Diplomová práce mapuje kritická místa kurikula učiva biologie člověka na základní škole. Teoretická část nejprve popisuje obecné principy tvorby kurikulárních obsahů, vysvětluje pojem "kritická místa kurikula" a možné příčiny jejich vzniku, shrnuje vybrané výzkumy týkající se konkrétních kritických míst učiva přírodopisu s důrazem na učivo biologie člověka, včetně běžně se vyskytujících miskoncepcí žáků spojených s tímto učivem. Praktická část je rozčleněna na dva celky. Nejprve byla mapována kritická místa přírodopisu prostřednictvím dotazníkového šetření. Na základě výsledků tohoto šetření byly provedeny rozhovory s vybranými vyučujícími za účelem detailnější analýzy kritických míst biologie člověka. Učitelé ve vztahu k učivu biologie člověka uvedli za kritickou problematiku endokrinní a nervové soustavy. Z pohledu učitelů se tato místa jeví kritická především kvůli velkému množství učiva a nedostatečné časové dotaci. Uváděna byla také obtížná didaktická transformace či chybějící metodika ve vztahu k těmto oblastem. Učitelé považují tato místa za kritická i z pohledu žáků, zejména z důvodu množství učiva a velkých nároků na představivost žáků. Práce obsahuje také návrhy několika aktivit, které by mohly pomoci usnadnit výuku učiva spojeného s endokrinní soustavou.
Anotace v angličtině
The diploma thesis identifies critical issues of Biology curriculum, specifically in the field of Human biology at lower-secondary level. The theoretical part describes the general principles of creating curricular content, explains the concept of "critical issues of the curriculum" and possible causes of their formation, summarizes selected researches on specific critical issues of biology curriculum with emphasis on human biology, including common students' misconceptions related to this educational content. The practical part is divided into two parts. Firstly, the critical issues of the biology were mapped by questionnaire survey. The interviews with the selected teacher were realized based on the findings from the questionnaire survey and these interviews provided more detailed analysis of critical issues in Human biology from teachers' point of view.
The teachers mentioned the endocrine and nervous system as a critical issues in lessons focused on Human biology. The main reasons causing the problems in these topics are overfilled curriculum and insufficient time in classes. Difficult didactic transformation or missing didactical or methodological materials were also mentioned in relation to the teaching of these topics. Teachers also consider these issues to be critical for pupils, especially because of the amount of curriculum and high demands on pupils' imagination The thesis also contains several activities that could help facilitate the teaching of the endocrine system as well as methodological suggestions for their implementation into the practice.
Klíčová slova
kritická místa kurikula, výuka přírodopisu, učivo biologie člověka
Klíčová slova v angličtině
critical issues of the curriculum, biology teaching, human biology
Rozsah průvodní práce
64 s. (154 663 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce mapuje kritická místa kurikula učiva biologie člověka na základní škole. Teoretická část nejprve popisuje obecné principy tvorby kurikulárních obsahů, vysvětluje pojem "kritická místa kurikula" a možné příčiny jejich vzniku, shrnuje vybrané výzkumy týkající se konkrétních kritických míst učiva přírodopisu s důrazem na učivo biologie člověka, včetně běžně se vyskytujících miskoncepcí žáků spojených s tímto učivem. Praktická část je rozčleněna na dva celky. Nejprve byla mapována kritická místa přírodopisu prostřednictvím dotazníkového šetření. Na základě výsledků tohoto šetření byly provedeny rozhovory s vybranými vyučujícími za účelem detailnější analýzy kritických míst biologie člověka. Učitelé ve vztahu k učivu biologie člověka uvedli za kritickou problematiku endokrinní a nervové soustavy. Z pohledu učitelů se tato místa jeví kritická především kvůli velkému množství učiva a nedostatečné časové dotaci. Uváděna byla také obtížná didaktická transformace či chybějící metodika ve vztahu k těmto oblastem. Učitelé považují tato místa za kritická i z pohledu žáků, zejména z důvodu množství učiva a velkých nároků na představivost žáků. Práce obsahuje také návrhy několika aktivit, které by mohly pomoci usnadnit výuku učiva spojeného s endokrinní soustavou.
Anotace v angličtině
The diploma thesis identifies critical issues of Biology curriculum, specifically in the field of Human biology at lower-secondary level. The theoretical part describes the general principles of creating curricular content, explains the concept of "critical issues of the curriculum" and possible causes of their formation, summarizes selected researches on specific critical issues of biology curriculum with emphasis on human biology, including common students' misconceptions related to this educational content. The practical part is divided into two parts. Firstly, the critical issues of the biology were mapped by questionnaire survey. The interviews with the selected teacher were realized based on the findings from the questionnaire survey and these interviews provided more detailed analysis of critical issues in Human biology from teachers' point of view.
The teachers mentioned the endocrine and nervous system as a critical issues in lessons focused on Human biology. The main reasons causing the problems in these topics are overfilled curriculum and insufficient time in classes. Difficult didactic transformation or missing didactical or methodological materials were also mentioned in relation to the teaching of these topics. Teachers also consider these issues to be critical for pupils, especially because of the amount of curriculum and high demands on pupils' imagination The thesis also contains several activities that could help facilitate the teaching of the endocrine system as well as methodological suggestions for their implementation into the practice.
Klíčová slova
kritická místa kurikula, výuka přírodopisu, učivo biologie člověka
Klíčová slova v angličtině
critical issues of the curriculum, biology teaching, human biology
Zásady pro vypracování
Diplomant se v práci zaměří na tzv. kritická místa kurikula ve výuce biologie člověka na základní škole. Kritickým místem je rozuměna složka vzdělávacího procesu, která je nějakým způsobem obtížná, problematická či náročná. Obtížnost může být způsobena obsahem učiva, náročnou interpretací problematiky, náročným didaktickým zpracováním apod.\\
V první fázi budou mapována kritická místa kurikula v geologii pomocí dotazníkového šetření mezi učiteli z praxe. Následovat budou rozhovory s vybranými účastníky dotazníkového šetření a vytipování problematických míst, ke kterým diplomant připraví výukovou aktivitu, která by interpretaci daného místa usnadnila.\\
Navržená aktivita bude ověřena v praxi a na základě zjištěných výsledků budou zpracována metodická doporučení, která by mohla pomoci dalším učitelům, pokud by chtěli tuto aktivitu využít ve své praxi.\\
Postup:\\
Prostudovat českou a zahraniční literaturu a jiné vhodné zdroje s tématikou problematických oblastí ve výuce geologie.
Provést dotazníkové šetření mezi učiteli z praxe.
Vyhodnocení získaných dat z dotazníkového šetření. Provedení rozhovorů s vybranými respondenty.
Na základě výsledků z první fáze práce identifikovat problematická místa a navrhnout výukovou aktivitu, která by některé z problematických míst umožnila žákům snadněji pochopit.
Ověření navržené aktivity v praxi a formulovat metodická doporučení pro učitele.
Sepsat diplomovou práci podle formálních pravidel pro kvalifikační práce.
Pravidelně konzultovat s vedoucím práce postup práce na diplomovém projektu.
Zásady pro vypracování
Diplomant se v práci zaměří na tzv. kritická místa kurikula ve výuce biologie člověka na základní škole. Kritickým místem je rozuměna složka vzdělávacího procesu, která je nějakým způsobem obtížná, problematická či náročná. Obtížnost může být způsobena obsahem učiva, náročnou interpretací problematiky, náročným didaktickým zpracováním apod.\\
V první fázi budou mapována kritická místa kurikula v geologii pomocí dotazníkového šetření mezi učiteli z praxe. Následovat budou rozhovory s vybranými účastníky dotazníkového šetření a vytipování problematických míst, ke kterým diplomant připraví výukovou aktivitu, která by interpretaci daného místa usnadnila.\\
Navržená aktivita bude ověřena v praxi a na základě zjištěných výsledků budou zpracována metodická doporučení, která by mohla pomoci dalším učitelům, pokud by chtěli tuto aktivitu využít ve své praxi.\\
Postup:\\
Prostudovat českou a zahraniční literaturu a jiné vhodné zdroje s tématikou problematických oblastí ve výuce geologie.
Provést dotazníkové šetření mezi učiteli z praxe.
Vyhodnocení získaných dat z dotazníkového šetření. Provedení rozhovorů s vybranými respondenty.
Na základě výsledků z první fáze práce identifikovat problematická místa a navrhnout výukovou aktivitu, která by některé z problematických míst umožnila žákům snadněji pochopit.
Ověření navržené aktivity v praxi a formulovat metodická doporučení pro učitele.
Sepsat diplomovou práci podle formálních pravidel pro kvalifikační práce.
Pravidelně konzultovat s vedoucím práce postup práce na diplomovém projektu.
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
GUNSTONE, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Cham: Springer.
CHRÁSKA, M. (2011). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.
KENDLER, B. S., & GROVE, P. A. (2004). Problem-Based Learning in the Biology Curriculum. The American Biology Teacher, 66(5), 348-354.
KOHOUT, J., MOLLEROVÁ, M., MASOPUST, P., FEŘT, L., & SLAVÍK, J. (2019). Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
MARIEB E. N., MITCHELL S. J. & SMITH L. A. (2013). Human Anatomy & Physiology Laboratory Manual (11th Edition). Pearson.
MENTLÍK, P., SLAVÍK, J., & COUFALOVÁ, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 8(1), 9-18.
PAPÁČEK, M., ČÍŽKOVÁ, V., KUBIATKO, M., PETR, J., & ZÁVODSKÁ, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy (225-257). Brno: Masarykova univerzita.
ROKOS, L., & HOLEC, J. (Eds.) (2019). Podkladová studie k revizi rámcových vzdělávacích programů v oblasti vzdělávání o živé a neživé přírodě: Jak budeme učit přírodopis, biologii a geologii v příštích letech?. Praha: NÚV.
UNESCO (2016). What makes a quality curriculum? UNESCO: UNESCO International Bureau of Education.
VÁGNEROVÁ, P., BENEDIKTOVÁ, L., & KOUT, J. (2018). Kritická místa ve výuce přírodopisu na ZŠ. Arnica, 8(1), 56-62.
Další relevantní publikace, učebnice biologie člověka pro základní školy, články z odborných časopisů či internetové zdroje
\end{quote}
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
GUNSTONE, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Cham: Springer.
CHRÁSKA, M. (2011). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.
KENDLER, B. S., & GROVE, P. A. (2004). Problem-Based Learning in the Biology Curriculum. The American Biology Teacher, 66(5), 348-354.
KOHOUT, J., MOLLEROVÁ, M., MASOPUST, P., FEŘT, L., & SLAVÍK, J. (2019). Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
MARIEB E. N., MITCHELL S. J. & SMITH L. A. (2013). Human Anatomy & Physiology Laboratory Manual (11th Edition). Pearson.
MENTLÍK, P., SLAVÍK, J., & COUFALOVÁ, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 8(1), 9-18.
PAPÁČEK, M., ČÍŽKOVÁ, V., KUBIATKO, M., PETR, J., & ZÁVODSKÁ, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy (225-257). Brno: Masarykova univerzita.
ROKOS, L., & HOLEC, J. (Eds.) (2019). Podkladová studie k revizi rámcových vzdělávacích programů v oblasti vzdělávání o živé a neživé přírodě: Jak budeme učit přírodopis, biologii a geologii v příštích letech?. Praha: NÚV.
UNESCO (2016). What makes a quality curriculum? UNESCO: UNESCO International Bureau of Education.
VÁGNEROVÁ, P., BENEDIKTOVÁ, L., & KOUT, J. (2018). Kritická místa ve výuce přírodopisu na ZŠ. Arnica, 8(1), 56-62.
Další relevantní publikace, učebnice biologie člověka pro základní školy, články z odborných časopisů či internetové zdroje
\end{quote}