Práce se zabývá možností realizace velkých literárních děl v současné popkultuře, založenou na intertextovém provázání (na celé škále od explicitních citací až po volnou inspiraci původním dílem) s kanonickými díly minulostními, a zejména změnami, ke kterým v dílech během takovéto realizace dochází v rámci jednotlivých narativních kategorií (děj, prostor, čas, postavy, vypravěč). Teoretická část vymezuje koncept adaptace a příbuzné pojmy intertextualita a intermedialita a specifikuje příslušné narativní kategorie. V analytické části na příkladu dvou literárních velikánů, Williama Shakespeara, zastupujícího mužskou literární tvorbu, a Jane Austenové, jakožto zástupkyně ženské spisovatelské tradice, ilustruje práce konkrétní změny v jednotlivých narativních kategoriích v rámci komparace těchto kategorií u vybraných klasických děl a stejných kategorií u zvolených, jimi inspirovaných popkulturních protějšků.
Anotace v angličtině
The thesis focuses on how literary texts of the so called "great tradition" can become parts of contemporary pop culture based on intertextual connections (a wide variety of them from explicit quotation to loose inspiration by the original) with the historical canonical texts, and especially on the changes occurring during such actualization in the narrative categories (storyline, space, time, characters, narrator). The theoretical part defines the concept of adaptation and related terms of intertextuality and intermediality and specifies relevant narrative categories. The analytic part focuses on two literary "giants", William Shakespeare to represent male literary oeuvre and Jane Austen as a representative of female writers' tradition, to show particular narrative modifications by comparing the original versions with their modernized adaptations that function as their pop cultural counterparts.
Klíčová slova
adaptace, intertextualita, intermedialita, naratologie, popkultura, William Shakespeare, Jane Austenová
Klíčová slova v angličtině
adaptation, intertextuality, intermediality, narratology, pop culture, William Shakespeare, Jane Austen
Rozsah průvodní práce
105 s. (186 432 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá možností realizace velkých literárních děl v současné popkultuře, založenou na intertextovém provázání (na celé škále od explicitních citací až po volnou inspiraci původním dílem) s kanonickými díly minulostními, a zejména změnami, ke kterým v dílech během takovéto realizace dochází v rámci jednotlivých narativních kategorií (děj, prostor, čas, postavy, vypravěč). Teoretická část vymezuje koncept adaptace a příbuzné pojmy intertextualita a intermedialita a specifikuje příslušné narativní kategorie. V analytické části na příkladu dvou literárních velikánů, Williama Shakespeara, zastupujícího mužskou literární tvorbu, a Jane Austenové, jakožto zástupkyně ženské spisovatelské tradice, ilustruje práce konkrétní změny v jednotlivých narativních kategoriích v rámci komparace těchto kategorií u vybraných klasických děl a stejných kategorií u zvolených, jimi inspirovaných popkulturních protějšků.
Anotace v angličtině
The thesis focuses on how literary texts of the so called "great tradition" can become parts of contemporary pop culture based on intertextual connections (a wide variety of them from explicit quotation to loose inspiration by the original) with the historical canonical texts, and especially on the changes occurring during such actualization in the narrative categories (storyline, space, time, characters, narrator). The theoretical part defines the concept of adaptation and related terms of intertextuality and intermediality and specifies relevant narrative categories. The analytic part focuses on two literary "giants", William Shakespeare to represent male literary oeuvre and Jane Austen as a representative of female writers' tradition, to show particular narrative modifications by comparing the original versions with their modernized adaptations that function as their pop cultural counterparts.
Klíčová slova
adaptace, intertextualita, intermedialita, naratologie, popkultura, William Shakespeare, Jane Austenová
Klíčová slova v angličtině
adaptation, intertextuality, intermediality, narratology, pop culture, William Shakespeare, Jane Austen
Zásady pro vypracování
Práce se bude zabývat možností realizace velkých literárních děl v současné popkultuře, založených na intertextovém provázání (na celé škále od explicitních citací až po volnou inspiraci původním dílem) s kanonickými díly minulostními, a zejména změnami, ke kterým v dílech během takovéto realizace dochází v rámci jednotlivých narativních kategorií (děj, prostor, čas, postavy).
V analytické části na příkladu dvou literárních velikánů, Williama Shakespeara, zastupujícího mužskou literární tvorbu, a Jane Austenové, jakožto zástupkyně ženské spisovatelské tradice, bude práce ilustrovat konkrétní změny v jednotlivých narativních kategoriích v rámci komparace těchto kategorií u vybraných klasických děl a stejných kategorií u jimi volně inspirovaných zvolených popkulturních protějšků.
Zásady pro vypracování
Práce se bude zabývat možností realizace velkých literárních děl v současné popkultuře, založených na intertextovém provázání (na celé škále od explicitních citací až po volnou inspiraci původním dílem) s kanonickými díly minulostními, a zejména změnami, ke kterým v dílech během takovéto realizace dochází v rámci jednotlivých narativních kategorií (děj, prostor, čas, postavy).
V analytické části na příkladu dvou literárních velikánů, Williama Shakespeara, zastupujícího mužskou literární tvorbu, a Jane Austenové, jakožto zástupkyně ženské spisovatelské tradice, bude práce ilustrovat konkrétní změny v jednotlivých narativních kategoriích v rámci komparace těchto kategorií u vybraných klasických děl a stejných kategorií u jimi volně inspirovaných zvolených popkulturních protějšků.
Seznam doporučené literatury
Několik titulů doporučené literatury
ARAGAY, Mireia (ed.). Books in Motion: Adaptation, Intertextuality, Authorship. Amsterdam; New York: Rodopi, 2005.
BÍLEK, Petr A. Literatura a film. Host. 2007, roč. 23, č. 5, příloha: Host do školy č. 3/2007, s. 18-19.
BUBENÍČEK, Petr. Zásahy adaptace: ke studiu literatury ve filmu. Česká literatura: časopis pro literární vědu. 2013, roč. 61, č. 2, s. 156-182.
HELMANOVÁ, Alicja. Adaptace jako základní tvůrčí technika filmu. Přel. Petr Szczepanik. Host. 2001, roč. 17, č. 2, s. 57-64.
HOMOLAČ, Jiří. Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha: Univerzita Karlova, 1996.
HUTCHEON, Linda. Co se děje při adaptaci. Přel. Miroslav Kotásel. Iluminace: časopis pro teorii, historii a estetiku filmu. 2010, roč. 22, č. 1, s. 23-60.
Seznam doporučené literatury
Několik titulů doporučené literatury
ARAGAY, Mireia (ed.). Books in Motion: Adaptation, Intertextuality, Authorship. Amsterdam; New York: Rodopi, 2005.
BÍLEK, Petr A. Literatura a film. Host. 2007, roč. 23, č. 5, příloha: Host do školy č. 3/2007, s. 18-19.
BUBENÍČEK, Petr. Zásahy adaptace: ke studiu literatury ve filmu. Česká literatura: časopis pro literární vědu. 2013, roč. 61, č. 2, s. 156-182.
HELMANOVÁ, Alicja. Adaptace jako základní tvůrčí technika filmu. Přel. Petr Szczepanik. Host. 2001, roč. 17, č. 2, s. 57-64.
HOMOLAČ, Jiří. Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha: Univerzita Karlova, 1996.
HUTCHEON, Linda. Co se děje při adaptaci. Přel. Miroslav Kotásel. Iluminace: časopis pro teorii, historii a estetiku filmu. 2010, roč. 22, č. 1, s. 23-60.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila svou práci.
Vedoucí práce, prof. Bílek, představil svůj posudek.
Oponent práce, dr. skalický, představil svůj posudek.
Studentka se vyjádřila k posudkům a k otázce, jaké možnosti dalšího zkoumání téma práce nabízí.