Tereza Vaníková se ve své bakalářské práci bude zabývat analýzou německých předložek nach a über a analýzou jejich ekvivalence v češtině. Soustředí se přitom na lexikální a morfosyntaktická kritéria užití těchto předložek v němčině a češtině.
V teoretické části práce autorka představí předložky jako slovní druh, soustředí se zde především na jejich formu a funkci v gramatickém subsystému němčiny a češtiny.
V empirické části práce se bude autorka věnovat kontrastivní analýze předložek nach a über, přičemž výchozím jazykem bude němčina, cílovým pak čeština. Tereza Vaníková využije metod korpusové lingvistiky a použije při své práci paralelní korpus Intercorp (https://intercorp.korpus.cz/) či Databázi překladových textů Treq (https://treq.korpus.cz/).
Pro svůj empirický výzkum autorka vyhledá pro každou předložku minimálně 350 relevantních dokladů v němčině a uvede jejich překlad do češtiny. Soustředí se zde na analýzu morfosyntaktických vlastností zkoumaných předložek v němčině a češtině a na lexikální charakteristiky jejich užití. Výsledky svého výzkumu bude autorka vhodným způsobem systematizovat a přehledně prezentovat.
Zásady pro vypracování
Tereza Vaníková se ve své bakalářské práci bude zabývat analýzou německých předložek nach a über a analýzou jejich ekvivalence v češtině. Soustředí se přitom na lexikální a morfosyntaktická kritéria užití těchto předložek v němčině a češtině.
V teoretické části práce autorka představí předložky jako slovní druh, soustředí se zde především na jejich formu a funkci v gramatickém subsystému němčiny a češtiny.
V empirické části práce se bude autorka věnovat kontrastivní analýze předložek nach a über, přičemž výchozím jazykem bude němčina, cílovým pak čeština. Tereza Vaníková využije metod korpusové lingvistiky a použije při své práci paralelní korpus Intercorp (https://intercorp.korpus.cz/) či Databázi překladových textů Treq (https://treq.korpus.cz/).
Pro svůj empirický výzkum autorka vyhledá pro každou předložku minimálně 350 relevantních dokladů v němčině a uvede jejich překlad do češtiny. Soustředí se zde na analýzu morfosyntaktických vlastností zkoumaných předložek v němčině a češtině a na lexikální charakteristiky jejich užití. Výsledky svého výzkumu bude autorka vhodným způsobem systematizovat a přehledně prezentovat.
Seznam doporučené literatury
Korpus:
INTERCORP. Projekt paralelních korpusů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Online dostupné z https://intercorp.korpus.cz/ [cit. 26.01.2020].
Databáze překladových textů Treq. Online dostupné z https://treq.korpus.cz/ [cit. 27.01.2020].
Doporučená literatura:
ŠTÍCHA, František (2003). Česko-německá srovnávací gramatika, Praha: Argo. ISBN 80-7203-503-7.
BEDNARSKÝ, Petr (2002). Deutsche und tschechische Präpositionen kontrastiv: am Beispiel von an, auf und na. Münster, New York, München, Berlin: Waxmann. ISBN 3-8309-1102-5.
JÄGER, Gert (1977). Zum Problem der Präpositionen beim tschechisch-deutschen Sprachvergleich. In: Zeitschrift für Slawistik, Jg. 22, S. 521-528.
KAFKOVÁ, Marie (1974). České na není vždy německé auf (Tschechisch na ist nicht immer deutsch auf). In: Cizí jazyky ve škole, Jg. 18, S. 228-230.
Seznam doporučené literatury
Korpus:
INTERCORP. Projekt paralelních korpusů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Online dostupné z https://intercorp.korpus.cz/ [cit. 26.01.2020].
Databáze překladových textů Treq. Online dostupné z https://treq.korpus.cz/ [cit. 27.01.2020].
Doporučená literatura:
ŠTÍCHA, František (2003). Česko-německá srovnávací gramatika, Praha: Argo. ISBN 80-7203-503-7.
BEDNARSKÝ, Petr (2002). Deutsche und tschechische Präpositionen kontrastiv: am Beispiel von an, auf und na. Münster, New York, München, Berlin: Waxmann. ISBN 3-8309-1102-5.
JÄGER, Gert (1977). Zum Problem der Präpositionen beim tschechisch-deutschen Sprachvergleich. In: Zeitschrift für Slawistik, Jg. 22, S. 521-528.
KAFKOVÁ, Marie (1974). České na není vždy německé auf (Tschechisch na ist nicht immer deutsch auf). In: Cizí jazyky ve škole, Jg. 18, S. 228-230.