Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat specifika sociální integrace žáků se zdravotním postižením v mladším školním věku ve školní třídě a ve školní družině. V první kapitole analytické části jsem se věnovala vymezení samotného pojmu sociální integrace. Dále jsem charakterizovala proces začlenění jedince do společnosti a uvedla některé dokumenty pro tento proces výchozí. Protože úspěšnost sociální integrace může ovlivnit řada faktorů, bylo potřeba je v práci vymezit. Mezi nejdůležitější faktory lze řadit samotného žáka se zdravotním postižením, rodinu, pedagogy, podpůrná opatření a další faktory. Druhá kapitola se zabývala specifiky sociální integrace žáka ve školní třídě a ve školní družině. Mezi ně řadíme zejména možnost využívání podpůrných opatření, rozlišnost v postavení školy a školského zařízení a pedagogů v nich působících aj. V této kapitole jsem také uvedla úskalí, která jsou se sociální integrací spojená.
Dále jsem přistoupila ke sběru dat. Rozdílnost zdravotního postižení žáků výzkumného vzorku jsem pro svoji práci vnímala jako výchozí, neboť se domnívám, že významným způsobem může sociální integraci ovlivnit. Využila jsem metodu polostrukturovaného interview, nezúčastněného pozorování a sociometrického dotazníku B-4. Poslední dvě metody byly pro porovnání specifik sociálního začlenění velmi podstatné, neboť ověřují informace získané dotazováním a ukazují na skutečný stav bez subjektivního smýšlení dotazovaných.
Na základě získaných dat jsem vytvořila tři případové studie. V rámci každé z nich jsem porovnala specifika sociální integrace ve školní třídě a ve školní družině. Následně jsem případové studie celkově vyhodnotila. Zjistila jsem, že některé faktory hrály roli při integraci ve škole i školní družině současně. Tak tomu bylo především v případě počtu žáků. Vyšší počet byl pro obě zařízení k podpoře integrace nevhodný. Také postoje pedagogů hrály v obou případech velkou roli. K velmi odlišným výsledkům jsem dospěla v oblasti možnosti seberealizace a rozvoje sebedůvěry žáka. Přestože jsou možnosti a schopnosti jedince v obou případech obdobné, školná družina nabízí prostor pro seberealizaci patrně větší. V rámci volnočasových a svobodně zvolených aktivit žák může dosahovat úspěchů a vlastních cílů. Aby ale k seberealizaci mohlo docházet, musí být pedagog schopný reflektovat potřeby žáků a na jejich základě nabízet činnosti, které budou tyto potřeby uspokojovat. Jednou ze zkoumaných oblastí byly sociální interakce a prostor pro jejich realizaci. Z případových studií se školní družina jeví jako zařízení nabízející přirozeně větší prostor. Zároveň se ale ukázalo, že potenciál školní družiny pro podporu sociální interakcí není z části využit. Nestačí totiž pouze umožnit prostor pro sociální interakce, ale je potřeba je aktivně podporovat prostřednictvím různých podnětů a vhodně zvolených aktivit Významným úskalím školní družiny byla míra žáků, kteří denně přechází ze školní družiny do zájmových kroužků. Tyto neustálé odchody totiž narušují souvislou pedagogickou činnost družiny, v rámci níž se vychovatel snaží podporovat sociální integraci.
Ukázalo se, že i během pobytu ve školní třídě je možné sociální integraci podporovat prostřednictvím skupinových her a pozitivních podnětů ze strany třídního učitele. Školní družina má v oblasti sociální integrace vlastní potenciál, ale záleží, zda bude činnostmi a fungováním družiny využit.
Případové studie naznačily určitou pestrost, která je patrnější školní družině. Ta je dána její volnější strukturou a činnostmi, které zde probíhají. Zjištěná úskalí zkoumaných školních družin značí jejich potřebu naučit se využívat potenciál, které mají. Zároveň také ukazují na nedostatečně propracovaný systém školství v oblasti integrace do zájmového vzdělávání.
Získané výstupy bakalářské práce by mohly být využity učiteli na základních školách a vychovateli ve školních družinách jako podnět pro řešení a zvyšování kvality integrace žáků se zdravotním postižením.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis was to analyse and compare the specifics of the social integration of pupils with disabilities at the lower school age, in the classroom and in after-school centres. In the first chapter of the analytical section, I address the specific notion of social integration, its definition and references to various possible explanations of this term. Further on, I characterized the process of integration of the individual into society and introduced some documents which are key to this process.
The methodology for support of the development of the school curriculum in leisure and hobby training responds to the need to further develop the school curriculum within the school organisation. Because the success of social integration can be affected by a number of factors, it was necessary in this thesis to define them more closely.
The second chapter dealt with the specifics of social integration of the pupil in the classroom and in the after-school centre. I address especially the possibility of use of support measures, diversity in the quality of schools and school organisations and of the teachers operating in them and others.
After analysis of the above specifics, I moved onto to the realization of qualitative research. Research sample included pupils with visual impairments, Down syndrome and atypical autism.
To obtain the data, I used the method of in-depth semi structured interviews, passive observation and the sociometric questionnaire B-4.
Based on the collected data, I created three case studies. In each of them I compared the specifics of social integration in the classroom and in the after-school centre individually. To meet the objectives of the work I subsequently undertook a comprehensive comparison of these specifics. In some cases, the after-school centre and school class were the same. This was especially the case in the number of pupils. A higher number seems to be unfavourable for both facilities and limiting to successful integration. Also, the quality of teachers in both cases played a big role. I got very different results in the areas of the possibilities for pupils to self-realise and develop self-confidence. Although in both cases the initial possibilities and capabilities of the individual were the same, the possibility for self-realisation was provided much more effectively by the after-school centre.
Within freely chosen leisure activities the integrated pupil has the opportunity to achieve success and fulfil its goals. This leads to classmates having a more positive perception of it and to easier integration. One of the surveyed areas was social interaction and space available for its implementation.
For both facilities a teacher and their willingness to offer space is a precondition. Yet I came to the conclusion that the after-school centre offers this space more naturally and widely. This is due to the format and content of after-school centres, within which individuals have the possibility of constantly interacting and practicing their social skills. On the other hand, a major difficulty can be presented by children's hobby clubs. This is due to the numbers of pupils which are now attending these hobby clubs in place of after-school centres.
After an overall comparison of the different specifics, it can be stated that it is not possible to say with certainty which facility offers better conditions for social integration. It always depends on the many factors which enter the process. These factors, of course, in the case of after-school centres play an even more significant role. Due to this variability, after-school centres can offer social integration a large space. Likewise they can to a large extent make integration of a pupil difficult or even impossible.
The acquired outcomes of this thesis could be used by primary school teachers and educators in after-school centres as an incentive for addressing and improving the quality of integration of pupils with disabilities.
Klíčová slova
zdravotní postižení, sociální integrace, zájmové vzdělávání, mladší školní věk
Klíčová slova v angličtině
health disabilities, social integration, leisure and hobby education, lower school age
Rozsah průvodní práce
77 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat specifika sociální integrace žáků se zdravotním postižením v mladším školním věku ve školní třídě a ve školní družině. V první kapitole analytické části jsem se věnovala vymezení samotného pojmu sociální integrace. Dále jsem charakterizovala proces začlenění jedince do společnosti a uvedla některé dokumenty pro tento proces výchozí. Protože úspěšnost sociální integrace může ovlivnit řada faktorů, bylo potřeba je v práci vymezit. Mezi nejdůležitější faktory lze řadit samotného žáka se zdravotním postižením, rodinu, pedagogy, podpůrná opatření a další faktory. Druhá kapitola se zabývala specifiky sociální integrace žáka ve školní třídě a ve školní družině. Mezi ně řadíme zejména možnost využívání podpůrných opatření, rozlišnost v postavení školy a školského zařízení a pedagogů v nich působících aj. V této kapitole jsem také uvedla úskalí, která jsou se sociální integrací spojená.
Dále jsem přistoupila ke sběru dat. Rozdílnost zdravotního postižení žáků výzkumného vzorku jsem pro svoji práci vnímala jako výchozí, neboť se domnívám, že významným způsobem může sociální integraci ovlivnit. Využila jsem metodu polostrukturovaného interview, nezúčastněného pozorování a sociometrického dotazníku B-4. Poslední dvě metody byly pro porovnání specifik sociálního začlenění velmi podstatné, neboť ověřují informace získané dotazováním a ukazují na skutečný stav bez subjektivního smýšlení dotazovaných.
Na základě získaných dat jsem vytvořila tři případové studie. V rámci každé z nich jsem porovnala specifika sociální integrace ve školní třídě a ve školní družině. Následně jsem případové studie celkově vyhodnotila. Zjistila jsem, že některé faktory hrály roli při integraci ve škole i školní družině současně. Tak tomu bylo především v případě počtu žáků. Vyšší počet byl pro obě zařízení k podpoře integrace nevhodný. Také postoje pedagogů hrály v obou případech velkou roli. K velmi odlišným výsledkům jsem dospěla v oblasti možnosti seberealizace a rozvoje sebedůvěry žáka. Přestože jsou možnosti a schopnosti jedince v obou případech obdobné, školná družina nabízí prostor pro seberealizaci patrně větší. V rámci volnočasových a svobodně zvolených aktivit žák může dosahovat úspěchů a vlastních cílů. Aby ale k seberealizaci mohlo docházet, musí být pedagog schopný reflektovat potřeby žáků a na jejich základě nabízet činnosti, které budou tyto potřeby uspokojovat. Jednou ze zkoumaných oblastí byly sociální interakce a prostor pro jejich realizaci. Z případových studií se školní družina jeví jako zařízení nabízející přirozeně větší prostor. Zároveň se ale ukázalo, že potenciál školní družiny pro podporu sociální interakcí není z části využit. Nestačí totiž pouze umožnit prostor pro sociální interakce, ale je potřeba je aktivně podporovat prostřednictvím různých podnětů a vhodně zvolených aktivit Významným úskalím školní družiny byla míra žáků, kteří denně přechází ze školní družiny do zájmových kroužků. Tyto neustálé odchody totiž narušují souvislou pedagogickou činnost družiny, v rámci níž se vychovatel snaží podporovat sociální integraci.
Ukázalo se, že i během pobytu ve školní třídě je možné sociální integraci podporovat prostřednictvím skupinových her a pozitivních podnětů ze strany třídního učitele. Školní družina má v oblasti sociální integrace vlastní potenciál, ale záleží, zda bude činnostmi a fungováním družiny využit.
Případové studie naznačily určitou pestrost, která je patrnější školní družině. Ta je dána její volnější strukturou a činnostmi, které zde probíhají. Zjištěná úskalí zkoumaných školních družin značí jejich potřebu naučit se využívat potenciál, které mají. Zároveň také ukazují na nedostatečně propracovaný systém školství v oblasti integrace do zájmového vzdělávání.
Získané výstupy bakalářské práce by mohly být využity učiteli na základních školách a vychovateli ve školních družinách jako podnět pro řešení a zvyšování kvality integrace žáků se zdravotním postižením.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis was to analyse and compare the specifics of the social integration of pupils with disabilities at the lower school age, in the classroom and in after-school centres. In the first chapter of the analytical section, I address the specific notion of social integration, its definition and references to various possible explanations of this term. Further on, I characterized the process of integration of the individual into society and introduced some documents which are key to this process.
The methodology for support of the development of the school curriculum in leisure and hobby training responds to the need to further develop the school curriculum within the school organisation. Because the success of social integration can be affected by a number of factors, it was necessary in this thesis to define them more closely.
The second chapter dealt with the specifics of social integration of the pupil in the classroom and in the after-school centre. I address especially the possibility of use of support measures, diversity in the quality of schools and school organisations and of the teachers operating in them and others.
After analysis of the above specifics, I moved onto to the realization of qualitative research. Research sample included pupils with visual impairments, Down syndrome and atypical autism.
To obtain the data, I used the method of in-depth semi structured interviews, passive observation and the sociometric questionnaire B-4.
Based on the collected data, I created three case studies. In each of them I compared the specifics of social integration in the classroom and in the after-school centre individually. To meet the objectives of the work I subsequently undertook a comprehensive comparison of these specifics. In some cases, the after-school centre and school class were the same. This was especially the case in the number of pupils. A higher number seems to be unfavourable for both facilities and limiting to successful integration. Also, the quality of teachers in both cases played a big role. I got very different results in the areas of the possibilities for pupils to self-realise and develop self-confidence. Although in both cases the initial possibilities and capabilities of the individual were the same, the possibility for self-realisation was provided much more effectively by the after-school centre.
Within freely chosen leisure activities the integrated pupil has the opportunity to achieve success and fulfil its goals. This leads to classmates having a more positive perception of it and to easier integration. One of the surveyed areas was social interaction and space available for its implementation.
For both facilities a teacher and their willingness to offer space is a precondition. Yet I came to the conclusion that the after-school centre offers this space more naturally and widely. This is due to the format and content of after-school centres, within which individuals have the possibility of constantly interacting and practicing their social skills. On the other hand, a major difficulty can be presented by children's hobby clubs. This is due to the numbers of pupils which are now attending these hobby clubs in place of after-school centres.
After an overall comparison of the different specifics, it can be stated that it is not possible to say with certainty which facility offers better conditions for social integration. It always depends on the many factors which enter the process. These factors, of course, in the case of after-school centres play an even more significant role. Due to this variability, after-school centres can offer social integration a large space. Likewise they can to a large extent make integration of a pupil difficult or even impossible.
The acquired outcomes of this thesis could be used by primary school teachers and educators in after-school centres as an incentive for addressing and improving the quality of integration of pupils with disabilities.
Klíčová slova
zdravotní postižení, sociální integrace, zájmové vzdělávání, mladší školní věk
Klíčová slova v angličtině
health disabilities, social integration, leisure and hobby education, lower school age
Zásady pro vypracování
Současný stav: Volný čas tvoří důležitou součást života dětí, mládeže i dospělých. Volnočasové aktivity znamenají pro člověka zábavu, radost a odpočinek, ale také možnost seberealizace, kompenzace, participace či společenské integrace. Osoby se zdravotním postižením v tomto směru samozřejmě nejsou výjimkou. Vzhledem k jejich specifickým potřebám, omezení pracovních schopností či zdravotnímu stavu dokonce činnosti ve volném čase umožňují více či méně nahradit vzdělávací či pracovní aktivity, čímž vzrůstá jejích důležitost.
Volnočasové aktivity organizované pro žáky základních škol specializovanými školskými zařízeními jsou zahrnuty do vzdělávacího systému jakožto zájmové vzdělávání. To se řídí, podobně jako ostatní druhy, školským zákonem, respektive na něj navazující vyhláškou č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Na rozdíl od předškolního, základního či středního vzdělávání však školská zařízení realizující zájmové vzdělávání nemají při integraci dítěte se zdravotním postižením nárok využívat plnou škálu podpůrných opatření vymezených ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ani zvýšenou finanční podporu.
Takovýto přístup se však vzhledem k výše uvedenému významu volnočasových aktivit pro seberealizaci a sociální integraci dětí se zdravotním postižením jeví jako kontraproduktivní a je v rozporu s inkluzivní strategií vymezenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Cílem bakalářské práce je analyzovat a porovnat specifika sociální integrace dětí se zdravotním postižením v mladším školním věku ve školní třídě a ve školní družině.
Popis metodiky: Cíle bakalářské práce bude dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně designu případových studií. Data budou získána s využitím metod rozhovoru, pozorování a sociometrie.
Využití v praxi: Získané výstupy by mohly být využity učiteli na základních školách a vychovateli ve školních družinách.
Zásady pro vypracování
Současný stav: Volný čas tvoří důležitou součást života dětí, mládeže i dospělých. Volnočasové aktivity znamenají pro člověka zábavu, radost a odpočinek, ale také možnost seberealizace, kompenzace, participace či společenské integrace. Osoby se zdravotním postižením v tomto směru samozřejmě nejsou výjimkou. Vzhledem k jejich specifickým potřebám, omezení pracovních schopností či zdravotnímu stavu dokonce činnosti ve volném čase umožňují více či méně nahradit vzdělávací či pracovní aktivity, čímž vzrůstá jejích důležitost.
Volnočasové aktivity organizované pro žáky základních škol specializovanými školskými zařízeními jsou zahrnuty do vzdělávacího systému jakožto zájmové vzdělávání. To se řídí, podobně jako ostatní druhy, školským zákonem, respektive na něj navazující vyhláškou č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Na rozdíl od předškolního, základního či středního vzdělávání však školská zařízení realizující zájmové vzdělávání nemají při integraci dítěte se zdravotním postižením nárok využívat plnou škálu podpůrných opatření vymezených ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ani zvýšenou finanční podporu.
Takovýto přístup se však vzhledem k výše uvedenému významu volnočasových aktivit pro seberealizaci a sociální integraci dětí se zdravotním postižením jeví jako kontraproduktivní a je v rozporu s inkluzivní strategií vymezenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Cílem bakalářské práce je analyzovat a porovnat specifika sociální integrace dětí se zdravotním postižením v mladším školním věku ve školní třídě a ve školní družině.
Popis metodiky: Cíle bakalářské práce bude dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně designu případových studií. Data budou získána s využitím metod rozhovoru, pozorování a sociometrie.
Využití v praxi: Získané výstupy by mohly být využity učiteli na základních školách a vychovateli ve školních družinách.
Seznam doporučené literatury
KAPLÁNEK, M. (ed.). Čas volnosti - čas výchovy: pedagogické úvahy o volném čase. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0450-3.
VALENTA, M. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-802-6206-026.
HOFBAUER, B. Kapitoly z pedagogiky volného času: soubor pojednání o volném čase a jeho výchovném zhodnocování. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, 2010. ISBN 978-807-3942-403.
HÁJKOVÁ, V., STRNADOVÁ I. Inkluzivní vzdělávání: teorie a praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4730-707.
FISCHER, S., ŠKODA J. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-807-3870-140.
Seznam doporučené literatury
KAPLÁNEK, M. (ed.). Čas volnosti - čas výchovy: pedagogické úvahy o volném čase. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0450-3.
VALENTA, M. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-802-6206-026.
HOFBAUER, B. Kapitoly z pedagogiky volného času: soubor pojednání o volném čase a jeho výchovném zhodnocování. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, 2010. ISBN 978-807-3942-403.
HÁJKOVÁ, V., STRNADOVÁ I. Inkluzivní vzdělávání: teorie a praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4730-707.
FISCHER, S., ŠKODA J. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-807-3870-140.