U pacientů v kritickém stavu lze očekávat významné změny koncentrace minerálů a acidobazické rovnováhy. Jedním ze stanovovaných analytů jsou chloridy. Ke stanovení koncentrace chloridů v plné krvi i v krevním séru se nejčastěji užívá potenciometrie, tedy chloridová iontově selektivní elektroda. Při stanovení může dojít k ovlivnění jinými látkami přítomnými v krvi; nejvýznamnější je interference hydrogenuhličitanů.
Na pracovišti Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni bylo od loňského roku shromážděno 260 vzorků krve pacientů z jednotky intenzivní péče I. interní kliniky Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni. Současně používanými metodami pro stanovení chloridů v biologických tekutinách v nich byla změřena koncentrace chloridů. Získané výsledky byly porovnány a vysvětleny možné interference hydrogenuhličitanů u jednotlivých způsobů měření. Za základní metodu byla zvolena coulometrie, kdy hydrogenuhličitany neinterferují. Žádný vliv hydrogenuhličitanů nebyl zjištěn při stanovení chloridů na přístroji ABL835 FLEX (Radiometer), pozitivní interference byla nalezena při měření na přístrojích GEM Premier 4000 (Instrumentation Laboratory) a Cobas 8000 (Roche). Vliv hydrogenuhličitanů však nebyl v žádném případě z hlediska interpretace výsledků klinicky významný.
Anotace v angličtině
Significant changes in concentration of minerals and acid-base balance can be expected in critically ill patients. Chlorides are one of the analytes to be determined. Currently the measurement of chlorides in serum and blood samples is predominantly performed by potentiometry with an ion-selective chloride electrode. During the determination of chloride concentration some interferences by other substances in the blood can be found. The most significant of them are interferences of bicarbonates. Since last year, 260 blood samples of patients from the Intensive Care Unit of the 1st Department of Medicine in Faculty Hospital in Pilsen were collected in the Institute of Clinical Biochemistry and Hematology in Faculty Hospital in Pilsen. Concentration of chlorides in biological material was determined by the commonly used methods. The results were compared and the possible interferences of bicarbonates were explained. Basic method for determination of chlorides is coulometry where bicarbonates don´t interfere. During the measurement of chlorides on the ABL835 FLEX analyser (Radiometer) no interferences were detected. During the measurement of chlorides on the GEM Premier 4000 (Instrumentation Laboratory) and Cobas 8000 analysers (Roche) interferences of bicarbonates were found. Nevertheless, the effect of bicarbonates was not clinically significant in interpreting the results.
chlorides; bicarbonates; electrodes; coulometry; direct potentiometry; indirect potentiometry; interferences
Rozsah průvodní práce
50 s.
Jazyk
CZ
Anotace
U pacientů v kritickém stavu lze očekávat významné změny koncentrace minerálů a acidobazické rovnováhy. Jedním ze stanovovaných analytů jsou chloridy. Ke stanovení koncentrace chloridů v plné krvi i v krevním séru se nejčastěji užívá potenciometrie, tedy chloridová iontově selektivní elektroda. Při stanovení může dojít k ovlivnění jinými látkami přítomnými v krvi; nejvýznamnější je interference hydrogenuhličitanů.
Na pracovišti Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni bylo od loňského roku shromážděno 260 vzorků krve pacientů z jednotky intenzivní péče I. interní kliniky Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni. Současně používanými metodami pro stanovení chloridů v biologických tekutinách v nich byla změřena koncentrace chloridů. Získané výsledky byly porovnány a vysvětleny možné interference hydrogenuhličitanů u jednotlivých způsobů měření. Za základní metodu byla zvolena coulometrie, kdy hydrogenuhličitany neinterferují. Žádný vliv hydrogenuhličitanů nebyl zjištěn při stanovení chloridů na přístroji ABL835 FLEX (Radiometer), pozitivní interference byla nalezena při měření na přístrojích GEM Premier 4000 (Instrumentation Laboratory) a Cobas 8000 (Roche). Vliv hydrogenuhličitanů však nebyl v žádném případě z hlediska interpretace výsledků klinicky významný.
Anotace v angličtině
Significant changes in concentration of minerals and acid-base balance can be expected in critically ill patients. Chlorides are one of the analytes to be determined. Currently the measurement of chlorides in serum and blood samples is predominantly performed by potentiometry with an ion-selective chloride electrode. During the determination of chloride concentration some interferences by other substances in the blood can be found. The most significant of them are interferences of bicarbonates. Since last year, 260 blood samples of patients from the Intensive Care Unit of the 1st Department of Medicine in Faculty Hospital in Pilsen were collected in the Institute of Clinical Biochemistry and Hematology in Faculty Hospital in Pilsen. Concentration of chlorides in biological material was determined by the commonly used methods. The results were compared and the possible interferences of bicarbonates were explained. Basic method for determination of chlorides is coulometry where bicarbonates don´t interfere. During the measurement of chlorides on the ABL835 FLEX analyser (Radiometer) no interferences were detected. During the measurement of chlorides on the GEM Premier 4000 (Instrumentation Laboratory) and Cobas 8000 analysers (Roche) interferences of bicarbonates were found. Nevertheless, the effect of bicarbonates was not clinically significant in interpreting the results.
chlorides; bicarbonates; electrodes; coulometry; direct potentiometry; indirect potentiometry; interferences
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Chloridy jsou hlavním extracelulárním aniontem, který se podílí na osmotickém tlaku v extracelulární tekutině, je nezbytný pro tvorbu žaludeční šťávy a pro udržení acidobazické rovnováhy. Chloridy se do organismu dostávají potravou ve formě NaCl. Hlavní příčinou zvýšené hladiny chloridů v krvi je zvýšený příjem nebo omezené vylučování chloridů ledvinami. Nejčastější příčinou snížené hladiny chloridů v krvi je dlouhodobé zvracení, odsávání žaludeční šťávy nebo podávání některých diuretik. Ke stanovení chloridů v tělesných tekutinách se užívá několik metod založených na odlišném principu. Důležité je, aby poskytnuly stejné výsledky.
Metodika:
V práci budou popsány metody, které se využívaly v minulosti, a bude vysvětleno, proč byly nahrazeny současnými. Dále budou popsány současné metody a porovnány jejich výsledky na souboru pacientů Fakultní nemocnice Plzeň. Výzkumná část bude prováděna metodami, které jsou v současné době používány pro stanovení chloridů v biologických tekutinách (přímá potenciometrie na dvou typech přístrojů, nepřímá potenciometrie, coulometrie). Měření bude probíhat na analyzátoru krevních plynů ABL835 Flex firmy Radiometer, analyzátoru GEM Premier 4000 firmy Instrumentation Laboratory, dále na analyzátoru Cobas 8000 firmy Roche a Chloridometru Sherwood 926S (typ Clinical Chloride Meter 926S).
Cíle práce:
1) Seznámení s chloridy.
2) Popis metod, kterými byly chloridy měřeny v minulosti a proč byly nahrazeny současnými.
3) Popis současných metod stanovení chloridů, jejich výhody a nevýhody.
4) Provedení stanovení chloridů současně používanými metodami.
5) Srovnání výsledků a vysvětlení možných rozdílů.
6) Posouzení možné interference jiných iontů, zejména HCO3-.
Využití pro praxi:
U pacientů v kritickém stavu lze očekávat významné změny koncentrace minerálů a acidobazické rovnováhy. Výsledky, získané třemi různými metodami, mohou pomoci lékařům při hodnocení výsledků u těchto pacientů.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Chloridy jsou hlavním extracelulárním aniontem, který se podílí na osmotickém tlaku v extracelulární tekutině, je nezbytný pro tvorbu žaludeční šťávy a pro udržení acidobazické rovnováhy. Chloridy se do organismu dostávají potravou ve formě NaCl. Hlavní příčinou zvýšené hladiny chloridů v krvi je zvýšený příjem nebo omezené vylučování chloridů ledvinami. Nejčastější příčinou snížené hladiny chloridů v krvi je dlouhodobé zvracení, odsávání žaludeční šťávy nebo podávání některých diuretik. Ke stanovení chloridů v tělesných tekutinách se užívá několik metod založených na odlišném principu. Důležité je, aby poskytnuly stejné výsledky.
Metodika:
V práci budou popsány metody, které se využívaly v minulosti, a bude vysvětleno, proč byly nahrazeny současnými. Dále budou popsány současné metody a porovnány jejich výsledky na souboru pacientů Fakultní nemocnice Plzeň. Výzkumná část bude prováděna metodami, které jsou v současné době používány pro stanovení chloridů v biologických tekutinách (přímá potenciometrie na dvou typech přístrojů, nepřímá potenciometrie, coulometrie). Měření bude probíhat na analyzátoru krevních plynů ABL835 Flex firmy Radiometer, analyzátoru GEM Premier 4000 firmy Instrumentation Laboratory, dále na analyzátoru Cobas 8000 firmy Roche a Chloridometru Sherwood 926S (typ Clinical Chloride Meter 926S).
Cíle práce:
1) Seznámení s chloridy.
2) Popis metod, kterými byly chloridy měřeny v minulosti a proč byly nahrazeny současnými.
3) Popis současných metod stanovení chloridů, jejich výhody a nevýhody.
4) Provedení stanovení chloridů současně používanými metodami.
5) Srovnání výsledků a vysvětlení možných rozdílů.
6) Posouzení možné interference jiných iontů, zejména HCO3-.
Využití pro praxi:
U pacientů v kritickém stavu lze očekávat významné změny koncentrace minerálů a acidobazické rovnováhy. Výsledky, získané třemi různými metodami, mohou pomoci lékařům při hodnocení výsledků u těchto pacientů.
Seznam doporučené literatury
DASTYCH, M., BREINEK, P. et al., 2015. Klinická biochemie: bakalářský obor Zdravotní laborant. 3. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 253 s. ISBN 978-80-210-7788-1.
DASTYCH, M. et al., 2014. Instrumentální technika: obor zdravotní laborant. 2. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita. 201 s. ISBN 978-80-210-7103-2.
RACEK, J. et al., 2006. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání. Praha: Galén. 329 s. ISBN 80-7262-324-9.
ŠTERN, P. et al., 2011. Obecná a klinická biochemie: pro bakalářské obory studia. 2. upravené vydání. Praha: Karolinum. 269 s. ISBN 978-80-246-1979-8.
ZIMA, T., c2013. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén. 1146 s. ISBN 978-80-7492-062-2.
Seznam doporučené literatury
DASTYCH, M., BREINEK, P. et al., 2015. Klinická biochemie: bakalářský obor Zdravotní laborant. 3. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 253 s. ISBN 978-80-210-7788-1.
DASTYCH, M. et al., 2014. Instrumentální technika: obor zdravotní laborant. 2. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita. 201 s. ISBN 978-80-210-7103-2.
RACEK, J. et al., 2006. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání. Praha: Galén. 329 s. ISBN 80-7262-324-9.
ŠTERN, P. et al., 2011. Obecná a klinická biochemie: pro bakalářské obory studia. 2. upravené vydání. Praha: Karolinum. 269 s. ISBN 978-80-246-1979-8.
ZIMA, T., c2013. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén. 1146 s. ISBN 978-80-7492-062-2.