Tato bakalářská práce se zabývá problematikou toxicity u ryb s důrazem na parmu obecnou Barbus barbus (Linnaeus, 1758), jejíž tkáně a především jikry způsobují člověku po požití otravu známou jako "parmová cholera". V této práci bylo zkoumáno její možné letální toxické působení na pokusné organismy, jimiž se pro účely experimentu stali blešivec ježatý Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), rak mramorovaný Procambarus virginalis Lyko, 2017 a hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814). Z důvodu nejasné distribuce případného toxinu v těle byly k experimentu použity různé typy tkání a raná vývojová stádia parem obecných. Dále bylo prostřednictvím behaviorálního testu monitorováno, zda může být toxická látka v těle parem obecných potenciálním konzumentem detekována a zohledněna při výběru potravy. Modelovým druhem tohoto testu se stal rak mramorovaný. Výsledky testů vylučují možnost letální otravy jako následek požití tkání či raných vývojových stádií parem obecných pro studované zástupce.
Z výsledků této práce je zřejmé, že toxin přítomný u parmy obecné nepůsobí pozorovatelnými negativními účinky na žádného ze tří druhů pokusných organismů a tedy potenciálně žádného zástupce vodních bezobratlých, raků i ryb. Výsledky tak naznačují spontánní původ toxického působení cypridinu na lidský, popř. jiný savčí organismus. Zároveň však není možné vyloučit adaptaci přirozených predátorů a dekompozitorů k toxinu vlivem dlouhé koevoluce těchto druhů či jejich fylogenetických předků.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with fish toxicity with the emphasis on the barbel (Barbus barbus Linnaeus, 1758). Its tissues and especially roe cause poisoning to human known as a "barbel cholera". Possible lethal effects of barbel the killer shrimp Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), the marbled crayfish Procambarus virginalis Lyko, 2017 and the round goby Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) were examined in this thesis. Different types of tissues and early life stages of barbel were used due to the indistinct distribution of possible toxin in fish body. In addition, using a behavior test, where marbled crayfish were used as an experimental organism, we monitored possibilities of toxin detection by consumer. Our results suggest that there is no evidence of barbel lethal toxicity on chosen consumers. We also did not find evidence that crayfish are able to recognize flesh of ready and unready to reproduce barbel.
To sum up, we did not find evidence that toxin which is present in barbel body affect given consumers. It can be given either their co-evolution (arms race) or their ancestors had never been susceptible on this toxin. Thus, there can only be a spontaneous effect of mentioned toxin on mammals or humans.
common barbel, toxicity, barbel cholera, unsaturated fatty acids, evolution, predators
Rozsah průvodní práce
84 s. (129 039 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou toxicity u ryb s důrazem na parmu obecnou Barbus barbus (Linnaeus, 1758), jejíž tkáně a především jikry způsobují člověku po požití otravu známou jako "parmová cholera". V této práci bylo zkoumáno její možné letální toxické působení na pokusné organismy, jimiž se pro účely experimentu stali blešivec ježatý Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), rak mramorovaný Procambarus virginalis Lyko, 2017 a hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814). Z důvodu nejasné distribuce případného toxinu v těle byly k experimentu použity různé typy tkání a raná vývojová stádia parem obecných. Dále bylo prostřednictvím behaviorálního testu monitorováno, zda může být toxická látka v těle parem obecných potenciálním konzumentem detekována a zohledněna při výběru potravy. Modelovým druhem tohoto testu se stal rak mramorovaný. Výsledky testů vylučují možnost letální otravy jako následek požití tkání či raných vývojových stádií parem obecných pro studované zástupce.
Z výsledků této práce je zřejmé, že toxin přítomný u parmy obecné nepůsobí pozorovatelnými negativními účinky na žádného ze tří druhů pokusných organismů a tedy potenciálně žádného zástupce vodních bezobratlých, raků i ryb. Výsledky tak naznačují spontánní původ toxického působení cypridinu na lidský, popř. jiný savčí organismus. Zároveň však není možné vyloučit adaptaci přirozených predátorů a dekompozitorů k toxinu vlivem dlouhé koevoluce těchto druhů či jejich fylogenetických předků.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with fish toxicity with the emphasis on the barbel (Barbus barbus Linnaeus, 1758). Its tissues and especially roe cause poisoning to human known as a "barbel cholera". Possible lethal effects of barbel the killer shrimp Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), the marbled crayfish Procambarus virginalis Lyko, 2017 and the round goby Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) were examined in this thesis. Different types of tissues and early life stages of barbel were used due to the indistinct distribution of possible toxin in fish body. In addition, using a behavior test, where marbled crayfish were used as an experimental organism, we monitored possibilities of toxin detection by consumer. Our results suggest that there is no evidence of barbel lethal toxicity on chosen consumers. We also did not find evidence that crayfish are able to recognize flesh of ready and unready to reproduce barbel.
To sum up, we did not find evidence that toxin which is present in barbel body affect given consumers. It can be given either their co-evolution (arms race) or their ancestors had never been susceptible on this toxin. Thus, there can only be a spontaneous effect of mentioned toxin on mammals or humans.
common barbel, toxicity, barbel cholera, unsaturated fatty acids, evolution, predators
Zásady pro vypracování
Parma obecná Barbus barbus (L.) je reofilní kaprovitá ryba mající nezastupitelný význam pro sportovní rybářství. V porovnání s ostatními zástupci naší ichtyofauny je především u ní zmiňována jedna poměrně neobvyklá vlastnost, kterou je její jedovatost (druhou takto běžněji označovanou rybou bývá u nás snad už jen úhoř říční (L.)). Tato jedovatost parmy obecné je uváděna ve vztahu k člověku a váže se především na období reprodukce (obvykle květen až červenec). Dostupné informace o této otravě, tzv. parmové choleře, jsou poměrně neucelené a bývají dávány do souvislosti s toxinem cypridinem (či též cyprinidinem). Má se jednat o termostabilní protein (je uváděna i lipoproteinová povaha) vyskytující se v jikrách a gonádách ryb. Některé studie referují i o jeho přítomnosti ve svalovině. Jindy zase bývá poukazováno na skutečnost, že toxický efekt je vyvolán výhradně přítomnými polynenasycenými mastnými kyselinami. Jen velmi málo se ví o tom, zda jsou reprodukující se parmy obecné
a jejich jikry jedovaté i pro ostatní vodní živočichy (rybí predátory a konzumenty jiker).
Cílem této bakalářské práce bude vypracování literárního přehledu o problematice toxicity ryb s důrazem na tzv. parmovou choleru. Rovněž budou provedeny jednoduché laboratorní experimenty (krmné a preferenční krmné testy) nepřímo hodnotící jedovatost pohlavních produktů a svaloviny reprodukujících se parem pro ostatní vodní živočichy.
Práce bude podpořena projektem CENAKVA II (LO1205 v rámci programu NPU I).
Zásady pro vypracování
Parma obecná Barbus barbus (L.) je reofilní kaprovitá ryba mající nezastupitelný význam pro sportovní rybářství. V porovnání s ostatními zástupci naší ichtyofauny je především u ní zmiňována jedna poměrně neobvyklá vlastnost, kterou je její jedovatost (druhou takto běžněji označovanou rybou bývá u nás snad už jen úhoř říční (L.)). Tato jedovatost parmy obecné je uváděna ve vztahu k člověku a váže se především na období reprodukce (obvykle květen až červenec). Dostupné informace o této otravě, tzv. parmové choleře, jsou poměrně neucelené a bývají dávány do souvislosti s toxinem cypridinem (či též cyprinidinem). Má se jednat o termostabilní protein (je uváděna i lipoproteinová povaha) vyskytující se v jikrách a gonádách ryb. Některé studie referují i o jeho přítomnosti ve svalovině. Jindy zase bývá poukazováno na skutečnost, že toxický efekt je vyvolán výhradně přítomnými polynenasycenými mastnými kyselinami. Jen velmi málo se ví o tom, zda jsou reprodukující se parmy obecné
a jejich jikry jedovaté i pro ostatní vodní živočichy (rybí predátory a konzumenty jiker).
Cílem této bakalářské práce bude vypracování literárního přehledu o problematice toxicity ryb s důrazem na tzv. parmovou choleru. Rovněž budou provedeny jednoduché laboratorní experimenty (krmné a preferenční krmné testy) nepřímo hodnotící jedovatost pohlavních produktů a svaloviny reprodukujících se parem pro ostatní vodní živočichy.
Práce bude podpořena projektem CENAKVA II (LO1205 v rámci programu NPU I).
Seznam doporučené literatury
ARAS, N.M., HASILOGLU, M.A., HALILOGLU, H.I., BAYIR, A., SIRKECIOGLU, A.N. (2009). Comparison of fatty acid composition of some tissues and conversion ratios of stomach containing fatty acids to tissue fatty acids in Barbus capito capito Güldenstaed, 1773. Asian Journal of Chemistry, 21: 6969-6974.
FUHRMAN, F.A., FUHRMAN, G.J., DULL, D.L., MOSHER, H.S. (1969). Toxins from eggs of fishes and amphibia. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 17: 417-424.
JAWAD, L.A. (2018). Dangerous Fishes of the Eastern and Southern Arabian Peninsula. Springer International Publishing AG.
NAJAFPOUR, N., COAD, B.W. (2002). Ichthyootoxism in Barbus luteus from Iran (Actinopterygii: Cyprinidae). Zoology in the Middle East, 26: 129-131.
MANCINI, I., DEFANT, A., MESARIČ, T., POTOČNIK, F., BATISTA, U., GUELLA, G., TURK, T., SEPČIĆ, K. (2011). Fatty acid composition of common barbel (Barbus barbus) roe and evaluation of its haemolytic and cytotoxic activities. Toxicon, 57: 1017-1022.
SYSOVÁ, J. (2001). Parmová cholera - onemocnění u člověka. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství, 7: 259-260.
Seznam doporučené literatury
ARAS, N.M., HASILOGLU, M.A., HALILOGLU, H.I., BAYIR, A., SIRKECIOGLU, A.N. (2009). Comparison of fatty acid composition of some tissues and conversion ratios of stomach containing fatty acids to tissue fatty acids in Barbus capito capito Güldenstaed, 1773. Asian Journal of Chemistry, 21: 6969-6974.
FUHRMAN, F.A., FUHRMAN, G.J., DULL, D.L., MOSHER, H.S. (1969). Toxins from eggs of fishes and amphibia. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 17: 417-424.
JAWAD, L.A. (2018). Dangerous Fishes of the Eastern and Southern Arabian Peninsula. Springer International Publishing AG.
NAJAFPOUR, N., COAD, B.W. (2002). Ichthyootoxism in Barbus luteus from Iran (Actinopterygii: Cyprinidae). Zoology in the Middle East, 26: 129-131.
MANCINI, I., DEFANT, A., MESARIČ, T., POTOČNIK, F., BATISTA, U., GUELLA, G., TURK, T., SEPČIĆ, K. (2011). Fatty acid composition of common barbel (Barbus barbus) roe and evaluation of its haemolytic and cytotoxic activities. Toxicon, 57: 1017-1022.
SYSOVÁ, J. (2001). Parmová cholera - onemocnění u člověka. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství, 7: 259-260.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Pavel Švejda seznámil komisi se svou bakalářskou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Student adekvátně a správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce (vedoucího a oponenta) a dohodla se na výsledku obhajoby níže. Výsledek hlasování: Pro: 5 Proti: 0 Zdržel se:0.