Cílem diplomové práce je porovnat, na základě indikátoru lidského rozvoje (HDI), který zahrnuje faktory jako vzdělání, HDP (HND) na osobu a očekávanou délku života, rozvoj tří regionů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Za regiony jsou považována území třech států: Švédského království, České republiky a Řecké republiky. Hlavní výzkumnou otázkou je, zdali po roce 2008 došlo k oddělení růstu od jeho dopadů na znečištění životního prostředí. Stěžejní metodou pro zpracování praktické části je práce se statistickými metodami a zejména analýza sekundárních statistických dat se zaměřením na vývoj emisí oxidu uhličitého a ekonomické úrovně. Pro poslední prováděnou analýzu je nejprve nutné modifikovat HDI o vliv emisí oxidu uhličitého a vytvořit tak nový indikátor, označovaný v této práci jako UHDI. Tento krok je prováděn z důvodu určení vlivu znečištění životního prostředí na pořadí států dle UHDI a HDI.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis is to compare the sustainable development of the three regions based on the Human Development Index, which includes factors such as education, GDP (GNI) per capita, and life expectancy. The regions are considered to be the territories of three countries: The Kingdom of Sweden, The Czech Republic and The Hellenic Republic. The main research question is whether there has been a decoupling between economic growth and its impact on environmental pollution after 2008. The practical part includes analysis of secondary statistical data for selected countries focusing on the development of carbon dioxide emissions and economic level as well as correlation between HDI and a country's economic development. For the last sub-analysis, it is necessary to modify the HDI to reflect the influence of carbon dioxide emissions and create a new indicator referred to in this thesis as UHDI. This step is taken to determine the influence of environmental pollution on the ranking of countries according to UHDI and HDI.
Klíčová slova
Udržitelný rozvoj, index lidského rozvoje, hospodářský růst, emise oxidu uhličitého
Klíčová slova v angličtině
Sustainable development, Human Development Index, economic growth, carbon dioxide emissions
Rozsah průvodní práce
72 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem diplomové práce je porovnat, na základě indikátoru lidského rozvoje (HDI), který zahrnuje faktory jako vzdělání, HDP (HND) na osobu a očekávanou délku života, rozvoj tří regionů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Za regiony jsou považována území třech států: Švédského království, České republiky a Řecké republiky. Hlavní výzkumnou otázkou je, zdali po roce 2008 došlo k oddělení růstu od jeho dopadů na znečištění životního prostředí. Stěžejní metodou pro zpracování praktické části je práce se statistickými metodami a zejména analýza sekundárních statistických dat se zaměřením na vývoj emisí oxidu uhličitého a ekonomické úrovně. Pro poslední prováděnou analýzu je nejprve nutné modifikovat HDI o vliv emisí oxidu uhličitého a vytvořit tak nový indikátor, označovaný v této práci jako UHDI. Tento krok je prováděn z důvodu určení vlivu znečištění životního prostředí na pořadí států dle UHDI a HDI.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis is to compare the sustainable development of the three regions based on the Human Development Index, which includes factors such as education, GDP (GNI) per capita, and life expectancy. The regions are considered to be the territories of three countries: The Kingdom of Sweden, The Czech Republic and The Hellenic Republic. The main research question is whether there has been a decoupling between economic growth and its impact on environmental pollution after 2008. The practical part includes analysis of secondary statistical data for selected countries focusing on the development of carbon dioxide emissions and economic level as well as correlation between HDI and a country's economic development. For the last sub-analysis, it is necessary to modify the HDI to reflect the influence of carbon dioxide emissions and create a new indicator referred to in this thesis as UHDI. This step is taken to determine the influence of environmental pollution on the ranking of countries according to UHDI and HDI.
Klíčová slova
Udržitelný rozvoj, index lidského rozvoje, hospodářský růst, emise oxidu uhličitého
Klíčová slova v angličtině
Sustainable development, Human Development Index, economic growth, carbon dioxide emissions
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Cílem práce bude porovnat, na základě indikátoru "Human development index" (vzdělání, HDP na osobu a pravděpodobnost dožití) rozvoj tří regionů z pohledu trvale udržitelného rozvoje.
Metodika:
Analýza sekundárních statistických dat pro dané regiony, práce se statistickými metodami, práce s odbornou zahraniční literaturou, která se zabývá HDI. Ověření předpokladu, že HDI koreluje s ekonomickou vyspělostí regionu.
Rámcová osnova:
1. Úvod, 2. Literární rešerše, 3. Cíl a metodika, 4. Teoretická část 5. Praktická část - provedení analýzy, 6. Zhodnocení 7. Závěr, 8. Seznam použitých zdrojů, Přílohy.
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Cílem práce bude porovnat, na základě indikátoru "Human development index" (vzdělání, HDP na osobu a pravděpodobnost dožití) rozvoj tří regionů z pohledu trvale udržitelného rozvoje.
Metodika:
Analýza sekundárních statistických dat pro dané regiony, práce se statistickými metodami, práce s odbornou zahraniční literaturou, která se zabývá HDI. Ověření předpokladu, že HDI koreluje s ekonomickou vyspělostí regionu.
Rámcová osnova:
1. Úvod, 2. Literární rešerše, 3. Cíl a metodika, 4. Teoretická část 5. Praktická část - provedení analýzy, 6. Zhodnocení 7. Závěr, 8. Seznam použitých zdrojů, Přílohy.
Seznam doporučené literatury
1. BUCHER, S. (2016). Sustainable Development in the World from the Aspect of Environmental Health and Human Development Index: Regional Variations and Patterns. Problemy Ekorozwoju, 12(1), 117- 124
2. HEŘMANOVÁ, E. (2011). Udržitelný rozvoj a kvalita života v ekonomických, ekologických a dalších souvislostech. DOI: 10.13140/2.1.3727.4888.
3. KUČEROVÁ, Z. (2009). Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni. Disertační práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce Prof. Ing. Arch. Jan Koutný, CSc.
4. MOLDAN, B., HÁK, T., KOVANDA, J., HAVRÁNEK, M., & KUŠKOVÁ, P. (2005). Uspějí agregované indikátory při měření environmentální udržitelnosti. Statistika, 2, 125-135.
5. SAGAR, A. D., & NAJAM, A. (1998). The human development index: a critical review. Ecological economics, 25(3), 249-264.
6. SILVA, R., & FERREIRA-LOPES, A. (2014). A Regional Development Index for Portugal. Social indicators research, 118(3), 1055-1085.
7. SYROVÁTKA, M. (2008). Jak (ne) měřit kvalitu života. Kritické pohledy na index lidského rozvoje. Mezinárodní vztahy, 43(1), 9-37.
8. ZBRÁNKOVÁ, M. (2014). Možnost měření blahobytu společnosti. RELIK 2014. Praha: Vysoká škola ekonomická, 576-586.
Seznam doporučené literatury
1. BUCHER, S. (2016). Sustainable Development in the World from the Aspect of Environmental Health and Human Development Index: Regional Variations and Patterns. Problemy Ekorozwoju, 12(1), 117- 124
2. HEŘMANOVÁ, E. (2011). Udržitelný rozvoj a kvalita života v ekonomických, ekologických a dalších souvislostech. DOI: 10.13140/2.1.3727.4888.
3. KUČEROVÁ, Z. (2009). Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni. Disertační práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce Prof. Ing. Arch. Jan Koutný, CSc.
4. MOLDAN, B., HÁK, T., KOVANDA, J., HAVRÁNEK, M., & KUŠKOVÁ, P. (2005). Uspějí agregované indikátory při měření environmentální udržitelnosti. Statistika, 2, 125-135.
5. SAGAR, A. D., & NAJAM, A. (1998). The human development index: a critical review. Ecological economics, 25(3), 249-264.
6. SILVA, R., & FERREIRA-LOPES, A. (2014). A Regional Development Index for Portugal. Social indicators research, 118(3), 1055-1085.
7. SYROVÁTKA, M. (2008). Jak (ne) měřit kvalitu života. Kritické pohledy na index lidského rozvoje. Mezinárodní vztahy, 43(1), 9-37.
8. ZBRÁNKOVÁ, M. (2014). Možnost měření blahobytu společnosti. RELIK 2014. Praha: Vysoká škola ekonomická, 576-586.