Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
Anotace v angličtině
Aphids are one of the most important species of pests, occurring on all continents except Antarctica. Aphids are harmful mainly by sucking, honeydew production and transmitting hundreds of viral diseases. The most important greenhouse aphids occurring in the Czech Republic are the green peach aphid (Myzus persicae) and the cotton aphid (Aphis gossypii). Their danger lies in the rapid development cycle, when there is a rapid increase in populations. Despite the great damage they cause, aphids are very defenceless and small insect with a large number of naturally occurring enemies. The most important natural enemies are predators, parasitoids and entomopathogenic fungi. In the biological control of plants against aphids, the predator ladybeetles (Coccinellidae), lacewings (Chrysopidae) and the aphidophagous gall midge (Aphidoletes aphidimyza) are mainly used. In the nature, aphids are also regulated by hoverflies (Syrphidae). The most important aphid parasitoids are mainly the parasitic wasps Aphidius colemani, Aphidius ervi and Aphelinus abdominalis. From the microorganisms, the polyphagous entomopathogenic fungi are used, they cause primary infections in several species of pests. From the microorganisms, entomopathogenic fungi are mainly entomopathogenic fungi that can attack polyphagous more species of harmful organisms. The bioproducts based on entomopathogenic fungi Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana and Isaria fumosorosea are available on the foreign market. They were developed for biological control against aphids and other pests.
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
Anotace v angličtině
Aphids are one of the most important species of pests, occurring on all continents except Antarctica. Aphids are harmful mainly by sucking, honeydew production and transmitting hundreds of viral diseases. The most important greenhouse aphids occurring in the Czech Republic are the green peach aphid (Myzus persicae) and the cotton aphid (Aphis gossypii). Their danger lies in the rapid development cycle, when there is a rapid increase in populations. Despite the great damage they cause, aphids are very defenceless and small insect with a large number of naturally occurring enemies. The most important natural enemies are predators, parasitoids and entomopathogenic fungi. In the biological control of plants against aphids, the predator ladybeetles (Coccinellidae), lacewings (Chrysopidae) and the aphidophagous gall midge (Aphidoletes aphidimyza) are mainly used. In the nature, aphids are also regulated by hoverflies (Syrphidae). The most important aphid parasitoids are mainly the parasitic wasps Aphidius colemani, Aphidius ervi and Aphelinus abdominalis. From the microorganisms, the polyphagous entomopathogenic fungi are used, they cause primary infections in several species of pests. From the microorganisms, entomopathogenic fungi are mainly entomopathogenic fungi that can attack polyphagous more species of harmful organisms. The bioproducts based on entomopathogenic fungi Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana and Isaria fumosorosea are available on the foreign market. They were developed for biological control against aphids and other pests.
Zadané téma představuje literární kompilaci zaměřenou na analýzu současného stavu poznání v oblasti záměrného využití přirozených nepřátel v ochraně rostlin proti významným skleníkovým škůdcům čeledi Aphididae;
mšici broskvoňová (Myzus persicae) a mšici bavlníkové (Aphis gossypii).
Výsledky této práce by měly sloužit k objektivnímu posouzení možností využít biopreparáty na bázi makroorganismů a mikroorganismů v ochraně skleníkových plodin na území ČR. V literárním přehledu by měly být zahrnuty
následující klíčové body:
1) Nejvýznamnější druhy parazitoidů.
- Taxonomické zařazení.
- Morfologická charakteristika.
- Vývojový cyklus.
2) Nejvýznamnější druhy predátorů.
- Taxonomické zařazení.
- Morfologická charakteristika.
- Vývojový cyklus.
3) Nejvýznamnější druhy entomopatogenních hub záměrně využívané v biologické ochraně proti mšicím.
- Taxonomické zařazení.
- Morfologická charakteristika.
- Vývojový cyklus.
- Vztah entomopatogenních hub k abiotickým faktorům.
Zásady pro vypracování
Zadané téma představuje literární kompilaci zaměřenou na analýzu současného stavu poznání v oblasti záměrného využití přirozených nepřátel v ochraně rostlin proti významným skleníkovým škůdcům čeledi Aphididae;
mšici broskvoňová (Myzus persicae) a mšici bavlníkové (Aphis gossypii).
Výsledky této práce by měly sloužit k objektivnímu posouzení možností využít biopreparáty na bázi makroorganismů a mikroorganismů v ochraně skleníkových plodin na území ČR. V literárním přehledu by měly být zahrnuty
následující klíčové body:
1) Nejvýznamnější druhy parazitoidů.
- Taxonomické zařazení.
- Morfologická charakteristika.
- Vývojový cyklus.
2) Nejvýznamnější druhy predátorů.
- Taxonomické zařazení.
- Morfologická charakteristika.
- Vývojový cyklus.
3) Nejvýznamnější druhy entomopatogenních hub záměrně využívané v biologické ochraně proti mšicím.
- Taxonomické zařazení.
- Morfologická charakteristika.
- Vývojový cyklus.
- Vztah entomopatogenních hub k abiotickým faktorům.
Seznam doporučené literatury
Landa Z. (2002): Biologická ochrana zahradních rostlin proti chorobám a škůdcům v polních podmínkách, ve sklenících a fóliovnících. In: Demo M., Hričovský I. (Eds.): Trvalo udržateľné technológie v záhradnictve.
Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, 225-280.
Flint M.L. Dreistadt S.H. (1999): Natural Enemies Handbook - The Illustrated Guide to Biological Pest Control. University of California Press, 6701 San Pablo Ave., Oakland, CA 94608-1239.
Malais M., Ravensberg W.J. 1991: The biology of glasshouse pests and their natural enemies, knowing and recognizing. Koppert B. V. Berkel en Rodenrijs, the Netherlands, 110.
Omkar (Ed.) (2016): Ecofriendly Pest Management for Food Security. Elsevier, San Diego, USA, p. 750.
Butt T.M., Goettel M.S. (2000): Biooassays of Entomopathogenous Fungi. In: Navon A., Ascher K.R.S. (Eds.): Bioassays of Entomopathogenic Microbes and Nematodes. CAB International, Wallingford, UK, 95-140.
Inglis G.D., Goettel M.S., Butt T.M., Strasser H. (2001): Use of hyphomycetes fungi for managing insect pests. In: Butt T.M., Jackson C., Magan N. (Eds.): Fungi as biocontrol agents - progress, problems and potential.
CAB International, Wallingford, UK, 23-69.
Články získané z bibliografické a citační databáze Web of Science.
Seznam doporučené literatury
Landa Z. (2002): Biologická ochrana zahradních rostlin proti chorobám a škůdcům v polních podmínkách, ve sklenících a fóliovnících. In: Demo M., Hričovský I. (Eds.): Trvalo udržateľné technológie v záhradnictve.
Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, 225-280.
Flint M.L. Dreistadt S.H. (1999): Natural Enemies Handbook - The Illustrated Guide to Biological Pest Control. University of California Press, 6701 San Pablo Ave., Oakland, CA 94608-1239.
Malais M., Ravensberg W.J. 1991: The biology of glasshouse pests and their natural enemies, knowing and recognizing. Koppert B. V. Berkel en Rodenrijs, the Netherlands, 110.
Omkar (Ed.) (2016): Ecofriendly Pest Management for Food Security. Elsevier, San Diego, USA, p. 750.
Butt T.M., Goettel M.S. (2000): Biooassays of Entomopathogenous Fungi. In: Navon A., Ascher K.R.S. (Eds.): Bioassays of Entomopathogenic Microbes and Nematodes. CAB International, Wallingford, UK, 95-140.
Inglis G.D., Goettel M.S., Butt T.M., Strasser H. (2001): Use of hyphomycetes fungi for managing insect pests. In: Butt T.M., Jackson C., Magan N. (Eds.): Fungi as biocontrol agents - progress, problems and potential.
CAB International, Wallingford, UK, 23-69.
Články získané z bibliografické a citační databáze Web of Science.