Bakalářská práce se zaměřuje na vztah mezi užíváním Instagramu a tělesným sebepojetím dospívajících dívek. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. V první kapitole je krátce shrnuto dospívání a jeho vývojové aspekty, druhá kapitola se zabývá sebepojetím a jeho vývojem v dospívání, načež navazuje podkapitola týkající se tělesného sebepojetí. Na závěr teoretické práce jsou představeny sociální sítě, Instagram a jejich vliv na tělesné sebepojetí. V praktické části si bakalářská práce klade za cíl najít vztah mezi užíváním Instagramu a tělesným sebepojetím dospívajících dívek. Výzkumný soubor je tvořen 252 respondentkami ve věku 15-20 let, jež vlastní účet na Instagramu. Sbírání vzorku probíhalo prostřednictvím sociálních sítí metodou nepravděpodobnostního výběru. Vztah respondentek k vlastnímu tělu byl měřen pomocí dotazníku Multidimensional Body-Self Relations Questionnaire, který zjišťuje postoje k vlastnímu tělu a Basic Olomouc Body Rating, jenž měří spokojenost s vlastním vzhledem pomocí obrázkové škály postav. Míra užívání Instagramu byla zjišťována za pomoci dotazníku vytvořeného pro účely bakalářské práce. Statisticky významný rozdíl byl prokázán v hypotéze týkající se dívek, které sledují profily s fitness tématikou a dívek, které tyto profily nesledují. Dívky, jež nesledují profily s fitness tématikou vykazovaly vyšší nespokojenost se svým tělem, která byla měřena dotazníkem BOBR než dívky, které tyto profily sledují.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis focuses on the relationship between the use of Instagram and the physical self-concept of adolescent girls. The theoretical part consists of three chapters. In the first chapter adolescence and its developmental aspects are briefly summarized, the second chapter deals with self-concept and its development in adolescence, followed by a subchapter concerning physical self-concept. At the end of the theoretical work, social networks, Instagram and their influence on physical self-concept are introduced. In the practical part, the bachelor's thesis aims to find the relationship between the use of Instagram and the physical self-concept of adolescent girls. The research group consists of 252 respondents aged 15-20 years who own an Instagram account. The sample was collected via social networks using the improbable selection method. The relationship of the respondents to their own body was measured using the Multidimensional Body-Self Relations Questionnaire, which measures attitudes towards their own body, and the Basic Olomouc Body Rating, which measures satisfaction with their own appearance using a pictorial scale of characters. The level of use of Instagram was detected using a questionnaire created for the purposes of the bachelor's thesis. A statistically significant difference was demonstrated in the hypothesis concerning girls who follow fitness accounts and girls who do not follow them. Girls who do not follow fitness accounts showed higher dissatisfaction with their body, which was measured by the BOBR questionnaire, than girls who do follow these accounts.
Klíčová slova
tělesné sebepojetí, dospívání, sociální sítě, Instagram
Klíčová slova v angličtině
self-concept, body image, adolescence, social network, Instagram
Rozsah průvodní práce
69 (98 905 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zaměřuje na vztah mezi užíváním Instagramu a tělesným sebepojetím dospívajících dívek. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. V první kapitole je krátce shrnuto dospívání a jeho vývojové aspekty, druhá kapitola se zabývá sebepojetím a jeho vývojem v dospívání, načež navazuje podkapitola týkající se tělesného sebepojetí. Na závěr teoretické práce jsou představeny sociální sítě, Instagram a jejich vliv na tělesné sebepojetí. V praktické části si bakalářská práce klade za cíl najít vztah mezi užíváním Instagramu a tělesným sebepojetím dospívajících dívek. Výzkumný soubor je tvořen 252 respondentkami ve věku 15-20 let, jež vlastní účet na Instagramu. Sbírání vzorku probíhalo prostřednictvím sociálních sítí metodou nepravděpodobnostního výběru. Vztah respondentek k vlastnímu tělu byl měřen pomocí dotazníku Multidimensional Body-Self Relations Questionnaire, který zjišťuje postoje k vlastnímu tělu a Basic Olomouc Body Rating, jenž měří spokojenost s vlastním vzhledem pomocí obrázkové škály postav. Míra užívání Instagramu byla zjišťována za pomoci dotazníku vytvořeného pro účely bakalářské práce. Statisticky významný rozdíl byl prokázán v hypotéze týkající se dívek, které sledují profily s fitness tématikou a dívek, které tyto profily nesledují. Dívky, jež nesledují profily s fitness tématikou vykazovaly vyšší nespokojenost se svým tělem, která byla měřena dotazníkem BOBR než dívky, které tyto profily sledují.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis focuses on the relationship between the use of Instagram and the physical self-concept of adolescent girls. The theoretical part consists of three chapters. In the first chapter adolescence and its developmental aspects are briefly summarized, the second chapter deals with self-concept and its development in adolescence, followed by a subchapter concerning physical self-concept. At the end of the theoretical work, social networks, Instagram and their influence on physical self-concept are introduced. In the practical part, the bachelor's thesis aims to find the relationship between the use of Instagram and the physical self-concept of adolescent girls. The research group consists of 252 respondents aged 15-20 years who own an Instagram account. The sample was collected via social networks using the improbable selection method. The relationship of the respondents to their own body was measured using the Multidimensional Body-Self Relations Questionnaire, which measures attitudes towards their own body, and the Basic Olomouc Body Rating, which measures satisfaction with their own appearance using a pictorial scale of characters. The level of use of Instagram was detected using a questionnaire created for the purposes of the bachelor's thesis. A statistically significant difference was demonstrated in the hypothesis concerning girls who follow fitness accounts and girls who do not follow them. Girls who do not follow fitness accounts showed higher dissatisfaction with their body, which was measured by the BOBR questionnaire, than girls who do follow these accounts.
Klíčová slova
tělesné sebepojetí, dospívání, sociální sítě, Instagram
Klíčová slova v angličtině
self-concept, body image, adolescence, social network, Instagram
Zásady pro vypracování
Dvě metaanalýzy korelačních a experimentálních studií (Grabe, Ward, & Hyde, 2008; Levine, & Murnen, 2009) ukazují malou až střední velikost vlivu ve vztahu mezi sledováním médií a nespokojeností se svým tělem, zvnitřněním štíhlého ideálu, narušenými vzorci příjmu potravy a postoji k jídlu u žen. V poslední době se v této souvislosti začínají zkoumat i sociální sítě; zejména užívání Instagramu, jehož primární funkcí je sdílení fotografií, je dáváno do souvislosti s negativními jevy vztahu ke svému tělu u adolescentních dívek (např. zvnitřnění štíhlého ideálu, objektifikace ženského těla, tendence k porovnávání se s ostatními). \\
Aktuální BP se bude ve své teoretické části zabývat dopady médií na vztah žen k vlastnímu tělu, shrne nejdůležitější poznatky nových výzkumů týkající se souvislostí mezi užíváním sociálních sítí a tělesným sebepojetím u dospívajících dívek. \\
Praktická část práce bude kvantitativním šetřením; vztah k vlastnímu tělu bude hodnocen pomocí dotazníku Multidimensional Body-Self Relations Questionnaire (MBSRQ)(Cash, 1990) a pomocí techniky siluet (Basic Olomouc Body Rating; Šrámková, & Cakirpaloglu, 2015). Dotazník na míru a využívání Instagramu autorka práce vytvoří sama. Data budou statisticky vyhodnocena a výsledky představeny a diskutovány v kontextu již existujících studií.
Zásady pro vypracování
Dvě metaanalýzy korelačních a experimentálních studií (Grabe, Ward, & Hyde, 2008; Levine, & Murnen, 2009) ukazují malou až střední velikost vlivu ve vztahu mezi sledováním médií a nespokojeností se svým tělem, zvnitřněním štíhlého ideálu, narušenými vzorci příjmu potravy a postoji k jídlu u žen. V poslední době se v této souvislosti začínají zkoumat i sociální sítě; zejména užívání Instagramu, jehož primární funkcí je sdílení fotografií, je dáváno do souvislosti s negativními jevy vztahu ke svému tělu u adolescentních dívek (např. zvnitřnění štíhlého ideálu, objektifikace ženského těla, tendence k porovnávání se s ostatními). \\
Aktuální BP se bude ve své teoretické části zabývat dopady médií na vztah žen k vlastnímu tělu, shrne nejdůležitější poznatky nových výzkumů týkající se souvislostí mezi užíváním sociálních sítí a tělesným sebepojetím u dospívajících dívek. \\
Praktická část práce bude kvantitativním šetřením; vztah k vlastnímu tělu bude hodnocen pomocí dotazníku Multidimensional Body-Self Relations Questionnaire (MBSRQ)(Cash, 1990) a pomocí techniky siluet (Basic Olomouc Body Rating; Šrámková, & Cakirpaloglu, 2015). Dotazník na míru a využívání Instagramu autorka práce vytvoří sama. Data budou statisticky vyhodnocena a výsledky představeny a diskutovány v kontextu již existujících studií.
Seznam doporučené literatury
Ahadzadeh, A. S., Sharif, S. P., & Ong, F. S. (2017). Self-schema and self-discrepancy mediate the influence of Instagram usage on body image satisfaction among youth. Computers in Human Behavior, 68, 8-16.\\
Cash, T. F. (2004). Body image: Past, present, and future.\\
Cash, T. F. (1990). The multidimensional body-self relations questionnaire. Unpublished test manual, Old Dominion University, Norfolk, VA.\\
Durkin, S. J., & Paxton, S. J. (2002). Predictors of vulnerability to reduced body image satisfaction and psychological wellbeing in response to exposure to idealized female media images in adolescent girls. Journal of Psychosomatic Research, 53(5), 995-1005.\\
Fialová, L. (2001). Body image jako součást sebepojetí člověka. Praha: Karolinum.
Grabe, S., Ward, L. M., & Hyde, J. S. (2008). The role of the media in body image concerns among women: a meta-analysis of experimental and correlational studies. Psychological bulletin, 134(3), 460.\\
Grogan, S. (2000). Body image: psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. Praha: Grada.
Levine, M. P., & Murnen, S. K. (2009). "Everybody knows that mass media are/are not [pick one] a cause of eating disorders": A critical review of evidence for a causal link between media, negative body image, and disordered eating in females. Journal of Social and Clinical Psychology, 28(1), 9-42.\\
Šrámková, L., & Cakirpaloglu, P. (2015). Tvorba škály fyzického vzhledu a "body image "v kontextu českého prostředí. Psychologie a její kontexty (Psychology & Its Contexts), 2(6), 95-109.
Seznam doporučené literatury
Ahadzadeh, A. S., Sharif, S. P., & Ong, F. S. (2017). Self-schema and self-discrepancy mediate the influence of Instagram usage on body image satisfaction among youth. Computers in Human Behavior, 68, 8-16.\\
Cash, T. F. (2004). Body image: Past, present, and future.\\
Cash, T. F. (1990). The multidimensional body-self relations questionnaire. Unpublished test manual, Old Dominion University, Norfolk, VA.\\
Durkin, S. J., & Paxton, S. J. (2002). Predictors of vulnerability to reduced body image satisfaction and psychological wellbeing in response to exposure to idealized female media images in adolescent girls. Journal of Psychosomatic Research, 53(5), 995-1005.\\
Fialová, L. (2001). Body image jako součást sebepojetí člověka. Praha: Karolinum.
Grabe, S., Ward, L. M., & Hyde, J. S. (2008). The role of the media in body image concerns among women: a meta-analysis of experimental and correlational studies. Psychological bulletin, 134(3), 460.\\
Grogan, S. (2000). Body image: psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. Praha: Grada.
Levine, M. P., & Murnen, S. K. (2009). "Everybody knows that mass media are/are not [pick one] a cause of eating disorders": A critical review of evidence for a causal link between media, negative body image, and disordered eating in females. Journal of Social and Clinical Psychology, 28(1), 9-42.\\
Šrámková, L., & Cakirpaloglu, P. (2015). Tvorba škály fyzického vzhledu a "body image "v kontextu českého prostředí. Psychologie a její kontexty (Psychology & Its Contexts), 2(6), 95-109.