Bakalářská práce se zabývá dvěma bájnými zvířaty, konkrétně jednorožcem a fénixem od antiky až po raný novověk. Nejprve se v první kapitole věnuji metodologii a současnému stavu bádání o zvířatech celkově, včetně těch bájných. Druhá kapitola představuje jednorožce v antických a středověkých pramenech, kde se toto bájné zvíře zrodilo a vyvíjelo. Třetí kapitola tvoří polovinu hlavního zájmu práce, a to jednorožce v 16. a 17. století. V další kapitole následuje kodifikace fénixe v antice a středověku, kdy i tento bájný tvor měl zde svůj původ. Pátá kapitola tvoří druhou polovinu práce, jež se věnuje bájnému ptáku v 16. a 17. století v naučných a cestovatelských spisech, ale také jak byl fénix zobrazován v krásné literatuře. Následující kapitolou je představení fénixe v hmotných pramenech od antiky po raný novověk.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis focuses on two mythological animals, specifically on unicorn and phoenix from antiquity to the early modern age. Firstly, in the first chapter I discuss used methodology and current state of research about all animals in general, including mythological ones. The second chapter introduces the unicorn in ancient and medieval sources where this mythical animal was born and developed. The third chapter forms the half of the main topic of the thesis, namely unicorn in the 16th and 17th centuries. The next chapter follows the codification of the phoenix in antiquity and the Middle Ages, where this mythical creature also had its origins. Chapter five forms the second half of the thesis, which looks at the mythical bird in 16th and 17th century scientific and travel writings, but also how the phoenix was depicted in fiction. The following chapter is a presentation of the phoenix in material sources from antiquity to the early modern period.
Klíčová slova
jednorožec, fénix, raný novověk, bájná zvířata
Klíčová slova v angličtině
unicorn, phoenix, early modern age, mythological animals
Rozsah průvodní práce
108 s. (218 361 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá dvěma bájnými zvířaty, konkrétně jednorožcem a fénixem od antiky až po raný novověk. Nejprve se v první kapitole věnuji metodologii a současnému stavu bádání o zvířatech celkově, včetně těch bájných. Druhá kapitola představuje jednorožce v antických a středověkých pramenech, kde se toto bájné zvíře zrodilo a vyvíjelo. Třetí kapitola tvoří polovinu hlavního zájmu práce, a to jednorožce v 16. a 17. století. V další kapitole následuje kodifikace fénixe v antice a středověku, kdy i tento bájný tvor měl zde svůj původ. Pátá kapitola tvoří druhou polovinu práce, jež se věnuje bájnému ptáku v 16. a 17. století v naučných a cestovatelských spisech, ale také jak byl fénix zobrazován v krásné literatuře. Následující kapitolou je představení fénixe v hmotných pramenech od antiky po raný novověk.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis focuses on two mythological animals, specifically on unicorn and phoenix from antiquity to the early modern age. Firstly, in the first chapter I discuss used methodology and current state of research about all animals in general, including mythological ones. The second chapter introduces the unicorn in ancient and medieval sources where this mythical animal was born and developed. The third chapter forms the half of the main topic of the thesis, namely unicorn in the 16th and 17th centuries. The next chapter follows the codification of the phoenix in antiquity and the Middle Ages, where this mythical creature also had its origins. Chapter five forms the second half of the thesis, which looks at the mythical bird in 16th and 17th century scientific and travel writings, but also how the phoenix was depicted in fiction. The following chapter is a presentation of the phoenix in material sources from antiquity to the early modern period.
Klíčová slova
jednorožec, fénix, raný novověk, bájná zvířata
Klíčová slova v angličtině
unicorn, phoenix, early modern age, mythological animals
Zásady pro vypracování
Autorka bakalářské práce se zaměřuje především na tři bájná zvířata, jejichž existence byla v 16. století považována za prokázanou. Jde o fénixe, jednorožce a hada s chlupatou či jinak zvláštně obrněnou kůží. V rámci heuristiky se zaměří na dobové cestopisy, ilustrované letáky a Kosmografii českou Zikmunda z Púchova, která vymezila oblasti, v nichž se zmínění bájní tvorové měli vyskytovat. Další pramen představují starší bestiáře a Herbář aneb Bylinář vysoce učeného a vznešeného pana doktora Petra Ondřeje Mathiola z roku 1596, v němž byly poskytnuty rady k léčení hadích uštknutí a nastíněny mimořádné léčebné účinky jednorožcích rohů.
Autorka si klade otázku, jakou představu si mohli vzdělaní obyvatelé Českého království udělat o bájných zvířatech na základě dostupné a oblíbené literatury. Zjišťuje, do jaké míry se představa o těchto tvorech, jejich výskytu a kontaktech s lidmi od dob Plinia změnila, zvláště v souvislosti s postupným objevováním vzdálených oblastí. Dále si klade otázku, zda byla mezi zmíněnými bájnými tvory nějaká spojitost, ať už v geografickém výskytu, údajných vlastnostech a mimořádných schopnostech nebo léčitelském využití. Velmi důležitou problematiku představuje také zobrazování těchto zvířat a jejich zachycení v dobové symbolice. Využita proto budou i některá výtvarná díla a prameny hmotné povahy (knižní ilustrace, erby, fresková výmalba šlechtických sídel). Z metodologického hlediska se navrhovaná práce inspiruje především přístupy konstruování obrazu dalekých krajin, analýzou dobové zvířecí symboliky a okrajově též dějinami léčitelství.
Zásady pro vypracování
Autorka bakalářské práce se zaměřuje především na tři bájná zvířata, jejichž existence byla v 16. století považována za prokázanou. Jde o fénixe, jednorožce a hada s chlupatou či jinak zvláštně obrněnou kůží. V rámci heuristiky se zaměří na dobové cestopisy, ilustrované letáky a Kosmografii českou Zikmunda z Púchova, která vymezila oblasti, v nichž se zmínění bájní tvorové měli vyskytovat. Další pramen představují starší bestiáře a Herbář aneb Bylinář vysoce učeného a vznešeného pana doktora Petra Ondřeje Mathiola z roku 1596, v němž byly poskytnuty rady k léčení hadích uštknutí a nastíněny mimořádné léčebné účinky jednorožcích rohů.
Autorka si klade otázku, jakou představu si mohli vzdělaní obyvatelé Českého království udělat o bájných zvířatech na základě dostupné a oblíbené literatury. Zjišťuje, do jaké míry se představa o těchto tvorech, jejich výskytu a kontaktech s lidmi od dob Plinia změnila, zvláště v souvislosti s postupným objevováním vzdálených oblastí. Dále si klade otázku, zda byla mezi zmíněnými bájnými tvory nějaká spojitost, ať už v geografickém výskytu, údajných vlastnostech a mimořádných schopnostech nebo léčitelském využití. Velmi důležitou problematiku představuje také zobrazování těchto zvířat a jejich zachycení v dobové symbolice. Využita proto budou i některá výtvarná díla a prameny hmotné povahy (knižní ilustrace, erby, fresková výmalba šlechtických sídel). Z metodologického hlediska se navrhovaná práce inspiruje především přístupy konstruování obrazu dalekých krajin, analýzou dobové zvířecí symboliky a okrajově též dějinami léčitelství.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Zikmund z Púchova - Jan z Púchova - Sebastian Münster, Kosmografie česká, Praha 1554.
Hana Bočková - Markéta Melounová (edd.), Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Putování
aneb cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země svaté, země Jůdské a dále do Egypta a velikého města Kairu I - II, Brno 2017.
Wolfgang Harms, Michael Schilling (edd.), Deutsche illustrierte Flugblätter des 16. und 17. Jahrhunderts VI. Die Sammlung der Zentralbibliothek Zürich. Teil 1. Die Wickiana I (1500-1569), Tübingen 2005.
Herbář aneb Bylinář vysoce učeného a vznešeného pana doktora Petra Ondřeje Mathiola, Praha 1596.
Lucie Storchová (ed.), Mezi houfy lotrův se pustiti. České letopisy o Egyptě 15.-17. století, Praha 2005.
Literatura:
Luboš Antonín, Bestiář. Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy, Praha 2003.
Václav Bůžek - Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012.
Debra Hassig, Medieval Bestiaries. Text, Image, Ideology, Cambridge 1995.
Richard Kieckheffer, Magic in the Middle Ages, Cambridge University Press 1990.
Engelbert Kirschbaum - Wolfgang Braunfels (ed.), Lexikon der christlichen Ikonographie, Freiburg im Breisgau 1968-1976.
Čeněk Pavlík - Michal Vitanovský, Magický jednorožec a jeho ztvárnění na kachlích gotiky a renesance, Archeologia Historica 33, 2008, s. 539-558.
Zbyněk Roček, Kronika zoologického poznávání, Praha 2013.
Jan Royt - Hana Šedinová, Slovník symbolů, Praha 1998.
James J. Scanlan (ed.), Albert the Great. Man and the Beasts, Binghamton 1987.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Zikmund z Púchova - Jan z Púchova - Sebastian Münster, Kosmografie česká, Praha 1554.
Hana Bočková - Markéta Melounová (edd.), Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Putování
aneb cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země svaté, země Jůdské a dále do Egypta a velikého města Kairu I - II, Brno 2017.
Wolfgang Harms, Michael Schilling (edd.), Deutsche illustrierte Flugblätter des 16. und 17. Jahrhunderts VI. Die Sammlung der Zentralbibliothek Zürich. Teil 1. Die Wickiana I (1500-1569), Tübingen 2005.
Herbář aneb Bylinář vysoce učeného a vznešeného pana doktora Petra Ondřeje Mathiola, Praha 1596.
Lucie Storchová (ed.), Mezi houfy lotrův se pustiti. České letopisy o Egyptě 15.-17. století, Praha 2005.
Literatura:
Luboš Antonín, Bestiář. Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy, Praha 2003.
Václav Bůžek - Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012.
Debra Hassig, Medieval Bestiaries. Text, Image, Ideology, Cambridge 1995.
Richard Kieckheffer, Magic in the Middle Ages, Cambridge University Press 1990.
Engelbert Kirschbaum - Wolfgang Braunfels (ed.), Lexikon der christlichen Ikonographie, Freiburg im Breisgau 1968-1976.
Čeněk Pavlík - Michal Vitanovský, Magický jednorožec a jeho ztvárnění na kachlích gotiky a renesance, Archeologia Historica 33, 2008, s. 539-558.
Zbyněk Roček, Kronika zoologického poznávání, Praha 2013.
Jan Royt - Hana Šedinová, Slovník symbolů, Praha 1998.
James J. Scanlan (ed.), Albert the Great. Man and the Beasts, Binghamton 1987.