Cílem diplomové práce je zmapovat problematická místa ve výuce ochrany přírody na základních školách a vytvořit vhodný výukový materiál, který by pomohl žákům tyto oblasti lépe zvládnout. Součástí výzkumu byla analýza školních vzdělávacích programů a učebnic přírodopisu a zeměpisu pro 2. stupeň základních škol. Do analýzy bylo zapojeno 26 školních vzdělávacích programů a 24 učebnic. Z této analýzy vyplynulo, že výuka ochrany přírody na základních školách je vymezena poměrně neurčitě a stroze a nejčastěji je zaměřena na chráněná území, případně chráněné druhy. Ochraně přírody jako takové jsou v učebnicích většinou věnovány pouze dvě strany.
V návaznosti na výzkum Říhové (2019), Vodehnalové (2019), Tvrdé (2016) a analýzy ŠVP a učebnic, bylo vybráno několik témat, respektive problematických míst ve výuce ochrany přírody. Tato místa byla posléze ověřena dotazníkovým šetřením mezi učiteli 2. stupně ZŠ. Dotazníkového šetření, které proběhlo elektronickou formou pomocí aplikace Office Forms v lednu 2022, se účastnilo 41 respondentů napříč všemi kraji ČR. Většina učitelů překvapivě uvedla, že tato témata považují za důležitá a ve výuce se jim věnují, ovšem nejspíš ne v takovém rozsahu v jakém by bylo potřeba. Někteří totiž uvádějí, že by ocenili vyšší časovou dotaci, aby zvládli pokrýt všechny oblasti této problematiky. Nejméně se učitelé ve výuce věnují eutrofizaci.
Z výše zmíněných důvodů byl vytvořen vhodný didaktický materiál, který zahrnuje veškerá důležitá témata ve výuce ochrany přírody na ZŠ.
Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou JU GAJU 042/2022/S.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to map the problematic places in nature conservation teaching in primary schools and to create suitable teaching material to help pupils better master these areas.
The research included an analysis of school educational programmes and textbooks on natural history and geography for the 2nd grade of primary schools. The analysis involved 26 school educational programmes and 24 textbooks. From this analysis it emerged that nature conservation teaching in primary schools is defined relatively vaguely and cursorily and most often focused on protected areas or protected species. Nature conservation as such is mostly devoted to only two pages in the textbooks.
Following the research of Říhová (2019), Vodehnalová (2019), Tvrdá (2016) and the analysis of ŠVP and textbooks, several topics or problematic places in nature conservation teaching were selected. These places were then verified by a questionnaire survey among teachers of the 2nd grade of primary school. The questionnaire survey, which was conducted electronically using the Office Forms application in January 2022, was attended by 41 respondents, across all regions of the Czech Republic. Most teachers said surprisingly that they consider these topics important and are devoted to them in the teaching, but probably not to the extent that it would be needed. Some say that they would appreciate a higher time subsidy in order to cover all areas of this issue. Teachers are the least devoted to eutrophication in the teaching.
For the above mentioned reasons, a suitable didactic material was created, which includes all important topics in nature conservation teaching at elementary school.
The research was supported by the Grand agency of University of South Bohemia GAJU 042/2022/S.
Klíčová slova
přírodopis, ochrana přírody, problematická místa, výukový materiál
Klíčová slova v angličtině
biology, conservation biology, problematical issues, educational material
Rozsah průvodní práce
155 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem diplomové práce je zmapovat problematická místa ve výuce ochrany přírody na základních školách a vytvořit vhodný výukový materiál, který by pomohl žákům tyto oblasti lépe zvládnout. Součástí výzkumu byla analýza školních vzdělávacích programů a učebnic přírodopisu a zeměpisu pro 2. stupeň základních škol. Do analýzy bylo zapojeno 26 školních vzdělávacích programů a 24 učebnic. Z této analýzy vyplynulo, že výuka ochrany přírody na základních školách je vymezena poměrně neurčitě a stroze a nejčastěji je zaměřena na chráněná území, případně chráněné druhy. Ochraně přírody jako takové jsou v učebnicích většinou věnovány pouze dvě strany.
V návaznosti na výzkum Říhové (2019), Vodehnalové (2019), Tvrdé (2016) a analýzy ŠVP a učebnic, bylo vybráno několik témat, respektive problematických míst ve výuce ochrany přírody. Tato místa byla posléze ověřena dotazníkovým šetřením mezi učiteli 2. stupně ZŠ. Dotazníkového šetření, které proběhlo elektronickou formou pomocí aplikace Office Forms v lednu 2022, se účastnilo 41 respondentů napříč všemi kraji ČR. Většina učitelů překvapivě uvedla, že tato témata považují za důležitá a ve výuce se jim věnují, ovšem nejspíš ne v takovém rozsahu v jakém by bylo potřeba. Někteří totiž uvádějí, že by ocenili vyšší časovou dotaci, aby zvládli pokrýt všechny oblasti této problematiky. Nejméně se učitelé ve výuce věnují eutrofizaci.
Z výše zmíněných důvodů byl vytvořen vhodný didaktický materiál, který zahrnuje veškerá důležitá témata ve výuce ochrany přírody na ZŠ.
Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou JU GAJU 042/2022/S.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to map the problematic places in nature conservation teaching in primary schools and to create suitable teaching material to help pupils better master these areas.
The research included an analysis of school educational programmes and textbooks on natural history and geography for the 2nd grade of primary schools. The analysis involved 26 school educational programmes and 24 textbooks. From this analysis it emerged that nature conservation teaching in primary schools is defined relatively vaguely and cursorily and most often focused on protected areas or protected species. Nature conservation as such is mostly devoted to only two pages in the textbooks.
Following the research of Říhová (2019), Vodehnalová (2019), Tvrdá (2016) and the analysis of ŠVP and textbooks, several topics or problematic places in nature conservation teaching were selected. These places were then verified by a questionnaire survey among teachers of the 2nd grade of primary school. The questionnaire survey, which was conducted electronically using the Office Forms application in January 2022, was attended by 41 respondents, across all regions of the Czech Republic. Most teachers said surprisingly that they consider these topics important and are devoted to them in the teaching, but probably not to the extent that it would be needed. Some say that they would appreciate a higher time subsidy in order to cover all areas of this issue. Teachers are the least devoted to eutrophication in the teaching.
For the above mentioned reasons, a suitable didactic material was created, which includes all important topics in nature conservation teaching at elementary school.
The research was supported by the Grand agency of University of South Bohemia GAJU 042/2022/S.
Klíčová slova
přírodopis, ochrana přírody, problematická místa, výukový materiál
Klíčová slova v angličtině
biology, conservation biology, problematical issues, educational material
Zásady pro vypracování
Práce bude zaměřena na problematická místa výuky ochrany přírody na základní škole.
Nejprve budou tato problematická místa zmapována na základě existujících prací zabývající se výukou ochrany přírody různého stupně škol. Tato místa budou posléze ověřena dotazníkovým šetřením mezi učiteli z praxe a rozborem reálných vybraných ŠVP. Hlavním cílem práce bude vytvoření vhodných didaktických materiálů, zaměřených na výuku problematických míst ochrany přírody, a to ve verzi pro prezenční i distanční výuku. Tyto materiály budou dle možností ověřeny a výsledky analyzovány.\\
Postup:\\
Prostudovat českou a zahraniční literaturu a jiné vhodné zdroje s tématikou problematických oblastí ve výuce ochrany přírody.
Provést dotazníkové šetření mezi učiteli z praxe, ověřující tato problematická místa.
Najít a vyhledat témata ochrany přírody reálně se vyskytující ve vybraných ŠVP.
Vybrat stěžejní problematická místa výuky ochrany přírody a navrhnout výukové materiály, které by problematická místa umožnila žákům látku snadněji pochopit.
Dle možností ověřit efektivitu těchto materiálů.
Sepsat diplomovou práci podle formálních pravidel pro kvalifikační práce.
Diplomový úkol zahrnuje i praktický výzkum na školách a mezi učiteli, což může být vzhledem k protiepidemiologickým opatřením obtížné. I částečné naplnění cílů na dostatečné úrovni tak může znamenat naplnění cílů práce.
Zásady pro vypracování
Práce bude zaměřena na problematická místa výuky ochrany přírody na základní škole.
Nejprve budou tato problematická místa zmapována na základě existujících prací zabývající se výukou ochrany přírody různého stupně škol. Tato místa budou posléze ověřena dotazníkovým šetřením mezi učiteli z praxe a rozborem reálných vybraných ŠVP. Hlavním cílem práce bude vytvoření vhodných didaktických materiálů, zaměřených na výuku problematických míst ochrany přírody, a to ve verzi pro prezenční i distanční výuku. Tyto materiály budou dle možností ověřeny a výsledky analyzovány.\\
Postup:\\
Prostudovat českou a zahraniční literaturu a jiné vhodné zdroje s tématikou problematických oblastí ve výuce ochrany přírody.
Provést dotazníkové šetření mezi učiteli z praxe, ověřující tato problematická místa.
Najít a vyhledat témata ochrany přírody reálně se vyskytující ve vybraných ŠVP.
Vybrat stěžejní problematická místa výuky ochrany přírody a navrhnout výukové materiály, které by problematická místa umožnila žákům látku snadněji pochopit.
Dle možností ověřit efektivitu těchto materiálů.
Sepsat diplomovou práci podle formálních pravidel pro kvalifikační práce.
Diplomový úkol zahrnuje i praktický výzkum na školách a mezi učiteli, což může být vzhledem k protiepidemiologickým opatřením obtížné. I částečné naplnění cílů na dostatečné úrovni tak může znamenat naplnění cílů práce.
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
GUNSTONE, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Cham: Springer.
Hromádka, Z. (2010) Životní prostředí ve vědomostech, postojích a jednání žáků druhého stupně základní školy. Disertační práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Brno.
CHRÁSKA, M. (2011). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.
KENDLER, B. S., & GROVE, P. A. (2004). Problem-Based Learning in the Biology Curriculum. The American Biology Teacher, 66(5), 348-354.
KOHOUT, J., MOLLEROVÁ, M., MASOPUST, P., FEŘT, L., & SLAVÍK, J. (2019). Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
MENTLÍK, P., SLAVÍK, J., & COUFALOVÁ, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 8(1), 9-18.
PAPÁČEK, M., ČÍŽKOVÁ, V., KUBIATKO, M., PETR, J., & ZÁVODSKÁ, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy (225-257). Brno: Masarykova univerzita.
ŘÍHOVÁ L. (2019). Monitoring stavu a úrovně znalostí o ochraně přírody u studentů vybraných středních škol. Bakalářská práce PF JU.
Tvrdá, R. (2016) Stav úrovně vědomostí studentů SŠ o ochraně přírody. Diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, 84 s.
VÁGNEROVÁ, P., BENEDIKTOVÁ, L., & KOUT, J. (2018). Kritická místa ve výuce přírodopisu na ZŠ. Arnica, 8(1), 56-62.
VODEHNALOVÁ B. (2019). Monitoring stavu a úrovně znalostí o ochraně přírody u studentů vybraných středních škol. Bakalářská práce PF JU.
další relevantní publikace, učebnice biologie člověka pro základní školy, články z odborných časopisů či internetové zdroje
\end{quote}
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
GUNSTONE, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Cham: Springer.
Hromádka, Z. (2010) Životní prostředí ve vědomostech, postojích a jednání žáků druhého stupně základní školy. Disertační práce, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Brno.
CHRÁSKA, M. (2011). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.
KENDLER, B. S., & GROVE, P. A. (2004). Problem-Based Learning in the Biology Curriculum. The American Biology Teacher, 66(5), 348-354.
KOHOUT, J., MOLLEROVÁ, M., MASOPUST, P., FEŘT, L., & SLAVÍK, J. (2019). Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
MENTLÍK, P., SLAVÍK, J., & COUFALOVÁ, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 8(1), 9-18.
PAPÁČEK, M., ČÍŽKOVÁ, V., KUBIATKO, M., PETR, J., & ZÁVODSKÁ, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy (225-257). Brno: Masarykova univerzita.
ŘÍHOVÁ L. (2019). Monitoring stavu a úrovně znalostí o ochraně přírody u studentů vybraných středních škol. Bakalářská práce PF JU.
Tvrdá, R. (2016) Stav úrovně vědomostí studentů SŠ o ochraně přírody. Diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, 84 s.
VÁGNEROVÁ, P., BENEDIKTOVÁ, L., & KOUT, J. (2018). Kritická místa ve výuce přírodopisu na ZŠ. Arnica, 8(1), 56-62.
VODEHNALOVÁ B. (2019). Monitoring stavu a úrovně znalostí o ochraně přírody u studentů vybraných středních škol. Bakalářská práce PF JU.
další relevantní publikace, učebnice biologie člověka pro základní školy, články z odborných časopisů či internetové zdroje
\end{quote}