Cílem této bakalářské práce bylo komplexní zhodnocení potravy násady kapra obecného v rybničním polointenzivním chovu, od stádia násady kapra (K2) do stádia tržního kapra (Kt). Sledovalo se, do jaké míry využívá kapr přirozenou a předkládanou potravu a zda se její složení mění v průběhu sezóny. Samotný experiment byl součástí rozsáhlého projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb), který probíhal v areálu pokusnictví VÚRH Vodňany. Experiment studia potravy probíhal na třech rybnících (0,16 ha), které byly po ponechání na suchu pomalu napuštěny od poloviny dubna pro rozvoj přirozené potravy. Následně bylo dne 26.4.2022 nasazeno 150 ks násady kapra obecného (337 ? 57 g) a 35 ks candáta obecného (S. lucioperca L.; 14,5 ? 38,8 g), kvůli zamezení rozvoje nežádoucích druhů ryb. Odchov kapra trval 162 dní, kdy se během této doby přibližně jednou za měsíc sledovala potrava kapra za využití metody proplachu zažívadel dle Fainy (1975). Z každého rybníka, v každém termínu, byl odebrán obsah zažívadel vždy ze čtyř kaprů. U takto získaných vzorků bylo patrné, že potrava kapra má jist vývoj. Na počátku sezóny byla rozmanitost potravy vysoká. Nejvíce početně zastoupenou složku potravy tvořili zástupci zooplanktonu po celou dobu experimentu. Uvážíme-li však velikost potravních organismů, tak podstatnou roli v potravě kapra hrál na počátku sezóny právě zoobentos, tvořený především larvami pakomárů (Chironomidae). S postupem sezóny se počet jedinců zoobentosu snižoval, v potravě rostl počet planktonních organismů, které představovaly z většiny planktonní perloočky (Cladocera) a klanonožci (Copepoda). Tyto dvě skupiny organismů měly i největší frekvenci výskytu a početnost v zažívadlech za celou dobu experimentu. S postupem sezóny se kromě zvyšujícího se výskytu planktonních organismů zvětšoval i podíl obilí v potravě kaprů.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor thesis was to comprehensively evaluate the diet of two-year old common carp in semi-intensive pond culture from the stage of two-year carp (K2) to the stage of market carp (Kt). The extent to which the carp use natural and presented food and whether its composition changes during the season was monitored. The experiment itself was part of a large-scale GAČR project (Nutrients from Fish or Nutrition for Fish: Revealing Hidden Risk of Pollution and Nutrient Retention in Ponds through Nutritional Bioenergetics of Fish), which was conducted at the experimental facility of the VÚRH Vodňany. The experiment of food study was conducted in three ponds (0.16 ha), which were slowly filled from mid-April onwards, for the development of natural food after being left dry. Subsequently, 150 individuals of carp (337 ? 57 g) and 35 individuals of pikeperch (S. lucioperca L.; W=14.5 ? 38.8 g), were stocked on 26th April 2022 to prevent the development of undesirable fish species. Carp rearing lasted 162 days, during which time carp diet was monitored approximately once a month using the flushing method of Faina (1975). The contents of intestines of four carps were collected from each pond, at each date. At the beginning of the season, the diversity of the diet was high. Zooplankton was the most abundant food component throughout the entire experiment. However, if we consider the size of the feeding organisms, zoobenthos, consisting mainly of chironomid larvae, played a significant role in the diet of the carp at the beginning of the season. As the season progressed, the number of zoobenthos individuals decreased, while the number of zooplanktonic organisms in the diet increased, mostly represented by planktonic cladocerans and copepods. These two groups of organisms also had the highest frequency of occurrence and abundance in the digestive tract throughout the experiment. Along the season, in addition to the increasing abundance of zooplanktonic organisms, the proportion of grains in the carp diet also increased.
Common carp diet, digestive tract, zooplankton, zoobenthos, identification.
Rozsah průvodní práce
60 s. (88 000 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této bakalářské práce bylo komplexní zhodnocení potravy násady kapra obecného v rybničním polointenzivním chovu, od stádia násady kapra (K2) do stádia tržního kapra (Kt). Sledovalo se, do jaké míry využívá kapr přirozenou a předkládanou potravu a zda se její složení mění v průběhu sezóny. Samotný experiment byl součástí rozsáhlého projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb), který probíhal v areálu pokusnictví VÚRH Vodňany. Experiment studia potravy probíhal na třech rybnících (0,16 ha), které byly po ponechání na suchu pomalu napuštěny od poloviny dubna pro rozvoj přirozené potravy. Následně bylo dne 26.4.2022 nasazeno 150 ks násady kapra obecného (337 ? 57 g) a 35 ks candáta obecného (S. lucioperca L.; 14,5 ? 38,8 g), kvůli zamezení rozvoje nežádoucích druhů ryb. Odchov kapra trval 162 dní, kdy se během této doby přibližně jednou za měsíc sledovala potrava kapra za využití metody proplachu zažívadel dle Fainy (1975). Z každého rybníka, v každém termínu, byl odebrán obsah zažívadel vždy ze čtyř kaprů. U takto získaných vzorků bylo patrné, že potrava kapra má jist vývoj. Na počátku sezóny byla rozmanitost potravy vysoká. Nejvíce početně zastoupenou složku potravy tvořili zástupci zooplanktonu po celou dobu experimentu. Uvážíme-li však velikost potravních organismů, tak podstatnou roli v potravě kapra hrál na počátku sezóny právě zoobentos, tvořený především larvami pakomárů (Chironomidae). S postupem sezóny se počet jedinců zoobentosu snižoval, v potravě rostl počet planktonních organismů, které představovaly z většiny planktonní perloočky (Cladocera) a klanonožci (Copepoda). Tyto dvě skupiny organismů měly i největší frekvenci výskytu a početnost v zažívadlech za celou dobu experimentu. S postupem sezóny se kromě zvyšujícího se výskytu planktonních organismů zvětšoval i podíl obilí v potravě kaprů.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor thesis was to comprehensively evaluate the diet of two-year old common carp in semi-intensive pond culture from the stage of two-year carp (K2) to the stage of market carp (Kt). The extent to which the carp use natural and presented food and whether its composition changes during the season was monitored. The experiment itself was part of a large-scale GAČR project (Nutrients from Fish or Nutrition for Fish: Revealing Hidden Risk of Pollution and Nutrient Retention in Ponds through Nutritional Bioenergetics of Fish), which was conducted at the experimental facility of the VÚRH Vodňany. The experiment of food study was conducted in three ponds (0.16 ha), which were slowly filled from mid-April onwards, for the development of natural food after being left dry. Subsequently, 150 individuals of carp (337 ? 57 g) and 35 individuals of pikeperch (S. lucioperca L.; W=14.5 ? 38.8 g), were stocked on 26th April 2022 to prevent the development of undesirable fish species. Carp rearing lasted 162 days, during which time carp diet was monitored approximately once a month using the flushing method of Faina (1975). The contents of intestines of four carps were collected from each pond, at each date. At the beginning of the season, the diversity of the diet was high. Zooplankton was the most abundant food component throughout the entire experiment. However, if we consider the size of the feeding organisms, zoobenthos, consisting mainly of chironomid larvae, played a significant role in the diet of the carp at the beginning of the season. As the season progressed, the number of zoobenthos individuals decreased, while the number of zooplanktonic organisms in the diet increased, mostly represented by planktonic cladocerans and copepods. These two groups of organisms also had the highest frequency of occurrence and abundance in the digestive tract throughout the experiment. Along the season, in addition to the increasing abundance of zooplanktonic organisms, the proportion of grains in the carp diet also increased.
Common carp diet, digestive tract, zooplankton, zoobenthos, identification.
Zásady pro vypracování
Cílem předkládané práce je zjistit změny ve složení potravy násady kapra obecného (Cyprinus carpio) v rybnících s různým managementem v průběhu sezóny. Výzkum výživy kapra sice patří mezi nejsilnější pilíře ve výživě ryb, zřídka je však nahlížen z hlediska problematiky znečištění vody a jeho řešení. Sezónní změny výživy v rybnících mohou mít dopad na nutriční bioenergetiku kaprů. Práce bude probíhat jakou součást řešeného projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb).
Student bude v terénu odebírat vzorky potravy kapra získané proplachem zažívadel a v laboratoři pak pod stereo mikroskopem determinovat jednotlivé potravní složky. Na základě získaných dat bude možné vztáhnout změny v potravě k různým managementovým zásahům a potažmo i živinovým tokům v ekosystému rybníka. V průběhu práce se student naučí používat základní techniky získávání potravy proplachem a také laboratorní techniky nutné ke zpracování a identifikaci potravních složek. Zároveň by se student měl naučit orientovat v odborné literatuře, naučit se ji vyhledávat a získat tak širší povědomí o problematice potravy kapra v rybnících a jeho vliv na společenstva rybníka.
Zásady pro vypracování
Cílem předkládané práce je zjistit změny ve složení potravy násady kapra obecného (Cyprinus carpio) v rybnících s různým managementem v průběhu sezóny. Výzkum výživy kapra sice patří mezi nejsilnější pilíře ve výživě ryb, zřídka je však nahlížen z hlediska problematiky znečištění vody a jeho řešení. Sezónní změny výživy v rybnících mohou mít dopad na nutriční bioenergetiku kaprů. Práce bude probíhat jakou součást řešeného projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb).
Student bude v terénu odebírat vzorky potravy kapra získané proplachem zažívadel a v laboratoři pak pod stereo mikroskopem determinovat jednotlivé potravní složky. Na základě získaných dat bude možné vztáhnout změny v potravě k různým managementovým zásahům a potažmo i živinovým tokům v ekosystému rybníka. V průběhu práce se student naučí používat základní techniky získávání potravy proplachem a také laboratorní techniky nutné ke zpracování a identifikaci potravních složek. Zároveň by se student měl naučit orientovat v odborné literatuře, naučit se ji vyhledávat a získat tak širší povědomí o problematice potravy kapra v rybnících a jeho vliv na společenstva rybníka.
Seznam doporučené literatury
Adámek, Z., Sukop, I., Rendón, P. M., & Kouřil, J. 2003. Food competition between 2+ tench (Tinca tinca L.), common carp (Cyprinus carpio L.) and bigmouth buffalo (Ictiobus cyprinellus Val.) in pond polyculture. Journal of Applied Ichthyology, 19(3), 165-169.
Anton-Pardo, M., Hlaváč, D., Másílko, J., Hartman, P., & Adámek, Z. 2014. Natural diet of mirror and scaly carp (Cyprinus carpio) phenotypes in earth ponds. Journal of Vertebrate Biology, 63(4), 229-237.
Dulic, Z., Stankovic, M., Raskovic, B., Spasic, M., Ciric, M., Grubisic, M., & Markovic, Z. 2015. Role and significance of zooplankton in semi-intensive carp production.
Pechar, L., 2000. Impacts of long-term changes in fishery management on the trophic level Water quality in Czech fish ponds. Fisheries management and Ecology, 7(1-2), pp.23-31.
Roy, K., Vrba, J., Kaushik, S.J., Mráz, J., 2020. Feed-based common carp farming and eutrophication: is there a reason for concern? Reviews in Aquaculture 12: 1736-1758.
Roy, K., Vrba, J., Kaushik, S.J., Mráz, J., 2020. Nutrient footprint and ecosystem services of carp production in European fishponds in contrast to EU crop and livestock sectors. Journal of Cleaner Production 270: 122268.
Seznam doporučené literatury
Adámek, Z., Sukop, I., Rendón, P. M., & Kouřil, J. 2003. Food competition between 2+ tench (Tinca tinca L.), common carp (Cyprinus carpio L.) and bigmouth buffalo (Ictiobus cyprinellus Val.) in pond polyculture. Journal of Applied Ichthyology, 19(3), 165-169.
Anton-Pardo, M., Hlaváč, D., Másílko, J., Hartman, P., & Adámek, Z. 2014. Natural diet of mirror and scaly carp (Cyprinus carpio) phenotypes in earth ponds. Journal of Vertebrate Biology, 63(4), 229-237.
Dulic, Z., Stankovic, M., Raskovic, B., Spasic, M., Ciric, M., Grubisic, M., & Markovic, Z. 2015. Role and significance of zooplankton in semi-intensive carp production.
Pechar, L., 2000. Impacts of long-term changes in fishery management on the trophic level Water quality in Czech fish ponds. Fisheries management and Ecology, 7(1-2), pp.23-31.
Roy, K., Vrba, J., Kaushik, S.J., Mráz, J., 2020. Feed-based common carp farming and eutrophication: is there a reason for concern? Reviews in Aquaculture 12: 1736-1758.
Roy, K., Vrba, J., Kaushik, S.J., Mráz, J., 2020. Nutrient footprint and ecosystem services of carp production in European fishponds in contrast to EU crop and livestock sectors. Journal of Cleaner Production 270: 122268.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Ondřej Sýkora seznámil komisi se svou bakalářskou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Student adekvátně a správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce (vedoucího a oponenta) a dohodla se na výsledku obhajoby níže.