Tato práce se věnuje vzdělávání žáků v základní škole praktické dle změn, které probíhají ve školství a to v oblasti využívání interaktivní tabule při jejich vzdělávání a samotnému přínosu využití interaktivní tabule při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je interaktivní tabule při výuce využívaná, a zda je její použití účelné z hlediska specifických potřeb žáků s lehkým mentálním postižením.
Teoretická část se věnuje vysvětlení pojmu mentální postižení, jeho etiologii, specifikům a hlavně kognitivním funkcím lidí s mentálním postižením. Dále je nastíněn systém českého speciálního školství věnujícího se žákům s lehkým mentálním postižením. Interaktivním tabulím, jejich druhům, programům, využití a vzdělávacím kurzům pedagogů jsou věnovány poslední kapitoly.
V praktické části autor popisuje cíle práce a metody výzkumu, které použil. Výzkumný soubor byl uskutečněn v základních školách praktických především v hodinách, kdy byla použita interaktivní tabule při výuce. Zvolen byl kvalitativní výzkum realizovaný pomocí metod strukturovaného pozorování a dotazování, technikou polostandardizovaných rozhovorů. Zjištěné informace byly dále tříděny metodou otevřeného kódování. Následně byly diskutovány výsledky obou metod získávání informací, ze kterých byly vyvozeny závěry.
Zásadním zjištěním výzkumu, který odpovídá na stanovené výzkumné otázky je, že interaktivní tabule jsou ve školách používány často, ale selektivně a účelně různými způsoby. Příprava těchto hodin je časově náročnější, proto ne každý vyučující interaktivní tabuli využívá. Žáci jsou motivovaní pro práci na interaktivní tabuli, ve většině případů je práce na interaktivní tabuli velmi vhodná. Takřka ve všech případech je interaktivní tabule používaná vždy jen jedním uživatelem, tedy pro ostatní je to opět jen frontální metoda výuky. Při mém pozorování vyvstalo z mé strany několik návrhů, které jsem prodiskutoval s vyučujícími.
Anotace v angličtině
This work is focused on the education of pupils with Mild intellectual disabilities, accurately a use of interactive whiteboard during instruction of pupils with special educational Leeds. The aim of this work is to find out how the interactive whiteboard is used in tuition and whether its use is expedient in terms of the specific Leeds of pupils with Mild Intellectual Disability.
The theoretical part deals with the mental disability itself, its aetiology, specifics and mainly cognitive functions of people with mental disabilities. There is outlined the systém of Czech education dealing with pupils with mild intellectual disabilities too. Last chapters are devoted to the interactive whiteboards, thein types, programs, utilization and educational couses for pedagogues.
In the practical part, the author deals with the work of pupils with mild intellectual disabilities on interactive whiteboard and its use during instruction. It has been chosen the qualitative research by methods of structured observation and interviews, by the technique of semi-standardized interviews. The detected information was collated by the open encoding method. Subsequently, the results of both methods of obtaining information were descussed and then, the conclusions were drawn.
The fundamental finding of reseach, which responds to identified research questions, is that the interactive whiteboards is often used in schools, but selectively and expediently in various ways. These lessons preparing is more time-consuming so not every teacher does use this option. Pupils are motivated to work on an interactive whiteboard in the most cases they work on an interactive whiteboards very well. In almost every cases, the interactive whiteboar is always used by only one user, so for others i tis only a frontal teaching method. During my observation, I came up with several suggestions, which were discussed with the teachers.
Klíčová slova
žáci s lehkým mentálním postižením, interaktivní tabule, vzdělávací software, speciální školství, speciální vzdělávací potřeby, kognitivní funkce
Klíčová slova v angličtině
Pupils with Mild intellectual disabilities, Interactive whiteboard, Educational software, Special education, Special educational needs, Cognitive functions
Rozsah průvodní práce
64 s., 8 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se věnuje vzdělávání žáků v základní škole praktické dle změn, které probíhají ve školství a to v oblasti využívání interaktivní tabule při jejich vzdělávání a samotnému přínosu využití interaktivní tabule při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je interaktivní tabule při výuce využívaná, a zda je její použití účelné z hlediska specifických potřeb žáků s lehkým mentálním postižením.
Teoretická část se věnuje vysvětlení pojmu mentální postižení, jeho etiologii, specifikům a hlavně kognitivním funkcím lidí s mentálním postižením. Dále je nastíněn systém českého speciálního školství věnujícího se žákům s lehkým mentálním postižením. Interaktivním tabulím, jejich druhům, programům, využití a vzdělávacím kurzům pedagogů jsou věnovány poslední kapitoly.
V praktické části autor popisuje cíle práce a metody výzkumu, které použil. Výzkumný soubor byl uskutečněn v základních školách praktických především v hodinách, kdy byla použita interaktivní tabule při výuce. Zvolen byl kvalitativní výzkum realizovaný pomocí metod strukturovaného pozorování a dotazování, technikou polostandardizovaných rozhovorů. Zjištěné informace byly dále tříděny metodou otevřeného kódování. Následně byly diskutovány výsledky obou metod získávání informací, ze kterých byly vyvozeny závěry.
Zásadním zjištěním výzkumu, který odpovídá na stanovené výzkumné otázky je, že interaktivní tabule jsou ve školách používány často, ale selektivně a účelně různými způsoby. Příprava těchto hodin je časově náročnější, proto ne každý vyučující interaktivní tabuli využívá. Žáci jsou motivovaní pro práci na interaktivní tabuli, ve většině případů je práce na interaktivní tabuli velmi vhodná. Takřka ve všech případech je interaktivní tabule používaná vždy jen jedním uživatelem, tedy pro ostatní je to opět jen frontální metoda výuky. Při mém pozorování vyvstalo z mé strany několik návrhů, které jsem prodiskutoval s vyučujícími.
Anotace v angličtině
This work is focused on the education of pupils with Mild intellectual disabilities, accurately a use of interactive whiteboard during instruction of pupils with special educational Leeds. The aim of this work is to find out how the interactive whiteboard is used in tuition and whether its use is expedient in terms of the specific Leeds of pupils with Mild Intellectual Disability.
The theoretical part deals with the mental disability itself, its aetiology, specifics and mainly cognitive functions of people with mental disabilities. There is outlined the systém of Czech education dealing with pupils with mild intellectual disabilities too. Last chapters are devoted to the interactive whiteboards, thein types, programs, utilization and educational couses for pedagogues.
In the practical part, the author deals with the work of pupils with mild intellectual disabilities on interactive whiteboard and its use during instruction. It has been chosen the qualitative research by methods of structured observation and interviews, by the technique of semi-standardized interviews. The detected information was collated by the open encoding method. Subsequently, the results of both methods of obtaining information were descussed and then, the conclusions were drawn.
The fundamental finding of reseach, which responds to identified research questions, is that the interactive whiteboards is often used in schools, but selectively and expediently in various ways. These lessons preparing is more time-consuming so not every teacher does use this option. Pupils are motivated to work on an interactive whiteboard in the most cases they work on an interactive whiteboards very well. In almost every cases, the interactive whiteboar is always used by only one user, so for others i tis only a frontal teaching method. During my observation, I came up with several suggestions, which were discussed with the teachers.
Klíčová slova
žáci s lehkým mentálním postižením, interaktivní tabule, vzdělávací software, speciální školství, speciální vzdělávací potřeby, kognitivní funkce
Klíčová slova v angličtině
Pupils with Mild intellectual disabilities, Interactive whiteboard, Educational software, Special education, Special educational needs, Cognitive functions
Zásady pro vypracování
1. Teoretické vymezení problematiky
Ve školách je při výuce používáno stále více IT technologií. Mezi ně řadíme například interaktivní tabuli, která se stále více rozšiřuje zejména díky finanční podpoře EU. Tyto tabule nabízí velkou pracovní plochu spojující funkce klasické tabule, zpětného projektoru a klasického promítání. Výuka prostřednictvím interaktivní tabule je modernější a efektivnější. Je-li vhodně využita, může se stát kvalitní didaktickou pomůckou.
Jedním z typů škol, kde může interaktivní tabule nalézt široké uplatnění je základní škola praktická (dále jen ZŠ praktická). V tomto typu školského zařízení se vzdělávají žáci, kteří se nemohou s úspěchem vzdělávat na základní škole běžného typu. Jedná se o žáky s lehkým mentálním postižením. Cílem ZŠ praktické je vybavit tyto žáky potřebnými kompetencemi a to především pracovními, komunikativními, sociálními a personálními. Žáci v praktických školách mají přizpůsobený učební plán své snížené rozumové úrovni. Učivo je spíše zaměřené na využitelnost v běžném životě, k čemuž může být tato tabule ideálním pomocníkem.
Učitel zapojuje žáka do výuky díky interaktivním výukovým programům, kde se stává sám žák součástí výuky a osvojování dané problematiky je pro něj jednodušší. Díky tomuto je žák aktivní, lépe si probíranou látku zapamatuje, což se jeví jako velmi vhodné ve vztahu k omezenému abstraktnímu myšlení. Lze tak žáky zaujmout a vytrhnout ze stereotypního naslouchání něčemu čemuž zcela nerozumí.
2. Cíl práce
1) Zjistit jakými způsoby je využívána interaktivní tabule v ZŠ praktické a jak s ní dokáží učitelé a žáci pracovat.
2) Ve vybrané škole navrhnout další možnosti využití interaktivní tabule a IT technologií.
3. Popis metodiky
Ke sběru dat bude použit kvalitativní typ výzkum, metoda dotazování, technika polostandardizovaný rozhovor. Rozhovory budou vedeny s pedagogickými pracovníky ZŠ praktické, kteří při výuce využívají interaktivní tabuli. Další použitou metodou bude pozorování, technika nezúčastněné pozorování.Pozorování bude uskutečněno ve třídách základních škol praktických při výuce vybraných předmětů.
4. Využití v praxi
Bakalářská práce bude sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů. Také ji mohou jako inspirativní materiál využít pedagogičtí pracovníci ZŠ praktických, kteří začínají interaktivní tabuli využívat ve výuce.
Zásady pro vypracování
1. Teoretické vymezení problematiky
Ve školách je při výuce používáno stále více IT technologií. Mezi ně řadíme například interaktivní tabuli, která se stále více rozšiřuje zejména díky finanční podpoře EU. Tyto tabule nabízí velkou pracovní plochu spojující funkce klasické tabule, zpětného projektoru a klasického promítání. Výuka prostřednictvím interaktivní tabule je modernější a efektivnější. Je-li vhodně využita, může se stát kvalitní didaktickou pomůckou.
Jedním z typů škol, kde může interaktivní tabule nalézt široké uplatnění je základní škola praktická (dále jen ZŠ praktická). V tomto typu školského zařízení se vzdělávají žáci, kteří se nemohou s úspěchem vzdělávat na základní škole běžného typu. Jedná se o žáky s lehkým mentálním postižením. Cílem ZŠ praktické je vybavit tyto žáky potřebnými kompetencemi a to především pracovními, komunikativními, sociálními a personálními. Žáci v praktických školách mají přizpůsobený učební plán své snížené rozumové úrovni. Učivo je spíše zaměřené na využitelnost v běžném životě, k čemuž může být tato tabule ideálním pomocníkem.
Učitel zapojuje žáka do výuky díky interaktivním výukovým programům, kde se stává sám žák součástí výuky a osvojování dané problematiky je pro něj jednodušší. Díky tomuto je žák aktivní, lépe si probíranou látku zapamatuje, což se jeví jako velmi vhodné ve vztahu k omezenému abstraktnímu myšlení. Lze tak žáky zaujmout a vytrhnout ze stereotypního naslouchání něčemu čemuž zcela nerozumí.
2. Cíl práce
1) Zjistit jakými způsoby je využívána interaktivní tabule v ZŠ praktické a jak s ní dokáží učitelé a žáci pracovat.
2) Ve vybrané škole navrhnout další možnosti využití interaktivní tabule a IT technologií.
3. Popis metodiky
Ke sběru dat bude použit kvalitativní typ výzkum, metoda dotazování, technika polostandardizovaný rozhovor. Rozhovory budou vedeny s pedagogickými pracovníky ZŠ praktické, kteří při výuce využívají interaktivní tabuli. Další použitou metodou bude pozorování, technika nezúčastněné pozorování.Pozorování bude uskutečněno ve třídách základních škol praktických při výuce vybraných předmětů.
4. Využití v praxi
Bakalářská práce bude sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů. Také ji mohou jako inspirativní materiál využít pedagogičtí pracovníci ZŠ praktických, kteří začínají interaktivní tabuli využívat ve výuce.
Seznam doporučené literatury
ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 325 s. ISBN 978-80-247-2742-4.
HIERHOLD, Emil. Rétorika a prezentace: 7., aktualizované vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 380 s. ISBN 978-80-247-2423-2.
PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Překlad Jiří Foltýn. Praha: Portál, 2013, 562 s. ISBN 978-80-262-0367-4.
PIPEKOVÁ, Jarmila.Kapitoly ze speciální pedagogiky.3.vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0.
SPITZER, Manfred. Digitální demence, jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Překlad František Ryčl. Brno: Host, 2014, 344s. ISBN 978-80-7491-264-1.
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 3.vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN: 80-7367-060-7.
Seznam doporučené literatury
ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 325 s. ISBN 978-80-247-2742-4.
HIERHOLD, Emil. Rétorika a prezentace: 7., aktualizované vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 380 s. ISBN 978-80-247-2423-2.
PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Překlad Jiří Foltýn. Praha: Portál, 2013, 562 s. ISBN 978-80-262-0367-4.
PIPEKOVÁ, Jarmila.Kapitoly ze speciální pedagogiky.3.vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0.
SPITZER, Manfred. Digitální demence, jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Překlad František Ryčl. Brno: Host, 2014, 344s. ISBN 978-80-7491-264-1.
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 3.vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN: 80-7367-060-7.