Bakalářská práce se zabývá tématem sociálního vyloučení pozůstalým rodičů. Hlavním cílem byla identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Dílčím cílem pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolí v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů.
Práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje prostudování dostupné literatury s tématikou smrti, truchlení a sociálního vyloučení se zaměřením na pozůstalé rodiče. Praktická část mapuje rozdíly v komunikaci pozůstalých rodičů s jejich okolím v období po ztrátě dítěte, a zjišťuje, jaké reakce okolí měly pozitivní a naopak negativní vliv na styl komunikace pozůstalého rodiče. V neposlední řadě zkoumá vliv reakcí okolí na ztrátu dítěte pozůstalého rodiče z hlediska sociálního vnímání. K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie založená na polostrukturovaných rozhovorech.
Práce přináší sondu do způsobu komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím
a do změn, kterými tato komunikace prochází v průběhu prvního roku po úmrtí dítěte. Přínosem práce jsou informace zachycující postoj sociálního okolí k pozůstalým rodičů, příčiny tohoto přístupu a jeho dopad na pozůstalé rodiče. Práce odhaluje prostor pro vzdělávání společnosti v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči a zároveň upozorňuje na šedou zónu péče o truchlící rodiče v rámci sociální politiky.
Anotace v angličtině
The bachelor's thesis deals with the topic of the social exclusion of bereaved parents. The main objective was to identify the causes of voluntary isolation to the social exclusion of bereaved parents. A sub-objective was to map the specifics
of communication between bereaved parents and their environment in the first year
after the child's death, from the perspective of the bereaved parents.
The thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part is devoted to a study of the available literature on death, bereavement, and social exclusion with a focus on bereaved parents. The practical part maps the differences
in the communication of the bereaved parents with their environment in the period after the loss of their child, and also identifies what reactions to the environment had a positive and, on the contrary, negative influence on the communication style
of the bereaved parent. Finally, it examines the influence of the reactions of the environment to the bereaved parent's child loss in terms of social perception. To achieve the aim, a qualitative research strategy based on semi-structured interviews was chosen.
The thesis provides a probe into the mode of communication between bereaved parents and their environment and the changes that this communication undergoes during
the first year after the child's death. The contribution of the thesis is the information depicting the attitude of the social environment towards bereaved parents, the reasons for this attitude, and its impact on bereaved parents. The thesis reveals the scope for educating society on communication with bereaved parents and highlights the grey area of care for grieving parents within social policy.
Klíčová slova
separace, segregace, sociální vyloučení, pozůstalý rodič, úmrtí dítěte, truchlení, zármutek
Klíčová slova v angličtině
separation, segregation, social exclusion, bereaved parent, child death, bereavement, grief
Rozsah průvodní práce
52 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálního vyloučení pozůstalým rodičů. Hlavním cílem byla identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Dílčím cílem pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolí v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů.
Práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje prostudování dostupné literatury s tématikou smrti, truchlení a sociálního vyloučení se zaměřením na pozůstalé rodiče. Praktická část mapuje rozdíly v komunikaci pozůstalých rodičů s jejich okolím v období po ztrátě dítěte, a zjišťuje, jaké reakce okolí měly pozitivní a naopak negativní vliv na styl komunikace pozůstalého rodiče. V neposlední řadě zkoumá vliv reakcí okolí na ztrátu dítěte pozůstalého rodiče z hlediska sociálního vnímání. K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie založená na polostrukturovaných rozhovorech.
Práce přináší sondu do způsobu komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím
a do změn, kterými tato komunikace prochází v průběhu prvního roku po úmrtí dítěte. Přínosem práce jsou informace zachycující postoj sociálního okolí k pozůstalým rodičů, příčiny tohoto přístupu a jeho dopad na pozůstalé rodiče. Práce odhaluje prostor pro vzdělávání společnosti v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči a zároveň upozorňuje na šedou zónu péče o truchlící rodiče v rámci sociální politiky.
Anotace v angličtině
The bachelor's thesis deals with the topic of the social exclusion of bereaved parents. The main objective was to identify the causes of voluntary isolation to the social exclusion of bereaved parents. A sub-objective was to map the specifics
of communication between bereaved parents and their environment in the first year
after the child's death, from the perspective of the bereaved parents.
The thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part is devoted to a study of the available literature on death, bereavement, and social exclusion with a focus on bereaved parents. The practical part maps the differences
in the communication of the bereaved parents with their environment in the period after the loss of their child, and also identifies what reactions to the environment had a positive and, on the contrary, negative influence on the communication style
of the bereaved parent. Finally, it examines the influence of the reactions of the environment to the bereaved parent's child loss in terms of social perception. To achieve the aim, a qualitative research strategy based on semi-structured interviews was chosen.
The thesis provides a probe into the mode of communication between bereaved parents and their environment and the changes that this communication undergoes during
the first year after the child's death. The contribution of the thesis is the information depicting the attitude of the social environment towards bereaved parents, the reasons for this attitude, and its impact on bereaved parents. The thesis reveals the scope for educating society on communication with bereaved parents and highlights the grey area of care for grieving parents within social policy.
Klíčová slova
separace, segregace, sociální vyloučení, pozůstalý rodič, úmrtí dítěte, truchlení, zármutek
Klíčová slova v angličtině
separation, segregation, social exclusion, bereaved parent, child death, bereavement, grief
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky
Práce se zaměřuje na cílovou skupinu pozůstalých rodičů po úmrtí dítěte od narození do jednoho roku věku.Tato událost má extrémní vliv na psychiku pozůstalého rodiče, ovlivňuje jeho emocionální stabilitu, ochotu socializace. Vědomí závažnosti tragické události a jejího vlivu na pozůstalého rodiče způsobuje změny v komunikaci a přístupu, a to jak směrem od pozůstalého rodiče k okolí, tak i směrem opačným. Tato práce se zaměřuje na prozkoumání příčin dobrovolné izolace až do fáze sociálního vyloučení pozůstalých rodičů, dále s tím související průzkum specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolímv prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů.
Cíl práce
Hlavním cílem výzkumu je identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Vedlejším cílem je pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu rodičů.
Výzkumné otázky
Základní výzkumná otázka: Jaké rozdíly v komunikaci s ostatními lidmi a v jejich chování byly zaznamenány v období prvních dvou týdnů po ztrátě dítěte (z pohledu pozůstalých rodičů)?
Dílčí výzkumná otázka 1: Jaké reakce okolí měly negativní vliv na psychiku pozůstalého rodiče?
Dílčí výzkumná otázka 2: Jaké reakce okolí měly pozitivní vliv na psychiku pozůstalého rodiče?
Dílčí výzkumná otázka 3: Jak je/byl ovlivněn pozůstalý rodič reakcemi okolí na ztrátu svého dítěte z hlediska sociálního vnímání?
Metodika – metodický postup
Předpokládá se výzkum kvalitativní, založený na rozhovorech s informanty výzkumného souboru.
Výzkumný soubor = určení výzkumného souboru
Výzkum bude proveden na vzorku z řad pozůstalých rodičů po zemřelém dítěti od narození do jednoho roku věku. Předpokládá se záměrný výběr do vysycení. Zkoumaným obdobím je časový úsek od okamžiku úmrtí dítěte až do prvního výročí tohoto úmrtí, tedy nejvíce psychicky náročné období. Toto poměrně úzké věkové a časové rozmezí nám umožní provádět výzkum za alespoň částečně stejných podmínek. Pozůstalí rodiče budou osloveni nejspíše za pomoci některé z organizací jim pomáhajících, např. Dlouhá cesta, z.s.
Využití výsledků práce pro praxi
Výzkum si klade za cíl prokázat změnu v komunikaci a přístupu společnosti k pozůstalému rodiči, a vliv těchto změn na psychiku a socializaci pozůstalého rodiče. Výsledky výzkumu mají konkretizovat pozitivní a negativní reakce okolí a reflektovat jejich dopad na pozůstalé rodiče. Práce si pak klade za cíl poukázat nejen na sílu vlivu jednání společnosti, ale také na přínosy a rizika tohoto vlivu na cílovou skupinu pozůstalých rodičů, a to přímo z pohledu pozůstalých rodičů. Výsledky této práce by měly být základem pro funkční osvětu a balanc v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči tak, aby neúmyslně nedocházelo k prohlubování jejich žalu.
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky
Práce se zaměřuje na cílovou skupinu pozůstalých rodičů po úmrtí dítěte od narození do jednoho roku věku.Tato událost má extrémní vliv na psychiku pozůstalého rodiče, ovlivňuje jeho emocionální stabilitu, ochotu socializace. Vědomí závažnosti tragické události a jejího vlivu na pozůstalého rodiče způsobuje změny v komunikaci a přístupu, a to jak směrem od pozůstalého rodiče k okolí, tak i směrem opačným. Tato práce se zaměřuje na prozkoumání příčin dobrovolné izolace až do fáze sociálního vyloučení pozůstalých rodičů, dále s tím související průzkum specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolímv prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů.
Cíl práce
Hlavním cílem výzkumu je identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Vedlejším cílem je pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu rodičů.
Výzkumné otázky
Základní výzkumná otázka: Jaké rozdíly v komunikaci s ostatními lidmi a v jejich chování byly zaznamenány v období prvních dvou týdnů po ztrátě dítěte (z pohledu pozůstalých rodičů)?
Dílčí výzkumná otázka 1: Jaké reakce okolí měly negativní vliv na psychiku pozůstalého rodiče?
Dílčí výzkumná otázka 2: Jaké reakce okolí měly pozitivní vliv na psychiku pozůstalého rodiče?
Dílčí výzkumná otázka 3: Jak je/byl ovlivněn pozůstalý rodič reakcemi okolí na ztrátu svého dítěte z hlediska sociálního vnímání?
Metodika – metodický postup
Předpokládá se výzkum kvalitativní, založený na rozhovorech s informanty výzkumného souboru.
Výzkumný soubor = určení výzkumného souboru
Výzkum bude proveden na vzorku z řad pozůstalých rodičů po zemřelém dítěti od narození do jednoho roku věku. Předpokládá se záměrný výběr do vysycení. Zkoumaným obdobím je časový úsek od okamžiku úmrtí dítěte až do prvního výročí tohoto úmrtí, tedy nejvíce psychicky náročné období. Toto poměrně úzké věkové a časové rozmezí nám umožní provádět výzkum za alespoň částečně stejných podmínek. Pozůstalí rodiče budou osloveni nejspíše za pomoci některé z organizací jim pomáhajících, např. Dlouhá cesta, z.s.
Využití výsledků práce pro praxi
Výzkum si klade za cíl prokázat změnu v komunikaci a přístupu společnosti k pozůstalému rodiči, a vliv těchto změn na psychiku a socializaci pozůstalého rodiče. Výsledky výzkumu mají konkretizovat pozitivní a negativní reakce okolí a reflektovat jejich dopad na pozůstalé rodiče. Práce si pak klade za cíl poukázat nejen na sílu vlivu jednání společnosti, ale také na přínosy a rizika tohoto vlivu na cílovou skupinu pozůstalých rodičů, a to přímo z pohledu pozůstalých rodičů. Výsledky této práce by měly být základem pro funkční osvětu a balanc v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči tak, aby neúmyslně nedocházelo k prohlubování jejich žalu.
Seznam doporučené literatury
BARISO, J., 2019. EQ, emoční inteligence v každodenním životě: aby emoce neškodily, ale pomáhaly: praktický průvodce emoční inteligencí. Praha: Metafora. 184 s. ISBN 978-80-7625-052-9.
MATOUŠEK, O., et al., 2005. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. 352 s. ISBN 978-80-7367-002-3.
POLÁČKOVÁ ŠOLCOVÁ, I., 2018.Emoce: Regulace a vývoj v průběhu života. Praha: Grada. 240 s. ISBN 978-80-247-5128-3.
ŠPATENKOVÁ, N., et al., 2017.Krize a krizová intervence. Praha: Grada. 288 s. ISBN 978-80-247-5327-0.
WRIGHT, H. N., 2019. Cestou zármutku: uzdravující průvodce ztrátou milovaného člověka. Praha: Návrat domů. 112 s. ISBN 978-80-7255-421-8.
Seznam doporučené literatury
BARISO, J., 2019. EQ, emoční inteligence v každodenním životě: aby emoce neškodily, ale pomáhaly: praktický průvodce emoční inteligencí. Praha: Metafora. 184 s. ISBN 978-80-7625-052-9.
MATOUŠEK, O., et al., 2005. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. 352 s. ISBN 978-80-7367-002-3.
POLÁČKOVÁ ŠOLCOVÁ, I., 2018.Emoce: Regulace a vývoj v průběhu života. Praha: Grada. 240 s. ISBN 978-80-247-5128-3.
ŠPATENKOVÁ, N., et al., 2017.Krize a krizová intervence. Praha: Grada. 288 s. ISBN 978-80-247-5327-0.
WRIGHT, H. N., 2019. Cestou zármutku: uzdravující průvodce ztrátou milovaného člověka. Praha: Návrat domů. 112 s. ISBN 978-80-7255-421-8.