Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt.
K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu.
Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují.
Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta.
V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the issue of hospice care. Its goal is to compare the perception of hospice care of those people who had some personal experience with it and those who have not dealt with it. Another goal is to find out how this experience affects their perspective of dying.
To achieve these goals the quantitative research strategy has been used. The method of data collecting has been realized via questionnaires. The researching cohort consisted of individuals whose relatives used the services of sv. Jan N. Neumann Hospice in Prachatice and also of the individuals who have not used such services. 89 respondents have participated on these questionnaires. The hypotheses were tested by the contingency table, chi-squared test and the
T-test.
The results of the research have shown that the experience with hospice care affects the potential selection of hospice care for the respondent himself or for his relatives. It also affects the appropriateness of hospice care for the last days of a dying person, and it projects into the appraisal of deceasing in hospice. The experience with hospice care also affects the arrangements for death - those with no experience are more likely unprepared.
On the other hand, the experience with hospice care has not affect the appraisal of deceasing at home as a proper place for dying. It does not even have an impact on whether the respondents think or talk about their own mortality. The experience with hospice care also does not affect their opinion about the necessity of increasing the support and the public awareness about this type of care. It also does not affect the amount of fear or anxiety about respondent's death.
With the issue of awareness about hospice care those respondents who had previous experiences with hospice care proved more knowledge. Nevertheless, it is still necessary to encourage the public awareness about hospice care.
Hospice care, palliative care, death, dying, patient, dying person, grief, lay public
Rozsah průvodní práce
124 s. (121 107 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt.
K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu.
Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují.
Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta.
V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the issue of hospice care. Its goal is to compare the perception of hospice care of those people who had some personal experience with it and those who have not dealt with it. Another goal is to find out how this experience affects their perspective of dying.
To achieve these goals the quantitative research strategy has been used. The method of data collecting has been realized via questionnaires. The researching cohort consisted of individuals whose relatives used the services of sv. Jan N. Neumann Hospice in Prachatice and also of the individuals who have not used such services. 89 respondents have participated on these questionnaires. The hypotheses were tested by the contingency table, chi-squared test and the
T-test.
The results of the research have shown that the experience with hospice care affects the potential selection of hospice care for the respondent himself or for his relatives. It also affects the appropriateness of hospice care for the last days of a dying person, and it projects into the appraisal of deceasing in hospice. The experience with hospice care also affects the arrangements for death - those with no experience are more likely unprepared.
On the other hand, the experience with hospice care has not affect the appraisal of deceasing at home as a proper place for dying. It does not even have an impact on whether the respondents think or talk about their own mortality. The experience with hospice care also does not affect their opinion about the necessity of increasing the support and the public awareness about this type of care. It also does not affect the amount of fear or anxiety about respondent's death.
With the issue of awareness about hospice care those respondents who had previous experiences with hospice care proved more knowledge. Nevertheless, it is still necessary to encourage the public awareness about hospice care.
Hospice care, palliative care, death, dying, patient, dying person, grief, lay public
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky
Bakalářská práce se zabývá informovaností veřejnosti o hospicové péči. Hospicová péče je péče o člověka na sklonku života v terminální fázi nevyléčitelného onemocnění, včetně pomoci jeho rodině. Péče zahrnuje uspokojení fyzických, emocionálních, sociálních a duchovních potřeb umírajícího člověka na individuální úrovni. Přináší nemocnému jistotu, že nebude trpět nesnesitelnou bolestí a zároveň, že bude zachována jeho lidská důstojnost. Je poskytována v hospici nebo v rámci návštěv mobilního hospice u klienta v jeho domácím prostředí.
Zatímco odborná veřejnost hospice zná a ví k jakému účelu slouží, ta laická o nich stále nemá dostatek informací. Proto je velmi důležité rozšiřovat povědomí o hospicové péči do celé široké veřejnosti.
Cíl práce
Komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt.
Hypotézy
Člověk se zkušenostmi se službami hospiců přikládá hospicové péči větší důležitost než člověk, který se s ní nesetkal.
Zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje míru strachu ze své vlastní smrti.
Zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje pohled na smrt.
Metodický postup
Zvolena bude kvantitativní výzkumná strategie. Jako metoda bude použito dotazování, technikou dotazníkového šetření.
Technika vyhodnocování
Předpokládá se vyhodnocení dat statistickými metodami.
Výzkumný soubor
Základním souborem je populace ČR, ze které budou vybráni konkrétní participanti výzkumu. Konkrétně se bude jednat o jedince, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích a dále o jedince z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami do styku nepřišli.
Předpokládané využití bakalářské práce v praxi
Bakalářská práce nabídne pro praxi důležitá data týkající se znalostí veřejnosti v oblasti hospicové péče a jejích služeb. Praktická část přinese výsledky o tom, jaký vliv má osobní zkušenost s hospicovou péčí na pojímání smrti. Na základě zjištěných dat lze dále cíleně rozšiřovat informovanost o hospicové péči mezi širokou veřejnost.
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky
Bakalářská práce se zabývá informovaností veřejnosti o hospicové péči. Hospicová péče je péče o člověka na sklonku života v terminální fázi nevyléčitelného onemocnění, včetně pomoci jeho rodině. Péče zahrnuje uspokojení fyzických, emocionálních, sociálních a duchovních potřeb umírajícího člověka na individuální úrovni. Přináší nemocnému jistotu, že nebude trpět nesnesitelnou bolestí a zároveň, že bude zachována jeho lidská důstojnost. Je poskytována v hospici nebo v rámci návštěv mobilního hospice u klienta v jeho domácím prostředí.
Zatímco odborná veřejnost hospice zná a ví k jakému účelu slouží, ta laická o nich stále nemá dostatek informací. Proto je velmi důležité rozšiřovat povědomí o hospicové péči do celé široké veřejnosti.
Cíl práce
Komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt.
Hypotézy
Člověk se zkušenostmi se službami hospiců přikládá hospicové péči větší důležitost než člověk, který se s ní nesetkal.
Zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje míru strachu ze své vlastní smrti.
Zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje pohled na smrt.
Metodický postup
Zvolena bude kvantitativní výzkumná strategie. Jako metoda bude použito dotazování, technikou dotazníkového šetření.
Technika vyhodnocování
Předpokládá se vyhodnocení dat statistickými metodami.
Výzkumný soubor
Základním souborem je populace ČR, ze které budou vybráni konkrétní participanti výzkumu. Konkrétně se bude jednat o jedince, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích a dále o jedince z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami do styku nepřišli.
Předpokládané využití bakalářské práce v praxi
Bakalářská práce nabídne pro praxi důležitá data týkající se znalostí veřejnosti v oblasti hospicové péče a jejích služeb. Praktická část přinese výsledky o tom, jaký vliv má osobní zkušenost s hospicovou péčí na pojímání smrti. Na základě zjištěných dat lze dále cíleně rozšiřovat informovanost o hospicové péči mezi širokou veřejnost.
Seznam doporučené literatury
MATOUŠEK, O. a kol., 2007. Základy sociální práce. 2. vydání. Praha: Portál. 312 s. ISBN 978-80-7367-331-4.
KABELKA, L., 2020. Nemocné rozhovory: Komunikace a narativní terapie s nevyléčitelně nemocnými pacienty a jejich blízkými. Praha: Grada. 240 s. ISBN 978-80-271-1688-1.
TOMEŠ, I. et al., 2015. Rozvoj hospicové péče a její bariéry. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. 168 s. ISBN 978-80-246-2941-4.
HAŠKOVCOVÁ, H., 2007. Thanatologie: nauka o umírání a smrti. 2. vydání. Praha: Galén. 244 s. ISBN 978-80-7262-471-3.
KÜBLER-ROSS, E., 2015. O smrti a umírání: co by se lidé měli naučit od umírajících. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0911-9.
SLÁMA, O., KABELKA L., VORLÍČEK J., 2011. Paliativní medicína pro praxi. 2. vydání. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-849-0.
Seznam doporučené literatury
MATOUŠEK, O. a kol., 2007. Základy sociální práce. 2. vydání. Praha: Portál. 312 s. ISBN 978-80-7367-331-4.
KABELKA, L., 2020. Nemocné rozhovory: Komunikace a narativní terapie s nevyléčitelně nemocnými pacienty a jejich blízkými. Praha: Grada. 240 s. ISBN 978-80-271-1688-1.
TOMEŠ, I. et al., 2015. Rozvoj hospicové péče a její bariéry. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. 168 s. ISBN 978-80-246-2941-4.
HAŠKOVCOVÁ, H., 2007. Thanatologie: nauka o umírání a smrti. 2. vydání. Praha: Galén. 244 s. ISBN 978-80-7262-471-3.
KÜBLER-ROSS, E., 2015. O smrti a umírání: co by se lidé měli naučit od umírajících. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0911-9.
SLÁMA, O., KABELKA L., VORLÍČEK J., 2011. Paliativní medicína pro praxi. 2. vydání. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-849-0.