Práce se zabývá vývojem gonád u kapra ve věku 2-3 roky ve stanovených podmínkách. K výzkumu bylo použito plemeno kapra obecného (Cyprinus carpio, L) zvané amurský lysec, který byl chován v RAS a rybníce. Cílem bylo potvrzení hypotézy, že je možné snížit generační interval u samic ze 4-5 let na 3. Sledované hodnoty byly váha ryb, váha gonád, gonadosomatický index, Fultonův koeficient a stupeň vývoje oocytů. Dalším zkoumaným faktorem byla závislost GSI na velikosti oocytů.
Anotace v angličtině
The work contains information about development of gonads in carp aged 2-3 years in specified conditions. A breed of common carp (Cyprinus carpio, L) called the amur mirror carp, which was kept in RAS and ponds, was used for the research. The objective was to confirm the hypothesis that it is possible to reduce the generation interval in females from 4-5 years to 3. The observed values were fish weight, gonadal weight, gonadosomatic index, Fulton's coefficient and degree of oocyte development. Another factor examined was the dependence of GSI on oocyte size.
Klíčová slova
kapr obecný (Cyprinus caprio, L), recirkulační systém (RAS), gonády, oocyt, vývoj, gonadosomatický index (GSI), Fultonův koeficient
Klíčová slova v angličtině
common carp (Cyprinus caprio, L), recirculation system (RAS), gonads,
oocytes, development, gonadosomatic index (GSI), Fulton coefficient
Rozsah průvodní práce
66
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá vývojem gonád u kapra ve věku 2-3 roky ve stanovených podmínkách. K výzkumu bylo použito plemeno kapra obecného (Cyprinus carpio, L) zvané amurský lysec, který byl chován v RAS a rybníce. Cílem bylo potvrzení hypotézy, že je možné snížit generační interval u samic ze 4-5 let na 3. Sledované hodnoty byly váha ryb, váha gonád, gonadosomatický index, Fultonův koeficient a stupeň vývoje oocytů. Dalším zkoumaným faktorem byla závislost GSI na velikosti oocytů.
Anotace v angličtině
The work contains information about development of gonads in carp aged 2-3 years in specified conditions. A breed of common carp (Cyprinus carpio, L) called the amur mirror carp, which was kept in RAS and ponds, was used for the research. The objective was to confirm the hypothesis that it is possible to reduce the generation interval in females from 4-5 years to 3. The observed values were fish weight, gonadal weight, gonadosomatic index, Fulton's coefficient and degree of oocyte development. Another factor examined was the dependence of GSI on oocyte size.
Klíčová slova
kapr obecný (Cyprinus caprio, L), recirkulační systém (RAS), gonády, oocyt, vývoj, gonadosomatický index (GSI), Fultonův koeficient
Klíčová slova v angličtině
common carp (Cyprinus caprio, L), recirculation system (RAS), gonads,
oocytes, development, gonadosomatic index (GSI), Fulton coefficient
Zásady pro vypracování
Kapr obecný se v podmínkách ČR využívá k umělé reprodukci poprvé zpravidla až ve věku 5 let. Samci se mohou využít i dříve, u samic je využití v ranějším věku problematické. Mladší ryby buď nejsou vůbec schopny umělého výtěru nebo vykazují špatné reprodukční ukazatele (relativní plodnost, oplozenost jiker) a vyšší ztráty způsobené celkovým stresem spojeným s umělým výtěrem (manipulace, hormonální stimulace apod.). Dlouhý generační interval u kapra je ale problémem např. při šlechtitelské práci a jeho zkrácení je žádoucí. Generační interval kapra v tropických oblastech je výrazně kratší (1-2 roky). Při selekčním programu na rychlost růstu lze dle předchozích výsledků vybírat ryby pro založení další generace v podmínkách ČR ve věkové kategorii K2 (po druhé vegetační sezóně), aniž by došlo k zásadnímu zhoršení genetického zisku ve srovnání se selekcí prováděnou na rybách v tržní velikosti. Nabízí se tedy možnost využít recirkulační akvakulturní systémy (RAS) s oteplenou vodou pro zkrácení generačního
intervalu o jeden až dva roky. Cílem práce je popsat rozdíly ve vývoji gonád u ryb ve věkové kategorii K2 - K3 odchovávaných za standardních podmínek a v RAS. Ryby stejného původu a věku byly rozděleny na dvě části, z nichž jedna byla odchovávána v klasických rybničních podmínkách a druhá v RAS při teplotě vody neklesající pod 17°C. Od dubna jednoho roku do dubna roku následujícího proběhlo či proběhne v měsíčních intervalech vzorkování ryb (6 samic a 6 samců z každého prostředí). Při každém vzorkování se zaznamenají údaje o hmotnosti ryb, délce těla a hmotnosti gonád. Vzorek gonád bude odebrán pro histologické vyšetření. Ze získaných údajů se vypočte gonadosomatický index (GSI) a provede se histologické vyšetření odebraných gonád. Stupeň vývoje gamet (velikost a vývojové stádium) z histologického vyšetření bude korelován s GSI, kumulativní teplotou vody a případně i růstem ryb. Z informací bude možno odhadnout, jak výrazně rozdílné odchovné podmínky mění vývoj gonád a dá tušit o možnostech zkrácení
generačního intervalu kapra v ČR a využití takých ryb v praxi.
Zásady pro vypracování
Kapr obecný se v podmínkách ČR využívá k umělé reprodukci poprvé zpravidla až ve věku 5 let. Samci se mohou využít i dříve, u samic je využití v ranějším věku problematické. Mladší ryby buď nejsou vůbec schopny umělého výtěru nebo vykazují špatné reprodukční ukazatele (relativní plodnost, oplozenost jiker) a vyšší ztráty způsobené celkovým stresem spojeným s umělým výtěrem (manipulace, hormonální stimulace apod.). Dlouhý generační interval u kapra je ale problémem např. při šlechtitelské práci a jeho zkrácení je žádoucí. Generační interval kapra v tropických oblastech je výrazně kratší (1-2 roky). Při selekčním programu na rychlost růstu lze dle předchozích výsledků vybírat ryby pro založení další generace v podmínkách ČR ve věkové kategorii K2 (po druhé vegetační sezóně), aniž by došlo k zásadnímu zhoršení genetického zisku ve srovnání se selekcí prováděnou na rybách v tržní velikosti. Nabízí se tedy možnost využít recirkulační akvakulturní systémy (RAS) s oteplenou vodou pro zkrácení generačního
intervalu o jeden až dva roky. Cílem práce je popsat rozdíly ve vývoji gonád u ryb ve věkové kategorii K2 - K3 odchovávaných za standardních podmínek a v RAS. Ryby stejného původu a věku byly rozděleny na dvě části, z nichž jedna byla odchovávána v klasických rybničních podmínkách a druhá v RAS při teplotě vody neklesající pod 17°C. Od dubna jednoho roku do dubna roku následujícího proběhlo či proběhne v měsíčních intervalech vzorkování ryb (6 samic a 6 samců z každého prostředí). Při každém vzorkování se zaznamenají údaje o hmotnosti ryb, délce těla a hmotnosti gonád. Vzorek gonád bude odebrán pro histologické vyšetření. Ze získaných údajů se vypočte gonadosomatický index (GSI) a provede se histologické vyšetření odebraných gonád. Stupeň vývoje gamet (velikost a vývojové stádium) z histologického vyšetření bude korelován s GSI, kumulativní teplotou vody a případně i růstem ryb. Z informací bude možno odhadnout, jak výrazně rozdílné odchovné podmínky mění vývoj gonád a dá tušit o možnostech zkrácení
generačního intervalu kapra v ČR a využití takých ryb v praxi.
Seznam doporučené literatury
Davies, P.R., Hanyu, I., 1986. Effect of temperature and photoperiod on sexual maturation and spawning of the common carp: I. Under conditions of high temperature. Aquaculture 51(3-4): 277-288.
Davies, P.R., I. Hanyu, K. Furukawa & M. Nomura. 1986. Effect of temperature and photoperiod on sexual maturation and spawning of the common carp II. Under conditions of low temperature. Aquaculture 52: 51-58.
Erkmen, B., K?rankaya, S.G., 2016. A preliminary histological study on ovarium development in mirror carp and scaled carp (Cyprinus carpio l., 1758) introduced into gelingüllü reservoir, Turkey. Journal of Aquaculture Engineering and Fisheries Research 2(4): 185-192.
Gupta S, 1975. The development of carp gonads in warm wateraquaria.Journal of Fish Biology, 7: 775-782.
Kucharczyk, D., Targońska, K., Hliwa, P., Gomułka, P., Kwiatkowski, M., Krejszeff, S., Perkowski, J. 2008. Reproductive parameters of common carp (Cyprinus carpioL.) spawners during natural season and out-of-season spawning. Reproductive Biology, 8: 285-289.
Linhart, O, Kudo, S, Billard, R, Slechta, V and Mikodina, V. 1995. Morphology, composition and fertilization of carp eggs: a review. Aquaculture, 129: 75-93.
Nocillado, J.N., Elizur, A., 2008. Neuroendocrine regulation of puberty in fish: Insights from the grey mullet (Mugil cephalus) model. Molecular Reproduction and Development 75(2): 355-361
Okuzawa, K., 2002. Puberty in teleosts. Fish Physiology and Biochemistry 26:31-41.
Policar, T., Podhorec, P., Stejskal, V., Kozak, P., Svinger, V., Alavi, S.M.H., 2011. Growth and survival rates, puberty and fecundity in captive common barbel (Barbus barbus L.) under controlled conditions. Czech Journal of Animal Science 56(10): 433-442.
Smith, B.B., Walker, K.F., 2004. Spawning dynamics of common carp in the River Murray, South Australia, shown by macroscopic and histological staging of gonads. Journal of Fish Biology, 64: 336-354.
Taranger, G.I., Carrillo, M., Schulz, R.W., Fontaine, P., Zanuy, S., Felip, A., Weltzien, F.A., Dufour, S., Karlsen, O., Norberg, B., Andersson, E., Hansen, T., 2010. Control of puberty in farmed fish. General and Comparative Endocrinology 165(3): 483-515.
Seznam doporučené literatury
Davies, P.R., Hanyu, I., 1986. Effect of temperature and photoperiod on sexual maturation and spawning of the common carp: I. Under conditions of high temperature. Aquaculture 51(3-4): 277-288.
Davies, P.R., I. Hanyu, K. Furukawa & M. Nomura. 1986. Effect of temperature and photoperiod on sexual maturation and spawning of the common carp II. Under conditions of low temperature. Aquaculture 52: 51-58.
Erkmen, B., K?rankaya, S.G., 2016. A preliminary histological study on ovarium development in mirror carp and scaled carp (Cyprinus carpio l., 1758) introduced into gelingüllü reservoir, Turkey. Journal of Aquaculture Engineering and Fisheries Research 2(4): 185-192.
Gupta S, 1975. The development of carp gonads in warm wateraquaria.Journal of Fish Biology, 7: 775-782.
Kucharczyk, D., Targońska, K., Hliwa, P., Gomułka, P., Kwiatkowski, M., Krejszeff, S., Perkowski, J. 2008. Reproductive parameters of common carp (Cyprinus carpioL.) spawners during natural season and out-of-season spawning. Reproductive Biology, 8: 285-289.
Linhart, O, Kudo, S, Billard, R, Slechta, V and Mikodina, V. 1995. Morphology, composition and fertilization of carp eggs: a review. Aquaculture, 129: 75-93.
Nocillado, J.N., Elizur, A., 2008. Neuroendocrine regulation of puberty in fish: Insights from the grey mullet (Mugil cephalus) model. Molecular Reproduction and Development 75(2): 355-361
Okuzawa, K., 2002. Puberty in teleosts. Fish Physiology and Biochemistry 26:31-41.
Policar, T., Podhorec, P., Stejskal, V., Kozak, P., Svinger, V., Alavi, S.M.H., 2011. Growth and survival rates, puberty and fecundity in captive common barbel (Barbus barbus L.) under controlled conditions. Czech Journal of Animal Science 56(10): 433-442.
Smith, B.B., Walker, K.F., 2004. Spawning dynamics of common carp in the River Murray, South Australia, shown by macroscopic and histological staging of gonads. Journal of Fish Biology, 64: 336-354.
Taranger, G.I., Carrillo, M., Schulz, R.W., Fontaine, P., Zanuy, S., Felip, A., Weltzien, F.A., Dufour, S., Karlsen, O., Norberg, B., Andersson, E., Hansen, T., 2010. Control of puberty in farmed fish. General and Comparative Endocrinology 165(3): 483-515.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Jan Fábrik seznámil komisi se svou bakalářskou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Student adekvátně a povětšinou správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhem vedoucího práce, neboť práce vykazovala nedostatky, které komisi vedly k přiklonění se k hodnocení níže.