Ač zámek Hluboká patří k prvořadým ukázkám architektury romantismu,
předkládaná bakalářská práce se pokusí prokázat, že proměna v duchu historismu stále nabízí řadu podnětných otázek. Protože přestavba Hluboké dosud postrádá monograficky uchopenou práci, autor nejprve čtenáře seznámí s hlavními protagonisty, kteří se na dnešní tváři zámku podepsali. Představeni budou klíčové okamžiky ze života knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzebergu (anglické cesty, manželství, další stavební objednávky), ale také oba architekti: Franz Beer, který netvořil pouze ve službách
Schwarzenbergů, ale i jiných středoevropských rodů, a Franz Damasus Deworetzky,
schwarzenberský stavební ředitel, jenž se proslavil dekorativními zakázkami.
Na tyto poznatky naváže následující pojednání, které vytěží dochované plány, uložené v třeboňském archivu. Vedle již známých návrhů se autor pokusí interpretovat také dosud neznámé výkresy a porovnat je s výslednou realizací. Stranou zájmu nezůstane ani výklad o pozdějších změnách, které na zámku proběhly po Beerově odchodu. Kapitola zvolila netradiční styl výkladu, neboť není pojata chronologicky, nýbrž jako "procházka" kolem zámeckého exteriéru. Čtenář nejprve bude obeznámen s architekturou zahradních průčelí, pak se těžiště výkladu přesune na hlavní zámecké nádvoří.
Ač v základních formách se charakter hlubockého zámku hlásí k anglické architektuře, autor se dále pokusí prokázat, že ke slovu přišla také inspirace středoevropskou soudobou architekturou. Na vybraných příkladech z anglického (Ashridge,...) i německého prostředí (Stolzenfels) bude nastíněna příbuznost Hluboké k dalším šlechtickým rezidencím. Tento příspěvek potvrdí nejen čilou výměnu informací o soudobém vkusu, ale díky zvolenému přístupu více
vynikne jedinečnost architektonických prostředků, použitých na Hluboké.
O výjimečnosti schwarzenberské rezidence se pokusí přesvědčit i závěrečné pojednání, kde shrnutí předkládaných informací umožní vyslovit názor, že hlubocký zámek sloužil svým majitelům nejen k důstojné reprezentaci, ale také jako projev úcty k rodové paměti.
Anotace v angličtině
Although Hluboká castle is one of the shining examples of Romantic architecture, this bachelor thesis tries to prove that historicising reconstruction still offers many challenging questions. For the lack of a monographic work of romantic reconstruction of Hluboká castle, the author, at first, introduces the main protagonists who are responsible for current look of the castle. Key moments from the life of Jan Adolf II. von Schwarzenberg are presented in the thesis (an English journey, his marriage, other construction plans), but there are also two architects presented: the first one was Franz Beer who did not create only in the service of the Schwarzenbergs, but even in another Central European genera. The second architect was Franz Damasus Deworetzky, a Schwarzenberg construction director who became famous for his decorative contracts.
Then, the treatise follows which treats preserved plans according to which the original baroque castle was transformed into the present form. Besides the already known designs, the author tries to interpret previously unknown drawings and compare them with the final realization. The explanation of subsequent changes that took place at the castle after the Beer's departure is not missed in the thesis as well. The chapter is written in the unconventional style of interpretation, it is not taken chronologically, but as a "walk" around the exterior of the castle. At first, the reader will be familiar with the architecture of the garden frontage, then he moves to the main castle courtyard.
Although the basic forms of the character of Hluboká castle reports to the English architecture, the author tries to prove that there is also an inspiration of Central European contemporary architecture. The selected examples from English and German surroundings will outline deep kinship to the other aristocratic residences. This thesis confirms not only
a vivid exchange of information about contemporary style but, because of the chosen approach, the more excelling architectural unique means used on Hluboká castle.
The final essay of the thesis tries to show the exceptionality of Swarzenberg residences. The presented summary of the information expresses the opinion that Hluboká castle served its owners not only as a dignified representation but also as a tribute to the ancestral memory.
Klíčová slova
Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Franz Beer, Franz Damasus Deworetzky, velkorysé mecenášství, úcta k rodové tradici, inspirační zdroje, architektura romantického historismu
Klíčová slova v angličtině
Jan Adolf II. von Schwarzenberg, Franz Beer, Franz Damasus Deworetzky, a generous patronage,a respect to tradition of the family, sources of inspiration
Rozsah průvodní práce
89 s. (157 330 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Ač zámek Hluboká patří k prvořadým ukázkám architektury romantismu,
předkládaná bakalářská práce se pokusí prokázat, že proměna v duchu historismu stále nabízí řadu podnětných otázek. Protože přestavba Hluboké dosud postrádá monograficky uchopenou práci, autor nejprve čtenáře seznámí s hlavními protagonisty, kteří se na dnešní tváři zámku podepsali. Představeni budou klíčové okamžiky ze života knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzebergu (anglické cesty, manželství, další stavební objednávky), ale také oba architekti: Franz Beer, který netvořil pouze ve službách
Schwarzenbergů, ale i jiných středoevropských rodů, a Franz Damasus Deworetzky,
schwarzenberský stavební ředitel, jenž se proslavil dekorativními zakázkami.
Na tyto poznatky naváže následující pojednání, které vytěží dochované plány, uložené v třeboňském archivu. Vedle již známých návrhů se autor pokusí interpretovat také dosud neznámé výkresy a porovnat je s výslednou realizací. Stranou zájmu nezůstane ani výklad o pozdějších změnách, které na zámku proběhly po Beerově odchodu. Kapitola zvolila netradiční styl výkladu, neboť není pojata chronologicky, nýbrž jako "procházka" kolem zámeckého exteriéru. Čtenář nejprve bude obeznámen s architekturou zahradních průčelí, pak se těžiště výkladu přesune na hlavní zámecké nádvoří.
Ač v základních formách se charakter hlubockého zámku hlásí k anglické architektuře, autor se dále pokusí prokázat, že ke slovu přišla také inspirace středoevropskou soudobou architekturou. Na vybraných příkladech z anglického (Ashridge,...) i německého prostředí (Stolzenfels) bude nastíněna příbuznost Hluboké k dalším šlechtickým rezidencím. Tento příspěvek potvrdí nejen čilou výměnu informací o soudobém vkusu, ale díky zvolenému přístupu více
vynikne jedinečnost architektonických prostředků, použitých na Hluboké.
O výjimečnosti schwarzenberské rezidence se pokusí přesvědčit i závěrečné pojednání, kde shrnutí předkládaných informací umožní vyslovit názor, že hlubocký zámek sloužil svým majitelům nejen k důstojné reprezentaci, ale také jako projev úcty k rodové paměti.
Anotace v angličtině
Although Hluboká castle is one of the shining examples of Romantic architecture, this bachelor thesis tries to prove that historicising reconstruction still offers many challenging questions. For the lack of a monographic work of romantic reconstruction of Hluboká castle, the author, at first, introduces the main protagonists who are responsible for current look of the castle. Key moments from the life of Jan Adolf II. von Schwarzenberg are presented in the thesis (an English journey, his marriage, other construction plans), but there are also two architects presented: the first one was Franz Beer who did not create only in the service of the Schwarzenbergs, but even in another Central European genera. The second architect was Franz Damasus Deworetzky, a Schwarzenberg construction director who became famous for his decorative contracts.
Then, the treatise follows which treats preserved plans according to which the original baroque castle was transformed into the present form. Besides the already known designs, the author tries to interpret previously unknown drawings and compare them with the final realization. The explanation of subsequent changes that took place at the castle after the Beer's departure is not missed in the thesis as well. The chapter is written in the unconventional style of interpretation, it is not taken chronologically, but as a "walk" around the exterior of the castle. At first, the reader will be familiar with the architecture of the garden frontage, then he moves to the main castle courtyard.
Although the basic forms of the character of Hluboká castle reports to the English architecture, the author tries to prove that there is also an inspiration of Central European contemporary architecture. The selected examples from English and German surroundings will outline deep kinship to the other aristocratic residences. This thesis confirms not only
a vivid exchange of information about contemporary style but, because of the chosen approach, the more excelling architectural unique means used on Hluboká castle.
The final essay of the thesis tries to show the exceptionality of Swarzenberg residences. The presented summary of the information expresses the opinion that Hluboká castle served its owners not only as a dignified representation but also as a tribute to the ancestral memory.
Klíčová slova
Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Franz Beer, Franz Damasus Deworetzky, velkorysé mecenášství, úcta k rodové tradici, inspirační zdroje, architektura romantického historismu
Klíčová slova v angličtině
Jan Adolf II. von Schwarzenberg, Franz Beer, Franz Damasus Deworetzky, a generous patronage,a respect to tradition of the family, sources of inspiration
Zásady pro vypracování
Zámek Hluboká patří nejen k nejpřitažlivějším návštěvnickým cílům ČR, ale také k objektům, které historikům umění nabízí stále ještě dostatek otázek pro badatelský výzkum. Ačkoliv zámek prošel v historii několika přestavbami, největšímu zájmu se zatím těšily barokní úpravy, provedené knížetem Adamem Františkem ze Schwarzenbergu, zatímco ostatní stavební proměny zůstávají poněkud v pozadí. Stanislav Nauš se ve své bakalářské práci zaměří na historizující přestavbu zámku, kterou s podporou svého chotě inspirovala Eleonora ze Schwarzenberku po cestě do Anglie. V bakalářské práci bude dosavadní stav bádání shrnut a obohacen o zjištění, jak se do přestavby Hluboké promítl přístup hlavních architektů, Franze Beera a Damasia Deworetzkého. Stranou zájmu by nemělo zůstat ani porovnání zachované plánové dokumentace s provedenou realizací. Vítaným doplňkem práce by mohlo být zachycení vzájemné komunikace mezi stavebníkem a architekty. Toto prohloubení autor předpokládá na základě studia korespondence uložené v českokrumlovské pobočce Státního oblastního archivu v Třeboni.\\
Zásady pro vypracování
Zámek Hluboká patří nejen k nejpřitažlivějším návštěvnickým cílům ČR, ale také k objektům, které historikům umění nabízí stále ještě dostatek otázek pro badatelský výzkum. Ačkoliv zámek prošel v historii několika přestavbami, největšímu zájmu se zatím těšily barokní úpravy, provedené knížetem Adamem Františkem ze Schwarzenbergu, zatímco ostatní stavební proměny zůstávají poněkud v pozadí. Stanislav Nauš se ve své bakalářské práci zaměří na historizující přestavbu zámku, kterou s podporou svého chotě inspirovala Eleonora ze Schwarzenberku po cestě do Anglie. V bakalářské práci bude dosavadní stav bádání shrnut a obohacen o zjištění, jak se do přestavby Hluboké promítl přístup hlavních architektů, Franze Beera a Damasia Deworetzkého. Stranou zájmu by nemělo zůstat ani porovnání zachované plánové dokumentace s provedenou realizací. Vítaným doplňkem práce by mohlo být zachycení vzájemné komunikace mezi stavebníkem a architekty. Toto prohloubení autor předpokládá na základě studia korespondence uložené v českokrumlovské pobočce Státního oblastního archivu v Třeboni.\\
Seznam doporučené literatury
Zdeněk BEZECNÝ - Martin GAŽI (edd.), Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2013.\\
Jan IVANEGA, Vrchnostenská sídla na panství Hluboká ze Adama Františka ze Schwarzenberku, České Budějovice 2012 (= rigorózní práce FF JU).\\
Jindřich VYBÍRAL, Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů
o devatenáctém století, Praha 2002.\\
Jiří KUTHAN, Aristokratická sídla v období historismu, Praha 2001.\\
Jindřich VYBÍRAL. Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu, Praha 1999.\\
Jiří KUTHAN, Zámek Hluboká. Romantická rezidence rodu Schwarzenbergů, Praha 1991.\\
Seznam doporučené literatury
Zdeněk BEZECNÝ - Martin GAŽI (edd.), Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2013.\\
Jan IVANEGA, Vrchnostenská sídla na panství Hluboká ze Adama Františka ze Schwarzenberku, České Budějovice 2012 (= rigorózní práce FF JU).\\
Jindřich VYBÍRAL, Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů
o devatenáctém století, Praha 2002.\\
Jiří KUTHAN, Aristokratická sídla v období historismu, Praha 2001.\\
Jindřich VYBÍRAL. Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu, Praha 1999.\\
Jiří KUTHAN, Zámek Hluboká. Romantická rezidence rodu Schwarzenbergů, Praha 1991.\\