Huminové látky, především pak huminové kyseliny, jsou řazeny mezi takzvané půdní pomocné látky, které pozitivně ovlivňují kvalitu půdy. Mezi významné zdroje huminových kyselin mimo jiné patří kompost, rašelina a leonardit. V rámci diplomové práce byly z těchto zdrojů huminové kyseliny vyizolovány a následně byl zkoumán jejich vliv na vybrané půdní charakteristiky, a to zejména obsah uhlíku v různých velikostních frakcích a množství vodostálých makroagregátů. Experiment byl veden formou nádobových vegetačních pokusů. Bylo zjištěno, že nejvyšší obsah organického uhlíku obsahoval leonardit, naopak nejmenší množství bylo nalezeno v kompostu. Byl prokázán vliv huminových kyselin na tvorbu makroagregátů, a to jak metodou suchého, tak i mokrého prosévání. Nejlepších účinků bylo dosaženo při aplikaci huminových kyselin z leonarditu a rašeliny. Ve všech variantách mokrého prosévání se pozitivně projevil vliv přítomnosti vegetace, což může být výsledkem synergického působení huminových kyselin a aktivity kořenů rostlin.
Anotace v angličtině
Humic substances, especially humic acids, are classified among the so-called soil auxiliary substances that positively affect the quality of the soil. As part of the diploma thesis, humic acids were isolated from these sources. Their influence on selected soil characteristics was investigated, particularly the carbon content in different size fractions and the number of water-resistant macroaggregates. The experiment was conducted in the form of pot vegetation experiments. It was found that the highest content of organic carbon contained leonardite. On the contrary, the smallest amount was found in the compost. The influence of humic acids on the formation of macroaggregates was demonstrated by the method of dry and wet sieving. The best effects were achieved when humic acids from leonardite and peat were applied. In all variants of wet sieving, vegetation had a positive impact on the macroaggregate formation, which may result from the synergistic effect of humic acids and the activity of plant roots.
Huminové látky, především pak huminové kyseliny, jsou řazeny mezi takzvané půdní pomocné látky, které pozitivně ovlivňují kvalitu půdy. Mezi významné zdroje huminových kyselin mimo jiné patří kompost, rašelina a leonardit. V rámci diplomové práce byly z těchto zdrojů huminové kyseliny vyizolovány a následně byl zkoumán jejich vliv na vybrané půdní charakteristiky, a to zejména obsah uhlíku v různých velikostních frakcích a množství vodostálých makroagregátů. Experiment byl veden formou nádobových vegetačních pokusů. Bylo zjištěno, že nejvyšší obsah organického uhlíku obsahoval leonardit, naopak nejmenší množství bylo nalezeno v kompostu. Byl prokázán vliv huminových kyselin na tvorbu makroagregátů, a to jak metodou suchého, tak i mokrého prosévání. Nejlepších účinků bylo dosaženo při aplikaci huminových kyselin z leonarditu a rašeliny. Ve všech variantách mokrého prosévání se pozitivně projevil vliv přítomnosti vegetace, což může být výsledkem synergického působení huminových kyselin a aktivity kořenů rostlin.
Anotace v angličtině
Humic substances, especially humic acids, are classified among the so-called soil auxiliary substances that positively affect the quality of the soil. As part of the diploma thesis, humic acids were isolated from these sources. Their influence on selected soil characteristics was investigated, particularly the carbon content in different size fractions and the number of water-resistant macroaggregates. The experiment was conducted in the form of pot vegetation experiments. It was found that the highest content of organic carbon contained leonardite. On the contrary, the smallest amount was found in the compost. The influence of humic acids on the formation of macroaggregates was demonstrated by the method of dry and wet sieving. The best effects were achieved when humic acids from leonardite and peat were applied. In all variants of wet sieving, vegetation had a positive impact on the macroaggregate formation, which may result from the synergistic effect of humic acids and the activity of plant roots.
Cíle práce:
Srovnání účinku výluhů huminových kyselin z různých zdrojů na vybrané půdní charakteristiky.
Práce bude obsahovat následující kapitoly:
1. Úvod: Úvod do problematiky (doporučený rozsah 1 strana, bez citací).
2. Literární přehled: Půdní organická hmota, fyzikální a chemické vlastnosti půdy, vliv půdní organické hmoty na vlastnosti půd (rozsah cca 50 % textové části BP).
3. Cíle práce a pracovní hypotézy (doporučený rozsah 1 strana).
4. Metodický postup: Izolace huminových kyselin z vybraných zdrojů. Příprava pracovních roztoků. Aplikace roztoků na preparované půdní vzorky. Zkoumání vlivu připravených roztoků na vybrané vlastnosti půd.
5. Výsledky a diskuse: Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků, vypracování diskuse s odbornou literaturou (rozsah cca 50 % textové části BP).
6. Závěr: Shrnutí výsledků práce (doporučený rozsah 1-2 strany, bez citací).
7. Seznam citované literatury (minimálně 1/3 literárních pramenů ze zahraničních zdrojů - vědecké časopisy, knihy).
Zásady pro vypracování
Cíle práce:
Srovnání účinku výluhů huminových kyselin z různých zdrojů na vybrané půdní charakteristiky.
Práce bude obsahovat následující kapitoly:
1. Úvod: Úvod do problematiky (doporučený rozsah 1 strana, bez citací).
2. Literární přehled: Půdní organická hmota, fyzikální a chemické vlastnosti půdy, vliv půdní organické hmoty na vlastnosti půd (rozsah cca 50 % textové části BP).
3. Cíle práce a pracovní hypotézy (doporučený rozsah 1 strana).
4. Metodický postup: Izolace huminových kyselin z vybraných zdrojů. Příprava pracovních roztoků. Aplikace roztoků na preparované půdní vzorky. Zkoumání vlivu připravených roztoků na vybrané vlastnosti půd.
5. Výsledky a diskuse: Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků, vypracování diskuse s odbornou literaturou (rozsah cca 50 % textové části BP).
6. Závěr: Shrnutí výsledků práce (doporučený rozsah 1-2 strany, bez citací).
7. Seznam citované literatury (minimálně 1/3 literárních pramenů ze zahraničních zdrojů - vědecké časopisy, knihy).
Seznam doporučené literatury
Bongiorno, G., Bünemann, E. K., Oguejiofor, C. U., Meier, J., Gort, G., Comans, R., ... & de Goede, R. (2019). Sensitivity of labile carbon fractions to tillage and organic matter management and their potential as comprehensive soil quality indicators across pedoclimatic conditions in Europe. Ecological Indicators, 99, 38-50.
Bünemann, E. K., Bongiorno, G., Bai, Z., Creamer, R. E., De Deyn, G., de Goede, R., ... & Brussaard, L. (2018). Soil quality-A critical review. Soil Biology and Biochemistry, 120, 105-125.
Lehmann, J., & Kleber, M. (2015). The contentious nature of soil organic matter. Nature, 528(7580), 1-9.
Leroy, B. L. M., Herath, H. M. S. K., Sleutel, S., De Neve, S., Gabriels, D., Reheul, D., & Moens, M. (2008). The quality of exogenous organic matter: short?term effects on soil physical properties and soil organic matter fractions. Soil Use and Management, 24(2), 139-147.
Šimek, M. a kol. (2019). Živá půda: Ekologie, využívání a degradace půdy (2). Praha: Academia.
Seznam doporučené literatury
Bongiorno, G., Bünemann, E. K., Oguejiofor, C. U., Meier, J., Gort, G., Comans, R., ... & de Goede, R. (2019). Sensitivity of labile carbon fractions to tillage and organic matter management and their potential as comprehensive soil quality indicators across pedoclimatic conditions in Europe. Ecological Indicators, 99, 38-50.
Bünemann, E. K., Bongiorno, G., Bai, Z., Creamer, R. E., De Deyn, G., de Goede, R., ... & Brussaard, L. (2018). Soil quality-A critical review. Soil Biology and Biochemistry, 120, 105-125.
Lehmann, J., & Kleber, M. (2015). The contentious nature of soil organic matter. Nature, 528(7580), 1-9.
Leroy, B. L. M., Herath, H. M. S. K., Sleutel, S., De Neve, S., Gabriels, D., Reheul, D., & Moens, M. (2008). The quality of exogenous organic matter: short?term effects on soil physical properties and soil organic matter fractions. Soil Use and Management, 24(2), 139-147.
Šimek, M. a kol. (2019). Živá půda: Ekologie, využívání a degradace půdy (2). Praha: Academia.