Tato práce se věnuje distanční výuce u dětí z vyloučených lokalit, konkrétněji z okresu Prachatice a České Budějovice. Přesun na distanční výuku je důsledkem uzavření škol během pandemie COVID-19. Tato forma výuky byla náročná pro každého zúčastněného, ze stran učitelů i studentů. Děti z vyloučených lokalit mají ztížený přístup ke vzdělávání a tato forma výuky pro ně jistě znamenala velkou změnu.
Teoretická část pojednává o sociálním vyloučení, specifikách těchto lokalit, o moderních technologiích a distanční výuce a jejích možných rizikách a následcích. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit, pohledem dětí samotných, jejich rodičů, učitelů a sociálních pracovníků. Ti během uskutečněných rozhovorů popisovali otázku úskalí a pozitiv, které v dané distanční výuce pozorují.
Z výzkumu vyplynulo, že názory na distanční výuku jsou ve všech dotazovaných kategoriích osob převážně negativní, avšak najdou se zde jistá pozitiva. Největší důraz přikládám názoru dětí, kterých se distanční výuka týkala nejvíce. Komunikace s nimi byla vcelku náročná, některé na otázky odpovídaly krátce a nezaujatě, ale přesto z většiny hodnotí výuku negativně. Chyběl jim nejvíce kontakt s vrstevníky. Sociální pracovníci a učitelé na výuce našli i pozitiva, nejvíce to, že děti získaly znalosti v IT oblasti a naučily se práce s moderní technikou (tablet, PC, notebooky..). Rodiče byli ve velkém stresu, pokud museli chodit do zaměstnání, děti byly doma bez dozoru a rodiče se o ně báli. Distanční výuka kladla na rodiny větší nároky, a to se projevilo v psychické rovině dětí i rodičů.
Anotace v angličtině
This bachelor´s thesis deals with distance learning of children from socially excluded localities, in particular from Prachatice District and České Budějovice District. The lock down of schools during the COVID-19 pandemic caused the shift to distance learning. This type of education was demanding for all participants, both teachers and students. Children from socially excluded localities generally have worse access to education and this type of education meant a significant change and a lot of troubles for them.
The theoretical part explores social exclusion, distinctive features of the localities, modern technologies and distance learning and its potential risks and consequences. The practical part was realized by means of a qualitative research using semi-structured interviews. The aim of this thesis is to look into the distance learning of children from social excluded localities, not only from the children´s point of view but also their parents´, teachers´ and social workers´ perspective. During the interviews, all of them described difficulties and benefits they noticed in the course of distance learning.
The analysis of the research findings showed that all respondents´opinions of distance learning were largely negative, but some certain positive could be found, too. I emphasise the childrens´ opinions, because they were most related to the distance learning. The communication with them was quite difficult, some of their answers were brief and indiferent but most of the children had a negative attitude to distance learning. Predominantly, they missed the contact with their agemates. Social workers and teachers enumerated also benefits - children extended their knowledge of IT and learnt how to work with modern equipment (tablet, PC, notebooks). Parents were very stressed, when they had to go to work, they feared for their children who stayed at home without supervision. Distance learning made demands on families that became evident in the formo f mental strain on both children and parents.
Klíčová slova
Distanční výuka, vyloučené lokality, sociálně vyloučené osoby, romské etnikum; sociální práce se sociálně vyloučenými, úskalí distanční výuky
Klíčová slova v angličtině
Distance learning, socially excluded localities, socially excluded people, the Romani people, social work with socially excluded people, downside of distance learning
Rozsah průvodní práce
78 s. (133 940 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se věnuje distanční výuce u dětí z vyloučených lokalit, konkrétněji z okresu Prachatice a České Budějovice. Přesun na distanční výuku je důsledkem uzavření škol během pandemie COVID-19. Tato forma výuky byla náročná pro každého zúčastněného, ze stran učitelů i studentů. Děti z vyloučených lokalit mají ztížený přístup ke vzdělávání a tato forma výuky pro ně jistě znamenala velkou změnu.
Teoretická část pojednává o sociálním vyloučení, specifikách těchto lokalit, o moderních technologiích a distanční výuce a jejích možných rizikách a následcích. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit, pohledem dětí samotných, jejich rodičů, učitelů a sociálních pracovníků. Ti během uskutečněných rozhovorů popisovali otázku úskalí a pozitiv, které v dané distanční výuce pozorují.
Z výzkumu vyplynulo, že názory na distanční výuku jsou ve všech dotazovaných kategoriích osob převážně negativní, avšak najdou se zde jistá pozitiva. Největší důraz přikládám názoru dětí, kterých se distanční výuka týkala nejvíce. Komunikace s nimi byla vcelku náročná, některé na otázky odpovídaly krátce a nezaujatě, ale přesto z většiny hodnotí výuku negativně. Chyběl jim nejvíce kontakt s vrstevníky. Sociální pracovníci a učitelé na výuce našli i pozitiva, nejvíce to, že děti získaly znalosti v IT oblasti a naučily se práce s moderní technikou (tablet, PC, notebooky..). Rodiče byli ve velkém stresu, pokud museli chodit do zaměstnání, děti byly doma bez dozoru a rodiče se o ně báli. Distanční výuka kladla na rodiny větší nároky, a to se projevilo v psychické rovině dětí i rodičů.
Anotace v angličtině
This bachelor´s thesis deals with distance learning of children from socially excluded localities, in particular from Prachatice District and České Budějovice District. The lock down of schools during the COVID-19 pandemic caused the shift to distance learning. This type of education was demanding for all participants, both teachers and students. Children from socially excluded localities generally have worse access to education and this type of education meant a significant change and a lot of troubles for them.
The theoretical part explores social exclusion, distinctive features of the localities, modern technologies and distance learning and its potential risks and consequences. The practical part was realized by means of a qualitative research using semi-structured interviews. The aim of this thesis is to look into the distance learning of children from social excluded localities, not only from the children´s point of view but also their parents´, teachers´ and social workers´ perspective. During the interviews, all of them described difficulties and benefits they noticed in the course of distance learning.
The analysis of the research findings showed that all respondents´opinions of distance learning were largely negative, but some certain positive could be found, too. I emphasise the childrens´ opinions, because they were most related to the distance learning. The communication with them was quite difficult, some of their answers were brief and indiferent but most of the children had a negative attitude to distance learning. Predominantly, they missed the contact with their agemates. Social workers and teachers enumerated also benefits - children extended their knowledge of IT and learnt how to work with modern equipment (tablet, PC, notebooks). Parents were very stressed, when they had to go to work, they feared for their children who stayed at home without supervision. Distance learning made demands on families that became evident in the formo f mental strain on both children and parents.
Klíčová slova
Distanční výuka, vyloučené lokality, sociálně vyloučené osoby, romské etnikum; sociální práce se sociálně vyloučenými, úskalí distanční výuky
Klíčová slova v angličtině
Distance learning, socially excluded localities, socially excluded people, the Romani people, social work with socially excluded people, downside of distance learning
Zásady pro vypracování
Vymezení problematiky (současný stav)
Česká republika je na předních příčkách mezi státy, ve kterých socio-ekonomické podmínky negativně ovlivňují dosahované výsledky žáků. Analýza sociálně vyloučených lokalit ukazuje, že počet obyvatel žijících ve vyloučených lokalitách sčítá až 115 tisíc osob, z toho až 50 tisíc tvoří děti. I přes proměnu si sociálně vyloučené lokality stále zachovávají výrazné zastoupení Romů. Kvalita výuky vzdělávání dětí ve vyloučených lokalitách roste, ale úspěšnost absolventů je stále problematická. Ta je ovlivněna především problémy v chování, vysokými absencemi a obtížnou spoluprací s rodinami žáků. Je tedy vidět, že sociální znevýhodnění má na výuku žáků velký vliv. COVID-19 tuto problematiku v roce 2020 ještě prohloubil. Vzhledem k tomu, že sociální vyloučení je spojeno s materiální chudobou, může zde chybět potřebné vybavení a vytvářet úskalí ve vyučování dětí.
Cíl práce
Zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit.
Výzkumná otázka
Jaké výhody a úskalí nese distanční výuka u dětí z vyloučených lokalit?
Metodika
Praktická část práce bude zpracována formou kvalitativního výzkumu, bude použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Předpokládaný postup při vyhodnocování dat bude tematická analýza.
Výběrový soubor
Výzkumný soubor budou tvořit rodiny z vyloučených lokalit. Komunikačními partnery budou rodiče a jejich děti, učitelé dětí, případně sociální pracovníci či dobrovolníci pomáhající dětem s výukou.
Zásady pro vypracování
Vymezení problematiky (současný stav)
Česká republika je na předních příčkách mezi státy, ve kterých socio-ekonomické podmínky negativně ovlivňují dosahované výsledky žáků. Analýza sociálně vyloučených lokalit ukazuje, že počet obyvatel žijících ve vyloučených lokalitách sčítá až 115 tisíc osob, z toho až 50 tisíc tvoří děti. I přes proměnu si sociálně vyloučené lokality stále zachovávají výrazné zastoupení Romů. Kvalita výuky vzdělávání dětí ve vyloučených lokalitách roste, ale úspěšnost absolventů je stále problematická. Ta je ovlivněna především problémy v chování, vysokými absencemi a obtížnou spoluprací s rodinami žáků. Je tedy vidět, že sociální znevýhodnění má na výuku žáků velký vliv. COVID-19 tuto problematiku v roce 2020 ještě prohloubil. Vzhledem k tomu, že sociální vyloučení je spojeno s materiální chudobou, může zde chybět potřebné vybavení a vytvářet úskalí ve vyučování dětí.
Cíl práce
Zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit.
Výzkumná otázka
Jaké výhody a úskalí nese distanční výuka u dětí z vyloučených lokalit?
Metodika
Praktická část práce bude zpracována formou kvalitativního výzkumu, bude použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Předpokládaný postup při vyhodnocování dat bude tematická analýza.
Výběrový soubor
Výzkumný soubor budou tvořit rodiny z vyloučených lokalit. Komunikačními partnery budou rodiče a jejich děti, učitelé dětí, případně sociální pracovníci či dobrovolníci pomáhající dětem s výukou.
Seznam doporučené literatury
SIEGLOVÁ, D., 2019. Konec školní nudy – didaktické metody pro 21. století. Grada. 336 s. ISBN 978-80-271-2254-7.
PRŮCHA, J., 2017. Moderní pedagogika. 6. vydání. Portál. 488 s. ISBN 978-80-262-1228-7.
GABAŠOVÁ, J., VOSMÍK, M., 2019. Asistent pedagoga a klima třídy. Raabe. 108 s. ISBN 978-80-7496-419-0.
ELICHOVÁ, M., 2017. Sociální práce: aktuální otázky. Grada. 264 s. ISBN 978-80-271-0080-4.
KRASTEV, I., 2020. Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu. Karolinum. 58 s. ISBN 978-80-246-4647-3.
ALLMER, T., 2019. Kritická teorie a sociální média. Filosofia. 359 s. ISBN 978-80-7007-578-4.
GLUMBÍKOVÁ, K., 2020. Reflexivita v sociální práci s rodinami. Grada.176 s. ISBN 978-80-271-1381-1.
O’LOUGHLIN, M., O‘ LOUGHLIN S., 2016. Social Work with Children and Families. 4 Revised edition. London: SAGE Publications. 232 p. ISBN 9781473942943.
Seznam doporučené literatury
SIEGLOVÁ, D., 2019. Konec školní nudy – didaktické metody pro 21. století. Grada. 336 s. ISBN 978-80-271-2254-7.
PRŮCHA, J., 2017. Moderní pedagogika. 6. vydání. Portál. 488 s. ISBN 978-80-262-1228-7.
GABAŠOVÁ, J., VOSMÍK, M., 2019. Asistent pedagoga a klima třídy. Raabe. 108 s. ISBN 978-80-7496-419-0.
ELICHOVÁ, M., 2017. Sociální práce: aktuální otázky. Grada. 264 s. ISBN 978-80-271-0080-4.
KRASTEV, I., 2020. Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu. Karolinum. 58 s. ISBN 978-80-246-4647-3.
ALLMER, T., 2019. Kritická teorie a sociální média. Filosofia. 359 s. ISBN 978-80-7007-578-4.
GLUMBÍKOVÁ, K., 2020. Reflexivita v sociální práci s rodinami. Grada.176 s. ISBN 978-80-271-1381-1.
O’LOUGHLIN, M., O‘ LOUGHLIN S., 2016. Social Work with Children and Families. 4 Revised edition. London: SAGE Publications. 232 p. ISBN 9781473942943.