků a způsoby jejich aplikace.
Cílem praktické části práce bylo zjistit jakými znalostmi disponují sestry pracující v intenzivní péči, zda tyto znalosti uplatňují v pracovním procesu a také zjistit, zda pozorují u svých kolegů/kolegyň nedostatky spojené s přípravou a podáváním léčivých přípravků. S tímto záměrem byly stanoveny čtyři hypotézy a šest výzkumných otázek.
Ke sběru dat byla použita jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku.
Po kvantitativní metodě proběhla metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecnými sestrami, zdravotnickými záchranáři) pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu.
Kvantitativní data byla zpracována pomocí popisné statistiky tabulkami a grafy, kvalitativní pak pomocí schémat a diagramů.
Anotace v angličtině
According to the European Union, medication errors are among the most common adverse events connected with the provision of healthcare services. The safety of nursing care is a basic indicator of the quality
of health care providers. One of the basic activities of general nurses is the preparation and administration
of medicines, during which, especially in intensive care, even the slightest non-compliance can harm
the patient. When preparing and administering medicines it is therefore essential that general nurses consistently follow safety regulations, internal guidelines of health care providers, recommendations
of the World Health Organization and national nursing standards, which can effectively prevent potential errors. In clinical practice general nurses may not adhere to these measures for a variety of reasons,
so it is important to establish and analyse them.
In the theoretical part, the legislative framework for the preparation and administration
of medicines in the Czech Republic is defined. This part also describes general principles of handling medicines connected with the problem of medication errors in the context
of the quality of health services and defines forms of medicines and their application methods.
The practical part of the paper sets out to determine what knowledge nurses working
in intensive care have, whether they apply this knowledge in their work process
and whether they observe failings of their colleagues relating to the preparation
and administration of medicines. With this in mind, four hypotheses and six research questions were established.
A quantitative method, non-standardised questionnaire technique was used to collect data. After the quantitative method, the method of qualitative investigation by observation and the technique of an in-depth semi-structured interview were conducted. The research population comprised non-medical health care workers (general nurses and paramedics) working in anaesthesiology-resuscitation departments and intensive care units of district-type hospitals.
The quantitative data was processed using descriptive statistics with tables and graphs, while the qualitative data was processed using charts and diagrams.
medicine, medication errors, general nurse, paramedic, intensive care
Rozsah průvodní práce
81 s. (135 022 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím
s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava
a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat.
V teoretické části byl definován legislativní rámec přípravy a podávání léčivých přípravků v České republice. Dále byly popsány obecné principy zacházení s léčivými přípravky spjaté s problematikou medikačních pochybení v kontextu kvality zdravotních služeb a byly vymezeny formy léčivých přípravků a způsoby jejich aplikace.
Cílem praktické části práce bylo zjistit jakými znalostmi disponují sestry pracující v intenzivní péči, zda tyto znalosti uplatňují v pracovním procesu a také zjistit, zda pozorují u svých kolegů/kolegyň nedostatky spojené s přípravou a podáváním léčivých přípravků. S tímto záměrem byly stanoveny čtyři hypotézy a šest výzkumných otázek.
Ke sběru dat byla použita jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku.
Po kvantitativní metodě proběhla metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecnými sestrami, zdravotnickými záchranáři) pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu.
Kvantitativní data byla zpracována pomocí popisné statistiky tabulkami a grafy, kvalitativní pak pomocí schémat a diagramů.
Anotace v angličtině
According to the European Union, medication errors are among the most common adverse events connected with the provision of healthcare services. The safety of nursing care is a basic indicator of the quality
of health care providers. One of the basic activities of general nurses is the preparation and administration
of medicines, during which, especially in intensive care, even the slightest non-compliance can harm
the patient. When preparing and administering medicines it is therefore essential that general nurses consistently follow safety regulations, internal guidelines of health care providers, recommendations
of the World Health Organization and national nursing standards, which can effectively prevent potential errors. In clinical practice general nurses may not adhere to these measures for a variety of reasons,
so it is important to establish and analyse them.
In the theoretical part, the legislative framework for the preparation and administration
of medicines in the Czech Republic is defined. This part also describes general principles of handling medicines connected with the problem of medication errors in the context
of the quality of health services and defines forms of medicines and their application methods.
The practical part of the paper sets out to determine what knowledge nurses working
in intensive care have, whether they apply this knowledge in their work process
and whether they observe failings of their colleagues relating to the preparation
and administration of medicines. With this in mind, four hypotheses and six research questions were established.
A quantitative method, non-standardised questionnaire technique was used to collect data. After the quantitative method, the method of qualitative investigation by observation and the technique of an in-depth semi-structured interview were conducted. The research population comprised non-medical health care workers (general nurses and paramedics) working in anaesthesiology-resuscitation departments and intensive care units of district-type hospitals.
The quantitative data was processed using descriptive statistics with tables and graphs, while the qualitative data was processed using charts and diagrams.
medicine, medication errors, general nurse, paramedic, intensive care
Zásady pro vypracování
Současný stav: Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat.
Cíle práce: Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků o zásadách přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči. Cíl 2: Zjistit problematické oblasti v rámci přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči. Cíl 3: Zjistit, s jakými problémy v oblasti přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u kolegů v intenzivní péči.
Výzkumné otázky/Hypotézy: H1: Dezinfekci rukou před přípravou léčivého přípravku provede více respondentů s kratší než pětiletou dobou odborné praxe než respondentů s delší dobou v praxi. H2: Při podávání léčivého přípravku použije ochranné rukavice více respondentů se specializací v intenzivní péči, než respondentů bez specializace H3: Proplach žilního katetru po podání léčivého přípravku provede více respondentů se specializací v intenzivní péči než respondentů všeobecných sester bez specializace. H4: Proplach žilního katetru po podání léčivého přípravku provede více respondentů zdravotnických záchranářů než respondentů se specializací v intenzivní péči.
VO1: Jaké jsou problematické oblasti při přípravě vybraných léčivých přípravků? VO2: Jaké jsou problematické oblasti během podávání vybraných léčivých přípravků? VO3: Jaké jsou problematické oblasti po podání vybraných léčivých přípravků? VO4: S jakými problémy se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u svých kolegů při přípravě vybraných léčivých přípravků? VO5: S jakými problémy se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u svých kolegů během podávání vybraných léčivých přípravků? VO6: S jakými problémy se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u svých kolegů po podání vybraných léčivých přípravků?
Metodika výzkumu: Pro výzkum bude zvolena jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku. Po kvantitativní metodě bude probíhat metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor budou tvořit nelékařští zdravotničtí pracovníci (všeobecné sestry, zdravotničtí záchranáři) pracující na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu. Výzkumný soubor pro kvantitativní část bude tvořit 80 - 100 respondentů. Počet probandů pro kvalitativní část bude dán teoretickým nasycením dat.
Využití v praxi: Výstupem práce bude návrh řešení nedostatků na základě výsledkých dat z výzkumu.
Zásady pro vypracování
Současný stav: Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat.
Cíle práce: Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků o zásadách přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči. Cíl 2: Zjistit problematické oblasti v rámci přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči. Cíl 3: Zjistit, s jakými problémy v oblasti přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u kolegů v intenzivní péči.
Výzkumné otázky/Hypotézy: H1: Dezinfekci rukou před přípravou léčivého přípravku provede více respondentů s kratší než pětiletou dobou odborné praxe než respondentů s delší dobou v praxi. H2: Při podávání léčivého přípravku použije ochranné rukavice více respondentů se specializací v intenzivní péči, než respondentů bez specializace H3: Proplach žilního katetru po podání léčivého přípravku provede více respondentů se specializací v intenzivní péči než respondentů všeobecných sester bez specializace. H4: Proplach žilního katetru po podání léčivého přípravku provede více respondentů zdravotnických záchranářů než respondentů se specializací v intenzivní péči.
VO1: Jaké jsou problematické oblasti při přípravě vybraných léčivých přípravků? VO2: Jaké jsou problematické oblasti během podávání vybraných léčivých přípravků? VO3: Jaké jsou problematické oblasti po podání vybraných léčivých přípravků? VO4: S jakými problémy se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u svých kolegů při přípravě vybraných léčivých přípravků? VO5: S jakými problémy se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u svých kolegů během podávání vybraných léčivých přípravků? VO6: S jakými problémy se nelékařští zdravotničtí pracovníci setkávají u svých kolegů po podání vybraných léčivých přípravků?
Metodika výzkumu: Pro výzkum bude zvolena jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku. Po kvantitativní metodě bude probíhat metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor budou tvořit nelékařští zdravotničtí pracovníci (všeobecné sestry, zdravotničtí záchranáři) pracující na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu. Výzkumný soubor pro kvantitativní část bude tvořit 80 - 100 respondentů. Počet probandů pro kvalitativní část bude dán teoretickým nasycením dat.
Využití v praxi: Výstupem práce bude návrh řešení nedostatků na základě výsledkých dat z výzkumu.
Seznam doporučené literatury
BRABCOVÁ, I., BÁRTLOVÁ, S., 2015. Management v ošetřovatelské praxi. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN: 978-80-7422-402. KAPOUNOVÁ, G., 2020. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 2. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0130-6. STREITOVÁ, D., ZOUBKOVÁ, R., 2015. Septické stavy v intenzivní péči: ošetřovatelská péče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5215-0. Věstník ministerstva zdravotnictví České republiky. 2020. částka 5. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky. ISSN 1211-0868. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), 2007. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 115. ISSN 1211-1244.
Seznam doporučené literatury
BRABCOVÁ, I., BÁRTLOVÁ, S., 2015. Management v ošetřovatelské praxi. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN: 978-80-7422-402. KAPOUNOVÁ, G., 2020. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 2. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0130-6. STREITOVÁ, D., ZOUBKOVÁ, R., 2015. Septické stavy v intenzivní péči: ošetřovatelská péče. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5215-0. Věstník ministerstva zdravotnictví České republiky. 2020. částka 5. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky. ISSN 1211-0868. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), 2007. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 115. ISSN 1211-1244.