Obsah anthokyanů byl zjišťován v plodech bezu černého (Sambucus nigra L.) třemi metodami: metodou uvedenou v Českém lékopisu 2017 a dodatku 2019, pH diferenciální metodou, kterou uvádí ve své diplomové práci uvádí Bc. Kateřina Javorská a metodou kalibrační, kterou uvádí ve své diplomové práci Bc. Markéta Matějková. V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky jednotlivých metod a jejich porovnání.
Z výsledků je zřejmé, že nejvhodnější metoda pro zjišťování obsahu anthokyanů v plodech bezu černého je metoda lékopisná, ze které byl zjištěn nejvyšší a zároveň s literaturou se nejvíce shodující obsah anthokyanů. U metody lékopisné se obsah anthokyanů přepočítával na majoritní kyanidin-3-glukosid.
Anotace v angličtině
The content of anthocyanins in elderberry (Sambucus nigra L.) was determined by three methods: the method described in the Czech Pharmacopoeia 2017 and its Appendix 2019, the pH differential method, which was used in the bachelor thesis of Bc. Kateina Javorská and the calibration method, which was used in the bachelor thesis of Bc. Markéta Matějková. The results of these methods and their comparison are summarized in this thesis.
According to the results, the most suitable method to determine the content of anthocyanins in elderberry is the pharmacopoeia method. This method showed the highest anthocyanin content, which at the same time corresponded the most with the literature. In the pharmacopoeia method, the anthocyanins content was recalculated to the majority of cyanidine-3-glucoside.
Klíčová slova
anthokyany, bez černý (Sambucus nigra L.), kyanidin-3-glukosid
Klíčová slova v angličtině
anthocyanins, elderberry (Sambucus nigra L.), cyanidine-3-glucoside
Rozsah průvodní práce
47 s. (59 915 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Obsah anthokyanů byl zjišťován v plodech bezu černého (Sambucus nigra L.) třemi metodami: metodou uvedenou v Českém lékopisu 2017 a dodatku 2019, pH diferenciální metodou, kterou uvádí ve své diplomové práci uvádí Bc. Kateřina Javorská a metodou kalibrační, kterou uvádí ve své diplomové práci Bc. Markéta Matějková. V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky jednotlivých metod a jejich porovnání.
Z výsledků je zřejmé, že nejvhodnější metoda pro zjišťování obsahu anthokyanů v plodech bezu černého je metoda lékopisná, ze které byl zjištěn nejvyšší a zároveň s literaturou se nejvíce shodující obsah anthokyanů. U metody lékopisné se obsah anthokyanů přepočítával na majoritní kyanidin-3-glukosid.
Anotace v angličtině
The content of anthocyanins in elderberry (Sambucus nigra L.) was determined by three methods: the method described in the Czech Pharmacopoeia 2017 and its Appendix 2019, the pH differential method, which was used in the bachelor thesis of Bc. Kateina Javorská and the calibration method, which was used in the bachelor thesis of Bc. Markéta Matějková. The results of these methods and their comparison are summarized in this thesis.
According to the results, the most suitable method to determine the content of anthocyanins in elderberry is the pharmacopoeia method. This method showed the highest anthocyanin content, which at the same time corresponded the most with the literature. In the pharmacopoeia method, the anthocyanins content was recalculated to the majority of cyanidine-3-glucoside.
Klíčová slova
anthokyany, bez černý (Sambucus nigra L.), kyanidin-3-glukosid
Klíčová slova v angličtině
anthocyanins, elderberry (Sambucus nigra L.), cyanidine-3-glucoside
Zásady pro vypracování
Bez černý (Sambucus nigra L.) je domácí volně rostoucí keř, jehož plody (bezinky) se řadí mezi drobné ovoce. Vyniká obsahem přírodních polyfenolických látek, které zahrnují mimo jiné skupinu flavonoidů a fenolických kyselin. Nejvíce zastoupeny jsou rutin a chlorogenová kyselina, které mají intenzivní antioxidační účinky a podle posledních výzkumů mohou přispět k prevenci civilizačních onemocnění (onemocnění srdce a cév, rakovina).\\
Bezinky jsou bohaté také na přírodní barviva anthokyany. Jsou to ve vodě rozpustné látky patřící do skupiny flavonoidů. Mají intenzivně purpurovou barvu a byly u nich také identifikovány významné biologické účinky, hlavně antioxidační účinky, pozitivní ovlivnění nemocí srdce a cév a schopnost ovlivnění hladiny krevního cukru.\\
Každý biologický materiál obsahuje obvykle více zástupců anthokyanů, které společně vytvářejí zbarvení materiálu. Pro stanovení obsahu anthokyanů existuje více metod, které se mezi sebou podstatně liší a mohou tedy pro stejný materiál poskytovat i velmi odlišné výsledky.\\
Cílem bakalářské práce bude otestovat vhodnost několika metod pro stanovení obsahu anthokyanů v plodech volně rostoucího bezu černého - bezinkách.\\
1) Vypracujte literární rešerši zaměřenou na přírodní polyfenoly se zaměřením na anthokyany, jejich výskyt v bezu černém a analytické metody jejich stanovení.\\
2) Otestujte vhodnost vybraných metod pro stanovení obsahu anthokyanů v materiálu z plodů z volně rostoucího bezu černého. Zaměřte se na podmínky procesu extrakce.\\
3) Použijte vybrané metody pro stanovení obsahu anthokyanů v modelovém materiálu z plodů bezu černého.\\
4) Vyhodnoťte získané výsledky a použijte je pro výběr metody vhodné pro sériová stanovení.\\
Zásady pro vypracování
Bez černý (Sambucus nigra L.) je domácí volně rostoucí keř, jehož plody (bezinky) se řadí mezi drobné ovoce. Vyniká obsahem přírodních polyfenolických látek, které zahrnují mimo jiné skupinu flavonoidů a fenolických kyselin. Nejvíce zastoupeny jsou rutin a chlorogenová kyselina, které mají intenzivní antioxidační účinky a podle posledních výzkumů mohou přispět k prevenci civilizačních onemocnění (onemocnění srdce a cév, rakovina).\\
Bezinky jsou bohaté také na přírodní barviva anthokyany. Jsou to ve vodě rozpustné látky patřící do skupiny flavonoidů. Mají intenzivně purpurovou barvu a byly u nich také identifikovány významné biologické účinky, hlavně antioxidační účinky, pozitivní ovlivnění nemocí srdce a cév a schopnost ovlivnění hladiny krevního cukru.\\
Každý biologický materiál obsahuje obvykle více zástupců anthokyanů, které společně vytvářejí zbarvení materiálu. Pro stanovení obsahu anthokyanů existuje více metod, které se mezi sebou podstatně liší a mohou tedy pro stejný materiál poskytovat i velmi odlišné výsledky.\\
Cílem bakalářské práce bude otestovat vhodnost několika metod pro stanovení obsahu anthokyanů v plodech volně rostoucího bezu černého - bezinkách.\\
1) Vypracujte literární rešerši zaměřenou na přírodní polyfenoly se zaměřením na anthokyany, jejich výskyt v bezu černém a analytické metody jejich stanovení.\\
2) Otestujte vhodnost vybraných metod pro stanovení obsahu anthokyanů v materiálu z plodů z volně rostoucího bezu černého. Zaměřte se na podmínky procesu extrakce.\\
3) Použijte vybrané metody pro stanovení obsahu anthokyanů v modelovém materiálu z plodů bezu černého.\\
4) Vyhodnoťte získané výsledky a použijte je pro výběr metody vhodné pro sériová stanovení.\\
Seznam doporučené literatury
1.Ignat I., Volf I., Popa, V. I. (2011): A critical review of methods for characterisation of polyphenolic compounds in fruits and vegetables. Food Chemistry 126, 1824-1835.\\
2.Andersen .M., Markham K. R. (2006): Flavonoids - Chemistry, Biochemistry and Applications. CRC, Taylor and Francis.\\
3.Silva P., Ferreira S., Nunes F. M. (2017): Elderberry (Sambucus nigra L.) by-products a source of anthocyanins and antioxidant polyphenols. Industrial Crops and Products, 95, 227-234.\\
4.Velíšek J., Hajšlová J. (2009): Chemie potravin. Ossis Tábor, ISBN 978-80-86659-17-6.\\
5.Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky. - 928 p., Academia, Praha, ISBN 80-200-0836-5.
Seznam doporučené literatury
1.Ignat I., Volf I., Popa, V. I. (2011): A critical review of methods for characterisation of polyphenolic compounds in fruits and vegetables. Food Chemistry 126, 1824-1835.\\
2.Andersen .M., Markham K. R. (2006): Flavonoids - Chemistry, Biochemistry and Applications. CRC, Taylor and Francis.\\
3.Silva P., Ferreira S., Nunes F. M. (2017): Elderberry (Sambucus nigra L.) by-products a source of anthocyanins and antioxidant polyphenols. Industrial Crops and Products, 95, 227-234.\\
4.Velíšek J., Hajšlová J. (2009): Chemie potravin. Ossis Tábor, ISBN 978-80-86659-17-6.\\
5.Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky. - 928 p., Academia, Praha, ISBN 80-200-0836-5.