V experimentálních podmínkách byl ověřen vliv skladování uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého na jejich oplozenost, líhnivost a zahájení přijmu exogenní potravy po přechodu z embryonální do larvální periody života. Pro experiment byly využity jikry uměle vytřené jikernačky, pomocí indukce ovulace kapří hypofýzou. Před umělým výtěrem jikernačky byl proveden odběr spermatu od mlíčáků do injekčních stříkaček, které byly zčásti naplněny imobilizačního roztokem pro spermie. Umělý výtěr ryb obojího pohlaví byl proveden v anestezii (hřebíčkovým olejem). Z uměle vytřených jiker byly bezprostředně poté odebrány vzorky v množství přibližně 50 g do celkem
6 plastových misek. Misky s jikrami, zakryté vlhkým kusem látky, byly uloženy
do předem vytemperovaných izolačních termoboxů. V termoboxech byly udržovány teploty 5, 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Následně bylo v časových intervalech 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 10 h (od výtěru) odebíráno z každé skupiny skladované při různé teplotě malé množství neoplozených jiker (cca 50 ks), které bylo vloženo do skleněných kádinek (ve 3 opakováních), osemeněno směsí spermatu a aktivováno přidáním vody. V kádinkách
s inkubovanými neodlepkovanými jikrami a následně přechovávanými vykulenými embryi (při teplotě 19,5-21 °C) byla 2x denně vyměňována voda. Přibližně po 4 h od zahájení inkubace byl spočítán přesný počet všech nasazených a z toho oplozených jiker. Neoplozené jikry (bíle zbarvené) a odumřelá embrya byla průběžně odstraňována. Přibližně za 100 h od oplození, poté co došlo k vykulení všech živých embryí, byla vyhodnocena líhnivost. Za dalších přibližně 115 h, po přechodu z embryonální do larvální periody života, byla do každé misky předložena živá potrava (nauplia žábronožky
r. Artemia). Po 3 h došlo ke spočítání jedinců, kteří zahájili příjem potravy (se zřetelně naplněným trávicím traktem).
Nejvyšší oplozenost byla zjištěna u jiker skladovaných 0,5-2 h (95,0?2,2 %
až 100,0?0,0 %). Při oplození za 3 h od výtěru je patrný pokles oplozenosti ve všech testovaných skupinách. Statisticky signifikantní pokles oplozenosti byl zjištěn u jiker skladovaných 6 h, teplota skladování neměla na oplozenost vliv. Podobné výsledky byly zjištěny i u líhnivosti, kdy s prodlužující se dobou skladování docházelo k jejímu poklesu. Nejvyšší líhnivost z nasazených jiker byla zaznamenána při skladování při 25 °C (v délce 0,5 h 61,4?5,5 %, resp. 1 h 42,8?12,9 %). S prodlužující se dobou skladování více jak
0,5 h docházelo k signifikantnímu poklesu líhnivosti ve všech sledovaných teplotách skladování. Posledním sledovaným parametrem bylo, kolik % larev z celkového počtu nasazených jiker zahájilo příjem potravy. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány při skladování 0,5 h od výtěru v teplotě 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) a 20 °C (39,0?12,7 %). Naopak při skladování 5 °C, 10 °C a 15 °C byly hodnoty od 8,9?2,8 % do 35,0?18,8 %. Při skladování jiker v délce více než 8 h od výtěru byla zaznamenána totální mortalita embryí. Pro získání životaschopného potomstva je zapotřebí provést oplození jiker co nejdříve od výtěru (max. do 0,5 hodiny), a vyvarovat se skladování jiker v nízkých teplotách (pod 15 °C).
Anotace v angličtině
The experiment validated the impact of storage of artificially spawned unfertilised eggs of European catfish on fertilization, hatching and the beginning of exogenous food intake throughout the transition from the embryonic to larval life period. The eggs from artificially spawned individuals have been used for this experiment using the induction of ovulation by the carp pituitary system. Sperm from each individual was collected by stripping using a hypodermic needle, that were partially filled with immobilising solution for sperm before artificial spawning of female individuals. Artificial stripping of fish was carried out under anaesthesia (by clove oil). Immediately after artificial hatching, samples of eggs (approximately 50 g) were put into six plastic bowls. Covered with wet cloth, bowls with eggs were placed into tempered, isolating thermo boxes with temperatures
of 5, 10, 15, 20, 25 and 30 °C. Subsequently, in time intervals of 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 and 10 hours (after spawning) a small amount of eggs (approximately 50 pieces) was taken away from each temperature and put into glass beakers (with three repetitions), then the sperm was added and finally activated by adding water. In beakers with incubated non-sticking eggs and during the consequent storage of hatching embryos through temperature between 19,5-20 °C, water was changed two times a day. Approximately 4 hours after incubation, the exact number of used and fertilised eggs, was calculated. Unfertilised eggs (of white colour) and dead embryos were removed. Hatchery was assessed approximately
100 hours after fertilisation, when all living embryos had been hatched. After another
115 hours, throughout the transition from the embryonic to larval life development, live food (nauplia Artemia) was put into each bowl. Three hours after, individuals that began the food intake were calculated.
The highest level of fertilisation was found in eggs stored between 0,5 and 2 hours
(95,0?2,2 % - 100,0?0,0 %). The decrease in fertilisation is noticeable in all tested groups after 3 hours from stripping. Statistically significant decrease in fertilization was detected in eggs stored for 6 hours, the storage temperature did not affect the fertilization. Similar results have been maintained also in hatchery, where hatchery decreases as storage time increases. The highest level of hatchery was found in eggs stored in 25 °C (for 0,5 h 61,4?5,5 %), or more precisely 1 h 42,8?12,9 %). Hatching significantly decreases in all storage temperatures when storage time is longer than half an hour. The last parameter concerned how many percent of the individuals began the food intake. The highest level was recorded in eggs stored for half an hour (after spawning) in 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) and 20 °C (39,0?12,7 %). On the contrary, storage temperatures 5 °C, 10 °C and 15 °C had results between 8,9?2,8 % and 35,0?18,8 %. Total mortality was detected when the storage time was more than 8 hours. It is necessary to fertilize the eggs as soon as possible (max. up to half an hour) after spawning, and to avoid storage of eggs at low temperatures (below 15 °C), to obtain viable individuals.
storage of eggs, temperature, fertilisation, hatching, survival rate, food intake
Rozsah průvodní práce
102
Jazyk
CZ
Anotace
V experimentálních podmínkách byl ověřen vliv skladování uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého na jejich oplozenost, líhnivost a zahájení přijmu exogenní potravy po přechodu z embryonální do larvální periody života. Pro experiment byly využity jikry uměle vytřené jikernačky, pomocí indukce ovulace kapří hypofýzou. Před umělým výtěrem jikernačky byl proveden odběr spermatu od mlíčáků do injekčních stříkaček, které byly zčásti naplněny imobilizačního roztokem pro spermie. Umělý výtěr ryb obojího pohlaví byl proveden v anestezii (hřebíčkovým olejem). Z uměle vytřených jiker byly bezprostředně poté odebrány vzorky v množství přibližně 50 g do celkem
6 plastových misek. Misky s jikrami, zakryté vlhkým kusem látky, byly uloženy
do předem vytemperovaných izolačních termoboxů. V termoboxech byly udržovány teploty 5, 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Následně bylo v časových intervalech 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 10 h (od výtěru) odebíráno z každé skupiny skladované při různé teplotě malé množství neoplozených jiker (cca 50 ks), které bylo vloženo do skleněných kádinek (ve 3 opakováních), osemeněno směsí spermatu a aktivováno přidáním vody. V kádinkách
s inkubovanými neodlepkovanými jikrami a následně přechovávanými vykulenými embryi (při teplotě 19,5-21 °C) byla 2x denně vyměňována voda. Přibližně po 4 h od zahájení inkubace byl spočítán přesný počet všech nasazených a z toho oplozených jiker. Neoplozené jikry (bíle zbarvené) a odumřelá embrya byla průběžně odstraňována. Přibližně za 100 h od oplození, poté co došlo k vykulení všech živých embryí, byla vyhodnocena líhnivost. Za dalších přibližně 115 h, po přechodu z embryonální do larvální periody života, byla do každé misky předložena živá potrava (nauplia žábronožky
r. Artemia). Po 3 h došlo ke spočítání jedinců, kteří zahájili příjem potravy (se zřetelně naplněným trávicím traktem).
Nejvyšší oplozenost byla zjištěna u jiker skladovaných 0,5-2 h (95,0?2,2 %
až 100,0?0,0 %). Při oplození za 3 h od výtěru je patrný pokles oplozenosti ve všech testovaných skupinách. Statisticky signifikantní pokles oplozenosti byl zjištěn u jiker skladovaných 6 h, teplota skladování neměla na oplozenost vliv. Podobné výsledky byly zjištěny i u líhnivosti, kdy s prodlužující se dobou skladování docházelo k jejímu poklesu. Nejvyšší líhnivost z nasazených jiker byla zaznamenána při skladování při 25 °C (v délce 0,5 h 61,4?5,5 %, resp. 1 h 42,8?12,9 %). S prodlužující se dobou skladování více jak
0,5 h docházelo k signifikantnímu poklesu líhnivosti ve všech sledovaných teplotách skladování. Posledním sledovaným parametrem bylo, kolik % larev z celkového počtu nasazených jiker zahájilo příjem potravy. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány při skladování 0,5 h od výtěru v teplotě 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) a 20 °C (39,0?12,7 %). Naopak při skladování 5 °C, 10 °C a 15 °C byly hodnoty od 8,9?2,8 % do 35,0?18,8 %. Při skladování jiker v délce více než 8 h od výtěru byla zaznamenána totální mortalita embryí. Pro získání životaschopného potomstva je zapotřebí provést oplození jiker co nejdříve od výtěru (max. do 0,5 hodiny), a vyvarovat se skladování jiker v nízkých teplotách (pod 15 °C).
Anotace v angličtině
The experiment validated the impact of storage of artificially spawned unfertilised eggs of European catfish on fertilization, hatching and the beginning of exogenous food intake throughout the transition from the embryonic to larval life period. The eggs from artificially spawned individuals have been used for this experiment using the induction of ovulation by the carp pituitary system. Sperm from each individual was collected by stripping using a hypodermic needle, that were partially filled with immobilising solution for sperm before artificial spawning of female individuals. Artificial stripping of fish was carried out under anaesthesia (by clove oil). Immediately after artificial hatching, samples of eggs (approximately 50 g) were put into six plastic bowls. Covered with wet cloth, bowls with eggs were placed into tempered, isolating thermo boxes with temperatures
of 5, 10, 15, 20, 25 and 30 °C. Subsequently, in time intervals of 0,5, 1, 2, 3, 4, 6, 8 and 10 hours (after spawning) a small amount of eggs (approximately 50 pieces) was taken away from each temperature and put into glass beakers (with three repetitions), then the sperm was added and finally activated by adding water. In beakers with incubated non-sticking eggs and during the consequent storage of hatching embryos through temperature between 19,5-20 °C, water was changed two times a day. Approximately 4 hours after incubation, the exact number of used and fertilised eggs, was calculated. Unfertilised eggs (of white colour) and dead embryos were removed. Hatchery was assessed approximately
100 hours after fertilisation, when all living embryos had been hatched. After another
115 hours, throughout the transition from the embryonic to larval life development, live food (nauplia Artemia) was put into each bowl. Three hours after, individuals that began the food intake were calculated.
The highest level of fertilisation was found in eggs stored between 0,5 and 2 hours
(95,0?2,2 % - 100,0?0,0 %). The decrease in fertilisation is noticeable in all tested groups after 3 hours from stripping. Statistically significant decrease in fertilization was detected in eggs stored for 6 hours, the storage temperature did not affect the fertilization. Similar results have been maintained also in hatchery, where hatchery decreases as storage time increases. The highest level of hatchery was found in eggs stored in 25 °C (for 0,5 h 61,4?5,5 %), or more precisely 1 h 42,8?12,9 %). Hatching significantly decreases in all storage temperatures when storage time is longer than half an hour. The last parameter concerned how many percent of the individuals began the food intake. The highest level was recorded in eggs stored for half an hour (after spawning) in 25 °C (60,1?5,3 %), 30 °C (54,5?17,7 %) and 20 °C (39,0?12,7 %). On the contrary, storage temperatures 5 °C, 10 °C and 15 °C had results between 8,9?2,8 % and 35,0?18,8 %. Total mortality was detected when the storage time was more than 8 hours. It is necessary to fertilize the eggs as soon as possible (max. up to half an hour) after spawning, and to avoid storage of eggs at low temperatures (below 15 °C), to obtain viable individuals.
storage of eggs, temperature, fertilisation, hatching, survival rate, food intake
Zásady pro vypracování
Cílem práce je ověřit možnost krátkodobého skladování (uchovávání) uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého v závislosti na teplotě prostředí před jejich osemeněním, oplozením a umělou inkubací s cílem získání vykuleného váčkového plůdku.
Metodický postup práce spočívá ve vypracování literárního přehledu a uskutečnění experimentu. Literární přehled bude zahrnovat problematiku umělé reprodukce sumce velkého s využitím hormonálně indukované ovulace, odběru pohlavních produktů a manipulace s nimi, osemeňování, odlepkování a inkubace jiker. Součástí literárního přehledu budou i informace o vlivu teploty a délky krátkodobého skladování jiker u jiných druhů ryb, zejména teplomilných. Experimentální část bude spočívat v rozdělení neosemeněných jiker bezprostředně po jejich umělém výtěru do samostatných izotermických kontejnerů, v nichž bude udržována teplota 5; 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Z nich budou jikry v určených termínech (0,5; 1; 2; 3; 4; 6; 8 a 10 h) odebírány malé vzorky jiker (cca 100 kusů), tyto budou odděleně osemeněny a aktivovány vodou z líhně. K osemenění bude využito předem odebraného spermatu (s využitím imobilizačního roztoku), uchovávaného v chladničce. Po osemenění/oplození a propláchnutí vodu (bez jejich odlepkování), budou jikry podle skupin odděleně nasazeny k inkubaci do skleněných misek (inkubace bude probíhat při obvyklé teplotě 22-24 °C). Voda v miskách bude několikrát denně opatrně vyměňována a teplota evidována. Vyhodnoceno bude % oplozených jiker, % vylíhnutých embryí a případně % jedinců, kteří přešli z embryonální do larvální periody života (zahájili příjem potravy po nakrmení živými naupliemi žábronožky). Neoplozené, resp. odumřelé jikry či plůdek budou při kontrolách průběžně odstraňovány. Všechny sledované parametry budou statisticky vyhodnoceny, včetně vyhodnocení průkaznosti rozdílů.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je ověřit možnost krátkodobého skladování (uchovávání) uměle vytřených neoplozených jiker sumce velkého v závislosti na teplotě prostředí před jejich osemeněním, oplozením a umělou inkubací s cílem získání vykuleného váčkového plůdku.
Metodický postup práce spočívá ve vypracování literárního přehledu a uskutečnění experimentu. Literární přehled bude zahrnovat problematiku umělé reprodukce sumce velkého s využitím hormonálně indukované ovulace, odběru pohlavních produktů a manipulace s nimi, osemeňování, odlepkování a inkubace jiker. Součástí literárního přehledu budou i informace o vlivu teploty a délky krátkodobého skladování jiker u jiných druhů ryb, zejména teplomilných. Experimentální část bude spočívat v rozdělení neosemeněných jiker bezprostředně po jejich umělém výtěru do samostatných izotermických kontejnerů, v nichž bude udržována teplota 5; 10, 15, 20, 25 a 30 °C. Z nich budou jikry v určených termínech (0,5; 1; 2; 3; 4; 6; 8 a 10 h) odebírány malé vzorky jiker (cca 100 kusů), tyto budou odděleně osemeněny a aktivovány vodou z líhně. K osemenění bude využito předem odebraného spermatu (s využitím imobilizačního roztoku), uchovávaného v chladničce. Po osemenění/oplození a propláchnutí vodu (bez jejich odlepkování), budou jikry podle skupin odděleně nasazeny k inkubaci do skleněných misek (inkubace bude probíhat při obvyklé teplotě 22-24 °C). Voda v miskách bude několikrát denně opatrně vyměňována a teplota evidována. Vyhodnoceno bude % oplozených jiker, % vylíhnutých embryí a případně % jedinců, kteří přešli z embryonální do larvální periody života (zahájili příjem potravy po nakrmení živými naupliemi žábronožky). Neoplozené, resp. odumřelé jikry či plůdek budou při kontrolách průběžně odstraňovány. Všechny sledované parametry budou statisticky vyhodnoceny, včetně vyhodnocení průkaznosti rozdílů.
Seznam doporučené literatury
Andoniu, A. 2019. Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u lína obecného. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod.
Kolářová, J., Velíšek, J., Nepejchalová, L., Svobodová, Z., Kouřil, J., Hamáčková, J., Máchová, J., Piačková, V., Hajšlová, J., Holandová, K., Kocourek, V., Klimánková, E., Modrá, H., Dobšíková, R., Groch, L., Novotný, L., 2007. Anestetika v rybářství. Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH Vodňany, č. 77, 19 s.
Kouřil, J., Hamáčková, J. 1982. Artificial spawning, egg incubation and forced rearing of the sheat - fish (Silurus glanis). Práce VÜRH JU, Vodňany, 2: 119-126.
Kouřil, J., Hamáčková, J., Kepr, T., 1981. Umělý výtěr sumce velkého. In: Kouřil, J. (Ed). Reprodukce Genetika Hybridizace Ryb. VÚRH Vodňany a Slovenská zoologická společnost, Ichtyologická sekce, s. 128-134.
Kouřil, J., Policar, T., Podhorec, P., Stejskal, V. 2020. Hormonální stimulace vybraných druhů ryb k umělému a poloumělému výtěru. FROV JU Vodňany, 94 s.
Let, M. 2016. Vliv teploty při krátkodobém uchovávání jiker jesetera malého, Acipenser ruthenus, in vitro. České Budějovice, Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod.
Linhart, O., Gela, D., Rodina, M. 2001. Umělý výtěr sumce velkého s využitím enzymu při odlepkování jiker. Edice Metodik, VÚRH Vodňany, č.70, 16 s.
Linhart, O., Kouřil, J., Hamáčková, J. 1987. Increased rate of egg fertilization artificial propagation of sheatfish (Silurus glanis L.) by means of suppressing movements of spermatozoa with imobilization solution. Aquaculture, 65: 353 - 358.
Regenda, J., 2016. Chov doplňkových (vedlejších) druhů ryb. Ve: Hartman, P., Regenda, J. (Eds.): Praktika v rybníkářství. FROV JU, 2. vydání, Vodňany, s. 181-356.
Samarin, A.M., Policar, T., Lahnsteiner, F. 2015. Fish oocyte ageing and its effect on egg quality. Reviews in Fisheries Science and Aquaculture. 23: 302-314.
Seznam doporučené literatury
Andoniu, A. 2019. Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u lína obecného. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod.
Kolářová, J., Velíšek, J., Nepejchalová, L., Svobodová, Z., Kouřil, J., Hamáčková, J., Máchová, J., Piačková, V., Hajšlová, J., Holandová, K., Kocourek, V., Klimánková, E., Modrá, H., Dobšíková, R., Groch, L., Novotný, L., 2007. Anestetika v rybářství. Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH Vodňany, č. 77, 19 s.
Kouřil, J., Hamáčková, J. 1982. Artificial spawning, egg incubation and forced rearing of the sheat - fish (Silurus glanis). Práce VÜRH JU, Vodňany, 2: 119-126.
Kouřil, J., Hamáčková, J., Kepr, T., 1981. Umělý výtěr sumce velkého. In: Kouřil, J. (Ed). Reprodukce Genetika Hybridizace Ryb. VÚRH Vodňany a Slovenská zoologická společnost, Ichtyologická sekce, s. 128-134.
Kouřil, J., Policar, T., Podhorec, P., Stejskal, V. 2020. Hormonální stimulace vybraných druhů ryb k umělému a poloumělému výtěru. FROV JU Vodňany, 94 s.
Let, M. 2016. Vliv teploty při krátkodobém uchovávání jiker jesetera malého, Acipenser ruthenus, in vitro. České Budějovice, Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod.
Linhart, O., Gela, D., Rodina, M. 2001. Umělý výtěr sumce velkého s využitím enzymu při odlepkování jiker. Edice Metodik, VÚRH Vodňany, č.70, 16 s.
Linhart, O., Kouřil, J., Hamáčková, J. 1987. Increased rate of egg fertilization artificial propagation of sheatfish (Silurus glanis L.) by means of suppressing movements of spermatozoa with imobilization solution. Aquaculture, 65: 353 - 358.
Regenda, J., 2016. Chov doplňkových (vedlejších) druhů ryb. Ve: Hartman, P., Regenda, J. (Eds.): Praktika v rybníkářství. FROV JU, 2. vydání, Vodňany, s. 181-356.
Samarin, A.M., Policar, T., Lahnsteiner, F. 2015. Fish oocyte ageing and its effect on egg quality. Reviews in Fisheries Science and Aquaculture. 23: 302-314.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Bc. Tadeáš Přibyl seznámil komisi se svou diplomovou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Student adekvátně a správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce (vedoucího a oponenta) a dohodla se na výsledku obhajoby níže.