Cílem prvního experimentu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs MKS-2 podávané ad-libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech jim byl podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (p < 0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (p < 0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2.
Ve druhém experimentu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15% stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší.
Cílem třetího experimentu bylo porovnání 5 pokusů se dvěma prestartery pro výživu selat a různých krmných technik přikrmování selat na porodnách prasnic. Neprokázal se vztah mezi počtem odstavených selat a jejich živou hmotností v souvislosti s cenou doplňku pro výživu. Pozitivní vliv na hmotnost selat by mělo, kromě mateřského mléka, přikrmování selat v průběhu dne starterem nebo mléčnou krmnou směsí. Je to velmi důležité pro období po odstavu, tj. aby selata byla schopná trávit následnou krmnou směs (tzv. "enzymatický trénink"). Je zapotřebí provedení dalšího výzkumu, který by prokázal vliv jednotlivých krmiv na průměrný denní přírůstek, mortalitu selat a ekonomickou efektivitu dochovu selat.
Anotace v angličtině
The aim of the first experiment was to verify the effectiveness and profitability of providing of supplemental feed to piglets. Milk feed mixture of two producers (MFM- 1 vs MFM-2) were evaluated (served ad-libitum). All piglets were suckled and were fed with the pre-starter feed mixture from the 5th day until the weaning stage. The control group without milk supplements has shown a higher piglet mortality and worse body condition of sows. The usage of milk supplements led to the elimination of the sows´ body condition loss during the suckling period and reduced feed mixture consumption in sows (P<0.05). The MFM-1 group was found to have a higher consumption of milk supplement, the lowest mortality and the lowest loss of sows´ body condition (P<0.05). However, from the economic point of view, i.e. the costs on 1 weaned pig, slightly better results have been proven at the MFM-2 milk feed mixture.
In the second experiment sows were divided into 2 groups. In the first group, the piglets were fed with milk feed mixture and in the second group, nurse sows (15% of the herd) were used. Nurse sows had a longer suckling period and farrowing interval, a slightly lower number of litters per sow per year and by 0.93 lower number weaning piglets per year. Using the milk feed mixture, generated a higher business profit per year than for nurse sows. However, the fact that nurse sows block the farrowing pen should be taken into account. In case there were kept sows fewer, the business profit would be higher.
The aim of the third experiment was to compare 5 trials performed with two different pre-starter feed mixture for piglets and different feeding techniques in sow farrowing house. The relationship between the number of weaned piglets and their live weight in relation to the price of the nutritional supplement has not been not proven. Feeding piglets both with the sow's milk and starter feed mixture or milk feed mixture during the day would have a positive effect on their weight. Very important part of the post- weaning period is to make sure that the piglets are able to digest the subsequent feed mixture (so-called "enzymatic training"). Further research is needed to prove the effect of individual feeds on average daily gain, piglet mortality and the economic efficiency of piglet rearing.
Cílem prvního experimentu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs MKS-2 podávané ad-libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech jim byl podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (p < 0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (p < 0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2.
Ve druhém experimentu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15% stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší.
Cílem třetího experimentu bylo porovnání 5 pokusů se dvěma prestartery pro výživu selat a různých krmných technik přikrmování selat na porodnách prasnic. Neprokázal se vztah mezi počtem odstavených selat a jejich živou hmotností v souvislosti s cenou doplňku pro výživu. Pozitivní vliv na hmotnost selat by mělo, kromě mateřského mléka, přikrmování selat v průběhu dne starterem nebo mléčnou krmnou směsí. Je to velmi důležité pro období po odstavu, tj. aby selata byla schopná trávit následnou krmnou směs (tzv. "enzymatický trénink"). Je zapotřebí provedení dalšího výzkumu, který by prokázal vliv jednotlivých krmiv na průměrný denní přírůstek, mortalitu selat a ekonomickou efektivitu dochovu selat.
Anotace v angličtině
The aim of the first experiment was to verify the effectiveness and profitability of providing of supplemental feed to piglets. Milk feed mixture of two producers (MFM- 1 vs MFM-2) were evaluated (served ad-libitum). All piglets were suckled and were fed with the pre-starter feed mixture from the 5th day until the weaning stage. The control group without milk supplements has shown a higher piglet mortality and worse body condition of sows. The usage of milk supplements led to the elimination of the sows´ body condition loss during the suckling period and reduced feed mixture consumption in sows (P<0.05). The MFM-1 group was found to have a higher consumption of milk supplement, the lowest mortality and the lowest loss of sows´ body condition (P<0.05). However, from the economic point of view, i.e. the costs on 1 weaned pig, slightly better results have been proven at the MFM-2 milk feed mixture.
In the second experiment sows were divided into 2 groups. In the first group, the piglets were fed with milk feed mixture and in the second group, nurse sows (15% of the herd) were used. Nurse sows had a longer suckling period and farrowing interval, a slightly lower number of litters per sow per year and by 0.93 lower number weaning piglets per year. Using the milk feed mixture, generated a higher business profit per year than for nurse sows. However, the fact that nurse sows block the farrowing pen should be taken into account. In case there were kept sows fewer, the business profit would be higher.
The aim of the third experiment was to compare 5 trials performed with two different pre-starter feed mixture for piglets and different feeding techniques in sow farrowing house. The relationship between the number of weaned piglets and their live weight in relation to the price of the nutritional supplement has not been not proven. Feeding piglets both with the sow's milk and starter feed mixture or milk feed mixture during the day would have a positive effect on their weight. Very important part of the post- weaning period is to make sure that the piglets are able to digest the subsequent feed mixture (so-called "enzymatic training"). Further research is needed to prove the effect of individual feeds on average daily gain, piglet mortality and the economic efficiency of piglet rearing.