Hlavním cílem výzkumu bylo analyzovat subjektivní pohled pacientů s tělesným znevýhodněním na poskytovanou péči v lůžkové a ambulantní sféře zdravotnických zařízení.
Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena na vnímání poskytované péče tělesně znevýhodněným pacientem a je zpracována za pomoci kvalitativní a kvantitativní metody. První část se zaměřuje na kvalitativní výzkumné šetření a základní údaje o informátorech, druh tělesného znevýhodnění a zkušenosti s ambulantní a lůžkovou sférou. V této části jsme také mapovali pozitiva a negativa prostředí, komunikaci a postoj sester z pohledu pacientů s tělesným znevýhodněním a technické inovace, které by v ošetřovatelské praxi uvítali.
Druhá část výzkumného šetření byla zpracovávána kvantitativní metodou za použití ankety, jako techniky sběru dat. V této části jsme ověřovali stanovené hypotézy a výsledky kvalitativní části výzkumného šetření.
Výzkumný soubor byl tvořen 10 informanty a 61 respondenty z řad osob s tělesným znevýhodněním, konkrétně s přítomnou paraplegií. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo v období listopadu až prosince 2020 a po teoretické saturaci byly jednotlivé rozhovory analyzovány, kódovány a kategorizovány. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo v období března a dubna 2021 a po ukončení sběru dat proběhla frekvenční a deskriptivní analýza. Pro každou z hodnocených oblastí bylo vytvořeno grafické znázornění.
Výsledky naší studie poukazují na vyšší míru spokojenosti s ambulantní sférou, která je také preferována při výběru možnosti léčby, dispenzarizace apod. Výsledky výzkumného šetření dále uvádějí umožnění použití euroklíče, úpravu prostředí včetně sociálního zařízení, modernizaci prostoru a vybavení jako návrhy technických inovací ze stran tělesně znevýhodněných pacientů, které by požadovali v ambulantní sféře.
Vzhledem k rozpracování jednotlivých pozitiv a negativ doporučujeme využití spíše ambulantní léčby či přechod do komunitního ošetřovatelství v případě, že je tato možnost dostupná.
Anotace v angličtině
The main goal of the research was to analyze the subjective view of patients with physical disabilities on the care provided in the inpatient and outpatient spheres of medical facilities.
The research part of the bachelor thesis is focused on the perception of care provided to physically disadvantaged patients and it is processed using a qualitative and quantitative method. The first part focuses on a qualitative research survey and basic data on informants, the type of physical disability and experience with the outpatient and inpatient sphere. In this section, we also mapped the positives and negatives of the environment, communication and attitudes of nurses from the perspective of patients with physical disabilities and technical innovations that they would welcome in nursing practice.
The second part of the research survey was processed by a quantitative method using a survey as a data collection technique. In this part, we verified the established hypotheses and the results of the qualitative part of the research survey.
The research group consisted of 10 informants and 61 respondents from the ranks of people with physical disabilities, specifically with paraplegia present. The qualitative research survey took place in the period from November to December 2020, and after theoretical saturation, the individual interviews were analyzed, coded and categorized. The quantitative research survey took place in the period of March and April 2021, and after the end of data collection, a frequency and descriptive analysis was performed. A graphical representation was created for each of the evaluated areas.
The results of our study point to a higher level of satisfaction with the outpatient sector, which is also preferred when choosing treatment options, dispensaries, etc. disadvantaged patients that they would require in the outpatient setting.
Due to the elaboration of individual positives and negatives, we recommend the use of outpatient treatment or the transition to community nursing if this option is available.
Hlavním cílem výzkumu bylo analyzovat subjektivní pohled pacientů s tělesným znevýhodněním na poskytovanou péči v lůžkové a ambulantní sféře zdravotnických zařízení.
Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena na vnímání poskytované péče tělesně znevýhodněným pacientem a je zpracována za pomoci kvalitativní a kvantitativní metody. První část se zaměřuje na kvalitativní výzkumné šetření a základní údaje o informátorech, druh tělesného znevýhodnění a zkušenosti s ambulantní a lůžkovou sférou. V této části jsme také mapovali pozitiva a negativa prostředí, komunikaci a postoj sester z pohledu pacientů s tělesným znevýhodněním a technické inovace, které by v ošetřovatelské praxi uvítali.
Druhá část výzkumného šetření byla zpracovávána kvantitativní metodou za použití ankety, jako techniky sběru dat. V této části jsme ověřovali stanovené hypotézy a výsledky kvalitativní části výzkumného šetření.
Výzkumný soubor byl tvořen 10 informanty a 61 respondenty z řad osob s tělesným znevýhodněním, konkrétně s přítomnou paraplegií. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo v období listopadu až prosince 2020 a po teoretické saturaci byly jednotlivé rozhovory analyzovány, kódovány a kategorizovány. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo v období března a dubna 2021 a po ukončení sběru dat proběhla frekvenční a deskriptivní analýza. Pro každou z hodnocených oblastí bylo vytvořeno grafické znázornění.
Výsledky naší studie poukazují na vyšší míru spokojenosti s ambulantní sférou, která je také preferována při výběru možnosti léčby, dispenzarizace apod. Výsledky výzkumného šetření dále uvádějí umožnění použití euroklíče, úpravu prostředí včetně sociálního zařízení, modernizaci prostoru a vybavení jako návrhy technických inovací ze stran tělesně znevýhodněných pacientů, které by požadovali v ambulantní sféře.
Vzhledem k rozpracování jednotlivých pozitiv a negativ doporučujeme využití spíše ambulantní léčby či přechod do komunitního ošetřovatelství v případě, že je tato možnost dostupná.
Anotace v angličtině
The main goal of the research was to analyze the subjective view of patients with physical disabilities on the care provided in the inpatient and outpatient spheres of medical facilities.
The research part of the bachelor thesis is focused on the perception of care provided to physically disadvantaged patients and it is processed using a qualitative and quantitative method. The first part focuses on a qualitative research survey and basic data on informants, the type of physical disability and experience with the outpatient and inpatient sphere. In this section, we also mapped the positives and negatives of the environment, communication and attitudes of nurses from the perspective of patients with physical disabilities and technical innovations that they would welcome in nursing practice.
The second part of the research survey was processed by a quantitative method using a survey as a data collection technique. In this part, we verified the established hypotheses and the results of the qualitative part of the research survey.
The research group consisted of 10 informants and 61 respondents from the ranks of people with physical disabilities, specifically with paraplegia present. The qualitative research survey took place in the period from November to December 2020, and after theoretical saturation, the individual interviews were analyzed, coded and categorized. The quantitative research survey took place in the period of March and April 2021, and after the end of data collection, a frequency and descriptive analysis was performed. A graphical representation was created for each of the evaluated areas.
The results of our study point to a higher level of satisfaction with the outpatient sector, which is also preferred when choosing treatment options, dispensaries, etc. disadvantaged patients that they would require in the outpatient setting.
Due to the elaboration of individual positives and negatives, we recommend the use of outpatient treatment or the transition to community nursing if this option is available.
Současný stav: Tělesné znevýhodnění, brané jako trvalé postižení nebo trvalá nápadnost v pohybových schopnostech se značným nebo stálým vlivem na emocionální, kognitivní a sociální výkony, tvoří vady nejen pohybového a nosného ústrojí, ale také cévního zásobení a nervového ústrojí projevující se poruchou hybnosti. K pochopení tělesného postižení je nutné být trpělivý a empatický, protože samotní pacienti musí přijímat svá poškození a nový životní styl. Je tedy nutné, aby sestry byly dostatečně vzdělané, uměly komunikovat s pacienty a dokázaly je podporovat a motivovat. Odborné publikace popisují různé potřeby pacientů s tělesným znevýhodněním, avšak otázkou pro nás zůstává, jak celkovou problematiku ošetřovatelství vidí i samotní pacienti v ambulantní a lůžkové sféře?
Cíl: Hlavním cílem práce bude analyzovat subjektivní pohled pacientů s tělesným znevýhodněním na poskytovanou péči v lůžkové a ambulantní sféře zdravotnických zařízení. Tento cíl bude naplňován pomocí dílčích cílů a výzkumných otázek zaměřující se na pozitiva, negativa a inovace v poskytované ošetřovatelské péči. Cíleně se zaměřujeme na oblasti komunikace, prostředí, postoje oš. personálu a technické inovace v komparaci ambulantní a lůžkové sféry.
Metodika: Vzhledem k problematice zaměření bakalářské práce bylo pro účely jejího zpracování zvoleno kvalitativně ? kvantitativní metody výzkumného šetření. Práce bude situována do dvou dílčích částí, přičemž první část bude zaměřena na kvalitativní sběr dat za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů. Cílem této části bude hloubková analýza dané problematiky a k ukončení dojde po teoretickém nasycení. Druhá část se bude zaměřovat na kvantitativní formu výzkumného šetření. Po analýze rozhovorů bude vytvořeno krátké anketní šetření, abychom potvrdili nebo vyvrátili jednotlivá tvrzení probandů z první části.
Výzkumný soubor: Výzkumný soubor bude tvořen pacienty s paraplegickým onemocněním ve věku 15 ? 30 let, mající zkušenosti s ambulantní a lůžkovou léčbou.
Využití pro praxi: Tato práce nastíní subjektivní prožívání pacientů s tělesným znevýhodněním při poskytování profesionální ošetřovatelské péče. Výsledky budou interpretovány v empirické části naší práce a budou sloužit jako podklad pro další výzkumná šetření nebo tvorbu edukačního materiálu vedoucího ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
Zásady pro vypracování
Současný stav: Tělesné znevýhodnění, brané jako trvalé postižení nebo trvalá nápadnost v pohybových schopnostech se značným nebo stálým vlivem na emocionální, kognitivní a sociální výkony, tvoří vady nejen pohybového a nosného ústrojí, ale také cévního zásobení a nervového ústrojí projevující se poruchou hybnosti. K pochopení tělesného postižení je nutné být trpělivý a empatický, protože samotní pacienti musí přijímat svá poškození a nový životní styl. Je tedy nutné, aby sestry byly dostatečně vzdělané, uměly komunikovat s pacienty a dokázaly je podporovat a motivovat. Odborné publikace popisují různé potřeby pacientů s tělesným znevýhodněním, avšak otázkou pro nás zůstává, jak celkovou problematiku ošetřovatelství vidí i samotní pacienti v ambulantní a lůžkové sféře?
Cíl: Hlavním cílem práce bude analyzovat subjektivní pohled pacientů s tělesným znevýhodněním na poskytovanou péči v lůžkové a ambulantní sféře zdravotnických zařízení. Tento cíl bude naplňován pomocí dílčích cílů a výzkumných otázek zaměřující se na pozitiva, negativa a inovace v poskytované ošetřovatelské péči. Cíleně se zaměřujeme na oblasti komunikace, prostředí, postoje oš. personálu a technické inovace v komparaci ambulantní a lůžkové sféry.
Metodika: Vzhledem k problematice zaměření bakalářské práce bylo pro účely jejího zpracování zvoleno kvalitativně ? kvantitativní metody výzkumného šetření. Práce bude situována do dvou dílčích částí, přičemž první část bude zaměřena na kvalitativní sběr dat za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů. Cílem této části bude hloubková analýza dané problematiky a k ukončení dojde po teoretickém nasycení. Druhá část se bude zaměřovat na kvantitativní formu výzkumného šetření. Po analýze rozhovorů bude vytvořeno krátké anketní šetření, abychom potvrdili nebo vyvrátili jednotlivá tvrzení probandů z první části.
Výzkumný soubor: Výzkumný soubor bude tvořen pacienty s paraplegickým onemocněním ve věku 15 ? 30 let, mající zkušenosti s ambulantní a lůžkovou léčbou.
Využití pro praxi: Tato práce nastíní subjektivní prožívání pacientů s tělesným znevýhodněním při poskytování profesionální ošetřovatelské péče. Výsledky budou interpretovány v empirické části naší práce a budou sloužit jako podklad pro další výzkumná šetření nebo tvorbu edukačního materiálu vedoucího ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
Seznam doporučené literatury
KOČOVÁ, H. et al., 2017. Spinální svalová atrofie v souvislostech. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5705-6.
HANKOVÁ, M., VÁVROVÁ, S., 2017. Partnerské vztahy očima mladých dospělých s vrozeným tělesným postižením. 2. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0012-5.
NEUGEBAUER, J., TÓTHOVÁ, V., 2019. Physical disabilities in nursing ? the use of selected tools to monitor physically disabled patients? needs. Kontakt.21(4), 344-51, DOI: 10.32725.
PLEVOVÁ, I. et al., 2018. Ošetřovatelství I: 2., přepracované a doplněné vydání. 2. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0888-6. 5) WENDSCHE, P., VESELÝ R., 2015. Traumatologie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-211-4.
Seznam doporučené literatury
KOČOVÁ, H. et al., 2017. Spinální svalová atrofie v souvislostech. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5705-6.
HANKOVÁ, M., VÁVROVÁ, S., 2017. Partnerské vztahy očima mladých dospělých s vrozeným tělesným postižením. 2. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0012-5.
NEUGEBAUER, J., TÓTHOVÁ, V., 2019. Physical disabilities in nursing ? the use of selected tools to monitor physically disabled patients? needs. Kontakt.21(4), 344-51, DOI: 10.32725.
PLEVOVÁ, I. et al., 2018. Ošetřovatelství I: 2., přepracované a doplněné vydání. 2. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0888-6. 5) WENDSCHE, P., VESELÝ R., 2015. Traumatologie. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-211-4.