Bakalářská práce vymezuje periferní oblasti Plzeňského kraje, vedle toho také území semiperiferní a suburbánní v tomto kraji, a hodnotí jejich sociálně-populační rozvinutost. Teorie práce se opírá o koncepty sídelní střediskovosti, perifernosti v území, sociálně-populační rozvinutosti obcí a geograficky podmíněné sociální exkluze. Územní jednotkou analýz jsou obce. Perifernost je chápána jako územní odlehlost obcí od mikroregionálních sídelních středisek. V prvním kroku byla proto vymezena mikroregionální sídelní střediska na základě jejich obslužné vybavenosti, počtu obyvatel, dojížďky za prací a studiem a vybavenosti dopravními spoji. Nejvýznamnějším mikroregionálním sídelním střediskem kraje je Plzeň, následují Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice a Planá. Další, méně vybavená sídelní střediska, byla označena jako maloměstská (piko), městysová (nano) a venkovská (femto). V druhém kroku byly vymezovány periferní obce na základě příliš dlouhé doby strávené na cestě v dopravním spoji do nejbližšího mikroregionálního střediska, a/nebo nedostatečného počtu spojů směřujících do tohoto střediska. Shluky periferních obcí pak vytvářejí periferní oblasti - pohraniční, mezikrajské a vnitrokrajské. V posledním kroku je vyhodnocována sociálně-populační rozvinutost (stabilita) periferních, suburbánních a semiperiferních obcí, periferních oblastí a rovněž mikroregionálních a nižších sídelních středisek. Tato rozvinutost (stabilita) byla hodnocena na základě dlouhodobého a krátkodobého populačního vývoje, přirozené a migrační bilance obyvatel, zastoupení dětské a seniorské složky obyvatel, zastoupení vysokoškoláků, míry podnikání a míry výstavby bytů. Největší problémy z hlediska sociálně populační rozvinutosti (stability) vykazovaly mezikrajské periferní oblasti, zejména u hranic se Středočeským krajem.
Anotace v angličtině
The Bachelor thesis determines peripheral areas of the Region of Plzeň, together with semi-peripheral and suburban areas in the above-mentioned region, and presents an evaluation of the social-population development of these areas. The theory of the thesis is based upon concepts of settlement centrality, peripherality in an area, social-population development of municipalities and geographically conditioned social exclusion. Municipalities constitute territorial units of the analyses. Peripherality is understood as a territorial remoteness from micro-regional settlement centres. Accordingly, the first step consisted in defining micro-regional settlement centres according to the community amenities of these centres, the number of population, commuting to work and schools and transport facilities. The most important settlement centre of the region is the town of Plzeň, followed by Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice and Planá. Other settlement centres, with fewer community amenities available, were indicated as provincial (pico), township (nano) and rural (femto). In the subsequent step, peripheral municipalities were delineated on the basis of an excessively long time spent by travelling by a means of transport to the nearest micro-regional centre, and/or inadequate transport connections with the given centre. Clusters of peripheral municipalities give rise to peripheral areas - border, inter-regional and intra-regional areas. The social-population development (stability) of peripheral, suburban and semi-peripheral municipalities, peripheral areas as well as micro-regional and minor settlement centres were evaluated in the last step. The aforesaid development (stability) was assessed based on the long-term and short-term population development, natural and migration balance of inhabitants, representation of inhabitants' segments of children and seniors, representation of university students, level of entrepreneurship and level of apartment construction. From the perspective of social-population development (stability), the most serious problems were identified in inter-regional peripheral areas, especially those neighbouring the Central Bohemian Region.
Klíčová slova
periferní oblasti, sociální stabilita, populační stabilita, sociální indikátory, sociální exkluze, střediska osídlení, Plzeňský kraj
Klíčová slova v angličtině
peripheral areas, social stability, population stability, social indicators, social exclusion, settlement centers, Pilsen Region
Rozsah průvodní práce
55 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce vymezuje periferní oblasti Plzeňského kraje, vedle toho také území semiperiferní a suburbánní v tomto kraji, a hodnotí jejich sociálně-populační rozvinutost. Teorie práce se opírá o koncepty sídelní střediskovosti, perifernosti v území, sociálně-populační rozvinutosti obcí a geograficky podmíněné sociální exkluze. Územní jednotkou analýz jsou obce. Perifernost je chápána jako územní odlehlost obcí od mikroregionálních sídelních středisek. V prvním kroku byla proto vymezena mikroregionální sídelní střediska na základě jejich obslužné vybavenosti, počtu obyvatel, dojížďky za prací a studiem a vybavenosti dopravními spoji. Nejvýznamnějším mikroregionálním sídelním střediskem kraje je Plzeň, následují Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice a Planá. Další, méně vybavená sídelní střediska, byla označena jako maloměstská (piko), městysová (nano) a venkovská (femto). V druhém kroku byly vymezovány periferní obce na základě příliš dlouhé doby strávené na cestě v dopravním spoji do nejbližšího mikroregionálního střediska, a/nebo nedostatečného počtu spojů směřujících do tohoto střediska. Shluky periferních obcí pak vytvářejí periferní oblasti - pohraniční, mezikrajské a vnitrokrajské. V posledním kroku je vyhodnocována sociálně-populační rozvinutost (stabilita) periferních, suburbánních a semiperiferních obcí, periferních oblastí a rovněž mikroregionálních a nižších sídelních středisek. Tato rozvinutost (stabilita) byla hodnocena na základě dlouhodobého a krátkodobého populačního vývoje, přirozené a migrační bilance obyvatel, zastoupení dětské a seniorské složky obyvatel, zastoupení vysokoškoláků, míry podnikání a míry výstavby bytů. Největší problémy z hlediska sociálně populační rozvinutosti (stability) vykazovaly mezikrajské periferní oblasti, zejména u hranic se Středočeským krajem.
Anotace v angličtině
The Bachelor thesis determines peripheral areas of the Region of Plzeň, together with semi-peripheral and suburban areas in the above-mentioned region, and presents an evaluation of the social-population development of these areas. The theory of the thesis is based upon concepts of settlement centrality, peripherality in an area, social-population development of municipalities and geographically conditioned social exclusion. Municipalities constitute territorial units of the analyses. Peripherality is understood as a territorial remoteness from micro-regional settlement centres. Accordingly, the first step consisted in defining micro-regional settlement centres according to the community amenities of these centres, the number of population, commuting to work and schools and transport facilities. The most important settlement centre of the region is the town of Plzeň, followed by Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice and Planá. Other settlement centres, with fewer community amenities available, were indicated as provincial (pico), township (nano) and rural (femto). In the subsequent step, peripheral municipalities were delineated on the basis of an excessively long time spent by travelling by a means of transport to the nearest micro-regional centre, and/or inadequate transport connections with the given centre. Clusters of peripheral municipalities give rise to peripheral areas - border, inter-regional and intra-regional areas. The social-population development (stability) of peripheral, suburban and semi-peripheral municipalities, peripheral areas as well as micro-regional and minor settlement centres were evaluated in the last step. The aforesaid development (stability) was assessed based on the long-term and short-term population development, natural and migration balance of inhabitants, representation of inhabitants' segments of children and seniors, representation of university students, level of entrepreneurship and level of apartment construction. From the perspective of social-population development (stability), the most serious problems were identified in inter-regional peripheral areas, especially those neighbouring the Central Bohemian Region.
Klíčová slova
periferní oblasti, sociální stabilita, populační stabilita, sociální indikátory, sociální exkluze, střediska osídlení, Plzeňský kraj
Klíčová slova v angličtině
peripheral areas, social stability, population stability, social indicators, social exclusion, settlement centers, Pilsen Region
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce bude mít následují strukturu:
1. Teoretická východiska práce a literatura (periferní území, marginální území, sociální exkluze, střediska mikroregionů, sídelní regionalizace, sociální, demografická, ekonomická a infrastrukturní stabilita/rozvinutost obcí)
2. Vymezení mikroregionálních středisek západních Čech a jejich mikroregionů
3. Vymezení periferních obcí a periferních oblastí západních Čech na základě a intenzity a směrovosti spojů veřejné dopravy a dalších hledisek a dalších hleddisek
4. Typy periferních oblastí a obcí západních Čech
5. Indikátory sociální, demografické, ekonomické a infrastrukturní stability obcí
6. Stabilita periferních oblastí, periferních obcí, semiperiferních obcí, suburbánních a jinak územně exponovaných území a sídelních středisek v západních Čechách
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce bude mít následují strukturu:
1. Teoretická východiska práce a literatura (periferní území, marginální území, sociální exkluze, střediska mikroregionů, sídelní regionalizace, sociální, demografická, ekonomická a infrastrukturní stabilita/rozvinutost obcí)
2. Vymezení mikroregionálních středisek západních Čech a jejich mikroregionů
3. Vymezení periferních obcí a periferních oblastí západních Čech na základě a intenzity a směrovosti spojů veřejné dopravy a dalších hledisek a dalších hleddisek
4. Typy periferních oblastí a obcí západních Čech
5. Indikátory sociální, demografické, ekonomické a infrastrukturní stability obcí
6. Stabilita periferních oblastí, periferních obcí, semiperiferních obcí, suburbánních a jinak územně exponovaných území a sídelních středisek v západních Čechách
Seznam doporučené literatury
AGARWAL, S., RAHMAN, S., ERRINGTON, A. (2009): Measuring the Determinants of Relative Economic Performance of Rural Areas. Journal of Rural Studies, 25 č. 3, s 309-321.
HALÁS, M. (2008): Priestorová polarizácia spoločnosti s detailným pohľadom na periférne regióny Slovenska. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 349-369.
ISAKSEN, A., TRIPPL, M. (2017): Exogenously led and policy-supported new path development in peripheral regions: Analytical and synthetic routes. Economic Geography, 93, č. 5, s. 436-457.
KUBEŠ, J., KRAFT, S. (2011): Periferní oblasti jižních Čech a jejich sociálně populační stabilita. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, č. 4, s. 805-830.
MÁLIKOVÁ, L., FARRELL, M., MCDONAGH, J. (2016): Perception of marginality and peripherality in an Irish rural context. Quaestiones Geographicae, 35, č. 4, s. 93-105.
MÁLIKOVÁ, L., SPIŠIAK, P. (2013): Vybrané problémy marginality a periférnosti vidieckych regiónov na Slovensku. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 57, č. 1, s. 51-70.
MARADA, M. (2001): Vymezení periferních oblastí Česka a studium jejich znaků pomocí statistické analýzy. Geografie, 106, č. 1, s. 12-25.
MUSIL, J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 321-348.
PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64-77.
RAUHUT, D., LITTKE, H. (2016): 'A one way ticket to the city, please!'on young women leaving the Swedish peripheral region Västernorrland. Journal of Rural Studies, 43, s. 301-310.
RÉRAT, P. (2014): The selective migration of young graduates: Which of them return to their rural home region and which do not?. Journal of Rural Studies, 35, s. 123-132.
SEMIAN, M., CHROMÝ, P. (2014): Regional identity as a driver or a barrier in the process of regional development: A comparison of selected European experience. Norsk Geografisk Tidsskrift-Norwegian Journal of Geography, 68, č. 5, s. 263-270.
SPELLERBERG, A., HUSCHKA, D., HABICH, R. (2006): Quality of Life in Rural Areas: Processes of Divergence and Covergence. Social Indicators Research 83. č. 2, s. 283-307.
TEMELOVÁ, J., NOVÁK, J., POSPÍŠILOVÁ, L., DVOŘÁKOVÁ, N. (2011): Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, č. 4, s. 831-858.
Seznam doporučené literatury
AGARWAL, S., RAHMAN, S., ERRINGTON, A. (2009): Measuring the Determinants of Relative Economic Performance of Rural Areas. Journal of Rural Studies, 25 č. 3, s 309-321.
HALÁS, M. (2008): Priestorová polarizácia spoločnosti s detailným pohľadom na periférne regióny Slovenska. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 349-369.
ISAKSEN, A., TRIPPL, M. (2017): Exogenously led and policy-supported new path development in peripheral regions: Analytical and synthetic routes. Economic Geography, 93, č. 5, s. 436-457.
KUBEŠ, J., KRAFT, S. (2011): Periferní oblasti jižních Čech a jejich sociálně populační stabilita. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, č. 4, s. 805-830.
MÁLIKOVÁ, L., FARRELL, M., MCDONAGH, J. (2016): Perception of marginality and peripherality in an Irish rural context. Quaestiones Geographicae, 35, č. 4, s. 93-105.
MÁLIKOVÁ, L., SPIŠIAK, P. (2013): Vybrané problémy marginality a periférnosti vidieckych regiónov na Slovensku. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 57, č. 1, s. 51-70.
MARADA, M. (2001): Vymezení periferních oblastí Česka a studium jejich znaků pomocí statistické analýzy. Geografie, 106, č. 1, s. 12-25.
MUSIL, J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 321-348.
PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64-77.
RAUHUT, D., LITTKE, H. (2016): 'A one way ticket to the city, please!'on young women leaving the Swedish peripheral region Västernorrland. Journal of Rural Studies, 43, s. 301-310.
RÉRAT, P. (2014): The selective migration of young graduates: Which of them return to their rural home region and which do not?. Journal of Rural Studies, 35, s. 123-132.
SEMIAN, M., CHROMÝ, P. (2014): Regional identity as a driver or a barrier in the process of regional development: A comparison of selected European experience. Norsk Geografisk Tidsskrift-Norwegian Journal of Geography, 68, č. 5, s. 263-270.
SPELLERBERG, A., HUSCHKA, D., HABICH, R. (2006): Quality of Life in Rural Areas: Processes of Divergence and Covergence. Social Indicators Research 83. č. 2, s. 283-307.
TEMELOVÁ, J., NOVÁK, J., POSPÍŠILOVÁ, L., DVOŘÁKOVÁ, N. (2011): Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, č. 4, s. 831-858.