Cílem práce bylo zmonitorovat stav populace rybích společenstev ve dvou povodích v oblasti EVL Boletice. Monitoring proběhl v roce 2021 na pěti lokalitách v povodí Blanice a na pěti lokalitách v povodí Křemžského potoka. Na stometrovém lovném úseku byly ryby odloveny pomocí elektrického proudu. Po stanovení základních ichtyologických charakteristik a posouzení kondice a zdravotního stavu ryb byly ryby zpět vráceny do místa svého původního výskytu. Celkem byly odloveny čtyři druhy ryb (vranka obecná, pstruh obecný, střevle potoční a okoun říční) a jeden druh mihule (mihule potoční). Lokalita s nejvyšší diverzitou byla lokalita č. 3 (Blanice - 3. lokalita). Naopak na lokalitě č. 7 (Chlumanský potok pod rybníkem) nebyl odloven žádný rybí druh a na lokalitě č. 8 (Chlumanský potok nad rybníkem) byl odloven pouze okoun říční. V diskuzi této práce jsem se zaměřila na souvislosti mezi charakteristikami jednotlivých lokalit a výskytem rybích druhů a také na porovnání výsledků z monitorovaných toků s monitoringy z minulých let. Podobné závěry měli i autoři, kteří prováděli monitoring EVL Boletice v předchozích letech.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to monitor a population status of fish communities in two water catchments in SAC Boletice. The monitoring was performed in 2021 in five localities in the Blanice river catchment and in five localities in the Křemžský stream sector. The fish was caught with a help of electric current in a 100m long fishing sector. After setting the basic ichthyologic characteristics and evaluation the condition and health condition, the fish was returned back to their original habitat. There were four kinds of fish obtained (European bullhead, river trout, common minnow and European perch) and one kind of lamprey (brook lamprey). The locality with the highest diversity was locality No.3 (the Blanice - 3rd locality). On the other hand, there was no fish obtained in locality No.7 (Chlumanský stream below the pond) and there was only European perch obtained in locality No.8 (Chlumanský stream above the pond). The discussion of this thesis is focused on the links between the characteristics of individual localities and fish species occurrence as well as on a comparison of the results of the monitored flows with those from the previous years. Also the authors, who performed a SAC Boletice monitoring in previous years, had similar conclusions.
Monitoring, SAC (Special Area of Conservation) Boletice, fish community, European bullhead
Rozsah průvodní práce
62 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce bylo zmonitorovat stav populace rybích společenstev ve dvou povodích v oblasti EVL Boletice. Monitoring proběhl v roce 2021 na pěti lokalitách v povodí Blanice a na pěti lokalitách v povodí Křemžského potoka. Na stometrovém lovném úseku byly ryby odloveny pomocí elektrického proudu. Po stanovení základních ichtyologických charakteristik a posouzení kondice a zdravotního stavu ryb byly ryby zpět vráceny do místa svého původního výskytu. Celkem byly odloveny čtyři druhy ryb (vranka obecná, pstruh obecný, střevle potoční a okoun říční) a jeden druh mihule (mihule potoční). Lokalita s nejvyšší diverzitou byla lokalita č. 3 (Blanice - 3. lokalita). Naopak na lokalitě č. 7 (Chlumanský potok pod rybníkem) nebyl odloven žádný rybí druh a na lokalitě č. 8 (Chlumanský potok nad rybníkem) byl odloven pouze okoun říční. V diskuzi této práce jsem se zaměřila na souvislosti mezi charakteristikami jednotlivých lokalit a výskytem rybích druhů a také na porovnání výsledků z monitorovaných toků s monitoringy z minulých let. Podobné závěry měli i autoři, kteří prováděli monitoring EVL Boletice v předchozích letech.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to monitor a population status of fish communities in two water catchments in SAC Boletice. The monitoring was performed in 2021 in five localities in the Blanice river catchment and in five localities in the Křemžský stream sector. The fish was caught with a help of electric current in a 100m long fishing sector. After setting the basic ichthyologic characteristics and evaluation the condition and health condition, the fish was returned back to their original habitat. There were four kinds of fish obtained (European bullhead, river trout, common minnow and European perch) and one kind of lamprey (brook lamprey). The locality with the highest diversity was locality No.3 (the Blanice - 3rd locality). On the other hand, there was no fish obtained in locality No.7 (Chlumanský stream below the pond) and there was only European perch obtained in locality No.8 (Chlumanský stream above the pond). The discussion of this thesis is focused on the links between the characteristics of individual localities and fish species occurrence as well as on a comparison of the results of the monitored flows with those from the previous years. Also the authors, who performed a SAC Boletice monitoring in previous years, had similar conclusions.
Monitoring, SAC (Special Area of Conservation) Boletice, fish community, European bullhead
Zásady pro vypracování
EVL Boletice má rozlohu 20349 ha a nachází se na území VÚ Boletice a jeho okolí. Zvýšený stupeň ochrany přírody zahrnuje 12 typů přírodních stanovišť, dva obratlovce (rys ostrovid a vranka obecná), 4 druhy bezobratlých (střevlík Ménétriésův, modrásek bahenní, modrásek očkovaný a perlorodka říční). Mimo to se na území Boletic vyskytují i kriticky a silně ohrožené druhy jako ledňáček říční, tetřívek obecný, vydra říční, mlok skvrnitý, rak říční, mihule potoční aj.
Chráněné území tvoří NP Boletice, CHKO Šumava 8221 ha a převážná část biosférické rezervace Boletice. Vojenský režim na území od roku 1947 omezil intenzivní hospodářské využívání krajiny a ani v minulosti se v oblasti Boletic příliš intenzivně nehospodařilo. Tím vznikla celá řada přirozených stanovišť, která si zachovala vysokou ekologickou stabilitu a přirozené biotopy. Především se jedná o pralesovité úseky lesních porostů, rašeliniště a mokřady, menší vodní toky a ledovcová jezera, na kterých se realizují různé stupně ochranářských opatření vedoucích k zachování původního přirozeného prostředí. Výrazný vliv na udržení tohoto stavu má i stále fungující Vojenský újezd Boletice, který omezuje jak hospodaření, tak intenzitu turistiky na svém území. S ohledem na vysoký stupeň udržitelnosti přirozeného stavu Boletic jde o ojedinělé území nejen v ČR, ale i střední Evropě.
Určitá rizika zde vznikají zvyšující se intenzitou zemědělské činnosti (intenzivní pastva skotu) a případně i nevhodnými zásahy lesního hospodaření v šumavských smrkových porostech dlouhodobě postižených kůrovcovou kalamitou. Mokřady, rašeliniště a na ně navazující drobné vodoteče mohou být ohroženy zvyšující se trofií v oblastech s vyšším stupněm zemědělského hospodaření, příp. aglomerací (např. vliv ČOV na Boletický potok). Negativně mohou přírodní ekologickou stabilitu ovlivňovat i stále rostoucí turistické návštěvy těchto oblastí (zejména cykloturistika, houbaření apod.), jakož i v Čechách tolik rozšířené chalupaření a chataření. K zvýšené turistické návštěvnosti Boletic došlo zejména v posledních 2 letech, kdy bylo omezeno cestování do zahraničí (sdělení pracovníků VÚ Boletice, MO ČR 2021)
Cílem monitorování je revidovat stav populace rybích společenstev, příp. kruhoústých ve vybraných tocích na území EVL Boletice.
Nejprve bude provedeno zmapování hydromorfologie zájmových toků s ohledem na potenciál možného výskytu ryb a kruhoústých. Terénní mapování hydromorfologie toků bude probíhat na základě fyzického prozkoumání zájmových úseků, zaznamenávání předem stanovených charakteristik (hloubka a šířka toku, charakter substrátu dna, stav vegetace vodní i břehové apod.) a popisu významných příčných překážek coby možných bariér pro přirozenou disperzi ryb.
K hodnocení stavu populací ryb bude použita metoda odlovu ryb pomocí elektrického proudu. S ohledem na velikost toků bude na vybraných profilech proveden opakovaný kontinuální (příp. bodový) odlov vybraného úseku toku v délce min. 100 m. U odlovených ryb budou zjištěny základní ichtyologické charakteristiky. Po měření budou ulovené a nepoškozené ryby vráceny zpět do toku a původní lokality. Zjištěná data budou porovnána s údaji z minulých monitoringů a poslouží k úpravám ochranářského managementu a hospodaření na území EVL Boletice.
Zásady pro vypracování
EVL Boletice má rozlohu 20349 ha a nachází se na území VÚ Boletice a jeho okolí. Zvýšený stupeň ochrany přírody zahrnuje 12 typů přírodních stanovišť, dva obratlovce (rys ostrovid a vranka obecná), 4 druhy bezobratlých (střevlík Ménétriésův, modrásek bahenní, modrásek očkovaný a perlorodka říční). Mimo to se na území Boletic vyskytují i kriticky a silně ohrožené druhy jako ledňáček říční, tetřívek obecný, vydra říční, mlok skvrnitý, rak říční, mihule potoční aj.
Chráněné území tvoří NP Boletice, CHKO Šumava 8221 ha a převážná část biosférické rezervace Boletice. Vojenský režim na území od roku 1947 omezil intenzivní hospodářské využívání krajiny a ani v minulosti se v oblasti Boletic příliš intenzivně nehospodařilo. Tím vznikla celá řada přirozených stanovišť, která si zachovala vysokou ekologickou stabilitu a přirozené biotopy. Především se jedná o pralesovité úseky lesních porostů, rašeliniště a mokřady, menší vodní toky a ledovcová jezera, na kterých se realizují různé stupně ochranářských opatření vedoucích k zachování původního přirozeného prostředí. Výrazný vliv na udržení tohoto stavu má i stále fungující Vojenský újezd Boletice, který omezuje jak hospodaření, tak intenzitu turistiky na svém území. S ohledem na vysoký stupeň udržitelnosti přirozeného stavu Boletic jde o ojedinělé území nejen v ČR, ale i střední Evropě.
Určitá rizika zde vznikají zvyšující se intenzitou zemědělské činnosti (intenzivní pastva skotu) a případně i nevhodnými zásahy lesního hospodaření v šumavských smrkových porostech dlouhodobě postižených kůrovcovou kalamitou. Mokřady, rašeliniště a na ně navazující drobné vodoteče mohou být ohroženy zvyšující se trofií v oblastech s vyšším stupněm zemědělského hospodaření, příp. aglomerací (např. vliv ČOV na Boletický potok). Negativně mohou přírodní ekologickou stabilitu ovlivňovat i stále rostoucí turistické návštěvy těchto oblastí (zejména cykloturistika, houbaření apod.), jakož i v Čechách tolik rozšířené chalupaření a chataření. K zvýšené turistické návštěvnosti Boletic došlo zejména v posledních 2 letech, kdy bylo omezeno cestování do zahraničí (sdělení pracovníků VÚ Boletice, MO ČR 2021)
Cílem monitorování je revidovat stav populace rybích společenstev, příp. kruhoústých ve vybraných tocích na území EVL Boletice.
Nejprve bude provedeno zmapování hydromorfologie zájmových toků s ohledem na potenciál možného výskytu ryb a kruhoústých. Terénní mapování hydromorfologie toků bude probíhat na základě fyzického prozkoumání zájmových úseků, zaznamenávání předem stanovených charakteristik (hloubka a šířka toku, charakter substrátu dna, stav vegetace vodní i břehové apod.) a popisu významných příčných překážek coby možných bariér pro přirozenou disperzi ryb.
K hodnocení stavu populací ryb bude použita metoda odlovu ryb pomocí elektrického proudu. S ohledem na velikost toků bude na vybraných profilech proveden opakovaný kontinuální (příp. bodový) odlov vybraného úseku toku v délce min. 100 m. U odlovených ryb budou zjištěny základní ichtyologické charakteristiky. Po měření budou ulovené a nepoškozené ryby vráceny zpět do toku a původní lokality. Zjištěná data budou porovnána s údaji z minulých monitoringů a poslouží k úpravám ochranářského managementu a hospodaření na území EVL Boletice.
Seznam doporučené literatury
Brysiewicz A. Czerniejewski P. Bonisławska M. (2020): Effect of Diverse Abiotic Conditions on the Structure and Biodiversity of Ichthyofauna in Small, Natural Water Bodies Located on Agricultural Lands. Water. 2020; 12(10):2674. https://doi.org/10.3390/w12102674
Cepápová E. Hlaváč V. Matějů J. a kol. (2008) Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK Praha 65-66.
https://www.mzp.cz/cz/zasady_managementu_stanovist
Dudgeon D. Arthington A.H. Gessner M.O. Kawabata Z. Knowler D.J. Lévéque C. (2006) Freshwater biodiversity: Importance, threats, status and conservation challenges. Biological Reviews, 81(2), 163-182. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1017/S1464793105006950
Lange K. Rownsend C. Gabrielsson R. Chanut P. C M. Matthaei Ch. D. (2014) Responses of stream fish populations to farming intensityand water abstraction in an agricultural catchment. Freshwater Biology59,286?299. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/fwb.12264
Novoselov A. P. (2021) Species and Ecological Diversity of Pechora River Basin Ichthyofauna. Inland Water Biol 14, 291?300. https://doi.org/10.1134/S1995082921030111
Simonović P. et al. (2015) Ichthyofauna of the River Sava System. In: Milačič R., Ščančar J., Paunović M. (eds) The Sava River. The Handbook of Environmental Chemistry, vol 31. Springer, Berlin, Heidelberg. https://doi.org/10.1007/978-3-662-44034-6_14
https://portal.nature.cz/nd/zdroje-dat-druhu.php?idTaxon=1195
Seznam doporučené literatury
Brysiewicz A. Czerniejewski P. Bonisławska M. (2020): Effect of Diverse Abiotic Conditions on the Structure and Biodiversity of Ichthyofauna in Small, Natural Water Bodies Located on Agricultural Lands. Water. 2020; 12(10):2674. https://doi.org/10.3390/w12102674
Cepápová E. Hlaváč V. Matějů J. a kol. (2008) Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK Praha 65-66.
https://www.mzp.cz/cz/zasady_managementu_stanovist
Dudgeon D. Arthington A.H. Gessner M.O. Kawabata Z. Knowler D.J. Lévéque C. (2006) Freshwater biodiversity: Importance, threats, status and conservation challenges. Biological Reviews, 81(2), 163-182. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1017/S1464793105006950
Lange K. Rownsend C. Gabrielsson R. Chanut P. C M. Matthaei Ch. D. (2014) Responses of stream fish populations to farming intensityand water abstraction in an agricultural catchment. Freshwater Biology59,286?299. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/fwb.12264
Novoselov A. P. (2021) Species and Ecological Diversity of Pechora River Basin Ichthyofauna. Inland Water Biol 14, 291?300. https://doi.org/10.1134/S1995082921030111
Simonović P. et al. (2015) Ichthyofauna of the River Sava System. In: Milačič R., Ščančar J., Paunović M. (eds) The Sava River. The Handbook of Environmental Chemistry, vol 31. Springer, Berlin, Heidelberg. https://doi.org/10.1007/978-3-662-44034-6_14
https://portal.nature.cz/nd/zdroje-dat-druhu.php?idTaxon=1195
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka Karolína Petráňová seznámila komisi se svou bakalářskou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně studentka zodpověděla doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Studentka pohotově reagovala na většinu dotazů. Komise ale nesouhlasila s některými vyvozenými závěry, zejména s ohledem na ekologickou stabilitu populací ryb na sledovaných lokalitách. Rovněž srovnání zjištěných dat (vytěžení dat) s historickými údaji mohlo být provedeno detailněji, obdobně práce s odbornou literaturou mohla být hlubší. Proto se komise nakonec rozhodlo pro hodnocení viz níže.