Lidé se během života setkávají s rizikovými faktory, které mohou mít negativní vliv na kvalitu zdraví. Společnost se snaží těmto rizikovým faktorům předcházet preventivním působením prostřednictvím preventivních programů, které mají široké spektrum působnosti.
Název diplomové práce je "Analýza preventivních programů ve vybraném městě". Tyto programy byly specifikovány na preventivní programy zaměřené na návykové látky a cílem této práce bylo zjistit, jak participanti vnímají preventivní programy zaměřené na prevenci užívaní návykových látek v Jindřichově Hradci. Během výzkumu došlo ke zjištění, že preventivní programy v jednotlivých školách jsou uskutečňovány prostřednictvím různých organizací s různými lektory, a aby došlo k získání relevantních dat, výzkum byl zaměřen na hodnocení posledního preventivního programu, který byl ve škole proveden.
Pro zpracování praktické části byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, prostřednictvím metody dotazování, která byla realizována technikou dotazníku. Výzkum probíhal v šesti základních školách a pěti středních školách v Jindřichově Hradci, přičemž výzkumný soubor tvořili žáci 8. a 9. tříd základních škol a žáci 3. a 4. ročníků středních škol. Výzkumným nástrojem se stalo dotazníkové šetření, které bylo sestaveno z 12 otázek. Otázky se zaměřily na zjištění, jakou formu preventivního programu respondenti absolvovali, které formě dávají přednost, kým byla prevence provedena, jakou osobu by pro výklad preventivního programu upřednostnili. Dále pomocí sémantického diferenciálu, který je tvořen protikladnými dvojicemi adjektiv na sedmi bodové škále, byly zjišťovány postoje respondentů k obsahu preventivního programu a postoje k osobě, která preventivní program prováděla.
Byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jakou formu preventivních programů zaměřených na návykové látky v Jindřichově Hradci participanti upřednostňují?
2. Jakými pozitivními a negativními aspekty disponují preventivní programy zaměřené na návykové látky v Jindřichově Hradci z pohledu participantů?
S ohledem na stanovený cíl a výzkumné otázky diplomové práce byly zvoleny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1: "Participanti ze středních škol více upřednostňují formu interaktivního preventivního programu nežli participanti ze základních škol" byla testována pomocí Chí kvadrát testu. Výsledkem byl zjištěn statisticky významný vztah mezi typem školy a preferencí interaktivního programu. Hypotéza č. 2: "Participanti ze středních škol vnímají preventivní programy negativněji nežli participanti ze základních škol" byla testována pomocí T Testu. Zvlášť byla vyhodnocena oblast dat týkající se hodnocení obsahu preventivního programu a oblast dat týkající se hodnocení osoby, která prováděla preventivní program. Konečným výsledkem obou oblastí byl zjištěn statisticky významný vztah mezi proměnnými.
Z výsledků práce vyplynulo, že žáci středních škol upřednostňují formu interaktivního preventivního programu, ale zároveň k preventivním programům mají negativnější vztah. Z podrobného rozebrání výsledů lze usoudit, že tento vztah může vznikat z důvodu, že informace, které žáci absolvováním preventivního programu získali, pro ně byly již známé a více by upřednostnili lektora, který by výklad podával zábavnější formou. Žáci základních škol upřednostňují besedu, jako formu preventivního programu. Oproti žákům ze škol středních mají k preventivním programům pozitivnější vztah. I přesto, že zkoumání efektivity nebylo předmětem výzkumu, žáci základních škol považují preventivní programy za užitečné. Obě skupiny respondentů zároveň preferují jako lektora preventivních programů vyléčeného uživatele návykových látek.
Tato práce může být využita jako inspirace pro pedagogické a nepedagogické pracovníky, sociální pracovníky a zároveň pro organizace, které provádí preventivní programy zaměřené na návykové látky.
Anotace v angličtině
During the life, people encounter hazardous factors which can negatively influence their health. Society tries to avoid these hazardous factors introducing preventive programmes with a wide range of impact.
This MA thesis is called "Preventive programmes analysis in a selected town". These programmes were specified to preventive programmes focused on addictive substances with the aim to find out how participants from Jindrichuv Hradec perceive these addiction preventive programmes. The research has revealed that preventive programmes in schools are conducted by various organizations and lecturers. In order to gain the relevant data, the research was focused on evaluation of the last preventive programme carried out in the school.
After elaborating the practical part, the strategy of quantitative research was chosen and accomplished by the interrogative method realized by a questionnaire. The research was done in six elementary schools and five high schools in Jindrichuv Hradec. The participants were made up of the 8th and 9th grade elementary-school pupils and the 3rd and 4th grade high-school students. As a research tool, a questionnaire consisting of 12 questions was used. The questions targeted to reveal in which form of the preventive programme the respondents had taken part, which form they preferred, who conducted the programme, and what sort of lecturer they would prefer. Using the semantic differential involving opposite pairs of adjectives on a 7-grade scale, the respondents' attitude towards the content of the preventive programmes was elicited as well as their attitude towards the person conducting the programme.
Two research questions were stated: 1) What kind of addiction preventive programmes do the participants in Jindrichuv Hradec prefer? 2) What positive and negative aspects do the preventive programmes contain according to the participants
in Jindrichuv Hradec? Regarding the set aim and the research questions of this MA thesis, two hypotheses have been determined. Hypothesis no. 1: "High-school participants, in contrast to elementary-school participants, rather prefer the interactive form of the preventive programme." This hypothesis has been tested by the Khi-Quadrate Test. As a result, a statistically significant relation between the type of school and the interactive programme preference has been revealed. Hypothesis no. 2: "High-school participants perceive preventive programmes rather in a negative way in comparison to elementary-school participants." This hypothesis has been tested by the T-Test. The data concerning the preventive programme's content evaluation and the data concerning the evaluation of the person conducting the programme have been analysed separately. A statistically significant relation between the variables has been discovered by the final result.
The results show that the high-school students prefer the form of the interactive preventive programme; however, they have a more negative attitude towards preventive programmes in general. A detailed examination of the results suggests that it is due to their previous knowledge of the information and that they would prefer a lecturer introducing the topic in a new, more amusing way. The elementary-school pupils prefer discussion as a form of preventive programmes. In comparison to the high-school students, they have a more positive attitude towards preventive programmes. Even though the examination of efficiency was not the subject of the research, it has been found out that the elementary-school pupils consider preventive programmes being useful for them. Regarding the lecturer of the programme, both groups of respondents prefer a cured user of addictive substances.
This thesis can be used as an inspiration for professionals in various areas education or social care and also for organizations providing addiction preventive programmes.
Klíčová slova
Primární prevence, preventivní program, návykové látky
Lidé se během života setkávají s rizikovými faktory, které mohou mít negativní vliv na kvalitu zdraví. Společnost se snaží těmto rizikovým faktorům předcházet preventivním působením prostřednictvím preventivních programů, které mají široké spektrum působnosti.
Název diplomové práce je "Analýza preventivních programů ve vybraném městě". Tyto programy byly specifikovány na preventivní programy zaměřené na návykové látky a cílem této práce bylo zjistit, jak participanti vnímají preventivní programy zaměřené na prevenci užívaní návykových látek v Jindřichově Hradci. Během výzkumu došlo ke zjištění, že preventivní programy v jednotlivých školách jsou uskutečňovány prostřednictvím různých organizací s různými lektory, a aby došlo k získání relevantních dat, výzkum byl zaměřen na hodnocení posledního preventivního programu, který byl ve škole proveden.
Pro zpracování praktické části byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, prostřednictvím metody dotazování, která byla realizována technikou dotazníku. Výzkum probíhal v šesti základních školách a pěti středních školách v Jindřichově Hradci, přičemž výzkumný soubor tvořili žáci 8. a 9. tříd základních škol a žáci 3. a 4. ročníků středních škol. Výzkumným nástrojem se stalo dotazníkové šetření, které bylo sestaveno z 12 otázek. Otázky se zaměřily na zjištění, jakou formu preventivního programu respondenti absolvovali, které formě dávají přednost, kým byla prevence provedena, jakou osobu by pro výklad preventivního programu upřednostnili. Dále pomocí sémantického diferenciálu, který je tvořen protikladnými dvojicemi adjektiv na sedmi bodové škále, byly zjišťovány postoje respondentů k obsahu preventivního programu a postoje k osobě, která preventivní program prováděla.
Byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jakou formu preventivních programů zaměřených na návykové látky v Jindřichově Hradci participanti upřednostňují?
2. Jakými pozitivními a negativními aspekty disponují preventivní programy zaměřené na návykové látky v Jindřichově Hradci z pohledu participantů?
S ohledem na stanovený cíl a výzkumné otázky diplomové práce byly zvoleny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1: "Participanti ze středních škol více upřednostňují formu interaktivního preventivního programu nežli participanti ze základních škol" byla testována pomocí Chí kvadrát testu. Výsledkem byl zjištěn statisticky významný vztah mezi typem školy a preferencí interaktivního programu. Hypotéza č. 2: "Participanti ze středních škol vnímají preventivní programy negativněji nežli participanti ze základních škol" byla testována pomocí T Testu. Zvlášť byla vyhodnocena oblast dat týkající se hodnocení obsahu preventivního programu a oblast dat týkající se hodnocení osoby, která prováděla preventivní program. Konečným výsledkem obou oblastí byl zjištěn statisticky významný vztah mezi proměnnými.
Z výsledků práce vyplynulo, že žáci středních škol upřednostňují formu interaktivního preventivního programu, ale zároveň k preventivním programům mají negativnější vztah. Z podrobného rozebrání výsledů lze usoudit, že tento vztah může vznikat z důvodu, že informace, které žáci absolvováním preventivního programu získali, pro ně byly již známé a více by upřednostnili lektora, který by výklad podával zábavnější formou. Žáci základních škol upřednostňují besedu, jako formu preventivního programu. Oproti žákům ze škol středních mají k preventivním programům pozitivnější vztah. I přesto, že zkoumání efektivity nebylo předmětem výzkumu, žáci základních škol považují preventivní programy za užitečné. Obě skupiny respondentů zároveň preferují jako lektora preventivních programů vyléčeného uživatele návykových látek.
Tato práce může být využita jako inspirace pro pedagogické a nepedagogické pracovníky, sociální pracovníky a zároveň pro organizace, které provádí preventivní programy zaměřené na návykové látky.
Anotace v angličtině
During the life, people encounter hazardous factors which can negatively influence their health. Society tries to avoid these hazardous factors introducing preventive programmes with a wide range of impact.
This MA thesis is called "Preventive programmes analysis in a selected town". These programmes were specified to preventive programmes focused on addictive substances with the aim to find out how participants from Jindrichuv Hradec perceive these addiction preventive programmes. The research has revealed that preventive programmes in schools are conducted by various organizations and lecturers. In order to gain the relevant data, the research was focused on evaluation of the last preventive programme carried out in the school.
After elaborating the practical part, the strategy of quantitative research was chosen and accomplished by the interrogative method realized by a questionnaire. The research was done in six elementary schools and five high schools in Jindrichuv Hradec. The participants were made up of the 8th and 9th grade elementary-school pupils and the 3rd and 4th grade high-school students. As a research tool, a questionnaire consisting of 12 questions was used. The questions targeted to reveal in which form of the preventive programme the respondents had taken part, which form they preferred, who conducted the programme, and what sort of lecturer they would prefer. Using the semantic differential involving opposite pairs of adjectives on a 7-grade scale, the respondents' attitude towards the content of the preventive programmes was elicited as well as their attitude towards the person conducting the programme.
Two research questions were stated: 1) What kind of addiction preventive programmes do the participants in Jindrichuv Hradec prefer? 2) What positive and negative aspects do the preventive programmes contain according to the participants
in Jindrichuv Hradec? Regarding the set aim and the research questions of this MA thesis, two hypotheses have been determined. Hypothesis no. 1: "High-school participants, in contrast to elementary-school participants, rather prefer the interactive form of the preventive programme." This hypothesis has been tested by the Khi-Quadrate Test. As a result, a statistically significant relation between the type of school and the interactive programme preference has been revealed. Hypothesis no. 2: "High-school participants perceive preventive programmes rather in a negative way in comparison to elementary-school participants." This hypothesis has been tested by the T-Test. The data concerning the preventive programme's content evaluation and the data concerning the evaluation of the person conducting the programme have been analysed separately. A statistically significant relation between the variables has been discovered by the final result.
The results show that the high-school students prefer the form of the interactive preventive programme; however, they have a more negative attitude towards preventive programmes in general. A detailed examination of the results suggests that it is due to their previous knowledge of the information and that they would prefer a lecturer introducing the topic in a new, more amusing way. The elementary-school pupils prefer discussion as a form of preventive programmes. In comparison to the high-school students, they have a more positive attitude towards preventive programmes. Even though the examination of efficiency was not the subject of the research, it has been found out that the elementary-school pupils consider preventive programmes being useful for them. Regarding the lecturer of the programme, both groups of respondents prefer a cured user of addictive substances.
This thesis can be used as an inspiration for professionals in various areas education or social care and also for organizations providing addiction preventive programmes.
Klíčová slova
Primární prevence, preventivní program, návykové látky
Současný stav:
V Jindřichově Hradci žije přibližně 22 000 obyvatel a disponuje několika neziskovými organizacemi, sociálními zařízeními, základními či středními školami, které provádějí některé z forem prevence vzniku sociálně patologických jevů.
Cílem primárních preventivních programů je zabránění vzniku společensky nežádoucích jevů a zvýšit tím odolnost jedinců proti těmto negativním vlivům. Tyto preventivní programy mohou být realizovány organizacemi za pomoci dobrovolníků, mentorů. Mezi negativní jevy se řadí například drogové závislosti, kouření, alkoholismus, kriminalita a delikvence, záškoláctví, šikanování apod. Proto je důležitým faktorem snížení těchto rizik a vlivů, které narušují zdravý osobnostní a sociální vývoj jedinců. Taktéž existují složité životní situace, které v mnoha případech jedinci nedovedou vyřešit sami. Dostanou se do ztížené sociální pozice, jsou ohroženi sociálním vyloučením, nemají dostatečně plnohodnotný, důstojný život v důsledku svého věku či zdravotního problému.
Cíl:
Zjistit, jak participanti vnímají preventivní programy zaměřené na prevenci užívaní návykových látek v Jindřichově Hradci.
Dílčí cíle:
1. Zjistit u participantů preferované východisko preventivních programů zaměřených na prevenci užívání návykových látek
v Jindřichově Hradci.
2. Zjistit pozitivní a negativní aspekty preventivních programů zaměřených na prevenci užívání návykových látek
v Jindřichově Hradci z pohledu participantů.
Hypotézy:
1. Participanti ze středních škol více upřednostňují východisko Harm reduction nežli participanti ze základních škol.
2. Participanti ze středních škol vnímají preventivní programy negativněji nežli participanti ze základních škol.
Metodika:
Pro tuto diplomovou práci jsem zvolila kvantitativní strategii výzkumu s technikou nestandardizovaného dotazníku. Získaná data budou vyhodnocena v programu Microsoft Excel.
Výběrový soubor:
Typ výběru bude záměrný. Tento soubor budou tvořit žáci základních a středních škol v Jindřichově Hradci, kteří se zúčastnili preventivního programu zaměřeného na prevenci užívání návykových látek.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Práce může být využita jako informační materiál pro širokou veřejnost a také pro účely dalšího výzkumu. Výsledky této diplomové práce mohou využít nejen organizace, které preventivní programy provádějí, ale také organizace, které by mohly programy v budoucnu realizovat. Taktéž tato práce může posloužit jako inspirace pro přípravu preventivních akcí pro pedagogické i nepedagogické pracovníky.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
V Jindřichově Hradci žije přibližně 22 000 obyvatel a disponuje několika neziskovými organizacemi, sociálními zařízeními, základními či středními školami, které provádějí některé z forem prevence vzniku sociálně patologických jevů.
Cílem primárních preventivních programů je zabránění vzniku společensky nežádoucích jevů a zvýšit tím odolnost jedinců proti těmto negativním vlivům. Tyto preventivní programy mohou být realizovány organizacemi za pomoci dobrovolníků, mentorů. Mezi negativní jevy se řadí například drogové závislosti, kouření, alkoholismus, kriminalita a delikvence, záškoláctví, šikanování apod. Proto je důležitým faktorem snížení těchto rizik a vlivů, které narušují zdravý osobnostní a sociální vývoj jedinců. Taktéž existují složité životní situace, které v mnoha případech jedinci nedovedou vyřešit sami. Dostanou se do ztížené sociální pozice, jsou ohroženi sociálním vyloučením, nemají dostatečně plnohodnotný, důstojný život v důsledku svého věku či zdravotního problému.
Cíl:
Zjistit, jak participanti vnímají preventivní programy zaměřené na prevenci užívaní návykových látek v Jindřichově Hradci.
Dílčí cíle:
1. Zjistit u participantů preferované východisko preventivních programů zaměřených na prevenci užívání návykových látek
v Jindřichově Hradci.
2. Zjistit pozitivní a negativní aspekty preventivních programů zaměřených na prevenci užívání návykových látek
v Jindřichově Hradci z pohledu participantů.
Hypotézy:
1. Participanti ze středních škol více upřednostňují východisko Harm reduction nežli participanti ze základních škol.
2. Participanti ze středních škol vnímají preventivní programy negativněji nežli participanti ze základních škol.
Metodika:
Pro tuto diplomovou práci jsem zvolila kvantitativní strategii výzkumu s technikou nestandardizovaného dotazníku. Získaná data budou vyhodnocena v programu Microsoft Excel.
Výběrový soubor:
Typ výběru bude záměrný. Tento soubor budou tvořit žáci základních a středních škol v Jindřichově Hradci, kteří se zúčastnili preventivního programu zaměřeného na prevenci užívání návykových látek.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Práce může být využita jako informační materiál pro širokou veřejnost a také pro účely dalšího výzkumu. Výsledky této diplomové práce mohou využít nejen organizace, které preventivní programy provádějí, ale také organizace, které by mohly programy v budoucnu realizovat. Taktéž tato práce může posloužit jako inspirace pro přípravu preventivních akcí pro pedagogické i nepedagogické pracovníky.
Seznam doporučené literatury
KRAUS, B. a kol. Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-896-3.
MATOUŠEK, O. a kol. Práce s rizikovou mládeží: Projekt LATA a další alternativy věznění mládeže. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-064-2.
MATOUŠEK, O. a A. MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-807-3678-258.
McGRATH, Y., H. SUMNALL, J. McVEIGH a M. BELLIS: Prevence užívání drog mezi mladými lidmi: Přehled dostupných informací; nejnovější výzkumné poznatky. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007. ISBN 978-80-87041-16-1.
MIOVSKÝ M. a kol. Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, 2010. ISBN 978-80-87258-47-7.
MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-2511-5.
PAULIK, R., I. BRETBACHER, R. SCHMIDBAUER a F. GSCHWANDTNER. Suchtprävention
in der Schule. Wien: Remaprint. 2008.
POKORNÝ, V., J. TELCOVÁ a A. TOMKO. Prevence sociálně patologických jevů. Brno: Ústav diagnostického poradenství a diagnostiky r.s. Brno, 2003. ISBN 80-86568-04-0.
PUNCH, K. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-381-9.
SCHAVEL, M. a F. ČIŠECKÝ. Sociálna prevencia I. Trnava: Trnavská univerzita. 2005. ISBN 80-968952-5-7.
TOBLER, N. S. a STRATTON H. H. Effectiveness off School Based Drog Prevention programs: A Meta Analysis of the Research. New York: Kluwer Academic Publishers-Plenum Publishers, 2000. ISSN 0278-095X.
VÁGNEROVÁ, K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-611-7.
VEČERKA, K. a J. HOLAS. Úspěšnost preventivní práce. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. 2001. ISBN 80-86008-95-9.
WOLFE, D. A., P. G. JAFFE a C. V. CROOK. Adolescent risk behaviors: Why teens experiment and strategies to keep them safe. New Haven, London: Yale university press, 2006. ISBN 0-300-11080-4.
Seznam doporučené literatury
KRAUS, B. a kol. Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-896-3.
MATOUŠEK, O. a kol. Práce s rizikovou mládeží: Projekt LATA a další alternativy věznění mládeže. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-064-2.
MATOUŠEK, O. a A. MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-807-3678-258.
McGRATH, Y., H. SUMNALL, J. McVEIGH a M. BELLIS: Prevence užívání drog mezi mladými lidmi: Přehled dostupných informací; nejnovější výzkumné poznatky. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007. ISBN 978-80-87041-16-1.
MIOVSKÝ M. a kol. Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, 2010. ISBN 978-80-87258-47-7.
MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-2511-5.
PAULIK, R., I. BRETBACHER, R. SCHMIDBAUER a F. GSCHWANDTNER. Suchtprävention
in der Schule. Wien: Remaprint. 2008.
POKORNÝ, V., J. TELCOVÁ a A. TOMKO. Prevence sociálně patologických jevů. Brno: Ústav diagnostického poradenství a diagnostiky r.s. Brno, 2003. ISBN 80-86568-04-0.
PUNCH, K. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-381-9.
SCHAVEL, M. a F. ČIŠECKÝ. Sociálna prevencia I. Trnava: Trnavská univerzita. 2005. ISBN 80-968952-5-7.
TOBLER, N. S. a STRATTON H. H. Effectiveness off School Based Drog Prevention programs: A Meta Analysis of the Research. New York: Kluwer Academic Publishers-Plenum Publishers, 2000. ISSN 0278-095X.
VÁGNEROVÁ, K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-611-7.
VEČERKA, K. a J. HOLAS. Úspěšnost preventivní práce. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. 2001. ISBN 80-86008-95-9.
WOLFE, D. A., P. G. JAFFE a C. V. CROOK. Adolescent risk behaviors: Why teens experiment and strategies to keep them safe. New Haven, London: Yale university press, 2006. ISBN 0-300-11080-4.