Diplomová práce se zabývá problematikou intenzivního chovu candáta obecného v RAS a vlivem předkládání různých typů pelet (potápivých a plovoucích), a různými frekvencemi podávání krmiva v průběhu jednoho dne. Celá diplomová práce se tak skládá ze dvou oddělených experimentů. V prvním experimentu byl hodnocen vliv potápivého a plovoucího krmiva na produkční ukazatele a růstové schopnosti, rozrůstání obsádky odchovávaných ryb. Do experimentu bylo celkem nasazeno 8 000 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 21,38 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 16 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,77 ? 0,55 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14% (15:00) a při počáteční biomase
13,42 kg.m-?. Tyto ryby byly krmeny pomocí pásových krmítek s hodinovým strojkem krmivy Skretting Europa -15 F (plovoucí) a Biomar Effico Sigma (potápivé) o stejném živinovém složení. Po 16 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SGR, WG, TL a CF, přežití). Téměř všechny ukazatele vykazovaly statisticky významné rozdíly ve prospěch potápivého krmiva. Rozrůstání obsádky bylo mírně nižší u skupiny krmené plovoucím krmivem. Na začátku experimentu 2, při kterém byly testovány různé frekvence aplikace krmiva, bylo nasazeno 600 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 37,49 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 6 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,96 ? 0,66 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14 % (15:00) a při počáteční biomase 13,35 kg.m-3. Tyto ryby byly krmeny pomocí automatického krmítka Imetronic Self-Feeder ve 3 různých frekvencích denně (DKD, tj. denní krmná dávka byla rozdělena na 3, 6 nebo 12 dávek za den) krmivem Skretting Europa - 15 F. Po 6 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele, rozrůstání skupin, odebrány orgány na stanovení somatických indexů, stanoveno poškození ploutví a odebrána krev na biochemický rozbor. Při analýze produkčních ukazatelů nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi 3 skupinami. Rozrůstání bylo stanoveno jako nejnižší u skupiny krmené 3x a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Při analýze dat z biochemického rozboru krve byly objeveny zvýšené hladiny albuminů a triglyceridů u všech třech testovacích skupin, zejména u skupiny krmené 12x denně. Zároveň byly zjištěny i statisticky významné rozdíly mezi skupinami, u koncentrace amoniaku v plazmě (nejnižší koncentrace u skupiny krmené 3x denně a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně) a hladiny glukózy. U glukózy byla zjištěna nejnižší hladina u skupiny krmené 3x denně. Skupiny krmené 6x a 12x denně vykazovaly velmi podobnou hladinu glukózy. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Nejlépe hodnocená byla skupina krmená 6x denně. Ta dosáhla uspokojivých produkčních ukazatelů (vyšších než skupina krmená 3x denně ale mírně nižší než skupina krmené 12x denně), nižší rozrůstání (nižší než u skupiny krmené 12x denně), uspokojivě probíhající lipidový metabolismus (oproti skupině krmené 12x denně s poruchou lipidového metabolismu) a zároveň vykazovala nižší poškození ploutví než skupina krmená 12x denně.
Anotace v angličtině
This thesis is aimed on problematics of intensive pikeperch aquaculture and the influence of the feeding by different types of pellets and also different frequencies of feeding during the day. Whole thesis consists of two separate experiments. In the first experiment I tried to evaluate the influence of sinking and floating type of pellets on the growth abilities and production markers of juvenile pikeperch. First experiment was stocked with 8000 pcs of juvenile pikeperch (average weight 21,38g). These fish were kept in controlled conditions for 16 weeks (average temperature of 21,37 ? 0,66 °C (7:00) and 20,77 ? 0,55 °C (15:00), average dissolved oxygen levels of 127,43 ? 2,37 % (7:00) and 117,03 ? 1,14% (15:00) °C, 120 % and initial biomass of 13,42 kg/m?). These fish were fed by belt feeders two types of pellets (floating Skretting Europa and sinking Biomar Effico Sigma) with the same nutrient composition. After 16 weeks all the production markers (SGR, FCR, WG, TL, CF and survival) were examined. Almost all the parameters showed the statistically significant difference in favor of the sinking pellets. Although growth heterogenity turned out to be lower in the group fed by floating pellets. In the second experiment 600 individuals of juvenile pikeperch with average weight of 37,49 g were stocked in tanks. These fish were kept in controlled conditions for 6 weeks (average temperature of 21,37 ? 0,66 °C (7:00) and 20,96 ? 0,66 °C (15:00), average dissolved oxygen levels of 127,43 ? 2,37 % (7:00) and 117,03 ? 1,14 % (15:00) with initial biomass of 13,35 kg/m?). These fish were fed by automatic feeder Imetronic Self Feeder in 3 different frequencies a day (3,6 or 12 batches). Pellets Skretting Europa- 15F were used in this experiment. After 6 weeks of rearing production markers were examined. Growth heterogenity, somatic indexes, and fin erosion were also examined. Also, blood samples were taken. After data analysis no statistically significant difference was found among the production markers in all three groups. Growth heterogenity was proven to be the lowest in the group fed 3x a day and highest in the group fed 12x a day. Organosomatic indexes showed statistically significant difference of HSI (hepatosomatic index). Highest index was observed in group fed 3x a day. During the analysis of the data from biochemical analysis increased levels of albumins and tryglicerids were observed especially in the group fed 12x a day. Simultaneously, statistically significant differences among the amonia levels (lowest concentration in the group fed 3x a day and highest in group fed 12x a day) and glucose (lowest concentration in the group fed 3x a day, two other groups had almost the same level of glucose) levels in plasma were found. As a group with the best results was determined a group fed 6x a day. This group reached satisfying results in production markers (better than group fed 3x a day but slightly worse than group fed 12x a day). Also, lower growth heterogenity than in group fed 12x a day was observed. Group fed 6x a day also displayed the best working lipid metabolism in contrary to the group fed 12x a day which displayed the disorder of the lipid metabolism. Also, the fin erosion was slightly lower than in a group fed 12x a day.
pikeperch, RAS, sinking pelets, floating pelets, frequency of feeding, production markers, intensive aquaculture
Rozsah průvodní práce
79 s. (134 326 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzivního chovu candáta obecného v RAS a vlivem předkládání různých typů pelet (potápivých a plovoucích), a různými frekvencemi podávání krmiva v průběhu jednoho dne. Celá diplomová práce se tak skládá ze dvou oddělených experimentů. V prvním experimentu byl hodnocen vliv potápivého a plovoucího krmiva na produkční ukazatele a růstové schopnosti, rozrůstání obsádky odchovávaných ryb. Do experimentu bylo celkem nasazeno 8 000 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 21,38 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 16 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,77 ? 0,55 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14% (15:00) a při počáteční biomase
13,42 kg.m-?. Tyto ryby byly krmeny pomocí pásových krmítek s hodinovým strojkem krmivy Skretting Europa -15 F (plovoucí) a Biomar Effico Sigma (potápivé) o stejném živinovém složení. Po 16 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SGR, WG, TL a CF, přežití). Téměř všechny ukazatele vykazovaly statisticky významné rozdíly ve prospěch potápivého krmiva. Rozrůstání obsádky bylo mírně nižší u skupiny krmené plovoucím krmivem. Na začátku experimentu 2, při kterém byly testovány různé frekvence aplikace krmiva, bylo nasazeno 600 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 37,49 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 6 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,96 ? 0,66 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14 % (15:00) a při počáteční biomase 13,35 kg.m-3. Tyto ryby byly krmeny pomocí automatického krmítka Imetronic Self-Feeder ve 3 různých frekvencích denně (DKD, tj. denní krmná dávka byla rozdělena na 3, 6 nebo 12 dávek za den) krmivem Skretting Europa - 15 F. Po 6 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele, rozrůstání skupin, odebrány orgány na stanovení somatických indexů, stanoveno poškození ploutví a odebrána krev na biochemický rozbor. Při analýze produkčních ukazatelů nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi 3 skupinami. Rozrůstání bylo stanoveno jako nejnižší u skupiny krmené 3x a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Při analýze dat z biochemického rozboru krve byly objeveny zvýšené hladiny albuminů a triglyceridů u všech třech testovacích skupin, zejména u skupiny krmené 12x denně. Zároveň byly zjištěny i statisticky významné rozdíly mezi skupinami, u koncentrace amoniaku v plazmě (nejnižší koncentrace u skupiny krmené 3x denně a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně) a hladiny glukózy. U glukózy byla zjištěna nejnižší hladina u skupiny krmené 3x denně. Skupiny krmené 6x a 12x denně vykazovaly velmi podobnou hladinu glukózy. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Nejlépe hodnocená byla skupina krmená 6x denně. Ta dosáhla uspokojivých produkčních ukazatelů (vyšších než skupina krmená 3x denně ale mírně nižší než skupina krmené 12x denně), nižší rozrůstání (nižší než u skupiny krmené 12x denně), uspokojivě probíhající lipidový metabolismus (oproti skupině krmené 12x denně s poruchou lipidového metabolismu) a zároveň vykazovala nižší poškození ploutví než skupina krmená 12x denně.
Anotace v angličtině
This thesis is aimed on problematics of intensive pikeperch aquaculture and the influence of the feeding by different types of pellets and also different frequencies of feeding during the day. Whole thesis consists of two separate experiments. In the first experiment I tried to evaluate the influence of sinking and floating type of pellets on the growth abilities and production markers of juvenile pikeperch. First experiment was stocked with 8000 pcs of juvenile pikeperch (average weight 21,38g). These fish were kept in controlled conditions for 16 weeks (average temperature of 21,37 ? 0,66 °C (7:00) and 20,77 ? 0,55 °C (15:00), average dissolved oxygen levels of 127,43 ? 2,37 % (7:00) and 117,03 ? 1,14% (15:00) °C, 120 % and initial biomass of 13,42 kg/m?). These fish were fed by belt feeders two types of pellets (floating Skretting Europa and sinking Biomar Effico Sigma) with the same nutrient composition. After 16 weeks all the production markers (SGR, FCR, WG, TL, CF and survival) were examined. Almost all the parameters showed the statistically significant difference in favor of the sinking pellets. Although growth heterogenity turned out to be lower in the group fed by floating pellets. In the second experiment 600 individuals of juvenile pikeperch with average weight of 37,49 g were stocked in tanks. These fish were kept in controlled conditions for 6 weeks (average temperature of 21,37 ? 0,66 °C (7:00) and 20,96 ? 0,66 °C (15:00), average dissolved oxygen levels of 127,43 ? 2,37 % (7:00) and 117,03 ? 1,14 % (15:00) with initial biomass of 13,35 kg/m?). These fish were fed by automatic feeder Imetronic Self Feeder in 3 different frequencies a day (3,6 or 12 batches). Pellets Skretting Europa- 15F were used in this experiment. After 6 weeks of rearing production markers were examined. Growth heterogenity, somatic indexes, and fin erosion were also examined. Also, blood samples were taken. After data analysis no statistically significant difference was found among the production markers in all three groups. Growth heterogenity was proven to be the lowest in the group fed 3x a day and highest in the group fed 12x a day. Organosomatic indexes showed statistically significant difference of HSI (hepatosomatic index). Highest index was observed in group fed 3x a day. During the analysis of the data from biochemical analysis increased levels of albumins and tryglicerids were observed especially in the group fed 12x a day. Simultaneously, statistically significant differences among the amonia levels (lowest concentration in the group fed 3x a day and highest in group fed 12x a day) and glucose (lowest concentration in the group fed 3x a day, two other groups had almost the same level of glucose) levels in plasma were found. As a group with the best results was determined a group fed 6x a day. This group reached satisfying results in production markers (better than group fed 3x a day but slightly worse than group fed 12x a day). Also, lower growth heterogenity than in group fed 12x a day was observed. Group fed 6x a day also displayed the best working lipid metabolism in contrary to the group fed 12x a day which displayed the disorder of the lipid metabolism. Also, the fin erosion was slightly lower than in a group fed 12x a day.
pikeperch, RAS, sinking pelets, floating pelets, frequency of feeding, production markers, intensive aquaculture
Zásady pro vypracování
Candát obecný (Sander lucioperca) patří mezi významné druhy ryb sladkovodní akvakultury a lze předpokládat, že jeho produkce bude v následujících letech postupně a neustále stoupat. Důvodem je jeho obliba mezi konzumenty ryb a sportovními rybáři, a také potřeba produkčních rybářů diverzifikovat jejich produkci a zvyšovat jejich rentabilitu.
V současnosti můžeme sledovat nedostatečnou produkci jak tržních, tak i násadových ryb candáta obecného v celé Evropě. V dnešní době je tržní candát z 90-95 % získáván odlovem divokých populací z volných vod. Tato produkce dosahuje objemu 9 000-15 000 tun. Vedle odlovu divokých populací candátů je tento druh chován a produkován také rybniční akvakulturou, která je založena na polykulturních obsádkách ryb. Roční objem této produkce dosahuje 300-1200 tun (3-7 % z celkového množství). Tradičními zeměmi, které využívají produkci candáta v rybnících, jsou: Ukrajina, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Rakousko a Německo.
Z důvodu nedostatečné produkce a vysoké poptávky o candáta obecného na trhu v Evropě byl vytvořen poměrně velký tržní a ekonomický potenciál jeho intenzivních a kontinuálních chovů. Díky tomu v průběhu posledních 20 let začaly vznikat v západní a střední Evropě různé farmy zaměřené na intenzivní chov tohoto druhu využívající tzv. Recirkulační Akvakulturní Systémy (RAS). Candát se v takovýchto chovech může efektivně uplatňovat díky svým schopnostem, kterými jsou: rychlý růst, vysoké přežití, dobrý příjem a konverze umělých krmiv a úspěšný chov v kontrolovaných podmínkách. Ovšem efektivita a rentabilita každého takovéhoto chovu je závislá na efektivním využití kapacity chovu, dobré kondici ryb, dobrém managementu krmení a třídění ryb. Náklady na krmení intenzivně chovaných candátů v RAS tvoří 3.-5. nejvýznamnější produkční náklad. Je velice důležité v intenzivním chovu candátů používat jen vysoce kvalitní krmiva, která fyziologicky odpovídají nutričním nárokům odchovávaných candátů. Dále je důležité používat správně stanovené denní krmné dávky, frekvenci a způsob krmení, typ a velikost využívaných pelet umělých krmiv. Správným managementem krmení v intenzivním chovu candátů může snížit mortalitu chovaných ryb o 2-5 %, zvýšit konverzi předkládaných krmiv o 10-15 %, zvýšit růst ryb o 2-7 %, zkrátit interval produkce tržních ryb až o 60 dní a tím významně uspořit část produkčních nákladů. Tím se ještě více zvýší rentabilita a konkurenceschopnost daných chovů.
Cílem této diplomové práce bude sledovat vliv použití plovoucího a potápivého umělého krmiva a různé frekvence krmení v průběhu dne (frekvence krmení 12x, 6x a 3x denně) na růst, kondiční stav a přežití, intenzivně odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného v RAS včetně jejich konverze živin.
Diplomová práce bude realizována v rámci projektu NAZV č. QK110710, projektu MŠMT OP VVV Biodiverzita a projektu smluvního výzkumu MZe, které jsou v současné době řešeny v Laboratoři intenzivní akvakultury na VÚRH Vodňany (FROV JU).
Zásady pro vypracování
Candát obecný (Sander lucioperca) patří mezi významné druhy ryb sladkovodní akvakultury a lze předpokládat, že jeho produkce bude v následujících letech postupně a neustále stoupat. Důvodem je jeho obliba mezi konzumenty ryb a sportovními rybáři, a také potřeba produkčních rybářů diverzifikovat jejich produkci a zvyšovat jejich rentabilitu.
V současnosti můžeme sledovat nedostatečnou produkci jak tržních, tak i násadových ryb candáta obecného v celé Evropě. V dnešní době je tržní candát z 90-95 % získáván odlovem divokých populací z volných vod. Tato produkce dosahuje objemu 9 000-15 000 tun. Vedle odlovu divokých populací candátů je tento druh chován a produkován také rybniční akvakulturou, která je založena na polykulturních obsádkách ryb. Roční objem této produkce dosahuje 300-1200 tun (3-7 % z celkového množství). Tradičními zeměmi, které využívají produkci candáta v rybnících, jsou: Ukrajina, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Rakousko a Německo.
Z důvodu nedostatečné produkce a vysoké poptávky o candáta obecného na trhu v Evropě byl vytvořen poměrně velký tržní a ekonomický potenciál jeho intenzivních a kontinuálních chovů. Díky tomu v průběhu posledních 20 let začaly vznikat v západní a střední Evropě různé farmy zaměřené na intenzivní chov tohoto druhu využívající tzv. Recirkulační Akvakulturní Systémy (RAS). Candát se v takovýchto chovech může efektivně uplatňovat díky svým schopnostem, kterými jsou: rychlý růst, vysoké přežití, dobrý příjem a konverze umělých krmiv a úspěšný chov v kontrolovaných podmínkách. Ovšem efektivita a rentabilita každého takovéhoto chovu je závislá na efektivním využití kapacity chovu, dobré kondici ryb, dobrém managementu krmení a třídění ryb. Náklady na krmení intenzivně chovaných candátů v RAS tvoří 3.-5. nejvýznamnější produkční náklad. Je velice důležité v intenzivním chovu candátů používat jen vysoce kvalitní krmiva, která fyziologicky odpovídají nutričním nárokům odchovávaných candátů. Dále je důležité používat správně stanovené denní krmné dávky, frekvenci a způsob krmení, typ a velikost využívaných pelet umělých krmiv. Správným managementem krmení v intenzivním chovu candátů může snížit mortalitu chovaných ryb o 2-5 %, zvýšit konverzi předkládaných krmiv o 10-15 %, zvýšit růst ryb o 2-7 %, zkrátit interval produkce tržních ryb až o 60 dní a tím významně uspořit část produkčních nákladů. Tím se ještě více zvýší rentabilita a konkurenceschopnost daných chovů.
Cílem této diplomové práce bude sledovat vliv použití plovoucího a potápivého umělého krmiva a různé frekvence krmení v průběhu dne (frekvence krmení 12x, 6x a 3x denně) na růst, kondiční stav a přežití, intenzivně odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného v RAS včetně jejich konverze živin.
Diplomová práce bude realizována v rámci projektu NAZV č. QK110710, projektu MŠMT OP VVV Biodiverzita a projektu smluvního výzkumu MZe, které jsou v současné době řešeny v Laboratoři intenzivní akvakultury na VÚRH Vodňany (FROV JU).
Seznam doporučené literatury
Kestemont, P., Henrotte, E., 2015. Chapter 20: Nutritional requirements and feeding of broodstock and early life stages of Eurasian perch and pikeperch. In: Kestemont, P., Dabrowski, K., Summerfelt, R.C, (Eds.): Biology and Culture of Percid Fishes-Principles and Practices. Springer, New York, USA, s. 539-564
Policar, T., Křišťan, J., Blecha, M., Vaniš, J., 2014. Adaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany 141: 46 s.
Policar T., Křišťan, J., Hampl, J., Blecha, M., Kolářová J., 2018. Provozní manuál sloužící k efektivnímu provozu intenzivní akvakultury využívající RAS. Edice Metodik (Certifikovaná metodika), FROV JU Vodňany, 169: 54 s.
Policar, T., Schaefer, F., Panana, E., Meyer S., Teerlinck S., Toner, D., Żarski, D., 2019. Recent progress in European percid fish culture production technology - Tackling bottlenecks. Aquaculture International, 27: 1151-1174.
Policar, T., Křišťan, J., Malinovskyi, O., Pěnka, T., Kolářová, J., 2021. Optimalizovaná reprodukce a efektivní chov candáta obecného (Sander lucioperca) zajištující produkci kvalitního násadového materiálu. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňany, 187: 50 s.
Schulz, C., Knaus, U., Wirth, M., Rennert, B., 2005. Effects of varying dietry fatty acid profile on growth performance, fatty acid, body and tissue composition of juvenile pike perch (Sander lucioperca). Aquaculture Nutrition, 11: 403-413.
Schulz, C., Gűnther, S., Wirth, M., et al. 2006. Growth performance and body composition of pike perch (Sander lucioperca) fed varying formulated and natural diets. Aquac. Int., 14: 577-586 .
Schulz, C., Böhm, M., Wirth, M. et al. 2007. Effect of dietary protein on growth, feed conversion, body composition and survival of pike perch fingerlings (Sander lucioperca). Aquaculture Nutrition 13: 373-380.
Steinberg, K., Zimmermann, J., Stiller, K. T., et al 2018b. Elevated nitrate levels affect the energy metabolism of pikeperch (Sander lucioperca) in RAS. Aquaculture 497: 405-413.
Seznam doporučené literatury
Kestemont, P., Henrotte, E., 2015. Chapter 20: Nutritional requirements and feeding of broodstock and early life stages of Eurasian perch and pikeperch. In: Kestemont, P., Dabrowski, K., Summerfelt, R.C, (Eds.): Biology and Culture of Percid Fishes-Principles and Practices. Springer, New York, USA, s. 539-564
Policar, T., Křišťan, J., Blecha, M., Vaniš, J., 2014. Adaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany 141: 46 s.
Policar T., Křišťan, J., Hampl, J., Blecha, M., Kolářová J., 2018. Provozní manuál sloužící k efektivnímu provozu intenzivní akvakultury využívající RAS. Edice Metodik (Certifikovaná metodika), FROV JU Vodňany, 169: 54 s.
Policar, T., Schaefer, F., Panana, E., Meyer S., Teerlinck S., Toner, D., Żarski, D., 2019. Recent progress in European percid fish culture production technology - Tackling bottlenecks. Aquaculture International, 27: 1151-1174.
Policar, T., Křišťan, J., Malinovskyi, O., Pěnka, T., Kolářová, J., 2021. Optimalizovaná reprodukce a efektivní chov candáta obecného (Sander lucioperca) zajištující produkci kvalitního násadového materiálu. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňany, 187: 50 s.
Schulz, C., Knaus, U., Wirth, M., Rennert, B., 2005. Effects of varying dietry fatty acid profile on growth performance, fatty acid, body and tissue composition of juvenile pike perch (Sander lucioperca). Aquaculture Nutrition, 11: 403-413.
Schulz, C., Gűnther, S., Wirth, M., et al. 2006. Growth performance and body composition of pike perch (Sander lucioperca) fed varying formulated and natural diets. Aquac. Int., 14: 577-586 .
Schulz, C., Böhm, M., Wirth, M. et al. 2007. Effect of dietary protein on growth, feed conversion, body composition and survival of pike perch fingerlings (Sander lucioperca). Aquaculture Nutrition 13: 373-380.
Steinberg, K., Zimmermann, J., Stiller, K. T., et al 2018b. Elevated nitrate levels affect the energy metabolism of pikeperch (Sander lucioperca) in RAS. Aquaculture 497: 405-413.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Bc. Václav Kučera seznámil komisi se svou diplomovou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta diplomové práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Student adekvátně a správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce (vedoucího a oponenta) a dohodla se na výsledku obhajoby níže.