Mnoho studií potvrzuje, že v civilizovaných zemích je příliš vysoký příjem soli. Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem 5 g soli na osobu a den. Denní dávky jsou ale ve skutečnosti často několikanásobně překračovány. Je prokázáno, že nadměrný příjem soli má negativní dopad na náš organizmus. Je rizikovým faktorem pro vznik hypertenze, obezity, osteoporózy.
Cílem mé práce bylo zjistit, jaké množství soli obsahuje strava dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou soli, popisuje její historii, druhy, význam a využití, výskyt soli v potravinách a možnosti náhrady soli ve výživě. Dále se zaměřuje na fyziologii sodíku, draslíku a chloru a onemocnění způsobená nadměrným příjmem soli - konkrétně hypertenzi, obezitu a osteoporózu. Závěr teoretické části se věnuje sacharidům, tukům a bílkovinám ve výživě starších školních dětí.
V praktické části byly hodnoceny týdenní jídelníčky a rozbory moči od 12 respondentů staršího školního věku. Obsah soli ve stravě byl zjišťován pomocí programu Nutriservis. Rozbory moči byly provedeny v klinických laboratořích. Získané údaje o tělesné výšce, hmotnosti a krevním tlaku byly hodnoceny pomocí percentilových grafů.
Výsledky potvrzují skutečnost, že děti staršího školního věku konzumují větší než doporučené množství soli. U deseti respondentů z dvanácti byl zjištěn větší průměrný denní příjem soli, než je doporučené maximální množství 5 g na osobu a den. Tomu odpovídaly i hodnoty odpadu sodíku v moči. Souvislost zvýšeného příjmu soli a obezity či hypertenze prokázána nebyla. Mezi chlapci a dívkami nebyly zjištěny výrazné rozdíly.
Anotace v angličtině
Many studies prove that developed countries have an over-exaggerated intake of salt. The World Health Organization recommends an intake of 5g per person per day. Daily doses are, however, exceeded multiple times. It has been proven that an excessive intake of salt has a negative impact on our organism. It is a risk factor for the occurrence of hypertension, obesity, osteoporosis.
The objective of my thesis has been to find out what amount of salt the food of older schoolchildren contains. The thesis is divided into a theoretical part and a practical part. The theoretical part deals with the issue of salt, it describes its history, kinds, meaning and use, the occurrence of salt in different foods and compensation options in diet. Futher, it focuses on the physiology of sodium, potassium and chlorine and the illnesses caused by an excessive intake of salt - specifically hypertension, obesity and osteoporosis. The conlcusion of the theoretical part is devoted to carbohydrates, fats, and protein in the diet of older schoolchildren.
The practical part evaluated the weekly diet plans and urine analyses from the 12 respondents of older school age. The content of salt in their diet was being analysed via the Nutriservis programme. Urine analyses were being done in clinical laboratories. The acquired information on body height, weight and blood pressure was assessed using percentile graphs.
The results confirm the fact that children of an older school age consume a higher than recommended amount of salt. In ten out of twelve respondents a higher than average daily amount of 5 g salt was discovered. This was confirmed by the value of sodium waste levels in their urine. The link between a higher salt intake and obesity or hypertension was not proven. There were no significant differences between girls and boys.
Mnoho studií potvrzuje, že v civilizovaných zemích je příliš vysoký příjem soli. Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem 5 g soli na osobu a den. Denní dávky jsou ale ve skutečnosti často několikanásobně překračovány. Je prokázáno, že nadměrný příjem soli má negativní dopad na náš organizmus. Je rizikovým faktorem pro vznik hypertenze, obezity, osteoporózy.
Cílem mé práce bylo zjistit, jaké množství soli obsahuje strava dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou soli, popisuje její historii, druhy, význam a využití, výskyt soli v potravinách a možnosti náhrady soli ve výživě. Dále se zaměřuje na fyziologii sodíku, draslíku a chloru a onemocnění způsobená nadměrným příjmem soli - konkrétně hypertenzi, obezitu a osteoporózu. Závěr teoretické části se věnuje sacharidům, tukům a bílkovinám ve výživě starších školních dětí.
V praktické části byly hodnoceny týdenní jídelníčky a rozbory moči od 12 respondentů staršího školního věku. Obsah soli ve stravě byl zjišťován pomocí programu Nutriservis. Rozbory moči byly provedeny v klinických laboratořích. Získané údaje o tělesné výšce, hmotnosti a krevním tlaku byly hodnoceny pomocí percentilových grafů.
Výsledky potvrzují skutečnost, že děti staršího školního věku konzumují větší než doporučené množství soli. U deseti respondentů z dvanácti byl zjištěn větší průměrný denní příjem soli, než je doporučené maximální množství 5 g na osobu a den. Tomu odpovídaly i hodnoty odpadu sodíku v moči. Souvislost zvýšeného příjmu soli a obezity či hypertenze prokázána nebyla. Mezi chlapci a dívkami nebyly zjištěny výrazné rozdíly.
Anotace v angličtině
Many studies prove that developed countries have an over-exaggerated intake of salt. The World Health Organization recommends an intake of 5g per person per day. Daily doses are, however, exceeded multiple times. It has been proven that an excessive intake of salt has a negative impact on our organism. It is a risk factor for the occurrence of hypertension, obesity, osteoporosis.
The objective of my thesis has been to find out what amount of salt the food of older schoolchildren contains. The thesis is divided into a theoretical part and a practical part. The theoretical part deals with the issue of salt, it describes its history, kinds, meaning and use, the occurrence of salt in different foods and compensation options in diet. Futher, it focuses on the physiology of sodium, potassium and chlorine and the illnesses caused by an excessive intake of salt - specifically hypertension, obesity and osteoporosis. The conlcusion of the theoretical part is devoted to carbohydrates, fats, and protein in the diet of older schoolchildren.
The practical part evaluated the weekly diet plans and urine analyses from the 12 respondents of older school age. The content of salt in their diet was being analysed via the Nutriservis programme. Urine analyses were being done in clinical laboratories. The acquired information on body height, weight and blood pressure was assessed using percentile graphs.
The results confirm the fact that children of an older school age consume a higher than recommended amount of salt. In ten out of twelve respondents a higher than average daily amount of 5 g salt was discovered. This was confirmed by the value of sodium waste levels in their urine. The link between a higher salt intake and obesity or hypertension was not proven. There were no significant differences between girls and boys.
Sůl, chemicky NaCl je potřebná pro řadu životních funkcí. Pomáhá regulovat krevní tlak, udržuje rovnováhu tělesných tekutin, také je nezbytnou pro správnou funkci svalů, srdce a nervů. Denně bychom měli přijímat 5g kuchyňské soli. U dětí staršího školního věku z velké části jejich strava stále závisí na rodičích, proto je dobré informovat rodiče i děti o správném příjmu soli v jídelníčku.
Cíl práce:
Cílem práce je zjistit příjem soli ve stravě u dětí staršího školního věku.
Výzkumná otázka:
Jaké množství soli přijímají ve stravě děti staršího školního věku?
Popis metodiky:
Výzkumný soubor bude tvořen z dětí staršího školního věku. Bude prováděn v rodinách na 10 respondentech odpovídajícího věku. Potřebné údaje budou zjišťovány u každého respondenta v jeden všední den a třikrát o víkendu. Pro hodnocení příjmu soli ve stravě použiji program Profi Nutriservis. Se souhlasem rodičů a respondentů bude odebírána moč pro změření odpadu NaCl a dále bude změřen krevní tlak. Také použiji dotazník, kterým zjistím množství soli ve stravě.
Předpokládané využití práce v praxi:
Práce může sloužit jako výukový materiál pro studenty a žáky. Dále může sloužit k informovanosti rodičů o problematice soli ve výživě dítěte.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Sůl, chemicky NaCl je potřebná pro řadu životních funkcí. Pomáhá regulovat krevní tlak, udržuje rovnováhu tělesných tekutin, také je nezbytnou pro správnou funkci svalů, srdce a nervů. Denně bychom měli přijímat 5g kuchyňské soli. U dětí staršího školního věku z velké části jejich strava stále závisí na rodičích, proto je dobré informovat rodiče i děti o správném příjmu soli v jídelníčku.
Cíl práce:
Cílem práce je zjistit příjem soli ve stravě u dětí staršího školního věku.
Výzkumná otázka:
Jaké množství soli přijímají ve stravě děti staršího školního věku?
Popis metodiky:
Výzkumný soubor bude tvořen z dětí staršího školního věku. Bude prováděn v rodinách na 10 respondentech odpovídajícího věku. Potřebné údaje budou zjišťovány u každého respondenta v jeden všední den a třikrát o víkendu. Pro hodnocení příjmu soli ve stravě použiji program Profi Nutriservis. Se souhlasem rodičů a respondentů bude odebírána moč pro změření odpadu NaCl a dále bude změřen krevní tlak. Také použiji dotazník, kterým zjistím množství soli ve stravě.
Předpokládané využití práce v praxi:
Práce může sloužit jako výukový materiál pro studenty a žáky. Dále může sloužit k informovanosti rodičů o problematice soli ve výživě dítěte.
Seznam doporučené literatury
STRÁNSKÝ, M., RYŠAVÝ, L., 2014. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 273 s. ISBN 978-80-7394-478-0
MOUREK, J., VELEMÍNSKÝ, M., ZEMAN, M., 2013. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 98 s. ISBN 978-80-7394-438-4.
Velemínský, Miloš a Simona ŠIMKOVÁ. Pediatrie z pohledu výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2020. ISBN 978-80-7394-794-1.
VELEMÍNSKÝ, Miloš. Vybrané kapitoly z pediatrie. 6. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2009. ISBN 978-80-7394-182-6.
STRÁNSKÝ, Miroslav, Lydie PECHAN a Věra RADOMSKÁ. Výživa a dietetika v praxi: (fyziologie a epidemiologie výživy, dietetika). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2019. ISBN 978-80-7394-766-8.
Seznam doporučené literatury
STRÁNSKÝ, M., RYŠAVÝ, L., 2014. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 273 s. ISBN 978-80-7394-478-0
MOUREK, J., VELEMÍNSKÝ, M., ZEMAN, M., 2013. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 98 s. ISBN 978-80-7394-438-4.
Velemínský, Miloš a Simona ŠIMKOVÁ. Pediatrie z pohledu výživy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2020. ISBN 978-80-7394-794-1.
VELEMÍNSKÝ, Miloš. Vybrané kapitoly z pediatrie. 6. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2009. ISBN 978-80-7394-182-6.
STRÁNSKÝ, Miroslav, Lydie PECHAN a Věra RADOMSKÁ. Výživa a dietetika v praxi: (fyziologie a epidemiologie výživy, dietetika). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2019. ISBN 978-80-7394-766-8.