Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek.
Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with workload of social service workers in special regime homes. The aim of this paper is to chart the factors influencing workload of social service workers in special regime homes. The main research question asked is: How do social service workers in special regime homes perceive their workload subjectively? The thesis is divided into a theoretical part and a research part. The theoretical part is divided into five chapters which are based on professional literature. The chapters contain a detailed description of the profession of social service workers including professional qualifications together with the definition of the social service - special regime home. The term strain is defined and divided into workload, mental strain and physical strain in the following chapter together with a mention of the term work-life balance in connection with this topic. The subsequent chapter is dedicated to prevention of inception of strain, more precisely to supervision and mental health hygiene. The last chapter deals in detail with occupational burnout.
The research part contains the specifications of the aim of the thesis, of the main research question and of five research sub-questions which have been based on the main one. The data have been collected by means of qualitative research, survey methodology and the semi-structured interview method. A specific special regime home in the Vysočina region has been selected for the purposes of this research. The nine participants in the research are social service workers who have been employed at the facility for a minimum of one year. The research was conducted in two phases. In the first phase, a preliminary research was done to serve as a base for adjusting the research questions. The actual research was realised in the next phase. The acquired data were processed using the clustering method and evaluated subsequently. The evaluated data are ordered in relation to the research questions. The social service workers cope with the workload well. They consider their work to be not only physically but also substantially mentally demanding. Manipulating with bedridden clients is viewed as the most physically challenging operation by the facility workers. The most mentally challenging situations for them are the decease of clients, incessant explaining, dealing with clients, etc. The workers experience stressful situations with clients, however more frequently with clients' families as well. The most common work-related health problems of the workers at the facility are backaches. The results of this diploma thesis can serve the selected special regime home in the Vysočina region or as a study material to the lay and professional public.
Klíčová slova
Domov se zvláštním režimem, pracovník v sociálních službách, pracovní zátěž, fyzická zátěž, psychická zátěž, supervize, syndrom vyhoření.
Klíčová slova v angličtině
Special regime home, social service worker, workload, physical strain, mental strain, supervision, occupational burnout.
Rozsah průvodní práce
82
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek.
Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with workload of social service workers in special regime homes. The aim of this paper is to chart the factors influencing workload of social service workers in special regime homes. The main research question asked is: How do social service workers in special regime homes perceive their workload subjectively? The thesis is divided into a theoretical part and a research part. The theoretical part is divided into five chapters which are based on professional literature. The chapters contain a detailed description of the profession of social service workers including professional qualifications together with the definition of the social service - special regime home. The term strain is defined and divided into workload, mental strain and physical strain in the following chapter together with a mention of the term work-life balance in connection with this topic. The subsequent chapter is dedicated to prevention of inception of strain, more precisely to supervision and mental health hygiene. The last chapter deals in detail with occupational burnout.
The research part contains the specifications of the aim of the thesis, of the main research question and of five research sub-questions which have been based on the main one. The data have been collected by means of qualitative research, survey methodology and the semi-structured interview method. A specific special regime home in the Vysočina region has been selected for the purposes of this research. The nine participants in the research are social service workers who have been employed at the facility for a minimum of one year. The research was conducted in two phases. In the first phase, a preliminary research was done to serve as a base for adjusting the research questions. The actual research was realised in the next phase. The acquired data were processed using the clustering method and evaluated subsequently. The evaluated data are ordered in relation to the research questions. The social service workers cope with the workload well. They consider their work to be not only physically but also substantially mentally demanding. Manipulating with bedridden clients is viewed as the most physically challenging operation by the facility workers. The most mentally challenging situations for them are the decease of clients, incessant explaining, dealing with clients, etc. The workers experience stressful situations with clients, however more frequently with clients' families as well. The most common work-related health problems of the workers at the facility are backaches. The results of this diploma thesis can serve the selected special regime home in the Vysočina region or as a study material to the lay and professional public.
Klíčová slova
Domov se zvláštním režimem, pracovník v sociálních službách, pracovní zátěž, fyzická zátěž, psychická zátěž, supervize, syndrom vyhoření.
Klíčová slova v angličtině
Special regime home, social service worker, workload, physical strain, mental strain, supervision, occupational burnout.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav
Každodenní péče o osoby s různým typem demence je nesmírně náročná jak po stránce fyzické, tak především psychické z důvodu vysokého pracovního nasazení. Jako negativní faktory pracovní zátěže je možné chápat vyšší nároky na pracovníka, časový tlak, intenzita práce, vlivy narušující soustředění apod. Zvýšená pracovní zátěž se řadí mezi jednu z nejčastějších příčin syndromu vyhoření. Domov se zvláštním režimem je pobytová sociální služba, která je poskytovaná osobám se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách. Dále tuto službu mohou využívat osoby, které trpí stařeckou, Alzheimerovou demencí či jiným typem demence a neobejdou se bez pomoci další osoby.
2. Cíl práce
Zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem.
3. Hlavní výzkumná otázka
Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají pracovní zátěž?
4. Metodika
V této práci bude použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor.
5. Výzkumný soubor
Výzkumným souborem jsou pracovníci v sociálních službách, kteří pracují v domově se zvláštním režimem.
Způsob výběru těchto osob bude proveden na základě dostupnosti.
6. Využití v praxi
Výsledky výzkumu mé diplomové práce mohou sloužit pro managementy organizací, kde bude výzkumné šetření realizováno, jako podnět pro zvýšení pracovního komfortu pro jejich zaměstnance.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav
Každodenní péče o osoby s různým typem demence je nesmírně náročná jak po stránce fyzické, tak především psychické z důvodu vysokého pracovního nasazení. Jako negativní faktory pracovní zátěže je možné chápat vyšší nároky na pracovníka, časový tlak, intenzita práce, vlivy narušující soustředění apod. Zvýšená pracovní zátěž se řadí mezi jednu z nejčastějších příčin syndromu vyhoření. Domov se zvláštním režimem je pobytová sociální služba, která je poskytovaná osobám se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách. Dále tuto službu mohou využívat osoby, které trpí stařeckou, Alzheimerovou demencí či jiným typem demence a neobejdou se bez pomoci další osoby.
2. Cíl práce
Zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem.
3. Hlavní výzkumná otázka
Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají pracovní zátěž?
4. Metodika
V této práci bude použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor.
5. Výzkumný soubor
Výzkumným souborem jsou pracovníci v sociálních službách, kteří pracují v domově se zvláštním režimem.
Způsob výběru těchto osob bude proveden na základě dostupnosti.
6. Využití v praxi
Výsledky výzkumu mé diplomové práce mohou sloužit pro managementy organizací, kde bude výzkumné šetření realizováno, jako podnět pro zvýšení pracovního komfortu pro jejich zaměstnance.
Seznam doporučené literatury
1. BLÁHA, J., ČOPÍKOVÁ A., HORVÁTOVÁ P., 2016. Řízení lidských zdrojů: Nové trendy. 1. vydání. Praha: Management press. 432 s. ISBN 978-80-7261-430-1.
2. PRIESS, M., 2015. Jak zvládnout syndrom vyhoření: Najděte cestu zpátky k sobě. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a. s. 176 s. ISBN 978-80-247-5394-2.
3. MIKULÁŠTÍK, M. 2015. Manažerská psychologie: 3. přepracované vydání. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s. 344 s. ISBN 978-80-247-4221-2.
4. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2006. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 37, s. 1250-1360. ISSN 1211-1244.
5. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 2004. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 22, s. 842-904. ISSN 1211-1244.
Seznam doporučené literatury
1. BLÁHA, J., ČOPÍKOVÁ A., HORVÁTOVÁ P., 2016. Řízení lidských zdrojů: Nové trendy. 1. vydání. Praha: Management press. 432 s. ISBN 978-80-7261-430-1.
2. PRIESS, M., 2015. Jak zvládnout syndrom vyhoření: Najděte cestu zpátky k sobě. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a. s. 176 s. ISBN 978-80-247-5394-2.
3. MIKULÁŠTÍK, M. 2015. Manažerská psychologie: 3. přepracované vydání. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s. 344 s. ISBN 978-80-247-4221-2.
4. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2006. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 37, s. 1250-1360. ISSN 1211-1244.
5. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 2004. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 22, s. 842-904. ISSN 1211-1244.