Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími ošetřovatelskými diagnózami a intervencemi u fyziologického novorozence. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě hypotézy. H1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení. H2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují ošetřovatelské diagnózy, cíle a intervence. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka: Jakým způsobem stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence? K získání kvalitních dat byla zvolena kombinace metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí analýzy ošetřovatelské dokumentace a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2015 na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. Zpracované a přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze dat pomocí otevřeného kód ování metodou papír a tužka. Jednotlivé kódy byly následně seskupeny do podkategorie a poté kategorie. První výzkumný soubor tvořilo 5 dětských sester a 1 porodní asistentka pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích ve věku od 26 do 46 let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 107 fyziologických novorozenců porozených přirozeným způsobem nebo císařským řezem. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že mají všeobecné znalosti o ošetřovatelských diagnózách, ale menší rezervy při jejich stanovování. Nedostatečné znalosti byly zjištěny i při stanovení cílů a intervencí, protože se porodní asistentky a dětské sestry spoléhají na předdefinované ošetřovatelské diagnózy, cíle i intervence, které používají na oddělení nejčastěji, a pouze z nich vybírají. Dále bylo zjištěno, že se ošetřovatelské diagnózy neliší u novorozenců narozeným prvorodičkám či vícerodičkám a že u všech novorozenců porodní asistentky či dětské sestry stanovují ošetřovatelkou diagnózu neefektivní kojení. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako podklad pro usnadnění práce s ošetřovatelskými diagnózami a předcházení chybování při jejich stanovování. Vzhledem ke zjištění, že porodní asistentky a dětské sestry mají rezervy při stanovování ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí, navrhujeme, aby jim tato bakalářská práce sloužila jako podklad. Z výsledků výzkumu dále vyplynulo, že nejfrekventovanější ošetřovatelskou diagnózou je neefektivní kojení. Z tohoto důvodu byl vytvořen formulář pro nastávající matky, který by i zároveň sloužil jako edukační materiál. Jeho výhodou by mohlo být usnadnění práce při stanovení ošetřovatelských diagnóz a intervencí.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis is focused on the most frequent nursing diagnoses and interventions in physiological newborn. First aim was to map the most frequent nursing diagnoses at physiological newborn ward in hospital Nemocnice České Budějovice a.s. Two hypotheses were proposed. H1: The most frequent nursing diagnosis in physiological newborn is ineffective breast-feeding. H2: Nursing diagnoses in physiological newborn will differ in connection to the type of delivery. The second aim was to learn how the nurses and midwives decide on nursing diagnoses, aims and interventions. The research question posed for this aim was: How are nursing diagnoses, aims and nursing interventions decided in physiological newborns? A combination of qualitative and quantitative research was used in order to obtain quality data. Its collection was conducted through nursing documentation analysis and in-depth half-structured interviews. This research was conducted in March 2015 at Physiological newborn ward at hospital Nemocnice České Budějovice a.s. The interviews were analysed by open coding using pen and paper method. Individual codes were collected into subcategories and then categories.The first research group comprised of 5 paediatric nurses and 1 midwife working at the physiological newborn ward of České Budějovice hospital aged 26 to 46. The second research group consisted of 107 physiological infants born either naturally or by caesarean section. The answers of the respondents show their general knowledge about nursing diagnosis but also about some shortcomings in their de termination. Insufficient knowledge was found regarding stating aims and interventions due to the midwives and nurses trusting predefined nursing diagnoses, aims and interventions most often used at the ward and usually choose from them. Nursing diagnoses were also found the same for infants born to first-time mothers and multigravidas and the generally most frequent diagnosis is ineffective breast-feeding. Obtained results can serve as basis for simplification of working with nursing diagnoses and preventing making mistakes in the determination. Considering the insufficiencies in determination of nursing diagnoses, aims and interventions found in the nurses and midwives, we suggest they use this work as model basis. The research results also show that the most frequent nursing diagnosis is ineffective breast-feeding. A form for expecting mothers, that can simultaneously function as educational material was created as a response to the results. We hope this form will enable easier determination of nursing diagnoses and interventions.
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími ošetřovatelskými diagnózami a intervencemi u fyziologického novorozence. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě hypotézy. H1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení. H2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují ošetřovatelské diagnózy, cíle a intervence. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka: Jakým způsobem stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence? K získání kvalitních dat byla zvolena kombinace metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí analýzy ošetřovatelské dokumentace a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2015 na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. Zpracované a přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze dat pomocí otevřeného kód ování metodou papír a tužka. Jednotlivé kódy byly následně seskupeny do podkategorie a poté kategorie. První výzkumný soubor tvořilo 5 dětských sester a 1 porodní asistentka pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích ve věku od 26 do 46 let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 107 fyziologických novorozenců porozených přirozeným způsobem nebo císařským řezem. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že mají všeobecné znalosti o ošetřovatelských diagnózách, ale menší rezervy při jejich stanovování. Nedostatečné znalosti byly zjištěny i při stanovení cílů a intervencí, protože se porodní asistentky a dětské sestry spoléhají na předdefinované ošetřovatelské diagnózy, cíle i intervence, které používají na oddělení nejčastěji, a pouze z nich vybírají. Dále bylo zjištěno, že se ošetřovatelské diagnózy neliší u novorozenců narozeným prvorodičkám či vícerodičkám a že u všech novorozenců porodní asistentky či dětské sestry stanovují ošetřovatelkou diagnózu neefektivní kojení. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako podklad pro usnadnění práce s ošetřovatelskými diagnózami a předcházení chybování při jejich stanovování. Vzhledem ke zjištění, že porodní asistentky a dětské sestry mají rezervy při stanovování ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí, navrhujeme, aby jim tato bakalářská práce sloužila jako podklad. Z výsledků výzkumu dále vyplynulo, že nejfrekventovanější ošetřovatelskou diagnózou je neefektivní kojení. Z tohoto důvodu byl vytvořen formulář pro nastávající matky, který by i zároveň sloužil jako edukační materiál. Jeho výhodou by mohlo být usnadnění práce při stanovení ošetřovatelských diagnóz a intervencí.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis is focused on the most frequent nursing diagnoses and interventions in physiological newborn. First aim was to map the most frequent nursing diagnoses at physiological newborn ward in hospital Nemocnice České Budějovice a.s. Two hypotheses were proposed. H1: The most frequent nursing diagnosis in physiological newborn is ineffective breast-feeding. H2: Nursing diagnoses in physiological newborn will differ in connection to the type of delivery. The second aim was to learn how the nurses and midwives decide on nursing diagnoses, aims and interventions. The research question posed for this aim was: How are nursing diagnoses, aims and nursing interventions decided in physiological newborns? A combination of qualitative and quantitative research was used in order to obtain quality data. Its collection was conducted through nursing documentation analysis and in-depth half-structured interviews. This research was conducted in March 2015 at Physiological newborn ward at hospital Nemocnice České Budějovice a.s. The interviews were analysed by open coding using pen and paper method. Individual codes were collected into subcategories and then categories.The first research group comprised of 5 paediatric nurses and 1 midwife working at the physiological newborn ward of České Budějovice hospital aged 26 to 46. The second research group consisted of 107 physiological infants born either naturally or by caesarean section. The answers of the respondents show their general knowledge about nursing diagnosis but also about some shortcomings in their de termination. Insufficient knowledge was found regarding stating aims and interventions due to the midwives and nurses trusting predefined nursing diagnoses, aims and interventions most often used at the ward and usually choose from them. Nursing diagnoses were also found the same for infants born to first-time mothers and multigravidas and the generally most frequent diagnosis is ineffective breast-feeding. Obtained results can serve as basis for simplification of working with nursing diagnoses and preventing making mistakes in the determination. Considering the insufficiencies in determination of nursing diagnoses, aims and interventions found in the nurses and midwives, we suggest they use this work as model basis. The research results also show that the most frequent nursing diagnosis is ineffective breast-feeding. A form for expecting mothers, that can simultaneously function as educational material was created as a response to the results. We hope this form will enable easier determination of nursing diagnoses and interventions.
Současný stav
Ošetřovatelská diagnóza vyjadřuje odpověď na chorobný stav, proces či situaci, kterou sestra identifikovala na základě zhodnocení zdravotního stavu pacienta a kterou může v rámci svých kompetencí řešit. Je zaměřená na jednotlivce a mění se tak, jak se mění jeho odpověď na chorobný proces. Usměrňuje tyto nezávislé sesterské činnosti: plánování, realizace a vyhodnocení. Popisuje tělesné, duševní, sociální, kulturní a psychické změny, které vznikají vlivem chorobného procesu. Skládá se ze dvou (problém, etiologie) nebo tří částí (problém, etiologie a projevy).
Fyziologický novorozenec má průměrnou porodní hmotnost 3000-3500g a měří v průměru 50 cm. V prvních dnech po porodu ztrácí hmotnost. Novorozenecké období trvá přibližně 1 měsíc a je to doba adaptace, během níž se přizpůsobuje podmínkám nového prostředí. Novorozenec reaguje na základě reflexů a dále pomocí vrozených způsobů chování, které mu usnadňují přežití. Zároveň je genetický disponován k dlouhodobému učení a zrání.
Na základě nejčastějších problémů týkající se novorozence sestra stanovuje ošetřovatelské diagnózy a intervence.
Cíle, hypotézy, výzkumné otázky:
Cíl l: Zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích.
Hypotéza 1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení.
Hypotéza 2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu.
Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence na novorozeneckém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s.
Výzkumná otázka: Jakým způsobem sestry stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence?
Metodika sběru dat:
1.část kvantitativní = technika sběru dat: analýza ošetřovatelské dokumentace
2.část kvalitativní = technika sběru dat: rozhovory s porodními asistentkami a dětskými sestrami pracujícími na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s.
Kritéria výběru:
Výzkumný soubor
1. fyziologičtí novorozenci porození per vias naturales nebo sectio caesarea na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s.
2. porodní asistentky a dětské sestry pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s.
Výsledek:
Na základě zjištěných výsledků výzkumu připravit seminář pro ošetřovatelský personál pracující na stanici fyziologických novorozenců na téma: Tvorba ošetřovatelských diagnóz, výběr cílů a stanovení ošetřovatelských intervencí.
Zásady pro vypracování
Současný stav
Ošetřovatelská diagnóza vyjadřuje odpověď na chorobný stav, proces či situaci, kterou sestra identifikovala na základě zhodnocení zdravotního stavu pacienta a kterou může v rámci svých kompetencí řešit. Je zaměřená na jednotlivce a mění se tak, jak se mění jeho odpověď na chorobný proces. Usměrňuje tyto nezávislé sesterské činnosti: plánování, realizace a vyhodnocení. Popisuje tělesné, duševní, sociální, kulturní a psychické změny, které vznikají vlivem chorobného procesu. Skládá se ze dvou (problém, etiologie) nebo tří částí (problém, etiologie a projevy).
Fyziologický novorozenec má průměrnou porodní hmotnost 3000-3500g a měří v průměru 50 cm. V prvních dnech po porodu ztrácí hmotnost. Novorozenecké období trvá přibližně 1 měsíc a je to doba adaptace, během níž se přizpůsobuje podmínkám nového prostředí. Novorozenec reaguje na základě reflexů a dále pomocí vrozených způsobů chování, které mu usnadňují přežití. Zároveň je genetický disponován k dlouhodobému učení a zrání.
Na základě nejčastějších problémů týkající se novorozence sestra stanovuje ošetřovatelské diagnózy a intervence.
Cíle, hypotézy, výzkumné otázky:
Cíl l: Zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích.
Hypotéza 1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení.
Hypotéza 2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu.
Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence na novorozeneckém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s.
Výzkumná otázka: Jakým způsobem sestry stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence?
Metodika sběru dat:
1.část kvantitativní = technika sběru dat: analýza ošetřovatelské dokumentace
2.část kvalitativní = technika sběru dat: rozhovory s porodními asistentkami a dětskými sestrami pracujícími na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s.
Kritéria výběru:
Výzkumný soubor
1. fyziologičtí novorozenci porození per vias naturales nebo sectio caesarea na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s.
2. porodní asistentky a dětské sestry pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s.
Výsledek:
Na základě zjištěných výsledků výzkumu připravit seminář pro ošetřovatelský personál pracující na stanici fyziologických novorozenců na téma: Tvorba ošetřovatelských diagnóz, výběr cílů a stanovení ošetřovatelských intervencí.
Seznam doporučené literatury
TÓTHOVÁ, V., 2014. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. 2. vyd. Praha: TRITON. ISBN 978-80-7387-785-9.
TROUPOVÁ, J., M. HANZL a kol., 2010. Standardy ošetřovatelské péče v neonatologii. České Budějovice: Nemocnice České Budějovice. ISBN 978-80-254-8982-6.
FENDRYCHOVÁ, J., 2011. Základní ošetřovatelské postupy v péči o novorozence: vybrané kapitoly. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3940-3.
BOLEDOVIČOVÁ, M. a kolektiv, 2006. Pediatrické ošetrovateľstvo: učebnica pre fakulty ošetrovateľstva. 2. preprac. a dopl. vyd. Martin: Osveta. ISBN 80-8063-211-1.
ČECH, E., 2006. Porodnictví. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-1303-9.
Seznam doporučené literatury
TÓTHOVÁ, V., 2014. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. 2. vyd. Praha: TRITON. ISBN 978-80-7387-785-9.
TROUPOVÁ, J., M. HANZL a kol., 2010. Standardy ošetřovatelské péče v neonatologii. České Budějovice: Nemocnice České Budějovice. ISBN 978-80-254-8982-6.
FENDRYCHOVÁ, J., 2011. Základní ošetřovatelské postupy v péči o novorozence: vybrané kapitoly. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3940-3.
BOLEDOVIČOVÁ, M. a kolektiv, 2006. Pediatrické ošetrovateľstvo: učebnica pre fakulty ošetrovateľstva. 2. preprac. a dopl. vyd. Martin: Osveta. ISBN 80-8063-211-1.
ČECH, E., 2006. Porodnictví. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-1303-9.