Rak signální je jedním z nejstarších invazních druhů raků v Evropě, jenž na nově invadovaných lokalitách působí ekologické a často i ekonomické škody. Na Křesanovském potoce je možnost průběh jeho invaze a s ní spojených problémů sledovat v reálném čase a provádět tak výzkum těchto procesů. Na toku jsou již šest let prováděny pravidelné eradikační zásahy. Výzkum detailnějších a komplexnějších vlivů těchto aktivit na populaci raků jako celek a případné změny v chování jedinců však nebyl prozatím realizován. Pro získání relevantních dat k tomuto účelu bylo v rámci této diplomové práce použito nahrávání situace v toku v měsíčních cyklech od května do září roku 2021, kdy byly záznamy získávány noc před plánovaným důkladným ručním prolovením toku a noc poté (co do počtu a aktivity pozorovaných raků). Výsledky pozorování neprokázaly, že by odlov změnil celkové dění v toku. Při vysokém počtu odlovených raků to znamená, že oslabená populace raků po odlovu prokázala stejnou celkovou aktivitu, jako populace v kompletním počtu před odlovem (patrně v důsledku zvýšení individuální aktivity v reakci na odlov a rozrušení habitatu). Dále výsledky pozorování podtrhují již dříve předpokládanou nízkou úspěšnost eradikačních snah na dané lokalitě a navíc potvrzují, že pro raky signální do jisté míry příčné překážky v toku nejsou skutečnou bariérou. Zjištěné výsledky pomohou lépe pochopit vliv eradikačních zásahů na populace raků signálních. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první námi prováděný výzkum tohoto charakteru, otevírá tato diplomová práce určitý prostor k úpravě a dalšímu vývoji metodických postupů, ale nastoluje i množství nových otázek, na kterých je třebat dále pracovat. Finálním cílem těchto snah je pak zlepšení managementových zásahů vůči invaznímu raku signálnímu.
Anotace v angličtině
The signal crayfish is one of the oldest invasive crayfish species in Europe, causing ecological and often economic damage in newly invaded locations. The invasion and associated problems can be monitored in real-time on the Křesanovský brook, where regular eradication measures have been carried out for six years. However, the detailed and comprehensive impact of these activities on the crayfish population as a whole and any changes in individual behaviour have not yet been studied in detail. To obtain relevant data for this purpose, this thesis video-recorded the situation in the stream in monthly cycles from May to September 2021, with recordings taken the night before and the night after thorough manual crayfish catching in the brook, evaluating the number and activity of observed crayfish. The results did not show that the trapping had changed the overall crayfish activity. Even with a high number of captured crayfish, the weakened crayfish population after trapping showed the same overall activity as the complete population before trapping (presumably due to an increase in individual activity in response to catching and accompanied habitat disturbance). Furthermore, the results underline the previously assumed low success rate of eradication efforts at the site and confirm that barriers in the stream are not sufficient to stop the signal crayfish spread. These findings will help to better understand the impact of eradication measures on signal crayfish populations. As this was the first research of its kind, this thesis opens up opportunities for methodological improvements and further development, as well as posing many new questions that need to be addressed. The ultimate goal of these efforts is to improve management interventions against invasive signal crayfish.
Klíčová slova
Rak signální, Křesanovský potok, Aktivita raků, Invazní druhy, Migrace raků
Klíčová slova v angličtině
Signal crayfish, Stream Křesanovský, Crayfish activity, Invasive species, Crayfish migration
Rozsah průvodní práce
63 s. (78 669 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Rak signální je jedním z nejstarších invazních druhů raků v Evropě, jenž na nově invadovaných lokalitách působí ekologické a často i ekonomické škody. Na Křesanovském potoce je možnost průběh jeho invaze a s ní spojených problémů sledovat v reálném čase a provádět tak výzkum těchto procesů. Na toku jsou již šest let prováděny pravidelné eradikační zásahy. Výzkum detailnějších a komplexnějších vlivů těchto aktivit na populaci raků jako celek a případné změny v chování jedinců však nebyl prozatím realizován. Pro získání relevantních dat k tomuto účelu bylo v rámci této diplomové práce použito nahrávání situace v toku v měsíčních cyklech od května do září roku 2021, kdy byly záznamy získávány noc před plánovaným důkladným ručním prolovením toku a noc poté (co do počtu a aktivity pozorovaných raků). Výsledky pozorování neprokázaly, že by odlov změnil celkové dění v toku. Při vysokém počtu odlovených raků to znamená, že oslabená populace raků po odlovu prokázala stejnou celkovou aktivitu, jako populace v kompletním počtu před odlovem (patrně v důsledku zvýšení individuální aktivity v reakci na odlov a rozrušení habitatu). Dále výsledky pozorování podtrhují již dříve předpokládanou nízkou úspěšnost eradikačních snah na dané lokalitě a navíc potvrzují, že pro raky signální do jisté míry příčné překážky v toku nejsou skutečnou bariérou. Zjištěné výsledky pomohou lépe pochopit vliv eradikačních zásahů na populace raků signálních. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první námi prováděný výzkum tohoto charakteru, otevírá tato diplomová práce určitý prostor k úpravě a dalšímu vývoji metodických postupů, ale nastoluje i množství nových otázek, na kterých je třebat dále pracovat. Finálním cílem těchto snah je pak zlepšení managementových zásahů vůči invaznímu raku signálnímu.
Anotace v angličtině
The signal crayfish is one of the oldest invasive crayfish species in Europe, causing ecological and often economic damage in newly invaded locations. The invasion and associated problems can be monitored in real-time on the Křesanovský brook, where regular eradication measures have been carried out for six years. However, the detailed and comprehensive impact of these activities on the crayfish population as a whole and any changes in individual behaviour have not yet been studied in detail. To obtain relevant data for this purpose, this thesis video-recorded the situation in the stream in monthly cycles from May to September 2021, with recordings taken the night before and the night after thorough manual crayfish catching in the brook, evaluating the number and activity of observed crayfish. The results did not show that the trapping had changed the overall crayfish activity. Even with a high number of captured crayfish, the weakened crayfish population after trapping showed the same overall activity as the complete population before trapping (presumably due to an increase in individual activity in response to catching and accompanied habitat disturbance). Furthermore, the results underline the previously assumed low success rate of eradication efforts at the site and confirm that barriers in the stream are not sufficient to stop the signal crayfish spread. These findings will help to better understand the impact of eradication measures on signal crayfish populations. As this was the first research of its kind, this thesis opens up opportunities for methodological improvements and further development, as well as posing many new questions that need to be addressed. The ultimate goal of these efforts is to improve management interventions against invasive signal crayfish.
Klíčová slova
Rak signální, Křesanovský potok, Aktivita raků, Invazní druhy, Migrace raků
Klíčová slova v angličtině
Signal crayfish, Stream Křesanovský, Crayfish activity, Invasive species, Crayfish migration
Zásady pro vypracování
Evropské sladkovodní ekosystémy jsou silně ovlivněny přítomností nepůvodních druhů raků. Jedná se o kontinent s nejvyšším počtem nepůvodních raků na světě a rozšíření řady z nich je značné. Jedním z nejvýznamnějších je severoamerický rak signální poprvé introdukovaný do Švédska na konci padesátých let minulého století. V roce 1980 byl odtud dovezen i do tehdejšího Československa a z poměrně nízkého původního počtu nasazených lokality se na našem území významně rozšířil. Především v příhraničí jsou pak v současné době popisovány populace tohoto druhu s pravděpodobným původem z Německa, popř. Rakouska. Hlavním hybatelem těchto distribučních změn jsou přenosy zprostředkované člověkem, ale rak signální je i sám o sobě zdatným migrujícím druhem, čímž rozšiřuje svůj nepůvodní areál.
Cílem této diplomové práce bude vypracování literárního přehledu na téma migrací raků v povrchových (především tekoucích) vodách s důrazem na raka signálního. Experimentální část bude zaměřena na získání a vyhodnocení videozáznamů s nočním chováním raka signálního v podmínkách malého toku (Křesánovský potok, Vimperk). Porovnáno bude noční chování před a po zásahu v toku. Zásahem na lokalitě bude konkrétně ruční odlov raků s cílem ověření možností eradikace populace tohoto druhu intenzivním odlovem, kdy videozáznamy poskytnou dodatečnou informaci o (ne)úspěšnosti vynaloženého úsilí.
Zásady pro vypracování
Evropské sladkovodní ekosystémy jsou silně ovlivněny přítomností nepůvodních druhů raků. Jedná se o kontinent s nejvyšším počtem nepůvodních raků na světě a rozšíření řady z nich je značné. Jedním z nejvýznamnějších je severoamerický rak signální poprvé introdukovaný do Švédska na konci padesátých let minulého století. V roce 1980 byl odtud dovezen i do tehdejšího Československa a z poměrně nízkého původního počtu nasazených lokality se na našem území významně rozšířil. Především v příhraničí jsou pak v současné době popisovány populace tohoto druhu s pravděpodobným původem z Německa, popř. Rakouska. Hlavním hybatelem těchto distribučních změn jsou přenosy zprostředkované člověkem, ale rak signální je i sám o sobě zdatným migrujícím druhem, čímž rozšiřuje svůj nepůvodní areál.
Cílem této diplomové práce bude vypracování literárního přehledu na téma migrací raků v povrchových (především tekoucích) vodách s důrazem na raka signálního. Experimentální část bude zaměřena na získání a vyhodnocení videozáznamů s nočním chováním raka signálního v podmínkách malého toku (Křesánovský potok, Vimperk). Porovnáno bude noční chování před a po zásahu v toku. Zásahem na lokalitě bude konkrétně ruční odlov raků s cílem ověření možností eradikace populace tohoto druhu intenzivním odlovem, kdy videozáznamy poskytnou dodatečnou informaci o (ne)úspěšnosti vynaloženého úsilí.
Seznam doporučené literatury
Almeida, D., Argent, R., Ellis, A., England, J., & Copp, G. H. (2013). Environmental biology of an invasive population of signal crayfish in the River Stort catchment (southeastern England). Limnologica, 43(3), 177-184.
Anastácio, P. M., Banha, F., Capinha, C., Bernardo, J. M., Costa, A. M., Teixeira, A., & Bruxelas, S. (2015). Indicators of movement and space use for two co-occurring invasive crayfish species. Ecological Indicators, 53, 171-181.
Bubb, D. H., Lucas, M. C., Thom, T. J., & Rycroft, P. (2002). The potential use of PIT telemetry for identifying and tracking crayfish in their natural environment. Hydrobiologia, 483(1), 225-230.
Bubb, D. H., Thom, T. J., & Lucas, M. C. (2006). Movement patterns of the invasive signal crayfish determined by PIT telemetry. Canadian Journal of Zoology, 84(8), 1202-1209.
Buřič, M., Kouba, A., & Kozák, P. (2009). Spring mating period in Orconectes limosus: the reason for movement. Aquatic sciences, 71(4), 473-477.
Buřič, M., Kozák, P., & Kouba, A. (2009). Movement patterns and ranging behavior of the invasive spiny-cheek crayfish in a small reservoir. Archiv für Hydrobiologie, 174(4), 329-337.
Johnson, M. F., Rice, S. P., & Reid, I. (2014). The activity of signal crayfish (Pacifastacus leniusculus) in relation to thermal and hydraulic dynamics of an alluvial stream, UK. Hydrobiologia, 724(1), 41-54.
Krieg, R., King, A., & Zenker, A. (2021). Barriers against invasive crayfish species in natural waters and fish passes-practical experience. Global Ecology and Conservation, 25, e01421.
Krieg, R., & Zenker, A. (2020). A review of the use of physical barriers to stop the spread of non-indigenous crayfish species. Reviews in Fish Biology and Fisheries, 30, 423-435.
Lozán, J. L. (2000). On the threat to the European crayfish: a contribution with the study of the activity behaviour of four crayfish species (Decapoda: Astacidae). Limnologica, 30(2), 156-161.
Mathers, K. L., Chadd, R. P., Dunbar, M. J., Extence, C. A., Reeds, J., Rice, S. P., & Wood, P. J. (2016). The long-term effects of invasive signal crayfish (Pacifastacus leniusculus) on instream macroinvertebrate communities. Science of the Total Environment, 556, 207-218.
Thomas, J. R., James, J., Newman, R. C., Riley, W. D., Griffiths, S. W., & Cable, J. (2016). The impact of streetlights on an aquatic invasive species: Artificial light at night alters signal crayfish behaviour. Applied Animal Behaviour Science, 176, 143-149.
Wutz, S., & Geist, J. (2013). Sex-and size-specific migration patterns and habitat preferences of invasive signal crayfish (Pacifastacus leniusculus Dana). Limnologica, 43(2), 59-66.
Seznam doporučené literatury
Almeida, D., Argent, R., Ellis, A., England, J., & Copp, G. H. (2013). Environmental biology of an invasive population of signal crayfish in the River Stort catchment (southeastern England). Limnologica, 43(3), 177-184.
Anastácio, P. M., Banha, F., Capinha, C., Bernardo, J. M., Costa, A. M., Teixeira, A., & Bruxelas, S. (2015). Indicators of movement and space use for two co-occurring invasive crayfish species. Ecological Indicators, 53, 171-181.
Bubb, D. H., Lucas, M. C., Thom, T. J., & Rycroft, P. (2002). The potential use of PIT telemetry for identifying and tracking crayfish in their natural environment. Hydrobiologia, 483(1), 225-230.
Bubb, D. H., Thom, T. J., & Lucas, M. C. (2006). Movement patterns of the invasive signal crayfish determined by PIT telemetry. Canadian Journal of Zoology, 84(8), 1202-1209.
Buřič, M., Kouba, A., & Kozák, P. (2009). Spring mating period in Orconectes limosus: the reason for movement. Aquatic sciences, 71(4), 473-477.
Buřič, M., Kozák, P., & Kouba, A. (2009). Movement patterns and ranging behavior of the invasive spiny-cheek crayfish in a small reservoir. Archiv für Hydrobiologie, 174(4), 329-337.
Johnson, M. F., Rice, S. P., & Reid, I. (2014). The activity of signal crayfish (Pacifastacus leniusculus) in relation to thermal and hydraulic dynamics of an alluvial stream, UK. Hydrobiologia, 724(1), 41-54.
Krieg, R., King, A., & Zenker, A. (2021). Barriers against invasive crayfish species in natural waters and fish passes-practical experience. Global Ecology and Conservation, 25, e01421.
Krieg, R., & Zenker, A. (2020). A review of the use of physical barriers to stop the spread of non-indigenous crayfish species. Reviews in Fish Biology and Fisheries, 30, 423-435.
Lozán, J. L. (2000). On the threat to the European crayfish: a contribution with the study of the activity behaviour of four crayfish species (Decapoda: Astacidae). Limnologica, 30(2), 156-161.
Mathers, K. L., Chadd, R. P., Dunbar, M. J., Extence, C. A., Reeds, J., Rice, S. P., & Wood, P. J. (2016). The long-term effects of invasive signal crayfish (Pacifastacus leniusculus) on instream macroinvertebrate communities. Science of the Total Environment, 556, 207-218.
Thomas, J. R., James, J., Newman, R. C., Riley, W. D., Griffiths, S. W., & Cable, J. (2016). The impact of streetlights on an aquatic invasive species: Artificial light at night alters signal crayfish behaviour. Applied Animal Behaviour Science, 176, 143-149.
Wutz, S., & Geist, J. (2013). Sex-and size-specific migration patterns and habitat preferences of invasive signal crayfish (Pacifastacus leniusculus Dana). Limnologica, 43(2), 59-66.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Bc. Jaroslav David seznámil komisi se svou diplomovou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta diplomové práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Student adekvátně a správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce (vedoucího a oponenta) a dohodla se na výsledku obhajoby níže.