Tato bakalářská práce se věnuje kineziologické studii provedení Frenchay Arm Testu u pacientů se spastickou hemiparézou. Jedná se o studii zaměřenou na kineziologický rozbor vybraných položek modifikovaného Frenchay Arm Testu doplněnou o snímání elektrické aktivity vybraných svalů povrchovou elektromyografií u pacientů se spastickou hemiparézou před aplikací a po aplikaci botulotoxinu (BTX).
V teoretické části jsou popsány jednotlivé projevy a formy spastické parézy. Dále jsou uvedeny klinické škály pro hodnocení spasticity a možnosti její léčby. Poslední část se věnuje úchopu a vybraným testům hodnotícím funkční schopnosti ruky. Jedním z uvedených je Frenchay Arm Test a jeho modifikovaná verze. Jde o nástroj, který hodnotí běžné denní činnosti.
V praktické části byl využit kvalitativní výzkum. Výzkumný vzorek tvořili dva probandi se spastickou hemiparézou, u kterých byla indikována léčba BTX. U každého byl proveden kineziologický rozbor před aplikací BTX a po aplikaci BTX. Jeho součástí byla anamnéza, aspekce, palpace, vyšetření čití, reflexů a svalové síly, goniometrie, vyšetření spasticity dle Graciese a modifikovaný Frenchay Arm Test (mFAT). Z tohoto testu byly zvoleny tři položky, kineziologicky popsané v praktické části, u kterých byla snímána aktivita vybraných svalů povrchovou elektromyografií (PEMG). Na základě porovnání výsledků bylo možné sledovat změny v aktivitě svalů, ke kterým došlo na podkladě rehabilitace, aplikace botulotoxinu a samotného kineziologického provedení.
Bylo zdokumentováno, že je mFAT vhodným testem pro sledování efektů terapie u pacientů se spastickou hemiparézou. Je ale důležité, aby byl hodnocen zkušenými terapeuty a bylo dodrženo jeho přesné provedení. PEMG je vhodnou metodou pro posouzení svalové aktivity, přestože jsou výsledky a jejich interpretace limitovány metodologií provedení a zpracováním záznamu.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis is devoted to a kinesiological study of the Frenchay Arm Test in patients with spastic hemiparesis. It is a study focused on the kinesiological analysis of selected items in modified Frenchay Arm Test, which is supplemented with mapping of electrical activity of selected muscles by surface electromyography in patients with spastic hemiparesis before and after botulinum toxin application.
The theoretical part describes the different manifestations and forms of spastic paresis. Clinical scales for the assessment of spasticity and treatment options are also presented. The last part is devoted to grip functions and selected tests assessing functional abilities of the hand. One of those listed is the Frenchay Arm Test and its modified version. It is a tool that assesses common activities of daily living.
In the practical part, a qualitative research was used. The research sample consisted of two probands with spastic hemiparesis who were indicated for botulinum toxin treatment. Kinesiological analysis was performed on each before and after botulinum toxin application. It included medical history, aspect, palpation, examination of sensation, reflexes and muscle strength, goniometry, spasticity examination according to Gracies and modified Frenchay Arm Test (mFAT). Three items were selected from this test, kinesiologically described in the practical section, in which the activity of selected muscles was mapped by surface electromyography (SEMG). By comparing the results, it was possible to observe the changes in muscle activity that occurred as a result of rehabilitation, botulinum toxin application and the kinesiological performance itself.
It has been documented that mFAT is a suitable test for monitoring the effects of therapy in patients with spastic hemiparesis. However, it is important that it is evaluated by experienced therapists and its accurate performance is maintained. SEMG is a suitable method for mapping muscle activity, although the results and their interpretation are limited by the methodology of performance and the processing of the recording.
Klíčová slova
spastická paréza; Frenchay Arm Test; povrchová elektromyografie; botulotoxin
Klíčová slova v angličtině
spastic paresis; Frenchay Arm Test; surface electromyography; botulinum toxin
Rozsah průvodní práce
90 s. (129 472)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se věnuje kineziologické studii provedení Frenchay Arm Testu u pacientů se spastickou hemiparézou. Jedná se o studii zaměřenou na kineziologický rozbor vybraných položek modifikovaného Frenchay Arm Testu doplněnou o snímání elektrické aktivity vybraných svalů povrchovou elektromyografií u pacientů se spastickou hemiparézou před aplikací a po aplikaci botulotoxinu (BTX).
V teoretické části jsou popsány jednotlivé projevy a formy spastické parézy. Dále jsou uvedeny klinické škály pro hodnocení spasticity a možnosti její léčby. Poslední část se věnuje úchopu a vybraným testům hodnotícím funkční schopnosti ruky. Jedním z uvedených je Frenchay Arm Test a jeho modifikovaná verze. Jde o nástroj, který hodnotí běžné denní činnosti.
V praktické části byl využit kvalitativní výzkum. Výzkumný vzorek tvořili dva probandi se spastickou hemiparézou, u kterých byla indikována léčba BTX. U každého byl proveden kineziologický rozbor před aplikací BTX a po aplikaci BTX. Jeho součástí byla anamnéza, aspekce, palpace, vyšetření čití, reflexů a svalové síly, goniometrie, vyšetření spasticity dle Graciese a modifikovaný Frenchay Arm Test (mFAT). Z tohoto testu byly zvoleny tři položky, kineziologicky popsané v praktické části, u kterých byla snímána aktivita vybraných svalů povrchovou elektromyografií (PEMG). Na základě porovnání výsledků bylo možné sledovat změny v aktivitě svalů, ke kterým došlo na podkladě rehabilitace, aplikace botulotoxinu a samotného kineziologického provedení.
Bylo zdokumentováno, že je mFAT vhodným testem pro sledování efektů terapie u pacientů se spastickou hemiparézou. Je ale důležité, aby byl hodnocen zkušenými terapeuty a bylo dodrženo jeho přesné provedení. PEMG je vhodnou metodou pro posouzení svalové aktivity, přestože jsou výsledky a jejich interpretace limitovány metodologií provedení a zpracováním záznamu.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis is devoted to a kinesiological study of the Frenchay Arm Test in patients with spastic hemiparesis. It is a study focused on the kinesiological analysis of selected items in modified Frenchay Arm Test, which is supplemented with mapping of electrical activity of selected muscles by surface electromyography in patients with spastic hemiparesis before and after botulinum toxin application.
The theoretical part describes the different manifestations and forms of spastic paresis. Clinical scales for the assessment of spasticity and treatment options are also presented. The last part is devoted to grip functions and selected tests assessing functional abilities of the hand. One of those listed is the Frenchay Arm Test and its modified version. It is a tool that assesses common activities of daily living.
In the practical part, a qualitative research was used. The research sample consisted of two probands with spastic hemiparesis who were indicated for botulinum toxin treatment. Kinesiological analysis was performed on each before and after botulinum toxin application. It included medical history, aspect, palpation, examination of sensation, reflexes and muscle strength, goniometry, spasticity examination according to Gracies and modified Frenchay Arm Test (mFAT). Three items were selected from this test, kinesiologically described in the practical section, in which the activity of selected muscles was mapped by surface electromyography (SEMG). By comparing the results, it was possible to observe the changes in muscle activity that occurred as a result of rehabilitation, botulinum toxin application and the kinesiological performance itself.
It has been documented that mFAT is a suitable test for monitoring the effects of therapy in patients with spastic hemiparesis. However, it is important that it is evaluated by experienced therapists and its accurate performance is maintained. SEMG is a suitable method for mapping muscle activity, although the results and their interpretation are limited by the methodology of performance and the processing of the recording.
Klíčová slova
spastická paréza; Frenchay Arm Test; povrchová elektromyografie; botulotoxin
Klíčová slova v angličtině
spastic paresis; Frenchay Arm Test; surface electromyography; botulinum toxin
Zásady pro vypracování
1) Současný stav problematiky:
Hemiparéza je porucha hybnosti na jedné polovině těla. Typicky vzniká jako následek iktu nebo jiného poškození mozku. Motorické omezení závisí na lokalizaci a závažnosti léze. Mohou se vyskytovat poruchy citlivosti, poruchy vnímání vlastního těla, omezení zorného pole, poruchy zraku a řeči. U 25–40 % pacientů po cévní mozkové příhodě se vyskytuje významná spasticita. Jde o zvýšení tonického napínacího reflexu závislého na rychlosti pasivního pohybu se zvýšenými šlachovými reflexy. Čím rychleji dochází k napínání, tím více roste rezistence svalu. Dochází tak k ovlivnění kvality života nemocného, kdy má zvýšená svalová aktivita a omezená hybnost vliv na každodenní aktivity a pacientovu soběstačnost. Pro ovlivnění spasticity se využívá široké spektrum metod. Jednou z nich je Guided Self-Rehabilitation Contract. Jde o koncept J.M.Graciese, který kombinuje fyzioterapii s cílenou aplikací botulotoxinu do postižených svalů. V rámci diagnostiky dle Guided Self Rehabilitation Contract se pro horní končetinu využívá Modifikovaný Frenchay Arm Test a Frenchay Arm Test, pomocí kterých hodnotíme motorické dovednosti horních končetin při ADL.
2) Cíle práce:
1) Popsat provedení Modifikovaného Frenchay Arm Testu z kineziologického hlediska.
2) Popsat provedení Modifikovaného Frenchay Arm Testu u pacientů se spastickou parézou horní končetiny po aplikaci botulotoxinu pomocí analýzy videozáznamu.
3) Porovnat práci vybraných svalů u pacientů se spastickou hemiparézou před a po aplikaci botulotoxinu při provádění Modifikovaného Frenchay Arm Testu pomocí povrchové elektromyografie.
3) Výzkumné otázky:
1) Jaký vliv bude mít aplikace botulotoxinu u pacienta se spastickou parézou na provedení Modifikovaného Frenchay Arm Testu?
2) Jaká bude aktivita vybraných svalů u pacientů se spastickou parézou při provádění Modifikovaného Frenchay Arm Testu?
4) Popis metodiky:
Bude zvolena kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně případová studie. Výzkumný soubor budou tvořit vybraní pacienti se spastickou parézou (n=2), kteří jsou léčeni v Regionálním centru spasticity v Nemocnici České Budějovice, a.s. Zpracování výsledků bude probíhat porovnáním vstupního a výstupního kineziologického rozboru, porovnáním Modifikovaného Frenchay Arm Testu před a po aplikaci botulotoxinu a provedením měření povrchové elektromyografie v Centru fyzioterapie Zdravotně sociální fakulty JU pomocí přístroje Noraxon.
5) Předpokládané využité pro praxi
Práce má za cíl popsat problematiku rehabilitace u pacientů se spastickou hemiparézou a popsat klinické využití Modifikovaného Frenchay Arm Testu.
Zásady pro vypracování
1) Současný stav problematiky:
Hemiparéza je porucha hybnosti na jedné polovině těla. Typicky vzniká jako následek iktu nebo jiného poškození mozku. Motorické omezení závisí na lokalizaci a závažnosti léze. Mohou se vyskytovat poruchy citlivosti, poruchy vnímání vlastního těla, omezení zorného pole, poruchy zraku a řeči. U 25–40 % pacientů po cévní mozkové příhodě se vyskytuje významná spasticita. Jde o zvýšení tonického napínacího reflexu závislého na rychlosti pasivního pohybu se zvýšenými šlachovými reflexy. Čím rychleji dochází k napínání, tím více roste rezistence svalu. Dochází tak k ovlivnění kvality života nemocného, kdy má zvýšená svalová aktivita a omezená hybnost vliv na každodenní aktivity a pacientovu soběstačnost. Pro ovlivnění spasticity se využívá široké spektrum metod. Jednou z nich je Guided Self-Rehabilitation Contract. Jde o koncept J.M.Graciese, který kombinuje fyzioterapii s cílenou aplikací botulotoxinu do postižených svalů. V rámci diagnostiky dle Guided Self Rehabilitation Contract se pro horní končetinu využívá Modifikovaný Frenchay Arm Test a Frenchay Arm Test, pomocí kterých hodnotíme motorické dovednosti horních končetin při ADL.
2) Cíle práce:
1) Popsat provedení Modifikovaného Frenchay Arm Testu z kineziologického hlediska.
2) Popsat provedení Modifikovaného Frenchay Arm Testu u pacientů se spastickou parézou horní končetiny po aplikaci botulotoxinu pomocí analýzy videozáznamu.
3) Porovnat práci vybraných svalů u pacientů se spastickou hemiparézou před a po aplikaci botulotoxinu při provádění Modifikovaného Frenchay Arm Testu pomocí povrchové elektromyografie.
3) Výzkumné otázky:
1) Jaký vliv bude mít aplikace botulotoxinu u pacienta se spastickou parézou na provedení Modifikovaného Frenchay Arm Testu?
2) Jaká bude aktivita vybraných svalů u pacientů se spastickou parézou při provádění Modifikovaného Frenchay Arm Testu?
4) Popis metodiky:
Bude zvolena kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně případová studie. Výzkumný soubor budou tvořit vybraní pacienti se spastickou parézou (n=2), kteří jsou léčeni v Regionálním centru spasticity v Nemocnici České Budějovice, a.s. Zpracování výsledků bude probíhat porovnáním vstupního a výstupního kineziologického rozboru, porovnáním Modifikovaného Frenchay Arm Testu před a po aplikaci botulotoxinu a provedením měření povrchové elektromyografie v Centru fyzioterapie Zdravotně sociální fakulty JU pomocí přístroje Noraxon.
5) Předpokládané využité pro praxi
Práce má za cíl popsat problematiku rehabilitace u pacientů se spastickou hemiparézou a popsat klinické využití Modifikovaného Frenchay Arm Testu.
Seznam doporučené literatury
GRACIES, J. M., 2016. Dohoda o reedukačním tréninku při spastické paréze. Switzerland: Springer International Publishing. 117 s. ISBN 978-3-319-51809-1
KAŇOVSKÝ, P., BAREŠ M., DUFEK J., 2004. Spasticita: mechanismy, diagnostika, léčba. Praha: Maxdorf Jessenius. 423 s. ISBN 80-734-5042-9. 4
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I., EHLER E., JECH R., 2012. Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf Jessenius. 291 s. ISBN 978-80-7345-302-2.
KOLÁŘ, P., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. 713 s. ISBN 978-807-2626-571.
LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M., 2015. Rehabilitace po náhlé cévní mozkové příhodě. Praha: Galén. 182 s. ISBN 978-80-7492-225-1
Seznam doporučené literatury
GRACIES, J. M., 2016. Dohoda o reedukačním tréninku při spastické paréze. Switzerland: Springer International Publishing. 117 s. ISBN 978-3-319-51809-1
KAŇOVSKÝ, P., BAREŠ M., DUFEK J., 2004. Spasticita: mechanismy, diagnostika, léčba. Praha: Maxdorf Jessenius. 423 s. ISBN 80-734-5042-9. 4
ŠTĚTKÁŘOVÁ, I., EHLER E., JECH R., 2012. Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf Jessenius. 291 s. ISBN 978-80-7345-302-2.
KOLÁŘ, P., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. 713 s. ISBN 978-807-2626-571.
LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M., 2015. Rehabilitace po náhlé cévní mozkové příhodě. Praha: Galén. 182 s. ISBN 978-80-7492-225-1